Carol Deppe
Tao zeleninové zahrady
Pěstování rajčat, listové zeleniny, hrachu, fazolí, dýní, radosti a klidu

1. vyd. 2018, ISBN 978-80-7436-078-7, Brož., 256 str.

doporučená cena: 358 Kč
naše cena
: 286
ušetříte: 72
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Ukázky: 2. kap. Úcta k základní povaze rostliny | Má mrkev opravdu ráda rajčata? - dobrodružství zahradnice | Dobrodružství nevědomosti | Největší zisk z malé zahrádky | Kap. 10. Výkon bez námahy - zahrada eat-all greens

Kap. 10. Výkon bez námahy - zahrada eat-all greens

Zahrada bez práce – jen zasejte a sklízejte. Nutričně nejdůležitější plodina na domácí zahradě. Listy versus hlávky nebo řapíky. Podstatná úloha vaření. Použití eat-all greens v polévkách a dušených pokrmech. Zelená míchanina. Sklizeň a zpracování eat-all greens. Mražení eat-all greens. Sušená zelenina a bylinné čaje. Fermentované eat-all greens. Pěstování eat-all greens. Jedenáct výborných odrůd eat-all greens.

Zahrada bez práce – jen zasejte a sklízejte

Jednoho jara, když jsem bydlela ve městě Corvallisu a měla jsem k pěstování jen několik malých vyvýšených záhonků, jsem si objednala 1,5 m3 kompostu k použití později během vegetace. Musela jsem ho vyklopit na betonovou příjezdovou cestu, kterou jsem nepoužívala, protože jsem v těch dobách nevlastnila auto. Původně jsem měla v plánu přikrýt hromadu nepromokavou plachtou, abych zabránila vyplavení živin v častých deštích. Když jsem stála nad hromadou a nad prázdnou, nepotřebnou cestou, uvědomila jsem si ale, že kdybych kompost rozprostřela do vrstvy silné asi 15 cm, mohla bych v ní do doby, než budu kompost za několik měsíců potřebovat, něco pěstovat. Patnáct centimetrů půdy není moc velká hloubka, ale mohla by postačit pro nějakou plodinu, která se sklízí dost brzy, než jsou rostliny moc velké. Zvlášť v roční době, kdy pravidelné deště a chladný vlhký vzduch budou vrstvu půdy udržovat vlhkou. Takže za pět minut práce jsem měla kompost rozprostřený do mělkého záhonu na příjezdové cestě a získala tak dalších 10 m2 pěstební plochy, alespoň na pár měsíců.

Byla polovina března, pro který je v našem regionu charakteristické proměnlivé počasí. Dost dní je natolik teplých, že se dají vysít odolnější z chladnomilných listových zelenin. Ale často je taky zima a mrazy mohou přijít až do poloviny května. Co bych mohla vypěstovat v těch dvou měsících od poloviny března do poloviny května? Co by mohlo v této roční době spokojeně růst a vyprodukovat velké množství biomasy na jednotku plochy? Vybrala jsem hořčici ‚Green Wave‘. Naťové hořčice miluji, a ‚Green Wave‘ obzvlášť. A v tehdejším životním období jsem se nemohla nasytit hořčice a jiných vařených, vysoce výživných naťových zelenin.

Tak jsem rozhodila semínka ‚Green Wave‘ po celém záhonu. Tím myslím, že jsem je rozptýlila co nejstejnoměrněji po celé ploše, místo abych dělala nějaké brázdy nebo řádky. Abych semena zapravila mělko do půdy, jemně jsem ťukala na povrch záhonku hráběmi, takže jsem jen trošku nakypřila půdu, ale vlastně nehrabala. (Použila jsem obyčejné švédské hrábě s pružnými kovovými prsty.) Pak jsem nechala semena, kompost a déšť, ať konají své.

