Jack Zimmerman, Virginia Coyleová
Cesta poradního kruhu
Umění otevřené komunikace

1. vyd. 2016, ISBN 978-80-7436-061-9, Váz., 380 str.

doporučená cena: 458 Kč
naše cena
: 366
ušetříte: 92
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | O autorech | Obsah | Ukázková miniknížka v pdf | Ukázková miniknížka v Calameo | Předmluva | Úvod | Kap. 1 - Volání poradního kruhu (část) | Kap. 8 - Rodinné poradní kruhy (část) | Poradní kruhy ve firmách | Závěrečný příběh

Kap. 8 - Rodinné poradní kruhy (část)

Setrvávej v klidu a věz, že den a noc,
setrvávej v klidu a věz, že tma a světlo

jsou jedním posvátným kruhem

– píseň jedné anglické komunity, okolo roku 1970

Poradní kruh někdy v rodině vznikne v důsledku nějaké velké nebo malé krize. Toto je příběh mého přítele Perryho:

Občas jsme se scházeli, abychom prodiskutovali důležité rodinné záležitosti, ale v srpnu se ukázalo, že budeme muset přistoupit k nějakému důslednějšímu opatření. Děti byly celý srpen doma, hrály si a ze všech sil se snažily vyhnout jakýmkoli domácím pracím. „Máme prázdniny,“ říkaly nám pořád dokola. Samozřejmě že jsme na to s Annou měli jiný názor, ale nebavilo nás se s nimi pořád dohadovat a nakonec jsme se v zoufalství rozhodli pořádat pravidelné poradní kruhy.

    Při druhém sezení děti zjistily, že pasivní rezistence už nadále nebude fungovat, a tak změnily strategii. Bridget začala zdůrazňovat, že pracuje víc než její bratr, což nebyl příliš přesvědčivý argument vzhledem k tomu, že nedělal v podstatě nic. Tommy viděl, že každou chvíli vybuchnu, a proto zvolil poněkud rafinovanější postup: „Měli byste na mě být tvrdší,“ řekl, upřímně se na mě podíval, a aby dodal svým slovům váhu, zamával zkrouceným kusem naplaveného dřeva, který jsme používali jako mluvicí předmět. „Měli byste mi dát úkol, říct, co se stane, když to včas neudělám – a pak na mě být tvrdí!“ Pokouší se přenést vinu na nás, říkal jsem si. Chytré! Měl jsem ale čas se uklidnit, zatímco mluvil o něčem jiném. Kdybychom to řešili sami dva mimo poradní kruh, určitě by z toho byla hádka.

    „Tak fajn,“ řekl jsem, když ke mně doputoval mluvicí předmět. „Souhlasím, že jsem na vás dva byl příliš měkký. Odteď tedy začne vojna – termíny, následky a všechno ostatní!“ Bridget zvrátila oči v sloup a vrhla na Tommyho smrtící pohled.

    Anna nabyla pocitu, že už máme tyhle světské věci za sebou, a zahájila třetí kruh tím, že děti vyzvala, aby řekly něco o svých pocitech z naší rodiny. Po jednom kole neškodných obecných frází sebrala Bridget odvahu a promluvila od srdce.

    „Mám pocit, že přicházím na řadu až po vaší práci a společenském životě,“ řekla Anně rozechvělým hlasem. „Nikdy se nezeptáte na mé kamarády nebo na to, co mě baví. Vypadá to, jako by vás vůbec nezajímalo, co se v mém životě děje. Pořád jste zaneprázdnění. Říkáte, že vám nejsem lhostejná, ale…“

    Anna seděla na polštáři jako přimražená. A Bridget dál ještě několik minut vášnivě pokračovala ve své řeči. Její výmluvnost nás překvapila. „Nikoho na světě nemám radši než tebe!“ řekla Anna, když na ni došla řada. „A bolí mě, když tě slyším říkat, že jsi mi lhostejná. Nic není vzdálenějšího pravdě… Musím ale přiznat, že tvé lásky a intriky mě neberou tak jako tvého otce. Jeho zájem o tvůj společenský život vydá za nás oba. Ale nikdy tě nepřestanu milovat.“

    Bridget zvedla mluvicí předmět okamžitě, jakmile Anna skončila. „Já to nechápu! Jak mě můžeš milovat, a zároveň se nezajímat o mé přátele? Je to pro mě to nejdůležitější… Mohla bys projevit alespoň trochu zájmu.“

    Řekl jsem Anně, že její uštěpačná poznámka o všem tom čase, který trávím s Bridget rozhovory o její nejnovější lásce, ve mně vyvolala smíšené pocity. Tommy poznamenal, že zamilovanost pokládá za „pitomost“, což způsobilo, že jeho sestra vybuchla.

