Džátaky<br> <span class='sub-title'>Příběhy z minulých životů Buddhy</span>

Džátaky
Příběhy z minulých životů Buddhy

2. rozšířené . vyd. 2007, ISBN 978-80-86685-75-5, Váz. s přebalem, 406 str.

doporučená cena: 358 Kč
naše cena
: 215
ušetříte: 143

SLEVA: 40 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Dušan Zbavitel: Předmluva. | Ukázky: O asketovi, který dosáhl štěstí | Jak ani ochota nemusí být k užitku | Jak kouzlo zahubilo mnoho životů | Jak se stal Bódhisatta králem | Jak Bódhisatta vyléčil krále ze žalu | Jak Bódhisattu oslabilo pokušení

Jak kouzlo zahubilo mnoho životů

Kdysi v minulosti, když ve Váránasí kraloval Brahmadatta, znal jeden bráhman jménem Védabbha v jisté vesnici kouzlo. To kouzlo prý bylo veliké a vzácné. Když to kouzlo při vhodném seskupení hvězd pronesl a vzhlédl k nebi, zapršel z oblohy déšť sedmera drahokamů. Bódhisatta tehdy vstoupil k onomu bráhmanovi do učení. Jednoho dne pak bráhman s Bódhisattou opustili z jakési příčiny vesnici a odešli do čédijského království. Na cestě na jednom lesnatém místě přepadávalo pocestné pět set loupežníků zvaných posílatelé. Ti se zmocnili Bódhisatty i bráhmana Védabbhy. Proč že se jim říkalo posílatelé? Když prý lapili dva lidi, poslali jednoho z nich, aby přinesl peníze; proto se jim říkalo posílatelé. Když chytili otce se synem, pravili otci: "Až nám přineseš peníze, můžeš si syna odvést." Když takto chytili matku s dcerou, propustili matku, když chytili staršího bratra s mladším, propustili toho staršího, a když chytili učitele se žákem, pustili žáka.

Oni pak v té době zadrželi bráhmana Védabbhu a Bódhisattu pustili. Bódhisatta se poklonil učiteli a řekl mu: "Za den či dva se vrátím a vy se nebojte, ale jednejte podle mé rady: Dnes bude seskupení hvězd vhodné pro déšť drahokamů, vy však nenechte napršet bohatství, protože nemůžete snést útrapy; necháte-li je napršet, propadnete zkáze i vy i těchto pět set lupičů." Takto poučil učitele a šel pro peníze.

Když zapadlo slunce, lupiči svázali bráhmana a ulehli. Právě v té chvíli vyšel na východě měsíc v úplňku. Bráhman pohlédl na hvězdy a pomyslel si: "Nadešlo seskupení hvězd příznivé pro déšť drahokamů; proč mám zakoušet útrapy? Pronesu kouzlo, nechám napršet drahokamy, dám poklad lupičům a klidně si odejdu." I řekl lupičům: "Hej, loupežníci, proč mě zadržujete?" "Pro peníze." "Jestliže vám jde o peníze, rychle mi uvolněte pouta, nechte mě omýt si hlavu, obléci čistý šat, pomazat se voňavkami a ozdobit se květy." Když lupiči vyslechli jeho slova, učinili tak. Bráhman poznal vhodné seskupení hvězd, pronesl mantru a vzhlédl k nebi. Ihned spadly z nebe drahokamy. Lupiči to bohatství posbírali, udělali si ze svrchního oděvu uzel a uložili poklad do něho. Bráhman pak šel za nimi.