V minulosti jsem obvykle pěstovala ,Green Wave‘ jako pořádně velké rostliny a sklízela z nich jednotlivé velké, ale mladé listy do svých polévek, ragú a zeleninových míchanin. Veliké listy jsou jasně zelené, vrásčité a za syrova ostře pálivé. Ale když je nakrájíte a hodíte do vroucí vody, ztratí všechnu pálivost a mají lahodnou chuť. Stonky takto pěstované ,Green Wave‘ jsou tuhé a nepoživatelné. Stejně jako u kadeřávku musíte sklízet jednotlivé listy. Vývar z listů je také lahodný a je z něj dobrý čaj, polévka nebo ragú. A listy ,Green Wave‘ mají podstatnou hmotu. Velký svazek syrového špenátu dá po uvaření pouhých několik soust. Stejně velký svazek listů naťové hořčice poskytne po uvaření mnohem víc jídla. Listy ,Green Wave‘ jsou navíc mnohem, často víc než desetkrát větší než listy největšího špenátu, takže je mnohem snadnější sklidit značné množství. ,Green Wave‘ také roste podstatně rychleji než špenát. A podle mého názoru chutná vařený mnohem lépe. Ovšem pro použití zasyrova jsou listy ,Green Wave‘ příliš pálivé. Ale to má i svoji výhodu. Listy jsou moc pálivé i pro králíky a pro srnky. Jedině tvor, který umí vařit, může hořčici ,Green Wave‘ použít. Takže když ji vysejete, celá úroda je vaše.

Asi po osmi týdnech můj záhonek na příjezdové cestě pokrýval hustý, asi 25 cm vysoký, stejnoměrný porost ,Green Wave‘. Ovšem tyto rostliny byly úplně jiné než moje obvyklá úroda ,Green Wave‘. Celý asi osmnácticentimetrový vrcholek všech rostlin byl měkký, šťavnatý a jedlý, hlavní stonek stejně jako listy. Vzala jsem ven na zahradu zoubkovaný kuchyňský nůž a pánev a odřezávala všechno asi 8-10 cm nad zemí. Potom jsem odnesla svazky zeleně domů, pokrájela na kousky dlouhé asi 2,5 cm a sypala je do polévek nebo dušených pokrmů na poslední minutu vaření. Nebo jsem je hodila do vařící vody, povařila je asi minutu, odkapala a ochutila je nějakou výbornou zálivkou na zeleninovou míchaninu. (Třeba šťávou vypečenou z masa se solí, pepřem a octem. Nebo jinou kombinací, jakou používám na saláty.) Sklizeň jsem nezvážila, ale podle pozdějších zkušeností myslím, že jsem z tohoto 10 m2 velkého záhonku získala minimálně 13 kg jedlé zeleniny. Bylo to vlastně poprvé v mém životě, kdy jsem měla uspokojivé množství naťové zeleniny. Po celý týden jsem denně jedla jako hlavní chod velké porce míchaniny a zmrazila jsem tolik hořčice, že jsem jí měla dostatek po celý zbytek léta. A to všechno z malého mělkého záhonku na kousku betonové příjezdové cesty za pouhé dva měsíce.

To byla moje první sklizeň eat-all greens. Nestála mne žádný čas ani námahu s pletím nebo se zaléváním. Ve skutečnosti jsem nemusela udělat skoro žádnou práci, jen vysít semena a sklidit. A sklizeň i kuchyňská příprava daly také jen zlomek práce oproti většině jiných naťových a listových zelenin. Odřízla jsem horních 70 % rostliny a hlavní stonek i s listy byl celý jedlý a prvotřídní. Protože odrůda ,Green Wave‘ má vzpřímený vzrůst, na sklízené části nebylo žádné bláto ani špína, takže jsem ji mohla jen odříznout a bez umývání použít. Těch pár malých žlutých nepoživatelných listů bylo dole pod úrovní řezu. Náhodou jsem tehdy pěstovala ,Green Wave‘ v nezapleveleném kompostu, ale dokáže si poradit stejně dobře s jakoukoliv dobrou zahradní zeminou. Ve správné roční době roste tak bujně, že zastíní a zahubí každý plevel.

Až do této první sklizně eat-all greens jsem vždycky považovala značné množství práce za cenu za domácí zeleninu. Najednou jsem měla novou vizi – chtěla jsem zahradu a zahradní plodiny, které produkují ohromné množství potravy, ale přitom nevyžadují žádnou práci, anebo jen málo. Chtěla jsem jenom zasít semínka a odejít, pak se po nějaké době vrátit a sklidit. Ukazuje se, že tento bezpracný postup je možný, pokud umíte využívat eat-all greens máte jejich správné odrůdy. V obdobích, kdy není dostatek srážek, bude nutná závlaha. Ale je možné se vyhnout pletí, stejně jako většině prací obvykle spojených se sklizní a s kuchyňskou úpravou. Jednotlivé eat-all greens jsou nejenom výnosnější než běžné plodiny a způsoby pěstování, ale také jich můžete na jednom záhonku v jednom roce vypěstovat několik sklizní po sobě.

