Carol Deppe
Nezdolný zahradník
Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech

1. vyd. 2017, ISBN 978-80-7436-071-8 , Brož., 312 str.

doporučená cena: 398 Kč
naše cena
: 318
ušetříte: 80
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | O autorce | Obsah | 33 zlatých pravidel zahradničení | Globální oteplování na vaší zahrádce | Poučení z malé doby ledové - model zemědělské odolnosti | Chvála Nezdolného zahradníka | | Ukázková miniknížka v pdf | Ukázková miniknížka v Calameo | Dokonalý dýňový koláč bez lepku podle Carol Deppe

Globální oteplování na vaší zahrádce

V poslední dekádě bylo v mém domě v létě mnohem tepleji, než bývalo dřív. Globální oteplování? Pravděpodobně nikoliv, jen uhynuly dvě obrovské douglasky na jižní straně od domu a musely být poraženy. Účinek na letní teploty v domě byl okamžitý a dramatický. Dokud tu byly stromy, vystačili jsme se způsobem klimatizace obvyklým v této oblasti – okna otevřená v noci a zavřená za dne. Po pokácení stromů jsem musela dát do jednoho pokoje ventilátor, a i tak bylo každé léto několik dní, kdy se v pokoji nedalo být. Místní podmínky jsou často silnější než globální. Dva velké stromy mohou mít (na bezprostřední osobní stupnici) větší důležitost, než globální oteplování.

Ovšem globální oteplování se děje. Dochází k němu už od posledního maxima doby ledové asi před dvaceti tisíci lety, takže to není nic nového. O tom, jak je oteplování rychlé a do jaké míry je zavinili lidé, se vedou mnohé debaty, to ale není předmětem této knihy. V následující části shrnu, co je pro nás z tohoto tématu bezprostředně důležité. (Literatura v pozn. 3–1.)

1. Celkový trend globálního oteplování neznamená, že zeměkoule bude teplejší už dneska, zítra, tuto dekádu nebo století, dokonce ani v průměru. Klimatické trendy jsou plné nepravidelností a zvratů. V každém tisíciletí, které má určitý trend, se najdou roky, dekády i celá staletí, v nichž se klimatický trend úplně obrátí. Malá doba ledová (přibližně v letech 1300–1850 n. l.), proslulá významně nižšími teplotami na severozápadě Evropy a v Americe, byla několikasetletá chladná perioda uprostřed období globálního oteplování, trvajícího od konce poslední doby ledové. Mladší dryas bylo asi tisícileté období, kdy se klima skokem vrátilo k chladu jako na vrcholu doby ledové, načež teploty poskočily tam, kam by je trend oteplování posunul, kdyby dryas vůbec nenastal.

2. I kdyby globální oteplování převládlo a průměrná globální teplota během příštích několika let vzrostla, ve vaší zahradě se nemusí nutně oteplit, a to ani v průměru. Klimatické změny způsobují nepravidelnosti ve vzorcích mořských proudů a větrů (prodění vzduchu). Místní efekty takových změn jsou obrovské ve srovnání s těmi několika stupni zmiňovanými jako pravděpodobné zvýšení průměrné teploty na Zemi během několika nastávajících desetiletí. Změna proudění vzduchu, která k vám místo mírného mořského vzduchu přinese masy vzduchu z arktického vnitrozemí, je mnohem důležitější než o pár stupňů vyšší průměrná světová teplota.

3. Většina klimatických změn znamená pro někoho ztrátu a pro jiného zisk. Období oteplení ve středověku bylo podle všeho pro Evropu krásné. Hladomory a nemoci se vyskytovaly jen zřídka. Obyvatel přibývalo. Civilizace a města se rozrůstaly a vzkvétaly. Stejné období však bylo zničující pro jiné oblasti, jako je Mexiko a americký jihozápad, jež zažívaly strašná sucha. Tak obrovská, že zřejmě přispěla ke zhroucení civilizací a k zániku celých populací.

Malá doba ledová je definována jako chladnější perioda na severozápadě Evropy a na východě Severní Ameriky. Ale zřejmě jen měla malý nebo žádný dopad na americký západ a mnohé jiné části světa.

