Jack Zimmerman, Virginia Coyleová
Cesta poradního kruhu
Umění otevřené komunikace

1. vyd. 2016, ISBN 978-80-7436-061-9, Váz., 380 str.

doporučená cena: 458 Kč
naše cena
: 366
ušetříte: 92
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | O autorech | Obsah | Ukázková miniknížka v pdf | Ukázková miniknížka v Calameo | Předmluva | Úvod | Kap. 1 - Volání poradního kruhu (část) | Kap. 8 - Rodinné poradní kruhy (část) | Poradní kruhy ve firmách | Závěrečný příběh

Kap. 1 - Volání poradního kruhu (část)

Místo, kde sedím, je posvátné,
země je posvátná,
les, hora, řeka.
Naslouchej tomu zvuku,
Velký duch krouží
všude kolem mne.
– píseň původních Američanů

Před několika lety mě požádali, abych promluvil o poradním kruhu ke skupině sedmdesáti pěti učitelů a spisovatelů, účastníků konference na téma síla příběhu. A tak jsem hned dopoledne prvního dne stanul za tradičním řečnickým pultem a prohlížel jsem si řady tváří plných očekávání. Byla to absurdní situace. Nechtěl jsem jim o poradním kruhu něco vyprávět, chtěl jsem jim poskytnout přímou zkušenost účastníka. Měl jsem na to ale necelé dvě hodiny a na konferenci nebyl dostatek zkušených vedoucích poradního kruhu, aby bylo možné utvořit menší, snáze zvládnutelné skupinky. Máte-li poprvé v životě vést poradní kruh čítající více než dvacet osob, je to výzva. Poradní kruh s pětasedmdesáti účastníky se zdál být nerealizovatelný!

      Nevěděl jsem kudy kam. V tom jsem si ale vzpomněl, že nejdůležitější povinností vedoucího poradního kruhu je reagovat na nepředvídatelné situace tvůrčím způsobem. Pokud je třeba, zavrhnout navyklé postupy a pracovat s realitou produktivním způsobem. Hodil jsem tedy opatrnost za hlavu a požádal jsem své posluchače, jestli by se mohli sesednout do velkého kruhu. Několik dalších minut byl sál naplněn zvukem šoupajících židlí a já se snažil vymyslet, jak to udělat, aby každý z mých pětasedmdesáti posluchačů dostal příležitost v přiděleném čase promluvit. Někteří se možná rozhodnou zůstat zticha, ale já potřebuji zajistit, aby ti, kdo budou chtít mluvit, tak mohli učinit – stručně, ale důstojně.

      To, že jsem seděl uprostřed velkého kruhu, mě náhle přeneslo domů. Okamžitě se mi v hlavě zrodil plán, jak toho dosáhnout, i vhodné téma. Vytáhl jsem mluvicí předmět vytvořený z lusku svatojánského chleba, který s sebou obvykle beru na takováto setkání, a pronesl jsem úvodní slova:

„Budeme si v našem kruhu podávat tento velký lusk svatojánského chleba po směru hodinových ručiček od jednoho k druhému. Může mluvit jenom ten, kdo má lusk v ruce. My zbylí bychom měli naslouchat se vší pozorností, které jsme schopni. Třeba se vám nebude chtít mluvit. I ticho je ale důležitým příspěvkem do poradního kruhu. Chtěl bych, abyste nám tady každý vyprávěli nějaký krátký příběh o zahanbujícím nebo trapném okamžiku z vašeho dětství – něco, o čem takřka nikdo neví, dokonce možná ani vaše nejbližší rodina nebo nejdůvěrnější přátelé. Náš kruh je velký, takže prosím volte slova uvážlivě a sdělujte jen podstatu příběhu.“

Rozhodl jsem se začít sám:

„Má babička vyvolávala v mnoha členech naší rodiny posvátnou hrůzu, já však byl její oblíbenec. Proto jsem ji také pravděpodobně tolik miloval. I v mých nejranějších vzpomínkách už měla bílé vlasy a kousavý smysl pro humor, který si s sebou vzala do hrobu. Ke konci jejího života jsme spolu v obývacím pokoji jejího penzionu v Atlantic City často sváděli veselé souboje v žolíkách. Když Nellie zemřela, poprvé v životě jsem zakoušel pravý a nefalšovaný hluboký smutek.

