Carol Deppe
Tao zeleninové zahrady
Pěstování rajčat, listové zeleniny, hrachu, fazolí, dýní, radosti a klidu

1. vyd. 2018, ISBN 978-80-7436-078-7, Brož., 256 str.

doporučená cena: 358 Kč
naše cena
: 286
ušetříte: 72
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Ukázky: 2. kap. Úcta k základní povaze rostliny | Má mrkev opravdu ráda rajčata? - dobrodružství zahradnice | Dobrodružství nevědomosti | Největší zisk z malé zahrádky | Kap. 10. Výkon bez námahy - zahrada eat-all greens

Dobrodružství nevědomosti

Celý život jsem zřejmě trpěla celiakií, ale nepůsobilo mi to viditelné potíže přibližně do doby, kdy jsem se začala vážně zabývat šlechtěním rostlin. Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém váš imunitní systém v reakci na určitou bílkovinu obsaženou v pšenici a v příbuzných rostlinách napadá výstelku vašeho trávicího traktu, obzvlášť tenkého střeva. Tato autoimunitní reakce úplně zničí mnoho klků, které slouží k absorpci potravy. Lidé s celiakií mohou mít bolesti v zažívacím traktu a různé příznaky, ale v každém případě nepřijímají dobře živiny z jídla, zejména tuky a lipidy, v tucích rozpustné vitamíny, některé další vitamíny a esenciální živiny. Proto celiaci obvykle trpí kromě viditelných potíží vážným nedostatkem vitamínů. Řešení je jednoduché: nejíst nic, co obsahuje v jakékoliv formě pšenici a její blízké příbuzné (špaldu, dvouzrnku, žito, ječmen, tritikale).

Už dlouho předtím, než se moje celiakie začala projevovat vnějšími příznaky, jsem bezpochyby trpěla nedostatkem mnoha vitamínů. Tento nedostatek vitamínů byl jedním z důvodů, proč jsem se začala zajímat o zahradničení a proč jsem vyvinula způsob pěstování eat-all greens. Prahla jsem po zelenině. Mohla jsem uvařit půl kila nebo víc listové zeleniny a něčím dobrým ji okořenit. Pak jsem ji s rukama třesoucíma se touhou tak divoce, že jsem sotva udržela vidličku, hltala se zoufalstvím drogově závislého, který nedostal včas svoji dávku. Bylo naprosto zřejmé, že tahle listová zelenina obsahuje něco, co mi chybí. Polykání vitamínových pilulek na situaci nic nezměnilo. Buď jsem potřebovala něco, co v pilulkách nebylo, nebo jsem to nedokázala v této formě přijmout. Syrová zelenina, která byla v uvařeném stavu tak uspokojující, rovněž nepomáhala. Zřejmě jsem syrovou zeleninu nedokázala strávit tak dobře, abych z ní dostala potřebné látky. Potřebovala jsem vařenou listovou zeleninu. A nebylo zkrátka možné získat tolik zeleniny v druzích, po nichž jsem prahla nejvíc – kadeřávek, hořčici a další vysoce výživné listové a naťové zeleniny – aniž bych si je pěstovala sama. Na malém kousku půdy, který jsem v té době měla k dispozici, bylo obtížné vypěstovat potřebné množství zeleniny. Potřebovala jsem pěstovat víc zeleniny na malém prostoru, a to snadněji. Tento můj osobní dietní problém byl bezpochyby základním impulzem k tomu, že jsem se věnovala práci na vytvoření systému zeleninové zahrady s eat-all greens.

Dávno před tím, než jsem se dozvěděla, že mám celiakii a musím se vyhýbat potravinám obsahujícím pšenici, což je většina prodávaných základních potravin, jsem zjistila, že mne přitahuje především šlechtění základních potravin určených k pěstování na zahradě, lahůdkových odrůd dýní, kukuřice na kukuřičný chléb a na polentu a luštěnin. Moje doma vypěstované potraviny byly tak dobré, že jsem neměla potřebu jíst pšenici nebo kupované potraviny s obsahem pšenice. Takže pěstování vlastních lahůdkových základních potravin pomáhalo mému zdraví dokonce ještě předtím, než jsem se dozvěděla, že bych se měla pšenici vyhýbat. Asi jsem to pochopila na podvědomé úrovni.

