Carol Deppe
Tao zeleninové zahrady
Pěstování rajčat, listové zeleniny, hrachu, fazolí, dýní, radosti a klidu

1. vyd. 2018, ISBN 978-80-7436-078-7, Brož., 256 str.

doporučená cena: 358 Kč
naše cena
: 286
ušetříte: 72
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Ukázky: 2. kap. Úcta k základní povaze rostliny | Má mrkev opravdu ráda rajčata? - dobrodružství zahradnice | Dobrodružství nevědomosti | Největší zisk z malé zahrádky | Kap. 10. Výkon bez námahy - zahrada eat-all greens

Má mrkev opravdu ráda rajčata? - dobrodružství zahradnice

Zahradnice si čte populární knihu o lásce mezi mrkvemi a rajčaty a různými jinými zahradními rostlinami. Zní to úžasně. Zahradnici těší představa, jak si všichni pomáháme, spolupracujeme a vycházíme spolu. Raduje se i z možnosti ušetřit místo a práci. Zahradnici neznepokojuje skutečnost, že v knize nejsou žádné konkrétní údaje, protože ví, že za mnoha dobře fungujícími zahradnickými postupy také moc čísel nestojí. Takže si řekne, že zkusí pěstovat mrkev a rajčata pohromadě a uvidí.

Ale jak přesně by to měla udělat? Když vysadí rajčata ve stejnou dobu s prvním výsevem mrkve, rajčata zahubí pozdní jarní mrazy. Když počká na správný moment pro výsadbu rajčat, promešká nejlepší a nejvhodnější termín výsevu mrkve a přijde o celou úrodu rané mrkve. A navíc rajčata sází obvykle do poměrně nahrubo připravené půdy do jednotlivých řádků vzdálených 2 m. Mrkev většinou vysévá do záhonů širokých 0,9–1,2 m s půdou co nejjemněji zpracovanou. Běžně seje mrkev vedle rychle rostoucích salátů a listových zelenin do štědře pohnojených částí zahrady, zatímco rajčatovým řádkům dává jen minimum hnojiva, a vůbec žádné, jestliže jim předcházela dobrá zimní krycí plodina. Rajčata většinou mulčuje, zatímco mrkev nikdy. Na záhonu, který oseje zjara mrkví, získá obvykle v témže roce několik sklizní následných plodin. To vyžaduje několikrát mezi plodinami zrýt povrch záhonu. Ale když vysadíte rajčata, jsou na místě po celou sezónu.

Zahradnice se rozhodne zaměřit především na mrkev, protože ta má přísnější požadavky. Mrkev vyseje jako obvykle brzy zjara na jemně zpracované záhonky. Později na jaře, až pomine nebezpečí mrazů, pak vysází sazenice rajčat do jedné řádky uprostřed mrkvového záhonu. Tak ušetří celý prostor, který normálně zabírá políčko pro rajčata, alespoň na začátku sezóny. Rajčata ale nebudou „zadarmo“, protože po nich nemůže vysít další rychle rostoucí plodiny. Plocha s rajčaty bude rajčatům náležet celou druhou polovinu sezóny a bude zabírat obvyklé místo. Ale mohla by ušetřit místo brzy na jaře. Ujistí se, že mrkvo-rajčatový záhon se bude nalézat na místě, kde vloni rajčata nepěstovala. Potud je všechno v pořádku.

V druhé polovině května, když nastane čas vysázet rajčata, zahradnice zjistí, že jenom pár mrkviček je zralých pro sklizeň. Většinou vykopává dorůstající rostliny mrkve, aby udělala jamky na vysazení rajčatových sazenic. Zničí docela dost mrkví v místě jamky pro rajče i vedle, kam odkládá zeminu vykopanou z jamky. Co je ještě horší, ukáže se, že nemůžete dost účinně a pohodlně vysadit něco do středu záhonu, daleko od vašeho těla. Dokonce, i když se zahradnice natahuje a ohýbá a tělesně namáhá mnohem víc, než výsadby většinou vyžadují, zničí asi čtvrtinu rostlin mrkve, mnohem víc, než kolik přišlo nazmar při hloubení jamek.