     Jednou z mých nejoblíbenějších teenagerských zábav bylo v těch letech přehrávat si na gramofonu oblíbené skladby vážné hudby, přičemž jsem orchestr ,dirigoval‘. Poté, co mi matka oznámila, že babička zemřela, zavřel jsem se v ložnici a pustil jsem si pomalou větu z Beethovenovy Sedmé symfonie. Věděl jsem, že to je hudba postihující hloubku mého smutku. Právě jsem vášnivě vymačkával to nejlepší z Newyorské filharmonie, když do mého pokoje vtrhla mé matka. ,Vypni to!‘ snažila se překřičet hudbu. ,V židovské tradici se nesluší dělat cokoli radostného, když umře někdo z rodiny!‘ Myslel jsem, že přehráním melancholické skladby, kterou miluji, uctím památku své babičky, takže intenzita matčiných výčitek mě zaskočila a vyvolala ve mně pocit hanby. O této tradici jsem nic nevěděl a navíc by se o naší rodině těžko dalo říct, že jsme židé dodržující rituály. Dusil jsem v sobě pocit nespravedlnosti celé dny. A všechno jsme si s matkou vyjasnili až týden po pohřbu.“

Můj příběh netrval ani minutu. Po mně následovali další účastníci, kteří vyprávěli různé anekdoty a historky. Některé byly veselé, jiné smutné, některé obyčejné, jiné bizarní. V sále převládala atmosféra uvolněné pozornosti, z níž se v poradním kruhu brzy zrodil pocit důvěrnosti. Jeden z mužů několik minut vyprávěl něco, co v životě neřekl živé duši. Jeho slzy byly nakažlivé. Nakonec se ukázalo, že jen jediný člověk předal mluvicí předmět dál, aniž promluvil. Když svatojánský lusk konečně doputoval zpátky ke mně, podíval jsem se na hodinky. Mluvicí předmět oběhl kruh za hodinu a dvacet minut. A pořád zbýval čas popovídat si s lidmi, kteří se teď všichni cítili uvolněně a vnímali magický dotyk poradního kruhu.

 

PŘÍPRAVA SCÉNY

Velikost kruhu

Existují různé formy poradního kruhu. Mohou v něm být pouze dva lidé, ale může jich být také sto a víc. Velikost kruhu se odvíjí od času, jenž je k dispozici, problematiky nebo tématu, které byly pro kruh zvoleny, a také od schopnosti účastníků udržet pozornost. Pokud je pro danou skupinu prioritou vytvoření pocitu důvěrnosti, je třeba, aby každý z účastníků dostal alespoň jednou možnost promluvit. Zjistili jsme, že většina dospělých lidí udrží pozornost zhruba dvě až tři hodiny. Pro malé děti může být i hodina příliš dlouhá na to, aby pozorně naslouchaly ostatním. Obecně je to tak (ale ne vždy), že čím jsou účastníci zkušenější, tím déle vydrží pozorně poslouchat.

      Kruhy od deseti do patnácti lidí obecně nabízejí příjemnou rovnováhu mezi počtem hlasů a požadavkem na soustředění pozornosti naslouchajících. Jestliže počet účastníků překročí dvacítku, může být těžké udržet hladký průběh komunikace a může být zapotřebí zavést jistá časová opatření. Menší kruhy o čtyřech až šesti účastnících (například poradní kruhy rodinné) obvykle poskytují dostatek času k probrání zvoleného tématu. Musí-li být počet lidí v poradním kruhu vysoký a času je málo, může vedoucí kruhu usměrňovat konverzaci odbíhající od tématu tím, že připomene to, že času je málo a je třeba, aby všichni dostali možnost promluvit. Nastane-li v ustálené praktikující skupině problém s odbíháním od tématu a s nedostatkem soustředění, lze si pomoci uspořádáním poradního kruhu na téma „uvědomování času“, v němž pozorné uvědomování sehrává významnou roli.

      Někdy však velikost kruhu není tak významným faktorem, jak by člověk čekal. Gigi vedla úspěšné poradní kruhy o počtu sto padesáti účastníků. Zažil jsem kruhy devadesáti teenagerů, kteří spolupracovali bez jediného problému – a kruhy o patnácti mladých lidech, které byly rozdrobené a nesoustředěné. Zažil jsem také osmihodinový kruh dospělých lidí, kteří se navzájem znali a sdíleli společnou vizi. Gigi jednou seděla v poradním kruhu skupiny, který trval od úsvitu do soumraku, po tři dny. Dohoda byla taková, že lidé mohli tiše odejít z kruhu, zařídit si, co potřebovali, a zase se vrátit.