4. Pro zemědělství je často rozhodující spíš voda než teplota. Zdá se, že minulá období globálního oteplení byla na americkém západě spojena s častým extrémním suchem. Období středověkého oteplení bylo o něco chladnější, méně předpověditelné a spojené s dlouhým suchem na Sahaře i na jiných místech světa. Jak říká Brian Fagan v knize The Great Warming (Velké oteplování): „Pokud jde o Kalifornii, je alarmující vědomí, že posledních sedm set let bylo nejvlhčích od doby ledové.“ Fagan poukazuje na dlouhá sucha, trvající dekády i celé generace, a prohlašuje, že s ohledem na globální situaci, nejen tu evropskou, by bylo lákavé přejmenovat období středověkého oteplení na období středověkého sucha. Americký severozápad, Kalifornie, jihozápad, západní oblasti pod horami a dolní tok Hudsonu jsou všechno oblasti velmi zranitelné větším suchem.

5. Vulkanická aktivita a dokonce i jediná sopečná erupce mohou přebít a zvrátit dosavadní trend oteplování a dokonce odstartovat malou i velkou dobu ledovou. Některá období velkého vymírání byla pravděpodobně spuštěna sopečnou aktivitou. K velkému vymírání došlo před 72 000 let, kdy bylo lidstvo jako druh téměř vyhlazeno. Bylo to zřejmě způsobeno jediným sopečným výbuchem a následujícími změnami klimatu. Lidský druh nese do dneška molekulárně genetické a populačně genetické znaky, které dokazují, že jsme byli kdysi jako druh zredukováni na pouhý zlomek zbytkové populace. Protože jsme jako populace prošli tímto „zúženým hrdlem“, jeví dnes lidský druh mnohem menší variabilitu, než by se dalo očekávat. Žádný z moderních modelů počasí nezahrnuje zvýšenou vulkanickou aktivitu ani aktivitu jednotlivých sopek, protože ta je nepředpověditelná. Kdybychom aplikovali naše současné modely na podmínky roku 1300, všechny by předpověděly pokračující globální oteplování. Místo toho nastala malá doba ledová. (Pozn. 3–6.)

6. Pro zemědělství záleží mnohem víc na pravidelnosti klimatu a počasí než na průměrných nebo celkových trendech. Většina hladomorů v severní Evropě během malé doby ledové byla s nestálým, deštivým a bouřlivým počasím spojena stejně nebo víc než s teplotou. Takzvaný rok bez léta (1816) v Nové Anglii se vyznačoval mrazy, které nebyly na Novou Anglii výjimečně silné. Problém ale nebyly samotné mrazy ale to, že přišly uprostřed léta. Rok bez léta byl způsoben masivní erupcí sopky Tambora v Indonésii v roce 1815. Mrak popela se z ní rozprostřel nad většinou severní polokoule, bránil průniku slunečních paprsků a způsobil globální ochlazení. Škody na úrodě v Nové Anglii byly vážné, ale důsledky pro většinu Evropy byly ještě horší, neboť způsobily hlad a hladové bouře v řadě zemí a vedly k tomu, co historikové nazvali „poslední velká zásobovací krize západního světa“ (přinejmenším než nastane další).

7. Klimatická změna může být náhlá. Na jaře roku 1315 začalo v severní Evropě pršet a s krátkými přestávkami pršelo dalších sedm měsíců. Tímto jarem začalo pět let chladnějšího, vlhčího, bouřlivějšího a kolísavého počasí. Byl to zřejmě počátek malé doby ledové. Přechod z jednoho vzorce počasí do jiného může být dramatický a dost rychlý. Může nastat během dekády, roku nebo i jediné sezóny a může být tak nápadný, že ho zaregistrují i ti, kdo si nedělají o počasí žádné záznamy.

Pokud to tedy shrneme, dá se říci, že my zahradníci a farmáři musíme být v časech divokého počasí a klimatických změn připraveni na horko i zimu, ať už dochází ke globálnímu oteplování či nikoliv. Musíme být připraveni poradit si s počasím, které je nevypočitatelnější a s většími extrémy než „normálně“. Navíc musíme počítat s tím, že průběh místních srážek může být nevypočitatelný a že k dočasné nebo i trvalé změně může dojít bez varování.

Pro zahradničení a farmaření je klima a počasí klíčovou veličinou. Věříme, že víceméně víme, jaké počasí očekávat, a podle toho volíme, co a kdy budeme pěstovat. V posledním století bylo podnebí i počasí neobvykle stálé. Také sopečná aktivita byla neobvykle nízká. Naše současné pěstitelské postupy jsou tedy závislé na poměrně stálém podnebí a poměrně předpověditelném počasí. V následujících letech a dekádách můžeme očekávat s velkou pravděpodobností klimatické změny a divočejší, nepředpověditelnější počasí. Naučili jsme se pěstovat v podmínkách stabilních časů. Teď však potřebujeme rozšířit svůj rozhled a naučit se (nebo znovu naučit) pěstovat v divočejších podmínkách. (Pozn. 3–2, 3–3, 3–4, 3–5.)