    „Nechtěla jsem to nijak odsuzovat,“ ujistila mě Anna, když k ní opět doputoval mluvicí předmět. „Abych řekla pravdu, tak ti tvůj vztah s Bridget závidím. Bývaly jsme takové kamarádky…“ Chvíli se na Bridget beze slov zadívala. „Chybíš mi,“ řekla nakonec. „Jsi pořád se svými kamarádkami nebo telefonuješ… nebo mluvíš s tátou. Vlastně netrávíme ani chvíli jenom spolu.“ Položila pomalu mluvicí předmět do středu kruhu, poblíž Bridget.

    „Nevěděla jsem, že se mnou chceš být,“ začala Bridget a hlas se jí trochu zlomil. „Melliina máma se jí pořád ptá na kamarády a na všechno ostatní a my spolu prakticky nemluvíme…“ Chvíli ještě mluvila a pokoušela se vyrovnat se změnou atmosféry.

    „Musíš mámu požádat, aby s tebou mluvila,“ navázal Tommy, když na něj došla řada. „Nepřijde si za tebou do pokoje popovídat tak jako táta.“ Odmlčel se asi na půl minuty a čekal. „Třeba se stydí stejně jako já,“ dodal nakonec tiše.

    Dojalo mě to, co Tommy o Anně řekl. Annu také. Když k nám předmět doputoval, oba jsme to přiznali.

    „Asi není ideální, když musíš mámu žádat, aby s tebou mluvila,“ řekla Bridget vzdorovitě a zvedla předmět ze středu kruhu. „Ale jsem ráda, že prostě jen tak nevrazíš ke mně do pokoje, jako to dělá Melliina máma, když jsem u nich na návštěvě. A jsou věci, které nemůžu tátovi vykládat o…“

    „Myslím, že je nejvyšší čas, aby táta trávil víc času se mnou a máma s tebou,“ prohlásil Tommy. „Musím s tebou mluvit o důležitých věcech,“ řekl a upřel na mě pohled.

    „To určitě,“ vstoupila mu do toho Bridget a pohrdlivě pohodila hlavou. Tommy položil předmět do středu a už neřekl ani slovo. Připomněl jsem Bridget, že je nepřípustné skákat někomu v kruhu do řeči, a Tommymu jsem řekl, že s ním rád budu mluvit o čemkoli, co má na srdci.

Znal jsem dobře jeho děti, a proto se mě Perry tehdy zeptal, co si o tom myslím. (Bridget a Tommy měli v té době třináct a deset let.) Ten poradní kruh Perrymu v mnoha ohledech otevřel oči, takže já už jsem k tomu neměl moc co dodat. Poukázal jsem na to, že Bridget chtěla evidentně Tommyho před rodiči shodit. „Je z Bridget nervózní, protože si tak snadno dělá nové kamarády,“ řekl jsem mu. „Lidi to k ní přitahuje. Tommy má jednoho kamaráda a nejčastěji si hraje prostě sám.“ Perry to samozřejmě věděl, ale při poradním kruhu si to najednou uvědomil mnohem intenzivněji.“ O několik měsíců později mi řekl, že se jejich vztah s Tommym velmi prohloubil a Anna s Bridget prý spolu tráví mnohem víc času.

KOHO TO ZAJÍMÁ?

Když lidé poprvé slyší o rodinném poradním kruhu, mnozí z nich zpochybňují význam formalizované komunikace mezi několika lidmi, kteří spolu mluví vlastně pořád. Odpověď je jednoduchá: Mluvení a komunikování mohou v rodině znamenat dvě naprosto odlišné věci.

      Vezměte si třeba povídání u společného oběda. I když si rodina pravidelně užívá toto prchavé potěšení, i rozhovorům nad jídlem mohou dominovat skryté rodinné vzorce vztahů a chování. Tyto vzorce mohou určovat tón i obsah a přirozeně určují řád, ve kterém vše probíhá. Výřečnější členové rodiny často diskusi dominují a autentický dialog je řídkým jevem.