      Vedeme-li poradní kruh, obvykle účastníkům radíme, aby si zabrali tolik času, kolik potřebují, ale zároveň aby brali ohled na potřeby kruhu. Člověk nemusí držet mluvicí předmět zrovna dlouho a přitom to může být pro kruh velmi prospěšné. Ve zbývajících minutách, než přijde řada na dalšího řečníka, se můžeme nechat inspirovat ke zpěvu písně nebo k pár gestům, která „řeknou vše“. Naučit se důvěřovat tomu, že takováto zjevná nevyváženost může být v souladu se zdárným průběhem poradního kruhu, je součástí jeho kouzla.

Tvar kruhu

Konfigurace kruhu a pocit pohodlí uvnitř něj jsou důležité. Začněte tím, že uspořádání míst k sezení umožní všem, aby na sebe navzájem bez námahy viděli. Čtverec nebo úplně nepravidelný útvar umenšuje sílu komunikace a pospolitosti, kterou těsný, kruhový tvar přenáší. Některé skupiny zařazují do kruhu polštář představující regulérního účastníka, jenž není právě přítomen. Prázdný polštář může být rezervován také pro neočekávaného „svatého hosta“ (jako je tomu v tradičním židovském rituálu Seder). Při budování Ojai Foundation jsme se snažili dodržovat stavební předpisy okresního úřadu, a proto jsme často do kruhu začleňovali polštář pojmenovaný „místo pro okres Ventura“. Měl nám připomínat, že okresní úřad je vlivným účastníkem našeho poradního kruhu, ať se nám to líbí nebo ne!

      Pokud je to možné, nejlepší je, když všichni sedí na zemi. Ti, kdo to potřebují, mohou mít polštáře a něco na opření. Sezení blíže zemskému povrchu podporuje silné tradiční spojení poradního kruhu se zemí a pomáhá to skupinu „uzemnit“. Jestliže však někteří z účastníků chtějí nebo potřebují sedět na židli, poskytněte jim tu možnost bez odsudku. I kruh sestavený jenom ze židlí může být pro některé skupiny nejlepším řešením. Sezení v poradním kruhu by v žádném případě nemělo být heroickým tělesným výkonem! Mají-li lidé pocit pohodlí, je pro ně snazší věnovat ničím nerušenou pozornost osobě, která drží mluvicí předmět. Na druhou stranu přehnané povalování se nebo přímo ležení na zemi může narušovat vytváření silného „obsahu“. Stejně jako při meditaci udržování páteře ve vzpřímené poloze obvykle přispívá k udržení pozornosti a zároveň to napomáhá ke zmenšení pocitu nepohodlí a případných tělesných bolestí.

      Dlouhá sezení mohou lidem způsobit bolest v zádech nebo „poradní koleno“ (bolest kolenního kloubu, provázenou touhou po protažení), takže je často ideálním řešením krátká přestávka v polovině cesty mluvicího předmětu kolem kruhu. Lidé se tak mohou postavit a párkrát se zhluboka nadechnout. Lze se také předem domluvit na krátkých přestávkách na toaletu nebo na tom, že se jednotlivci mohou podle potřeby krátce vzdálit. Vnímavost k tělesným potřebám účastníků navíc není výhradní odpovědností vedoucího kruhu. Když mluvicí předmět obíhá kruh, kterýkoli účastník může navrhnout přestávku na protažení nebo rozhýbání.

      Účast v poradním kruhu zavazuje k tomu, aby se člověk podílel na vytvoření „posvátného času a místa“, v němž se zvolenému tématu poradního kruhu dostane plné a otevřené pozornosti. Především to znamená být od začátku kruhu na svém místě, opouštět jej pouze o přestávkách a zůstat opravdu až do konce. Přerušení vyvolaná například přijetím telefonního hovoru nebo textové zprávy je třeba omezit jen na opravdu naléhavé situace.

      Samozřejmě lze udělat výjimku z tohoto pravidla u starých lidí a dětí – zvlášť v případech dlouhotrvajících obřadních poradních kruhů. Dětem lze povolit, aby z kruhu odcházely a zase se vracely, jsou-li jejich rodiče (nebo opatrovníci) ochotni zajistit, že děti budou respektovat pravidla poradního kruhu, když se ho přímo účastní. Rodič s dítětem obvykle fungují v rámci kruhu skvěle a je to výborný způsob, jak děti zapojit do duchovní činnosti. Pokud nějakého dalšího účastníka kruhu přítomnost dítěte ruší, lze o tom diskutovat a najít nějaký kompromis. Dozvěděli jsme se, že v některých tradicích původních Američanů se poradních kruhů účastní těhotné ženy, aby trénovaly své děti už v době, kdy jsou ještě v děloze.