Pak pokračuje nějakou dobu všechno dobře. Rajčata narostou do velikosti, při které kolem nich zahradnice obvykle umisťuje drátěné klece jako oporu. Ouha. Opora se nedá instalovat bez zničení další čtvrtiny mrkví.

Zatím začalo být zcela zjevné, že některé mrkve mají v oboru lásky k rajčatům nedostatky. Mrkve rostoucí nejblíže k rajčatům nejeví moc lásky, a dokonce ani života. Jsou úplně zakrnělé. Zdá se, že jediné, co mrkve mají na rajčatech rády, je dostat se od nich co nejdál, aniž by utekly ze záhonu.

Ale nakonec zahradnice sklízí přeživší mrkve. Mrkvo-rajčatový záhon se změní na rajčatový. Zahradnice si s úlevou oddychne, zamulčuje rajčata a vrátí se k zalévání jednou týdně.

Později v sezóně zahradnice zjistí, že se jí nedostává plochy pro výsev ředkviček, pórku, listových zelenin a jiných věcí, které potřebují jemně zpracované záhony, protože tenhle luxusní prostor využila pro rajčata, která ho nepotřebují. Mezitím prostor, který traktorista při orání pominul a který by býval mohl uživit rajčata, zeje prázdnotou a jenom zarůstá plevelem.

Je polovina srpna. Už se to nedá popírat. Rajčata nezrají. Rostliny jsou plné velkých zelených rajčat, která nic nedělají. Režim hnojení vhodný pro mrkev evidentně dodal příliš mnoho dusíku rajčatům, alespoň letos. Až ke konci září dozrávají první rajčata. V té době už ale začnou podzimní deště a ochladí se, takže žádná rajčata nejsou prvotřídní.

Takhle vypadá první rok dobrodružství zahradnice se společenstvím rostlin. Zahradnice vykoná mnohem víc práce, aby získala mnohem méně mrkve a rajčat, po většinu sezóny nemá žádná rajčata a vůbec žádná prvotřídní a má méně místa pro plodiny vyžadující jemně zpracované záhony. Ale zahradnice je opravdu zamilovaná do představy, že všichni se navzájem milují. Je odhodlaná dát míru ještě jednu šanci. Proto zkusí kombinované výsadby i příští rok. Tentokrát se rozhodne zaměřit na plochu pro rajčata a zacházet s ní co nejvíc jako s čistě rajčatovým políčkem. Udělá kompromis. Ranou mrkev vyseje jako monokulturu. Ale rajčata a další várku mrkve bude pěstovat společně. Nejdřív vysází sazenice rajčat a potom mezi ně na široko vyseje mrkev. Jak se bude dařit při takovém pěstování mrkvi? Může zahradnice získat „zadarmo“ nějakou mrkev, když bude s plochou nakládat především jako s rajčatovým políčkem?

Zahradnice vysází rajčata na plochu, která nebyla moc dobře zoraná a je hrudovitá. Vůbec nehnojí. Po výsadbě rajčat naseje kolem sazenic a mezi ně hustě mrkev. Ví, že většina semen mrkve v tak hrudovité půdě nevzejde. Seje trochu dál od rajčatových sazenic a mezi ně do míst, která rajčata zatím nebudou potřebovat. S trochou štěstí bude mrkev zralá ke sklizni, než rajčata zarostou i její plochu a budou jí ubírat živiny.