      Rodinný kruh může pomoci překonat tato i další omezení – třeba taková, která vznikají v rodinách, kde jsou všichni tak zaměstnaní, že spolu netráví čas ani u jídla… Dokonce i rodiče, kterým je dopřána radost bezproblémové komunikace se svými ratolestmi, bývají ohromeni novou úrovní upřímnosti a důvěrnosti, když se rodina začne pravidelně scházet v poradním kruhu. Skryté problémy vycházejí najevo, děti i rodiče pocítí nový druh vzájemné důvěry a rodina začíná fungovat víc jako komunita lidí, kterým jde o stejnou věc, než jako kolektiv nesourodých jedinců. Pro některé rodiny nemusí ten rozdíl být zas tak hmatatelný, ale pořád stojí za to. Pro jiné je tento nový pocit otevřenosti v přímém kontrastu s dysfunkčními vzorci, které všichni vnímali jako nevyhnutelnou součást rodinného života.

      Poradní kruh přináší velkou změnu do kvality rodinného života ze dvou základních důvodů:

Procesu komunikace se dostává mnohem větší pozornosti než při běžných rodinných setkáních.

Upřímná komunikace drhne, když rodinní příslušníci setrvávají v navyklých rolích, které tak často rodinnému životu dominují. Poradní kruh poskytuje bezpečné prostředí, v němž lze riskovat narušení hluboce zakořeněných rodinných vzorců.

V některých případech je toto riziko opravdu značné, což je důvod, proč mnoho rodin uspořádání rodinného kruhu dlouho odkládá. Často to „opravdu chtějí udělat“ celé měsíce, než dojde k prvnímu sezení poradního kruhu. Nejčastěji uváděné důvody jsou přeplněné osobní časové rozvrhy, jeden nebo víc členů rodiny, které to nezajímá, a známá věta: „Pořád se nám nějak nedaří dát ten kruh dohromady.“ Občas za těmito „důvody“ vykukují obyčejné obavy. Pravidelné poradní kruhy pomáhají vynést na světlo bolestivé problémy a destruktivní vztahové vzorce, které ležely ukryty pod povrchem celé roky. Je pochopitelné, že některé rodiny nestojí o to, aby se „zdola vyvalily vlny“.

      Dítě, které zná poradní kruh ze školy, může být misionářem, jenž obrátí rodinu „na víru pravou“. Ale ne každý žák, který se kruhu ve škole účastní s chutí, je ochoten přenést tento komunikační proces domů. Jedna věc je sedět v kruhu se spolužáky a něco úplně jiného je mluvit od srdce s mámou, tátou, bratrem či sestrou. Častěji bývá iniciátorem poradního kruhu rodič, jenž se pokouší přesvědčit vzdorujícího partnera nebo lhostejné děti, kteří o kruh nejeví zájem. Takže vytrvalost sehrává při zakládání rodinného poradního kruhu velkou roli.

      Stojí to za to. Pravidelné praktikování pomáhá členům rodiny navzájem se podporovat v těžkých časech, i těm nejstydlivějším dětem dodává odvahu k většímu sebevyjádření a podporuje otevřenou komunikaci i mimo kruh.

      Rodina, která se schází v poradním kruhu, si víc uvědomuje své destruktivní vzorce vztahů i chování a pracuje na jejich přeměně. Rodina, jež se společně schází v poradním kruhu, také společně roste.

NALEZENÍ NERUŠENÉHO PROSTŘEDÍ A VHODNÉHO ROZVRHU

Prvními kroky vedoucími ke vzniku rodinného poradního kruhu jsou nastavení vhodného časového rozvrhu, oddanost myšlence a vybudování nerušeného prostředí.

