Bhikkhu Bodhi
Buddhova slova
Antologie rozprav z pálijského kánonu

1. vyd. 2018, Váz., 450 str.

SLEVA: 40 %

PŘIPRAVUJEME
Obsah stránky:
Anotace | Stručný obsah | Podrobný obsah | Struktura knihy a přehled jednotlivých kapitol | Předmluva

Anotace

Systematický úvod do Buddhova učení v jeho nejstarší, théravádové podobě. Kniha je rozdělena do deseti tematických kapitol a odhaluje před námi plný rozsah Buddhova učení, od světského života v rodině a manželství až k odchodu do bezdomoví a cestě hlubokého vhledu do skutečnosti. Každou kapitolu předchází stručný a obsažný úvod, jenž vede čtenáře k detailnějšímu porozumění za ním následujících výňatků různých textů z pálijského kánonu.

Vybral a průvodním komentářem opatřil mnich amerického původu Bhikkhu Bódhi. Předmluvu napsal J. S. dalajlama. Přeložil Libor Válek. Vyjde v listopadu 2013.

"Buddhovo učení vzniklo podobně jako ostatní duchovní učení jakožto odezva na omezení spočívající v samém jádru lidské existence. Co však jeho učení odlišuje od ostatních přístupů, je přímost, úplnost a nekompromisní realismus, s jakým na toto omezení pohlíží. Buddha nám nenabízí nějaké utišující prostředky, které nechávají chorobu ležící pod povrchem netknutou, nýbrž sleduje naši existenciální chorobu až k jejím vytrvalým a zničujícím základním příčinám a ukazuje nám, jak je úplně vykořenit. (…)

Dhamma není tajné či esoterické učení, ale učení, které „září a je hlásáno otevřené“. Nevyžaduje slepou víru v autoritativní písma, v božská zjevení či neomylná dogmata, ale zve ke zkoumání a odvolává se k vlastní zkušenosti jako k nejvyššímu kritériu pro posouzení své platnosti. Je to učení, které se zabývá vznikem a zánikem strasti, tedy jevy, které lze pozorovat v naší vlastní zkušenosti. Neustanovuje dokonce ani Buddhu jako nezpochybnitelnou autoritu, ale zve nás, abychom vlastním zkoumáním rozhodli, zda si plně zasluhuje naši důvěru. A konečně nabízí také postup, kterým můžeme učení ověřit, a tak nalézt sami nejvyšší pravdu."

 

 

 

 

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu  

Rozprava o správném názoru

Rozprava o správném názoru

(Buddhova slova, DharmaGaia, listopad 2013)

 

Z Úvodu Bhikkhu Bodhiho

(…)

Text IX, 3, mírně upravená verze Rozpravy o správném názoru (Sammáditthi sutta, MN 9), dává skvělý přehled „pole moudrosti“. Ctihodný Sáriputta, Buddhův žák, který vynikal moudrostí, tuto rozpravu pronesl ke skupině svých mnišských druhů. Od dávných časů slouží tento text jako úvod do studia buddhismu v klášterech jihovýchodní Asie. Podle klasických komentářů k této suttě je správný názor dvojí: pojmový správný názor, jasné intelektuální pochopení Dhammy, a zkušenostní správný názor, moudrost, která proniká Dhammu přímo. Pojmový správný názor, nazývaný „správný názor v souladu se skutečností“ (saččánulómika-sammáditthi) je správné porozumění Dhammě dosažené studiem a hlubokým zkoumáním Buddhova učení. Takové porozumění, ačkoli je spíše pojmové než založené na vlastní zkušenosti, není ale v žádném případě suché a sterilní. Je-li zakořeněno v důvěře v Buddhovo probuzení a poháněno silným odhodláním uskutečnit pravdu Dhammy, slouží jako zárodek, z něhož se vyvine zkušenostní správný názor, a je tak zásadním krokem v růstu moudrosti.