Ty lupiče však chytilo pět set jiných lupičů. "Proč jste nás zadrželi?" "Pro peníze." "Jde-li vám o peníze, chyťte si toho bráhmana. Když ten pohlédne k nebi, naprší bohatství; i nám je tak dal." Lupiči pak propustili první loupežníky a chytili bráhmana: "Dej bohatství i nám!" Bráhman jim řekl: "Dal bych vám bohatství, ale spojení hvězd vhodné pro déšť drahokamů nastane zase až za rok; počkáte-li si na bohatství, nechám vám je pak napršet." Loupežníci se rozhněvali: "Hej, ty ničemný bráhmane, jiným jsi nechal napršet bohatství ihned a my máme rok čekat?" Nato rozsekli bráhmana ostrým mečem na dva kusy, nechali ho tam ležet, rychle pronásledovali první lupiče a bojovali s nimi, až je všechny pobili; potom sebrali poklad, rozdělili se na dva tábory, znovu spolu navzájem bojovali, až bylo zabito půl třetí stovky mužů, a zápasili tak dlouho, dokud nezbyli jenom dva. Takto zahynulo tisíc mužů.

Oba muži pak nějakým způsobem vzali ten poklad, schovali jej na skrytém místě v blízkosti jedné vsi a jeden z nich se tam posadil s mečem, aby jej hlídal, zatímco druhý odešel do vesnice a vzal s sebou zrní, aby tam nechal pro oba uvařit rýži. A protože kořenem záhuby je chtivost, pomyslel si onen sedící u pokladu: "Až tamten přijde, rozdělí se poklad na dvě poloviny. Co kdybych ho po příchodu udeřil mečem a zabil?" I vytasil meč z pochvy a seděl, vyhlížeje jeho návrat.

Také druhý si pomyslel: "Ten poklad bude rozdělen na dvě poloviny - co kdybych hodil do rýže jed, nakrmil s ní toho muže, připravil ho o život a poklad si vzal sám?" Nato z připravené rýže sám pojedl, do zbytku hodil jed a s ním tam přišel. Sotva mu odevzdal rýži, ten druhý ho rozsekl mečem na dva kusy, schoval ho na skrytém místě, snědl rýži a sám také zahynul. Takto propadli kvůli pokladu všichni záhubě.

Za jeden či dva dny se vrátil zpět Bódhisatta s penězi. Když na onom místě neuviděl svého učitele, ale spatřil rozsypané drahokamy, řekl si: "Nejednal podle mých slov, nechal napršet poklad a všichni asi propadli záhubě." I vydal se po velké cestě. Když tak šel, spatřil na cestě učitele rozseknutého na dva kusy, pomyslel si, že nejednal podle jeho slov a zemřel, nasbíral dříví, postavil pohřební hranici, spálil na ní učitele, uctil ho lesními květy, a když šel dál, zjistil, že přišlo o život půl třetího sta lupičů, až postupně zůstali naživu jenom dva. Tu si řekl: "Kromě těchto dvou propadlo záhubě tisíc mužů - zůstali jenom dva lupiči, ale ani ti se asi nedokázali zachránit - kam šli?"

Pokračoval v cestě, uviděl stezku, po níž vstoupili s pokladem do husté džungle. Jda po ní spatřil hromádku drahokamů zavázanou do uzlu a uviděl jednoho mrtvého muže s nádobou rozsypané rýže. Zauvažoval: "Jak se to stalo?" I zjistil všechno, a když hledal, kde může být ten poslední člověk, našel ho zabitého na skrytém místě a řekl si: "Náš učitel nejednal podle mých slov, svým vlastním nerozumem se i sám připravil o život, i tisíc mužů propadlo záhubě; ti, kdo špatnými prostředky bez dostatečného důvodu usilují o svůj vzestup, propadnou věru veliké záhubě jako náš učitel. Nato pronesl tuto sloku:

"Zhyne, kdo prostředkem špatným snaží se majetek získat.
Čédijští zabili mistra - sami též o život přišli."

A tak pravil Bódhisatta: "Tak jako náš učitel vynaložil námahu v nepravý čas, nechal napršet poklad, sám sebe tím zahubil a ještě připravil zkázu jiným, právě tak každý, kdo bude usilovat o majetek nesprávnými prostředky, sám sebe docela zahubí a ještě připraví zkázu jiným."

Těmito verši vykládajícími pravdu rozezvučel les, zatímco bohyně s ním vyjadřovaly souhlas, s oním pokladem se vrátil domů, dával dary a sbíral i jiné zásluhy a po uplynutí života odešel po nebeské cestě.