Lidé trpící celiakií mají propustná střeva, takže se u nich často vyvinou i další alergie na potraviny i jiné látky. Já jsem dostala astma a začala jsem trpět život ohrožujícími záchvaty. Dostat astma vypadalo v tu chvíli jako zlá věc, ale ukázalo se, že to byla spása. Začaly se dostavovat zřetelné silné alergické reakce na pšenici – astmatické záchvaty a příznaky anafylaktického šoku. Takže jsem kvůli alergii přestala jíst pšenici. Teprve po vyřazení pšenice z jídelníčku se stalo zřejmým (z občasných náhodných zažívacích potíží po malém množství nějakého produktu s obsahem pšenice), že pšenice způsobovala nejen alergii, ale i všechny ty zažívací potíže, které jsem mívala. Už dávno předtím jsem navštívila lékaře kvůli potížím, které byly příznakem celiakie, ale k ničemu to nevedlo (typická situace, s níž se lidé trpící celiakií setkávají). Astma a anafylaktický šok posloužily jako účinný test, který mi ukázal jádro problému.

Další z věcí, které se staly zřetelnými po vyřazení pšenice z mojí stravy, bylo to, že mám vážný nedostatek omega-3 mastných kyselin. To není překvapivé, protože lidé s celiakií mají velký problém se vstřebáváním lipidů a tuků, a omega-3 mastné kyseliny patří mezi lipidy. Navíc omega-3 mastné kyseliny byly téměř úplně eliminovány ze standardní americké stravy dodávané zemědělsko-průmyslovým komplexem, protože maso a mléko od pastevně chovaného dobytka bylo nahrazeno produkty od zvířat krmených zrním. Je známo, že nedostatek omega-3 mastných kyselin způsobuje nebo zhoršuje alergie, astma, sennou rýmu a další imunitní a autoimunitní onemocnění. Proto jsem začala jíst vejce pastevně chovaných kachen a maso z pasených zvířat. (Pomáhá i rybí tuk – olej z tresčích jater.) Poté astma zmizelo. A bez pšenice se ztratily i veškeré zažívací potíže. Zmizela i senná rýma, kterou jsem už od dětství trpěla každé jaro, stejně jako problém s dýcháním nosem. Vždycky jsem myslela, že tyhle potíže jsou zkrátka mojí součástí. Ve skutečnosti obojí pravděpodobně ohlašovalo nedostatek omega-3 mastných kyselin a působení pšenice, které moje tělo nedokázalo snášet. Celiakie, astma, senná rýma, ucpaný nos a kopřivka jsou všechno přehnané reakce imunitního systému, nikoliv přirozený stav, a mohou být vyvolány, nebo naopak zmírněny stravou.

V současnosti nejím pšenici. A šlechtím lahůdkové plodiny k pěstování na domácích zahrádkách, jako jsou dýně, kukuřice na chléb a polentu a fazole, které jsou tak dobré, že mi pšenice nechybí. A i když už po listových zeleninách tak zoufale neprahnu, jako když jsem měla celiakii, stále je miluji a s požitkem jich konzumuji velké množství. Bez pšenice ve stravě všechny příznaky celiakie zmizely. Stejně tak astma. A rovněž senná rýma a ucpaný nos, které jsem měla od dětství. Zůstává jen to, jak celiakie přispěla a dále přispívá k zaměření a k originalitě mého zahradnického výzkumu a šlechtitelské práce.

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu  

Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Carol Deppe: Nezdolný zahradník . Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech

Lao-c': Tao te ťing

Chen Kaiguo a Zheng Shunchao : Otevření Dračí brány. Jak se člověk stane moderním taoistickým čarodějem

Tenzin Wangyal, Rinpočhe: Tibetská jóga snu a spánku

Lama Thubten Yeshe: Úvod do tantry. Transformace touhy

Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení

Chow, Kit; Krammerová, Ione: Všechny čaje Číny

Yongey Mingyur Rinpočhe: Radost ze života. Štěstí jako vědecká disciplína

Carol Schaefer: Pro příštích sedm generací. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

Katy Bowmanová: Celým tělem naboso. Zdárný přechod na minimalistickou obuv

Jak se prodavač papíru stal buddhou. Korejské buddhistické legendy

Jack Zimmerman, Virginia Coyleová: Cesta poradního kruhu. Umění otevřené komunikace

Bija Bennettová: Emoční jóga. Jak tělo může uzdravit mysl

Andreas Weber s Emmou & Maxem: Blbinky a bláto. Akční knížka vhodná do velkoměst & pro stavbu domečků na stromech

Tulku Urgjän Rinpočhe: Planoucí záře. Vzpomínky Tulku Urgjäna Rinpočheho

Anne Cheng: Dějiny čínského myšlení

Michael Harner: Cesta šamana. Jak probudit svůj vnitřní potenciál

Geomancie a integrální kultura. O novém vztahu k naší domovské planetě

Miranda Gray: Probuzení ženské energie. Cesta celosvětového požehnání lůna. Zpět k autentickému ženství

Bret Stephenson: Co dělá z chlapců muže. Duchovní přechodové rituály ve věku nevšímavosti

Boží člověk Issa. Výběr z haiku Kobajaši Issy

Olga Lomová: Ach běda, přeběda!. Oplakávání mrtvých ve středověké Číně