Zkušenostní správný názor je uskutečnění pravdy Dhammy – především čtyř ušlechtilých pravd – ve vlastní bezprostřední zkušenosti. Z toho důvodu se označuje jako „správný názor, který proniká pravdy“ (saččapativédha-sammáditthi). Aby člověk došel k takovému přímému poznání, začne nejprve správným pojmovým pochopením učení a pak ho praxí transformuje do vlastního poznání. Přirovnáme-li pojmové pochopení k ruce – ruce, která uchopuje pravdu s pomocí pojmů – pak zkušenostní správný názor bychom mohli přirovnat k oku. Je to oko moudrosti, vidění Dhammy, co vidí přímo nejvyšší pravdu, tak dlouho před námi skrytou chtivostí, nenávistí a klamem.

Účelem Rozpravy o správném názoru je objasnit principy, které by měly být pochopeny pojmovým správným názorem a proniknuty zkušenostním správným názorem. Sáriputtův výklad je uspořádán pod šestnácti hlavičkami: prospěšné a škodlivé, čtyři potravy života, čtyři ušlechtilé pravdy, dvanáct faktorů podmíněného vznikání, nákazy. Mělo by se poznamenat, že od druhé části až do konce rozpravy, vkládá Sáriputta své výklady do stejného schématu, jenž ukazuje, že princip podmíněnosti je hlavní kostrou celého učení. Jakýkoli právě probíhající jev vždy vyloží tím, že objasní jeho individuální přirozenost, jeho vznik, jeho zánik a cestu k tomuto zániku. Protože to je schéma čtyř ušlechtilých pravd, budu ho tak nazývat. Toto schéma se v kánonu stále vrací jako jeden z hlavních vzorů, jimiž bychom měli nahlížet na věci, chceme-li dojít k pravé moudrosti. Jeho uplatněním se objasňuje fakt, že žádná věc není izolovaná a uzavřená sama v sobě, ale je naopak vnitřně spojena s ostatními věcmi ve složité síti vzájemně podmíněných procesů. Klíč k osvobození leží v pochopení příčin, udržujících tuto síť, a jejich ukončení v sobě samém. To se provede praxí ušlechtilé osmidílné stezky, cesty k zániku těchto příčin.

Nadsvětský správný názor, k němuž lze dojít proniknutím kteréhokoli ze šestnácti témat vyložených v této rozpravě, se uskutečňuje ve dvou hlavních stadiích. Prvním je správný názor sékhy („usilující, cvičící“), žáka, který už nevratně vstoupil na stezku k osvobození, ale ještě nedosáhl jejího konce. Toto stadium je naznačeno slovy, jež otevírají každou část: „Ten, kdo dosáhl této pravé Dhammy a má v ni dokonalou důvěru.“ Tato slova ukazují správný názor jako vidění pravých principů, vhled, jenž spustil v žákovi radikální transformaci, ale dosud nedosáhl úplnosti. Druhým stadiem je nadsvětský správný názor arahanta, popsaný závěrečnými slovy každé části. Tato slova naznačují, že žák použil správný názor k vymazání zbývajících znečištění a dosáhl úplného osvobození…

 

Rozprava o správném názoru

1. Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený pobýval v Sávatthi v Džétově háji, v Anáthapindikově parku. Tam ctihodný Sáriputta oslovil mnichy: „Mnichové, přátelé.“ – „Příteli,“ odpověděli. A ctihodný Sáriputta řekl toto:

2. „Říká se, že někdo má správný názor, přátelé. Co to však znamená, že má ušlechtilý žák správný názor, že má pevnou důvěru v Dhammu, že dosáhl pravé Dhammy?“[1]

„Příteli, přišli bychom vskutku i z velké dálky, abychom se dozvěděli od ctihodného Sáriputty smysl tohoto tvrzení. Bylo by dobré, kdyby nám ctihodný Sáriputta mohl vysvětlit tento smysl. Mnichové si ho zapamatují, když ho vyslechnou.“

