Nyanatiloka Thera
Buddhistický slovník

1. vyd. 2009, ISBN 978-80-86685-89-2, Váz., 256 str.

doporučená cena: 258 Kč
naše cena
: 155
ušetříte: 103
SLEVA: 40 %
Obsah stránky:
Anotace | O autorovi | Z předmluvy k prvnímu anglickému vydání | Předmluva k českému vydání | Ukázky: ánápána-sati (ānāpāna-sati) | anattá (anattā) | aničča (anicca) | avihimsá (avihisā) | avidždžá (avijjā) | bdělá pozornost

avidždžá (avijjā)

avidždžá (avijjā): ,nevědomost' je synonymem zaslepenosti (móha; → múla). Je prvotním kořenem veškerého zla a utrpení ve světě, protože zastírá mentální zrak člověka a zabraňuje mu vidět skutečnou povahu věcí. Je to zaslepenost, která klame bytosti tím, že se jim život jeví jako stálý, šťastný, krásný a mající podstatu a zabraňuje jim vidět, že ve skutečnosti je vše pomíjivé, podléhající utrpení, bez "já" a "moje" a v základu nečisté (→ vipallása). Nevědomost je definována jako "neznalost čtyř pravd, totiž utrpení, jeho původu, jeho zániku a cesty vedoucí k jeho zániku" (S. XII, 4).

Protože je nevědomost základem veškerého konání, které přitakává životu, a všeho zla a utrpení, stojí na prvním místě ve formulaci podmíněného vznikání (→ patičča-samuppáda). Ale jak se říká ve Vism. (XVII, 36 a násl.), nevědomost proto nemá být považována za "základní příčinu světa, která je sama bez příčiny... Není bez příčiny. Neboť její příčina je stanovena takto: ,S vyvstáním zákalů (→ ásava) vyvstává nevědomost' (M. 9). Existuje ale i přenesený způsob, podle kterého ji lze pojímat jako základní příčinu, totiž když má sloužit jako východisko pro výklad koloběhu existence... Jak se říká: ,Mniši, nelze vidět žádný počátek nevědomosti před nímž nevědomost neexistovala a po němž vyvstala. Ale lze vidět, že nevědomost má své charakteristické podmínky (idappaččaja)' (A. X, 61)." To samé se říká (A. X, 62) o touze po bytí (bhava-tanhá; → tanhá). Touha po bytí a nevědomost se nazývají "významné příčiny karmy, jež vedou k nešťastným a šťastným výsledkům" (Vism. XVII, 38).

Jelikož nevědomost existuje stále − byť i ve velmi jemných formách, dokud není dosaženo arahatství nebo svatosti − je považována za poslední z deseti pout (→ samjódžana), která vážou bytosti v koloběhu znovuzrozování. Protože v nevědomosti koření i první dva kořeny zlého, chtivost a nenávist (→ múla), jsou s ní neoddělitelně spjaty vlastně veškeré neprospěšné stavy mysli. Nevědomost je nejzarytějším ze tří kořenů zla.

Nevědomost je jedním ze zákalů (→ ásava) a sklonů (→ anusaja). Často je označována jako překážka (nívarana; například S. XV, 3; A. X, 61), ale neobjevuje se spolu s obvyklým výčtem pěti překážek (→ nívarana).