 

Antropologický pohled na zkušenost člověka s klimatickými změnami

Navrhuji knihu Jareda Diamonda Collapse: How Societies Choose to Fail or Succied (česky: Kolaps: Jak společnosti volí mezi selháním a úspěchem, Academia 2008) jako doporučenou četbu pro zahradníky a farmáře. Zdá se, že čím má kniha větší rozsah a čím jde víc do hloubky svých témat, tím je obtížnější ji popsat. Kolaps není dobře charakterizován svým nadpisem ani recenzemi, které jsem četla. Přináší široký pohled na lidské bytosti v průběhu věků, kdy se přizpůsobovaly nebo byly ničeny různými vnějšími silami, mezi nimiž je změna klimatu hodně důležitá. Z knihy plyne poučení, že společnosti selhávají z více příčin. Špatné zemědělské postupy, ekologické škody, odlesnění, krátkozraká sociální opatření, přelidnění, špatné vlády a změny klimatu se na selhání často všechny podílejí. Kde společnost ztroskotá „kvůli změně klimatu“, tam bývají na vině vedle klimatických změn také nevhodné sociální a zemědělské zvyklosti a opatření. Dalším poučením je, že faktory vedoucí ke zhroucení jeví ke konci exponenciální nárůst. Mnohé společnosti dospějí od svého vrcholu v počtu obyvatel a vlivu ke zhroucení během pouhých několika let.

Čtení a studium knihy Kolaps bylo pro mne při psaní knihy a zvláště této kapitoly neocenitelnou pomocí. Dívala jsem se na každou záležitost, událost a situaci, které Diamond popisuje, z hlediska zahradníka, farmáře nebo šlechtitele, jenž je zažívá nebo se na ně teprve připravuje. Vzala jsem Kolaps jako vymezení možných potíží a výzev a ptala se, co s nimi můžeme jako zahradníci, farmáři a šlechtitelé udělat. 

Hodnocení knihy
Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Carol Deppe: Tao zeleninové zahrady. Pěstování rajčat, listové zeleniny, hrachu, fazolí, dýní, radosti a klidu

Carol Schaefer: Pro příštích sedm generací. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

Katy Bowmanová: Celým tělem naboso. Zdárný přechod na minimalistickou obuv

Andreas Weber s Emmou & Maxem: Blbinky a bláto. Akční knížka vhodná do velkoměst & pro stavbu domečků na stromech

Geomancie a integrální kultura. O novém vztahu k naší domovské planetě

Lao-c': Tao te ťing

Gary McLain: Indiánská cesta. Učení o tom, jak rozprávět s Matkou Zemí

Miranda Gray: Rudý měsíc. Jak chápat a používat tvůrčí, sexuální a spirituální dary menstruačního cyklu

Jack Zimmerman, Virginia Coyleová: Cesta poradního kruhu. Umění otevřené komunikace

Chen Kaiguo a Zheng Shunchao : Otevření Dračí brány. Jak se člověk stane moderním taoistickým čarodějem

Peggy Joy Jenkinsová: Jak rozvíjet dětskou spiritualitu. Jednoduchá praktická cvičení

Chow, Kit; Krammerová, Ione: Všechny čaje Číny

Rob Preece: Odvaha cítit. Buddhistické praxe pro otevření se druhým

MUDr. Guo Li: Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví

David Abram: Kouzlo smyslů. Vnímání a jazyk ve více než lidském světě

Bija Bennettová: Emoční jóga. Jak tělo může uzdravit mysl

Jeremy W. Hayward a Francisco J. Varela: Mosty k porozumění. Rozhovory předních vědců s dalajlamou o zkoumání lidské mysli

Čhögjal Namkhai Norbu: Zrození, život a smrt. Podle tibetské medicíny a nauky dzogčhenu

Lama Thubten Yeshe: Úvod do tantry. Transformace touhy

Bret Stephenson: Co dělá z chlapců muže. Duchovní přechodové rituály ve věku nevšímavosti

Stephen LaBerge: Lucidní snění

Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení

Barbara Colorosová: Děti za to stojí!. Darujte svým dětem sebekázeň

Robert E. L. Masters a Jean Houstonová: Druhy psychedelické zkušenosti. Klasický průvodce účinky LSD na lidskou psychiku

Valerie Brooksová: Tantrické zasvěcení. Iniciace ženy na cestě extáze