„Poslouchejte tedy, přátelé, a dávejte dobrý pozor, co vám řeknu.“

„Ano, příteli,“ odpověděli mnichové. A ctihodný Sáriputta řekl toto: 

[Prospěšné a škodlivé]

3. „Když ušlechtilý žák chápe škodlivé a kořeny škodlivého, prospěšné a kořeny prospěšného – tímto způsobem má správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

4. A co je škodlivé, co jsou kořeny škodlivého, co je prospěšné a co jsou kořeny prospěšného? Ničení života je škodlivé; braní toho, co není dáno, je škodlivé; špatné sexuální jednání je škodlivé; falešná řeč je škodlivá; zlovolná řeč je škodlivá; hrubá řeč je škodlivá; prázdné tlachání je škodlivé; chtivost je škodlivá; zlá vůle je škodlivá; špatný názor je škodlivý. To se nazývá škodlivé.[2]

5. A co jsou kořeny škodlivého? Chtivost je kořenem škodlivého; nenávist je kořenem škodlivého; klam je kořenem škodlivého. To se nazývá kořeny škodlivého.

6. A co je prospěšné? Zřeknout se ničení života je prospěšné; zřeknout se braní toho, co nebylo dáno, je prospěšné; zřeknout se špatného sexuálního jednání je prospěšné; zřeknout se falešné řeči je prospěšné; zřeknout se zlovolné řeči je prospěšné; zřeknout se hrubé řeči je prospěšné; zřeknout se prázdného tlachání je prospěšné; štědrost je prospěšná; dobrá vůle je prospěšná; správný názor je prospěšný. To se nazývá prospěšné.

7. A co jsou kořeny prospěšného? Nepřítomnost chtivosti je kořenem prospěšného; nepřítomnost nenávisti je kořenem prospěšného; nepřítomnost klamu je kořenem prospěšného. To jsou kořeny prospěšného.

8. Když ušlechtilý žák takto pochopil škodlivé a kořeny škodlivého, prospěšné a kořeny prospěšného,[3] zcela opouští skryté sklony k žádosti, zanechává skryté sklony k odporu, vykořeňuje skryté sklony k názoru a klamu ,jáʻ a opuštěním nevědomosti a vyvstáním pravého poznání zde a nyní učiní konec strasti.[4] Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Potrava]

9. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor, tím, kdo má důvěru v Dhammu, kdo dosáhl pravé Dhammy?“ – „Je, přátelé.

10. Když ušlechtilý žák chápe potravu, vznik potravy, ustání potravy a stezku vedoucí k ustání potravy, pak také tímto způsobem má správný názor...

11. A co je potrava, co je vznik potravy, co je ustání potravy a co je stezka vedoucí k ustání potravy? Jsou čtyři druhy potravy nutné k udržení bytostí, které již existují, a pro podporu těch, které teprve vzniknou. Které čtyři? Jsou to: fyzická strava jako potrava, hrubá nebo jemná; kontakt jako druhá potrava; volní projevy mysli jako třetí; vědomí jako čtvrtá.[5] S vyvstáním žádostivosti vyvstane také potrava. S ustáním žádostivosti ustává také potrava. Stezkou vedoucí k ustání potravy je ušlechtilá osmidílná stezka; to jest správný názor, správný záměr, správná řeč, správné jednání, správné živobytí, správné úsilí, správná pozornost, správné soustředění.

12. Když ušlechtilý žák takto pochopil potravu, vznik potravy, ustání potravy a stezku vedoucí k ustání potravy, zcela opouští skryté sklony k žádosti (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Čtyři ušlechtilé pravdy]

13.  Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor, tím, kdo má důvěru v Dhammu, kdo dosáhl pravé Dhammy?“ – „Je, přátelé.

14. Když ušlechtilý žák chápe strast, vznik strasti, ustání strasti a cestu vedoucí k ustání strasti, pak také tímto způsobem má správný názor...