Zahradnice většinou zalévá rajčata po výsadbě jednou nebo dvakrát týdně ke každé sazenici, potom asi na měsíc na zalévání zapomene. Hluboko zasazeným sazenicím nevadí, že povrch půdy vyschne. Kořeny mají v hloubce, která začátkem sezóny zůstává vlhká. Když povrch půdy proschne, tím líp, protože nevyklíčí většina semen plevelů. V první části sezóny nepotřebuje plocha rajčat skoro žádné pletí a později rostliny rajčat zastíní a zahubí většinu vzcházejícího plevele. Nezalévat rajčata v první části sezóny s výjimkou zalití při výsadbě znamená ušetřit si práci. Ale semeno mrkve vyklíčí jen tehdy, když je úplně mělko pod povrchem půdy, v místech, která bez zalévání prosychají téměř denně. Navíc mrkvi trvá klíčení velmi dlouho, většinou tři týdny. Pokud bude zahradnice trvat na vodním režimu pro políčko rajčat, nevzejde ani jediné mrkvové semínko. Takže udělá kompromis a snaží se udržet celý povrch půdy stále vlhký. Asi tak do týdne přestane stačit tomuto strašnému požadavku zalévat plochu denně. Mezitím pravidelné zalévání povrchu ještě nestačilo k vyklíčení mrkve, ale stačilo k tomu, aby vyklíčil a vzešel hustý porost plevele. Vzcházející mrkev nedokáže dobře odolávat konkurenci plevele. Měsíc po výsevu musí zahradnice buď plochu okopat a obětovat všechnu vzešlou mrkev, nebo ji vyplít ručně. Okopat celou plochu motykou znamená asi čtvrt hodiny práce ve vzpřímené pohodlné pozici. Vyplít plochu ručně s dostatečnou pečlivostí a zachraňovat přitom každou malou mrkvičku ponořenou v plevelu by znamenalo hodiny na všech čtyřech. Zahradnice vážně zkoumá políčko a najde jenom sedm maličkých, plevelem přerostlých rostlinek mrkve, ale pravděpodobně jsou tam tucty, možná i stovky dalších. Možná. S takovým množstvím plevele nejrůznějších druhů je trošku těžké uhádnout, co je mrkev. Zahradnice řekne něco ošklivého a sáhne po motyce. „Těch sedm, to je stejně asi mrkvous.“

Zahradnice nikdy nezjistí, jestli by mrkve, které byly dost daleko od rajčat na společném záhonu, bývaly rajčata milovaly, kdyby žily dost dlouho. Zato ale zjistila, že když musí pěstovat mrkev a rajčata dohromady na jednom záhonu, nenávidí je oboje.

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu  

Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Carol Deppe: Nezdolný zahradník . Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech

Lao-c': Tao te ťing

Chen Kaiguo a Zheng Shunchao : Otevření Dračí brány. Jak se člověk stane moderním taoistickým čarodějem

Tenzin Wangyal, Rinpočhe: Tibetská jóga snu a spánku

Lama Thubten Yeshe: Úvod do tantry. Transformace touhy

Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení

Chow, Kit; Krammerová, Ione: Všechny čaje Číny

Yongey Mingyur Rinpočhe: Radost ze života. Štěstí jako vědecká disciplína

Carol Schaefer: Pro příštích sedm generací. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

Katy Bowmanová: Celým tělem naboso. Zdárný přechod na minimalistickou obuv

Jak se prodavač papíru stal buddhou. Korejské buddhistické legendy

Jack Zimmerman, Virginia Coyleová: Cesta poradního kruhu. Umění otevřené komunikace

Bija Bennettová: Emoční jóga. Jak tělo může uzdravit mysl

Andreas Weber s Emmou & Maxem: Blbinky a bláto. Akční knížka vhodná do velkoměst & pro stavbu domečků na stromech

Tulku Urgjän Rinpočhe: Planoucí záře. Vzpomínky Tulku Urgjäna Rinpočheho

Anne Cheng: Dějiny čínského myšlení

Michael Harner: Cesta šamana. Jak probudit svůj vnitřní potenciál

Geomancie a integrální kultura. O novém vztahu k naší domovské planetě

Miranda Gray: Probuzení ženské energie. Cesta celosvětového požehnání lůna. Zpět k autentickému ženství

Bret Stephenson: Co dělá z chlapců muže. Duchovní přechodové rituály ve věku nevšímavosti

Boží člověk Issa. Výběr z haiku Kobajaši Issy

Olga Lomová: Ach běda, přeběda!. Oplakávání mrtvých ve středověké Číně