Správné odrůdy eat-all greens mohou vyprodukovat až 2,5 kg zelené hmoty na 1 m2, přičemž snadno dosažitelná a běžná je asi polovina až tři čtvrtiny tohoto množství. To znamená, že jediný malý záhonek o 10 m2 s dobrou zahradní zeminou dokáže v našem klimatu vyprodukovat až 25 kg jedlé zelené hmoty během osmi týdnů. A v jednom roce lze pěstovat následné plodiny po sobě – ve Willamette Valley v Oregonu asi čtyři. Takže z jediného malého záhonku lze sklidit od časného jara do pozdního podzimu až 90 kg. I když ztratím kvůli různým nedokonalostem asi polovinu potenciální produkce, a já jsem dost nepořádná a neorganizovaná, takže místo čtyř dostávám jen tři sklizně, ještě pořád se dostávám na 40 kg.

A co víc, plocha na pěstování eat-all greens často nezabírá žádný prostor na pěstování jiné zeleniny. Jejich rychlý růst a tolerance vůči zastínění z nich činí ideální podsev nebo meziplodinu. To znamená, že využijí plochu volnou jen po část vegetace, než hlavní plodina vyroste natolik, že ji bude potřebovat.

Tady ve Willamette Valley někdy vysévám eat-all greens v polovině března na plochu, kde chci později pěstovat rajčata nebo dýně. Eat-all greens sklidím v polovině května a vysadím teplomilné plodiny. Eat-all greens se přirozeně kombinují s velkými plazivými dýněmi. Vyseju je doprostřed mezi řádky. O dva měsíce později sklidím a přenechám prostor šlahounům dýní.

Eat-all greens by také mohly být ideální plodinou k pěstování v mělkých kontejnerech na balkónech nebo na střešních zahradách.

Zeleniny pěstované stylem „uřízni si a přijď zas“ (zeleniny s opakovanou sklizní) mají některé společné rysy s eat-all greens, které se jedí celé. U obou metod se semena vysévají na záhonky na široko (ne do řádků). A u obou můžete uříznout celý vršek skupiny rostlin místo otrhávání jednotlivých lístků nebo místo vytrhávání jednotlivých rostlin. Plodiny s opakovanou sklizní se ovšem sejí mnohem hustěji a rostliny se většinou sklízejí velmi malé – většinou kolem 10 cm. Celková biomasa je proto malá, pravděpodobně mnohem menší než 10 % biomasy sklízené u eat-all greens, které se jedí celé. Záměrem metody „uřízni si a přijď zas“ je obvykle produkovat velmi mladé, jemné, prvotřídní salátové zeleniny. Zastánci této metody propagují skutečnost, že po první sklizni můžete (u správných odrůd) získat ještě celou druhou sklizeň. Druhá sklizeň má ale většinou menší tužší listy a větší podíl stonků. Ve srovnání s první sklizní nemá moc dobrou kvalitu. Proto hodně lidí stejně sklízí jen jednou z každého výsevu.

Mikrozeleniny se také vysévají na široko na záhony a sklízí se odříznutím vrcholové části celého svazku rostlin. Ale sejí se ještě hustěji než při metodě s opakovanou sklizní a poskytují ještě menší výnosy ještě mladší salátové zeleniny.

Věřím tomu, že způsob pěstování eat-all greens, které se jedí celé, a odrůdy vhodné pro tento způsob úplně změní pěstování zeleniny, zejména pro zahradníky s malými zahradami. Navíc vysoký obsah živin v eat-all greens a vysoké výnosy z nich činí ideální plodiny pro pěstování v komunitních nebo veřejných zahradách nebo v „potravinových pouštích“, kde je o zeleninu zvlášť velká nouze a je nedostupná. A protože se s minimem práce dají tyto zeleniny sklízet a zpracovávat ve velkých dávkách, jsou ideální k zamrazování. Ukazuje se také, že většina z nich se dá i dobře sušit a použít v polévkách, dušených pokrmech nebo jako čaje. Mnozí majitelé maličkých zahrádek nebo pěstitelé v oblastech s krátkou vegetační dobou mohou nyní vyprodukovat celoroční zásobu zeleniny pro své rodiny, ačkoliv si dřív něco takového nedokázali ani představit. Dal by se také vyrábět mnohem větší výběr kupovaných mražených eat-all greens než jen obvyklý špenát.