15. A co je strast, co je vznik strasti, co je ustání strasti a co je cesta vedoucí k ustání strasti? Zrození je strastné; stárnutí je strastné; nemoc je strastná; smrt je strastná; smutek, nářek, bolest, zármutek a zoufalství jsou strastné; když člověk nedostane to, co chce, je to strastné; krátce všech pět složek podrobených ulpívání je strastných. To se nazývá strast.

16. A co je vznik strasti?  Je to žádostivost vedoucí k obnovené existenci, doprovázená potěšením a žádostí, hledající potěšení tu či onde; to jest žádostivost po smyslových potěšeních, žádostivost po existenci, žádostivost po zániku. To se nazývá vznik strasti.

17. A co je ustání strasti? Je to vyhasnutí a naprosté ustání této žádostivosti, její opuštění a odevzdání, osvobození od ní, nepřipoutání.

18. A co je cesta vedoucí k ustání strasti? Je to ušlechtilá osmidílná stezka, totiž: správný názor (...), správné soustředění. To se nazývá cesta vedoucí k ustání strasti.

19. Když ušlechtilý žák takto pochopil strast, vznik strasti, ustání strasti a cestu vedoucí k ustání strasti, zcela opouští skryté sklony k žádosti (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Stárnutí a smrt]

20. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor, tím, kdo má důvěru v Dhammu, kdo dosáhl pravé Dhammy?“ – „Je, přátelé.

21. Když ušlechtilý žák chápe stárnutí a smrt, vznik stárnutí a smrti, ustání stárnutí a smrti a cestu vedoucí k ustání stárnutí a smrti, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.[6]

22. A co je stárnutí a smrt, co je vznik stárnutí a smrti, co je ustání stárnutí a smrti, co je cesta vedoucí k ustání stárnutí a smrti? Stárnutí bytostí v různých sférách, jejich stáří, zlomené zuby, šedé vlasy, svraštělá kůže, úpadek životních sil, slábnoucí smysly – to se nazývá stárnutí. Odchod bytostí z různých sfér, jejich zmizení, zánik, umírání, naplnění času, rozpad pěti složek, odložení těla – to se nazývá smrt. Takže toto stárnutí a smrt jsou to, co se nazývá stárnutí a smrt. Se vznikem zrození vzniká také stárnutí a smrt. S ustáním zrození ustává také stárnutí a smrt. Cestou vedoucí k ustání stárnutí a smrti je ušlechtilá osmidílná stezka; to jest správný názor (...), správné soustředění.

23. Když ušlechtilý žák takto pochopil stárnutí a smrt, vznik stárnutí a smrti, ustání stárnutí a smrti a cestu vedoucí k ustání stárnutí a smrti (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Zrození]

24. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

25. Když ušlechtilý žák chápe zrození, vznik zrození, ustání zrození a cestu vedoucí k ustání zrození, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

26. A co je zrození, co je vznik zrození, co je ustání zrození, co je cesta vedoucí k ustání zrození? Zrození bytostí v různých sférách, jejich počátek zrození, početí [v lůně], vytvoření, objevení složek, získání základen pro kontakt – to se nazývá zrození. Se vznikem existence je zde vznik zrození. Cestou vedoucí k ustání zrození je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

27. Když ušlechtilý žák takto pochopil zrození, vznik zrození, ustání zrození a cestu vedoucí k ustání (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Existence]

28. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.“

29. Když ušlechtilý žák chápe existenci, vznik existence, ustání existence a cestu k ustání existence, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

30. A co je existence, co je vznik existence, co je ustání existence a co je cesta vedoucí k ustání existence? Jsou tři druhy existence: ve sféře smyslů, ve sféře tvarů a ve sféře bez tvarů.[7] Se vznikem ulpívání vzniká také existence. S ustáním ulpívání ustává také existence. Cestou vedoucí k ustání existence je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

31. Když ušlechtilý žák takto pochopil existenci, vznik existence, ustání existence a cestu vedoucí k ustání existence (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Ulpívání]

32. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.“

33. Když ušlechtilý žák chápe ulpívání, vznik ulpívání, ustání ulpívání a cestu k ustání ulpívání, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