Časový rozvrh. Dohodněte se na pravidelném konání, třeba každou neděli odpoledne nebo některý večer, kdy nikdo nemá žádné vyučování, práci ani schůzky. Pokoušet se organizovat poradní kruh z týdne na týden obvykle nefunguje. Vyberte optimální čas a pořádejte kruh s těmi, kdo mohou být přítomni. Když máma není doma, rodina může zasednout v kruhu s tátou. Jestliže Sabrina má během čtrnácti dnů zkoušky školního představení a termíny stanovené pro pravidelný poradní kruh nemá volné a nedaří se najít lepší čas, pokračujte bez ní. Čím pravidelnější setkání budou, tím víc se členové rodiny budou snažit s nimi ve svém programu počítat. Ve většině rodin dobře funguje poradní kruh jednou týdně. Na druhou stranu je ale lepší uspořádat dobrý pravidelný kruh jednou za čtrnáct dní než se snažit zaměstnané rodině vnutit jeden týdně. Dohodněte se, že kdokoli může svolat mimořádný poradní kruh, když se objeví problém, který nemůže počkat do dalšího pravidelného setkání. Zbytek rodiny by se měl snažit ze všech sil vyjít „svolavateli“ vstříc alespoň krátkým sezením. Jestliže po poradním kruhu následuje rodinná večeře, pocit intimity z kruhu se přenáší do jejího až slavnostního rázu.

Oddanost myšlence. „Po třech měsících přemlouvání se mi nakonec podařilo přesvědčit rodinu, aby si minulou neděli vyzkoušela poradní kruh,“ začala Nancy. Když mi to celé vyprávěla, znovu byla naplněna frustrací a zklamáním. „Byl to naprostá katastrofa. Děti nemluvily vůbec – tedy pokud mluvicí předmět neměl v ruce někdo jiný, samozřejmě. Billy nevydržel ani chvilku sedět v klidu, a když někdo řekl něco vážného, Seth pokaždé zvrátil oči v sloup nebo se rozchichotal. Polovinu času jsem strávila tím, že jsem jim připomínala pravidla našeho sezení. John se snažil mít s dětmi trpělivost – ale evidentně to pro něj bylo jedno dlouhé utrpení. A jeho výraz byl jednoznačný: ,Říkal jsem ti, že je to šílený nápad.‘ Byl to náš první, a obávám se, že i poslední poradní kruh.“

      „Pevně doufám, že ne,“ řekl jsem jí. „Některé rodiny vezmou poradní kruh za svůj hned, jiné ne, zvlášť když jsou děti ještě malé. Musíte se pravidelně scházet minimálně měsíc nebo dva, než bude opravdu jasné, jestli to funguje nebo ne. Kruh může ožít neočekávaně v okamžiku, kdy se stane něco autentického, co děti zaujme. Obvykle překonají svůj vzdor, když vidí, že se děje něco, co zajímá je, ne tebe. Musíš témata vybírat tvůrčím způsobem. Požádej Johna, aby tě aktivně podpořil – a zkoušej to dál. Testují tvou oddanost myšlence otevřené komunikace v rodině.“

Vybudování nerušeného prostředí. Udržujte integritu poradního kruhu tím, že zabráníte vyrušování zvenčí. Vypněte si telefon a požádejte ty, kdo jsou doma a kruhu se neúčastní (například hlídají dítě), aby vás vyrušili jen v nejnutnějším případě. Důslednost je v tomto ohledu důležitá. Pokud bude rodina z kruhu často vytrhována, jeho zaměření zeslábne a lidé budou méně ochotní riskovat a promlouvat opravdově.

Malé děti. Je těžké odhadnout, jak se menší děti přizpůsobí poradnímu kruhu. Některé tří- a čtyřleté děti jsou v pohodě, jiné nejsou ani do šesti nebo sedmi let. Obecně platí, že pro dítě je vhodné, aby se účastnilo kruhu, když dosáhne věku pěti let – a je tomu třeba samozřejmě přizpůsobit témata. Není problém, pokud se kruhu účastní rodič s nemluvnětem v náručí, vydrží-li se soustředit na průběh sezení a souhlasí-li s tím, že odejde, jakmile dítě začne být příliš rušivým elementem. Když jsou malé děti (řekněme od tří do pěti let) příliš neposedné, mohou v některých rodinách opustit kruh před jeho ukončením.

Setkání s částí rodiny. Může být přínosné uspořádat čas od času poradní kruh i s částí rodiny. Například otec se syny, matka s dcerami, rodiče a jedno z dětí nebo dospívající děti samy (případně s jedním z rodičů). Takováto sezení umožňují zabývat se tématy jako sexualita, drogy či randění takovým způsobem, který by za účasti celé rodiny nebyl možný.