Spojení s místem

„Vítejte v Calabasas,“ začínám promlouvat v tichu před úvodním věnováním. „Tento dům je vhodným místem pro první z těchto setkání na téma Nové vize ve vzdělávání. Když jsme začínali s naší prací s dětmi v rámci Heartlight School, každý den jsme zahajovali poradním kruhem. Teď se nacházíme v té samé místnosti, kde zasedal poradní kruh pedagogů a kde po něm proběhly stovky poradních kruhů mladých lidí, nemluvě o mnoha dalších kruzích přátel a rodinných příslušníků, kteří se tu také scházeli.“

Důležitou součástí nastavení kruhu je vnímavost vůči místu konání, zvláště je-li místo setkání přímo spojeno s námětem nebo tématem dotyčného poradního kruhu, jako tomu například bylo ve výše zmíněném případě. V některých případech se dokonce může stát, že historie míst konání může určovat směr a obsah probíhajícího poradního kruhu. Ať je tomu, jak chce, místo konání působí svým vlivem na účastníky kruhu, dokonce i když si to neuvědomují, a význam místa by měl být zmíněn v úvodním projevu.

      Někdy se význam místa konání projeví překvapujícím či synchronizujícím způsobem. Vzpomínám si na jeden magický večer u táboráku v divočině, kdy se každý z nás jakoby kouzlem změnil v mistra vypravěče. Po návratu do blízkého městečka jsme se od jednoho starousedlíka dozvěděli, že v minulosti přesně totéž místo používaly pro své poradní kruhy i kmeny původních obyvatel.

      Stojí za to uctít místo konání tím, že popíšeme, jaký vztah může mít jeho historie k současnosti. I po dlouhém čase, který uběhl od konání prvního setkání nazvaného Nové vize, mluvili pedagogové, kteří přijeli do Calabasas, o svém pocitu, že se „vrátili domů“, či o tom, jak je účast v tamním poradním kruhu inspirovala k naprosté upřímnosti. Vstoupili do domu, který jako by vítal ty, kdo pracují s dětmi – i když ta tradice není zas tak stará.

      Důležité je také správně zvolit, jestli se má poradní kruh konat venku či uvnitř. Koná-li se venku, v silném kontaktu se zemí, může být zdrojem velmi silných zážitků. Pokud skupina zasedne v přírodním prostředí, je možné faktory, jež mohou poradní kruh ovlivnit – jako jsou třeba počasí, denní doba, roční období nebo náhodné návštěvy zvířat –, prožívat a oceňovat mnohem intenzivněji. Gigi jednou pracovala se skupinou obchodníků a rozhodla se uspořádat jim poradní kruh v blízkém parku namísto důvěrně známé zasedací místnosti. Chtěla tím do celé záležitosti vnést čerstvou energii.

      Je-li ale hlavním záměrem poradního kruhu zlepšení komunikaci ve skupině, může být důležité využít klidné prostředí uvnitř budovy. Déle praktikující skupině poskytuje střídání venkovního prostředí a interiéru možnost využívat jak moudrost plynoucí ze spojení se zemí, tak klid a pohodlí uvnitř budovy.

Vytvoření obřadního prostředí

Poradnímu kruhu se výborně daří v obřadním prostředí kladoucím důraz na místo konání a jeho spojení s poradním kruhem. Ke zdárnému průběhu přispívá i tvůrčí přístup k uspořádání kruhu a náležité používání obřadních objektů. Jestliže se lidé v kruhu cítí jako vítaní hosté, je mnohem pravděpodobnější, že budou vnímavější a pozornější.

      Poradní kruh lze uspořádat v nejrůznějších, i nepříznivých podmínkách, je ale dobré, aby místo bylo prostorné a uklizené. Pocit posvátnosti místa konání lze posílit tím, že poradnímu kruhu přineseme obětiny nebo dary, případně aspoň přemístíme nábytek v místnosti, abychom zdůraznili vědomé pobývání v tomto prostoru. Průběh poradního kruhu není nepodobný meditaci nebo modlitbě a většině z nás se pohodlněji medituje nebo modlí, je-li prostředí prosté a uspořádané.

