O Se-jong
Světlo vyhasnutí

Krásná tma

Hory jsou horami,
řeky jsou řekami.
Když se však rozhlédnu kolem sebe, nevidím
žádnou řeku, jež by byla řekou, žádnou horu, jež by byla horou.
Tento svět je jedna velká bažina.
Myslím si, že šlapu po pevné zemi, ale ve skutečnosti
se ocitám na rozbahněné cestě:
sotvaže pracně vytáhnu jednu nohu z rozumu,
druhou nohou už
zapadám do citů.
Když tedy ale hory nejsou horami,
nač se vlastně umíněně hrabat
z bažiny ven?
Vždyť i květ lotosu vyrůstá z bahna!
Pokud možno, stanu se lotosem...
anebo
hlemýžděm
okouzleným tmou.
Než se toulat oslepovaný láskou,
to bude lepší žít vůbec sám a bez očí.
Stojím na rozbahněné rovině ostrova Kanghwado
a pálivou solí si omývám
zakalený zrak.