      Na druhou stranu, některé z nejpřínosnějších okamžiků rodinných kruhů nastávají, když se mladší děti učí od svých starších sourozenců. Když se například desetiletá dívka cítí v kruhu bezpečně, může klást otázky týkající se dospívání, na které jí mohou vhodně odpovědět jak starší sourozenci, tak rodiče. Dřív nebo později musí každá rodina najít nějaký způsob, jak seznámit mladší děti s citlivými tématy, aniž by toho na ně bylo moc.

PROHLUBOVÁNÍ PRAXE

Budovat soudržný rodinný život je v naší kultuře čím dál těžší. Ekonomický tlak, kulturní asimilace, svobodné rodičovství a neúnavná masáž sdělovacími prostředky společně útočí na každého člena společnosti a staví jej před nejrůznější výzvy. Mnoho z nás pociťuje nedostatek času, trpělivosti a schopnosti vytvářet rodinné zvyky, které slouží ke stejnému účelu jako poradní kruh. Kolik lidí třeba přemýšlí o svých dětech v souvislosti s přechodovými rituály? Některé židovské rodiny slaví bar- či bat-micva, když je dětem třináct. V katolických rodinách symbolizuje přechod do dospělosti kolem dvanáctého roku obřad biřmování. Mnoho z nás ale vyrostlo, aniž jsme tímto přelomovým okamžikem – nebo koneckonců jakýmkoli jiným – prošli. Ve skutečnosti je to tak, že přelomovými okamžiky jsou začátek školní docházky v šesti letech, nástup puberty, kdy začínají první lásky a děti se učí řídit automobil, a jemnější vývojové milníky, jako je třeba uvědomění si síly „světa imaginace“, jež se s obdivuhodnou pravidelností dostavuje kolem sedmého roku věku. Existují také okamžiky ve vývoji dětské morálky, kterých jsou si vědomi mnozí pedagogové, ať už četli Kohlberga nebo ne. 32 Žádný z nich ovšem neproměňuje život víc než ty opravdu přelomové, neboť označují přechod od chování soustředěného především na sebe k takovému, které zahrnuje větší smysl pro odpovědnost vůči ostatním lidem, a hrají v něm roli morální hodnoty uvědomění si společnosti jako celku. Rodiny, jež praktikují pravidelný poradní kruh, mají větší možnost pomoci dětem tyto přechodové rituály oslavit. (K tomuto tématu naleznete více v kap. 13.)

Objevování rodinného příběhu

Poradní kruh může zvýšit kvalitu rodinného života tím, že vyjevuje příběh o tom, jak dotyčná rodina funguje jako celek. Tento skrytý rodinný příběh spřádá dohromady individuální příběhy jednotlivých členů rodiny a ovlivňuje probíhající dramata, konflikty a radosti rodinného života.

      K hlavním silám, které sehrávají určující roli v rodinném příběhu, patří:

Hodnoty vyznávané rodiči a někdy dramaticky odlišné hodnoty jejich postupně dospívajících dětí.

(Převážně nevědomé) erotické vzorce, které silně ovlivňují rodinné vztahy.

Co se děti při společném žití s rodiči dozvídají o manželství a intimním vztahu.

Způsob, jakým děti ve svém životě naplňují potlačené nebo nevědomé aspekty osobností svých rodičů.

Trvalé vyjednávání o otázkách moci a autority.

Způsob, kterým členové rodiny zakoušejí svou tělesnost.

Způsob, jakým si rodinní příslušníci navzájem „mačkají svá tlačítka“ (rodinná emocionální elektroinstalace).

Rozdílný a potenciálně konfliktní způsob, jakými členové rodiny chápou obsah konkrétní zkušenosti. Mohli bychom to nazvat „epistemologickým nedorozuměním“ v rodině.

Tento seznam může působit skličujícím dojmem, objevování rodinného příběhu však rozhodně nemusí nutně být vážnou a komplikovanou záležitostí. K objevům v poradním kruhu dochází spíš díky schopnosti vidět příběh ve stavu rozšířeného vnímání než prostřednictvím pracného analyzování rodinné dynamiky. Proces může mít i své hravé okamžiky. Jakkoli velké výzvy před účastníky staví, ta cesta stojí za to. Čím více toho víme o našem rodinném příběhu, tím vědoměji jej můžeme přetvářet, abychom se vyhnuli neproduktivním vzorcům rodinného života.