      Střed kruhu naaranžujte ve stylu „cesty krásy“, symbolizujícím harmonické soužití původních obyvatel Ameriky s okolním světem – to znamená pomocí květin, svíček a předmětů, které se vztahují k tématu poradního kruhu nebo odrážejí aktuální roční dobu. Umístíte-li do středu kruhu hudební nástroje, aby mohly být použity před jeho zahájením nebo v jeho průběhu, připomenete tím účastníkům, že mohou své příběhy doprovodit hudbou nebo zazpívat. Pokud skupinu spojuje určitá tradice nebo kultura, bývá zvykem to nějak ve výzdobě kruhu zohlednit. Jedná-li se například o skupinu buddhistů, může strohé uspořádání s meditačními polštáři a soškou Buddhy napomoci tomu, aby se všichni cítili příjemně a uvolněně. Skupina firemních manažerů se naopak pravděpodobně bude cítit lépe, když prvních pár poradních kruhů proběhne u konferenčního stolu.

      Zapálíme-li před začátkem sezení ve středu kruhu svíčku, spolehlivě tak navodíme obřadný pocit, protože oheň byl od pradávných časů středobodem kmenových a komunitních poradních kruhů. Podle dávné tradice, kterou do Ojai Foundation uvedl čejenský spisovatel Hyemeyohsts Storm, představuje svíčka ve středu kruhu „Dětský oheň“. Ten je životodárným zdrojem tepla, udržovaným uprostřed tradičních obydlí původních Američanů, a zároveň symbolizuje transformující sílu. Dětským ohněm se nazývá proto, aby připomínal, že to, co právě děláme, je „záležitost pro děti“ – to znamená pro ty, kdo jsou vedeni –, a také proto, aby byl trvalou výzvou k tomu, abychom se kruhu účastnili s otevřenou, důvěřující myslí, spojovanou s dětským věkem.

      Jestliže se jedná o skupinu, která zasedá v poradním kruhu poprvé, je dobré se účastníků před jeho zahájením zeptat, jak na ně tato praxe působí. Vyhneme se tak nevysloveným a potenciálně rušivým asociacím spojeným s jinými náboženskými praktikami. Obvykle vyzveme dobrovolníka, aby se přihlásil a provedl „zasvěcení“ kruhu, při zapálení svíce. Zasvěcení může proběhnout beze slov, mít formu modlitby za zdárný průběh kruhu, za vyléčení nemocného člena kruhu, za sdílenou vizi celé skupiny, nebo jím lze prostě jen vyjádřit vděčnost za to, že se můžeme posvátným způsobem setkat.

 

MLUVICÍ PŘEDMĚT

Nejdůležitějším obřadním předmětem je v poradním kruhu mluvicí hůlka či jiný předmět, jenž je sám o sobě dostatečným symbolem poradního kruhu dokonce i v případech, kdy není možné náležitě uspořádat prostředí, v němž kruh probíhá. Mluvicí předmět představuje organizační řád kruhu a mocně zprostředkovává jeho ducha. Jeho přítomnost všem připomíná jejich závazek respektovat formální postup a také záměr celého procesu. Máme-li ho v ruce, posiluje to naši výmluvnost. Sledování jeho postupu kruhem podporuje pozorné naslouchání.

      Někdy je mluvicí předmět doslova „nositelem“ příběhů sdílených zážitků. Ty jsou představovány předměty, které byly k předmětu připevněny postupem času. Často bývá těsně spojován s obecně sdílenou vizí a identitou konkrétního poradního kruhu. Mluvicí předměty, které pomáhaly v tomto smyslu budovat určitou komunitu, se obvykle objevují za zvláštních okolností a mají dlouhou historii.

(...)

 

Další informace

www.ojaifoundation.org — webová stránka Ojai Foundation: informace, výcvik poradního kruhu a časový program retreatů

www.councilinschools.org — poradní kruhy ve školách

www.schooloflostborders.org — podstata poradního kruhu: seznámení s jeho kořeny, s tím, co znamená žít poradní kruh, výcvik vedoucího a jeho ini­ciace pro vedení poradního kruhu, aplikace poradního kruhu v různých prostředích i jako součásti přechodového rituálu

www.council-network.eu — European Council Network (Evropská síť po­radních kruhů)

www.council.cz — Cesta poradního kruhu v České republice

https://www.facebook.com/councilvevazce/

 

Hodnocení knihy