34. A co je ulpívání, co je vznik ulpívání, co je ustání ulpívání a co je cesta vedoucí k ustání ulpívání? Jsou čtyři druhy ulpívání: ulpívání na smyslových potěšeních, ulpívání na názorech, ulpívání na rituálech a obřadech, ulpívání na nauce o já.[8] Se vznikem žádostivosti vzniká také ulpívání. S ustáním žádostivosti ustává také ulpívání. Cestou vedoucí k ustání ulpívání je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

35. Když ušlechtilý žák takto pochopil ulpívání, vznik ulpívání, ustání ulpívání a cestu vedoucí k ustání ulpívání (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Žádostivost]

36. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

37. Když ušlechtilý žák chápe žádostivost, vznik žádostivosti, ustání žádostivosti a cestu k ustání žádostivosti, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

38. A co je žádostivost, co je vznik žádostivosti, co je ustání žádostivosti a co je cesta vedoucí k ustání žádostivosti? Je šest skupin žádostivosti: žádostivost tvarů, žádostivost zvuků, žádostivost vůní, žádostivost chutí, žádostivost objektů doteku, žádostivost mentálních jevů.[9] Se vznikem pocitů vzniká také ulpívání. S ustáním pocitů ustává také ulpívání. Cestou vedoucí k ustání žádostivost je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

39. Když ušlechtilý žák takto pochopil žádostivost, vznik žádostivost, ustání žádostivost a cestu vedoucí k ustání žádostivost (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Pocity]

40. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

41. Když ušlechtilý žák chápe pocity, vznik pocitů, ustání pocitů a cestu k ustání pocitů, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

42. A co jsou pocity, co je vznik pocitů, co je ustání pocitů a co je cesta vedoucí k ustání pocitů? Je šest skupin pocitů: pocity vzniklé z kontaktu očima, pocity vzniklé z kontaktu ušima, pocity vzniklé z kontaktu nosem, pocity vzniklé z kontaktu jazykem, pocity vzniklé z kontaktu tělem, pocity vzniklé z kontaktu myslí. Se vznikem kontaktů vznikají také pocity. S ustáním kontaktů ustávají také pocity. Cestou vedoucí k ustání pocitů je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

43. Když ušlechtilý žák takto pochopil pocity, vznik pocitů, ustání pocitů a cestu vedoucí k ustání pocitů (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Kontakt]

44. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

45. Když ušlechtilý žák chápe kontakty, vznik kontaktů, ustání kontaktů a cestu k ustání kontaktů, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

46. A co jsou kontakty, co je vznik kontaktů, co je ustání kontaktů a co je cesta vedoucí k ustání kontaktů? Je šest skupin kontaktů: kontakty očima, kontakty ušima, kontakty nosem, kontakty jazykem, kontakty tělem, kontakty myslí.[10] Se vznikem šesti smyslových základen vznikají také kontakty. S ustáním šesti smyslových základen ustávají také kontakty. Cestou vedoucí k ustání kontaktů je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

47. Když ušlechtilý žák takto pochopil kontakty, vznik kontaktů, ustání kontaktů a cestu vedoucí k ustání kontaktů (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Šest smyslových základen]

48. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

49. Když ušlechtilý žák chápe šest smyslových základen, vznik šesti smyslových základen, ustání šesti smyslových základen a cestu k ustání šesti smyslových základen, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

50. A co je šest smyslových základen, co je vznik šesti smyslových základen, co je ustání šesti smyslových základen a co je cesta vedoucí k ustání šesti smyslových základen? Je šest smyslových základen: oči, uši, nos, jazyk, tělo, mysl. Se vznikem jména a tvaru vzniká také šest smyslových základen. S ustáním jména a tvaru ustává také šest smyslových základen. Cestou vedoucí k ustání šesti smyslových základen je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

51. Když ušlechtilý žák takto pochopil šest smyslových základen, vznik šesti smyslových základen, ustání šesti smyslových základen a cestu vedoucí k ustání šesti smyslových základen (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Jméno a tvar]

52. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

53. Když ušlechtilý žák chápe jméno a tvar, vznik jména a tvaru, ustání jména a tvaru a cestu k ustání jména a tvaru, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

54. A co je jméno a tvar, co je vznik jména a tvaru, co je ustání jména a tvaru a co je cesta vedoucí k ustání jména a tvaru? Pocity, vnímání, volní formace, kontakt, pozornost – to se nazývá jméno. Čtyři základní prvky a tvary od nich odvozené – to se nazývá tvar. A toto jméno a tvar se nazývají jméno a tvar.[11] Se vznikem vědomí vzniká jméno a tvar. S ustáním vědomí ustává také jméno a tvar. Cestou vedoucí k ustání jména a tvaru je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

55. Když ušlechtilý žák takto pochopil jméno a tvar, vznik jména a tvaru, ustání jména a tvaru a cestu vedoucí k ustání jména a tvaru (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Vědomí]

56. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

57. Když ušlechtilý žák chápe vědomí, vznik vědomí, ustání vědomí a cestu k ustání vědomí, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

58. A co je vědomí, co je vznik vědomí, co je ustání vědomí a co je cesta vedoucí k ustání vědomí? Je šest skupin vědomí: vědomí oka, vědomí uší, vědomí nosu, vědomí jazyka, vědomí těla, vědomí mysli.[12] Se vznikem volních formací vzniká vědomí. S ustáním volních formací ustává také vědomí. Cestou vedoucí k ustání vědomí je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

59. Když ušlechtilý žák takto pochopil vědomí, vznik vědomí, ustání vědomí a cestu vedoucí k ustání vědomí (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Volní formace]

60. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

61. Když ušlechtilý žák chápe volní formace, vznik volních formací, ustání volních formací a cestu k ustání volních formací, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

62. A co jsou volní formace, co je vznik volních formací, co je ustání volních formací a co je cesta vedoucí k ustání volních formací? Jsou tři druhy volních formací: tělesné volní formace, slovní volní formace, mentální volní formace.[13] Se vznikem nevědomosti vznikají volní formace. S ustáním nevědomosti ustávají také volní formace. Cestou vedoucí k ustání volních formací je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

63. Když ušlechtilý žák takto pochopil volní formace, vznik volních formací, ustání volních formací a cestu vedoucí k ustání volních formací (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Nevědomost]

64. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

65. Když ušlechtilý žák chápe nevědomost, vznik nevědomosti, ustání nevědomosti a cestu k ustání nevědomosti, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

66. A co je nevědomost, co je vznik nevědomosti, co je ustání nevědomosti a co je cesta vedoucí k ustání nevědomosti? Neznat strast, neznat vznik strasti, neznat ustání strasti, neznat cestu vedoucí k ustání strasti – to se nazývá nevědomost. Se vznikem kazů vzniká nevědomost. S ustáním kazů ustává také nevědomost. Cestou vedoucí k ustání nevědomosti je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor (...), správné soustředění.

67. Když ušlechtilý žák takto pochopil nevědomost, vznik nevědomosti, ustání nevědomosti a cestu vedoucí k ustání nevědomosti (...) zde a nyní učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

[Kazy]

68. Potěšeni a rozradostněni slovy ctihodného Sáriputty, mniši mu řekli: „Velmi dobře, příteli.“ Pak mu položili další otázku: „Není ještě jiný způsob, příteli, kterým by se mohl ušlechtilý žák stát tím, kdo má správný názor...“ – „Je, přátelé.

69. Když ušlechtilý žák chápe kazy, vznik kazů, ustání kazů a cestu k ustání kazů, pak také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.

70. A co jsou kazy, co je vznik kazů, co je ustání kazů a co je cesta vedoucí k ustání kazů? Jsou tři druhy kazů: kaz smyslové touhy, kaz existence, kaz nevědomosti. Se vznikem nevědomosti vznikají kazy.[14] S ustáním nevědomosti ustávají také kazy. Cestou vedoucí k ustání kazů je ušlechtilá osmidílná stezka, to je správný názor, správný záměr, správná řeč, správné jednání, správné živobytí, správné úsilí, správná pozornost, správné soustředění.