      Pokud rodina u praxe poradního kruhu vydrží, její příběh se nakonec všem rozprostře před očima. Rodiče a děti během prvních pár kruhů typicky zaujímají své obvyklé role. Rodinný skeptik, provokatér, znuděná slečna, stydlín, rodič nebo dítě, co vyžadují od ostatních větší spolupráci – všechny tyhle „postavy“ automaticky hrají své navyklé role. V průběhu této fáze patří k obvyklým námětům diskuse o vyjasnění rodinných úmluv, výzvy, aby se děti míň hádaly, volání po častějších akcích za účasti celé rodiny. Tyto rané kruhy jsou velmi užitečné, ale jejich obsah je předvídatelný a poměrně nezajímavý. Projevy spontaneity jsou zřídkavé. To, jak jsme uzamčeni do svých rolí v rodinném příběhu, nám velmi ztěžuje promlouvání od srdce i oddané naslouchání. Všichni jsou ponořeni do příběhu, a tak tam není nikdo, kdo by účastníky upozornil na navyklé vzorce komunikace a chování. Bez tohoto svědka nikdo nevidí, co se tam doopravdy děje, a naděje na jakoukoli změnu je minimální (protože rodinní příslušníci jsou stromy, je pro ně těžké vidět les).

      Kruh ožívá, jakmile někdo zariskuje a vystoupí z normální rodinné role a navyklých vzorců. Někdy je k takovému průlomu potřeba katalyzátor v podobě rodinné krize. Nebo může na někoho z členů rodiny sestoupit shůry spontánní záblesk odvahy jako v příběhu, jenž otevírá tuto kapitolu. Podpořena záměrem kruhu a vytrvalostí svých rodičů Bridget odhodila veškerý strach a řekla, co považovala za pravdivé. V tom okamžiku byly její pocity dostatečně silné, aby překonaly nekonfrontační vzorec jejího vztahu s matkou.

      Jakmile se začnou taková vzepětí autenticity objevovat, rodině zachutnají, a okamžiky komunikace od-srdce-k-srdci se začnou objevovat častěji:

Před více než deseti lety ke mně do poradny přišel dobře situovaný, pracovně vytížený manželský pár se dvěma dětmi, třináctiletým Terrym a devítiletou Emilií. Maria a Dennis byli tvůrčí lidé nadaní pevnou vůlí, kteří jeden druhého hluboce milovali, pravidelně spolu komunikovali – a stejně procházeli občasnými obdobími, kdy to vypadalo, že se jejich manželství rozpadne. Ozývali se mi především v těchto chvílích nestability a pracovali jsme společně na nápravě prostřednictvím rodinných sezení a příležitostných poradních kruhů.

(...)

Dennis se na mě obrátil s žádostí o pomoc v době, kdy rodina už nějakou dobu poradní kruhy každý týden pořádala. Maria se před týdnem, po návratu z návštěvy „s partou přátel“ na severozápadě USA, Dennisovi přiznala, že tam měla krátkou milostnou aféru s někým, koho oba několik let znali. Poměr skončil a z Mariina pohledu jejich vztah nijak neohrozil. Jak se ale dalo očekávat, Dennis situaci vnímal poněkud jinak. Mariin výlet přišel krátce po obtížném období v jejich vztahu, během něhož u nich radikální rozdíly v chápání hodnot ve výchově dětí vyvolaly pocity odcizení. Během několika dlouhých nocí, jakmile děti odešly spát, spolu při intenzivních dlouhých rozhovorech probrali některé Dennisovy bolestné pocity zrady, ale rozhodně ne všechny. Atmosféra v domě byla po mnoho dnů napjatá a chmurná.

(...)

 

Další informace

www.ojaifoundation.org — webová stránka Ojai Foundation: informace, výcvik poradního kruhu a časový program retreatů

www.councilinschools.org — poradní kruhy ve školách

www.schooloflostborders.org — podstata poradního kruhu: seznámení s jeho kořeny, s tím, co znamená žít poradní kruh, výcvik vedoucího a jeho ini­ciace pro vedení poradního kruhu, aplikace poradního kruhu v různých prostředích i jako součásti přechodového rituálu

www.council-network.eu — European Council Network (Evropská síť po­radních kruhů)

www.council.cz — Cesta poradního kruhu v České republice

https://www.facebook.com/councilvevazce/

 

Hodnocení knihy