V mnoha ohledech jsem měla s onou první sklizní eat-all greens velké štěstí. Náhodou jsem vybrala jednu z mála vhodných odrůd a vysela ji v pravou roční dobu. I hustota výsevu byla náhodou ideální. Zkoušela jsem pak hořčici vysít znovu, a ona vyháněla do květu už na malých rostlinkách, protože to nebylo ve správnou roční dobu.

Dobrá odrůda eat-all greens ke sklizni celé rostliny musí rychle klíčit a růst dostatečně rychle, aby svojí konkurencí potlačila a zastíněním vyhubila všechen plevel. (Většinou pěstuji v zahradní půdě, nikoliv v odpleveleném kompostu.) Rostliny musejí mít dužnaté stonky, aby všechno nad hladinou řezu při sklizni bylo jedlé. Plodina by měla růst vzpřímeně (nebo alespoň zpříma v hustém porostu), aby se sklízená část rostliny držela dost vysoko nad zemí, nebyla špinavá a zablácená a dala se kuchyňsky zpracovat bez praní a přebírání. A dobrá odrůda eat-all greens musí poskytovat ohromné množství biomasy na jednotku plochy, a v krátkém čase. Navíc tato biomasa musí mít vysoký obsah sušiny, nejen samou vodu. To znamená, že při vaření by se neměla proměnit v nic (jako to dělá špenát). U každé plodiny hraje úlohu i roční doba a hustota výsevu.

Už je to řada let, kdy jsem vyřešila všechny faktory a dokázala produkovat spolehlivě sklizně i jenom samotné hořčice ‚Green Wave‘. Potom následovaly dvě dekády práce s testováním stovek různých odrůd různých eat-all greens, abych našla další použitelné ke sklizni celé rostliny. V téhle kapitole uvádím výsledky této dosavadní práce – jedenáct dobrých plodin ke sklizni celé rostliny reprezentujících pět rostlinných čeledí: několik odrůd ředkví, jednu hořčici, dvě odrůdy čínského zelí, jeden kadeřávek, několik gai lohn (čínské brokolice), dva amaranty, huauzontle (Chenopodium nuttaliae, mexický merlík), quinou, hrachové výhonky a shungiku (zlateň věncová, jedlá chryzantéma).

V dalším textu nastíním, proč myslím, že by eat-all greens, a obzvlášť ty určené k vaření, měly v domácích zahradách dostat tu nejvyšší prioritu. Potom proberu použití eat-all greens. Nakonec, když jsem vás, jak doufám, přesvědčila, jak přínosné a příjemné je mít spousty eat-all greens na vaření, uvedu dále podrobnosti o jejich pěstování podle přístupu eat-all greens...

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu  

Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Carol Deppe: Nezdolný zahradník . Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech

Lao-c': Tao te ťing

Chen Kaiguo a Zheng Shunchao : Otevření Dračí brány. Jak se člověk stane moderním taoistickým čarodějem

Tenzin Wangyal, Rinpočhe: Tibetská jóga snu a spánku

Lama Thubten Yeshe: Úvod do tantry. Transformace touhy

Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení

Chow, Kit; Krammerová, Ione: Všechny čaje Číny

Yongey Mingyur Rinpočhe: Radost ze života. Štěstí jako vědecká disciplína

Carol Schaefer: Pro příštích sedm generací. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

Katy Bowmanová: Celým tělem naboso. Zdárný přechod na minimalistickou obuv

Jak se prodavač papíru stal buddhou. Korejské buddhistické legendy

Jack Zimmerman, Virginia Coyleová: Cesta poradního kruhu. Umění otevřené komunikace

Bija Bennettová: Emoční jóga. Jak tělo může uzdravit mysl

Andreas Weber s Emmou & Maxem: Blbinky a bláto. Akční knížka vhodná do velkoměst & pro stavbu domečků na stromech

Tulku Urgjän Rinpočhe: Planoucí záře. Vzpomínky Tulku Urgjäna Rinpočheho

Anne Cheng: Dějiny čínského myšlení

Michael Harner: Cesta šamana. Jak probudit svůj vnitřní potenciál

Geomancie a integrální kultura. O novém vztahu k naší domovské planetě

Miranda Gray: Probuzení ženské energie. Cesta celosvětového požehnání lůna. Zpět k autentickému ženství

Bret Stephenson: Co dělá z chlapců muže. Duchovní přechodové rituály ve věku nevšímavosti

Boží člověk Issa. Výběr z haiku Kobajaši Issy

Olga Lomová: Ach běda, přeběda!. Oplakávání mrtvých ve středověké Číně