71. Když ušlechtilý žák takto pochopil kazy, vznik kazů, ustání kazů a cestu vedoucí k ustání kazů, zcela opouští skryté sklony k žádosti, zanechává skryté sklony k odporu, vykořeňuje skryté sklony k názoru a klamu ,jáʻ a opuštěním nevědomosti a vyvstáním pravého poznání zde a nyní, učiní konec strasti. Také tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, má důvěru v Dhammu, dosáhl pravé Dhammy.“

Toto řekl ctihodný Sáriputta a mnichové byli potěšeni a rozradostněni jeho slovy.

(MN 9: Sammáditthi sutta; I 46–55

 

Poznámky 

[1]    Ps: Správný názor je dvojí: světský (lókija) a nadsvětský (lókuttara). Světský správný názor je také dvojí: názor, že kamma nese své plody, který mohou zastávat buddhisté i nebuddhisté, a názory, které jsou v souladu se čtyřmi ušlechtilými pravdami a které jsou vyhrazeny Buddhovu učení. Nadsvětský správný názor je pochopení čtyř ušlechtilých pravd získaný dosažením čtyř stezek a jejich ovoce (viz str. xxx). Otázka, kterou vznesl Sáriputta, se týká sékhy, žáka vyššího cvičení.

[2]    To je deset drah škodlivých činů. Pro podrobnější vysvětlení viz Text V, 1(2). Jejich protikladem (viz níže) je deset drah prospěšných činů, rozebraných ve stejném textu.

[3]    Ps vysvětluje pochopení těchto čtyř pojmů prostřednictvím čtyř ušlechtilých pravd: všechny dráhy činů (škodlivých i prospěšných) jsou pravdou o strasti; kořeny prospěšného a škodlivého jsou pravdou o vzniku; nepřítomnost obojích činů a jejich kořenů jsou pravdou o ustání; ušlechtilá stezka, která uskuteční toto ustání, je pravdou o stezce. V tomto rozsahu byl popsán ušlechtilý žák na jedné ze tří prvních rovin – ten, kdo dosáhl nadsvětský správný názor, ale ještě nezničil všechna znečištění.

[4]    Ps říká, že tato pasáž od místa „zcela opouští skryté sklony k žádosti“ až k „učiní konec strasti“ ukazuje práci vykonanou stezkami toho, kdo se nevrátí, a arahanta. Stezka toho, kdo se nevrátí, eliminuje skryté sklony ke smyslové žádosti a odporu; stezka arahanta odstraňuje skryté sklony k představě a klamu „já“. Ps říká, že výraz „skryté sklony k představě a klamu ,jáʻ“ (asmi ti ditthimánánusaja) bychom měli chápat jako skryté sklony ke klamu, který se podobá názoru, protože podobně jako názor o já obsahuje uchopování představy „já jsem“.

[5]    Potravu (áhára) zde musíme chápat v nejširším slova smyslu jako základní podmínku pro životní proces jednotlivce. Fyzická strava je základní podmínka pro fyzické tělo, kontakt pro pocity, volní projevy mysli pro vědomí a vědomí pro jméno a tvar, psychofyzický organismus jako celek. Žádostivost se označuje jako vznik potravy, protože žádostivost z předchozí existence je zdrojem přítomného jednotlivce s jeho závislostí na čtyřech druzích potravy a jejich trvalé spotřebě. Pro anotovanou kompilaci z kanonických i komentářových textů o druzích potravy viz Nyanaponika Thera, The Vision of Dhamma, str. 211–28.

[6]    Dalších dvanáct částí představuje zkoumání faktorů podmíněného vznikání, postupně jeden za druhým, v opačném pořadí. Viz Text IX, 4(4)(a)–(f).