Carol Schaefer
Pro příštích sedm generací
Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

1. vyd. 2007, ISBN 978-80-86685-74-8, Váz., 224 str.

doporučená cena: 268 Kč
naše cena
: 214
ušetříte: 54
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | O autorce | Obsah knihy | Předmluva | Prohlášení rady třinácti domorodých Babiček | Úvod | Flordemayo | Cering Dolma Gjaltong | Julieta Casimiro | Ženská moudrost | Příběh ze zákulisí Prvního shromáždění Rady Babiček | Petr Třešňák: Čas babiček

Cering Dolma Gjaltong

Tibetská buddhistka - Tibet, Kanada

Se dvěma ze tří svých dětí přivázanými na zádech - to nejstarší nechala doma v Tibetu - se v roce 1958 vydala Babička Cering Dolma Gjaltong na strastiplnou pouť, která trvala celý měsíc a vedla přes hory z její milované vlasti do Indie. Podstoupila ji, aby unikla surovému vpádu Číňanů do země. Dále setrvat ve své zemi nemohla, protože její muž zastupoval tibetský národ před státníky celého světa, a tak to pro ni bylo příliš nebezpečné. Během komunistického převratu zabrali Číňané dvě třetiny tibetského území, vyvraždili 1,2 milionu Tibeťanů a zničili 6 254 klášterů. Proběhlo rovněž rozsáhlé odlesnění země. Sto tisíc Tibeťanů zemřelo v pracovních lágrech a dalšímu stu tisíci se podařilo uniknout. Cering a její rodina byly přinuceny vydat se na stejnou cestu, jako podnikl dalajlama.

Aby se ochránili před dopadením, cestovali pouze v noci, což pouť velice ztěžovalo. Jedné noci vypůjčený kůň klopýtl a shodil na úzkou tmavou horskou cestu maminku Cering Dolmy a jedno z jejích dětí. Od té doby šli všichni pěšky a jeden z rodiny vždy vedl koně, který po zbytek cesty nesl pouze něco málo zásob, které měli s sebou.

Útěk nesměl být prozrazen, a tak musela nejstarší dcera Cering zůstat společně se zbytkem rodiny doma. Navštěvovala totiž školu vedenou komunisty a její nenadálý odchod ze třídy by vzbudil podezření a s největší pravděpodobností by znamenal rozsudek smrti pro celou rodinu. Cering ani nikdo z jejích příbuzných, kteří uprchli, se po dobně jako dalajlama nesměli již nikdy do své vlasti navrátit.

Cering se narodila v roce 1933 a vyrůstala ve Lhase. Pocházela z pěti dětí. Tři z nich se staly mnichy. Pouze ona a jeden z jejích sourozenců zůstali s rodinou.

Naše rodina nikdy nebyla bohatá, vysvětluje Babička Cering, ale byli jsme šťastní. Naše mysl byla radostná. Starali jsme se o spoustu dětí. V jednom domě žilo několik generací. Zatímco rodiče chodili do práce, prarodiče zůstávali doma s dětmi.

Cering věří, že rodiče zodpovídají za chování svých dětí, jež vyrostou a ničí svět. Jak říká dalajlama, prvním učitelem dítěte je matka. To matka učí dítě rozlišovat dobro od zla a být pro svou kulturu dobrým člověkem. Děti je nutné vést a vychovávat ke slušnosti. Je třeba, aby jim byla vštěpována posvátná úcta k životu a duchovní tradici. Takovéto lekce jsou v Tibetu vysoce ceněny.

Její babička zemřela, když bylo Cering dvanáct let. Živě si pamatuje, jak ji držela za ruku, když umírala. Dědeček po její smrti žil pod jednou střechou se svou rodinou.

V patnácti letech se Cering začala věnovat buddhismu, aby se naučila, že lidské já samo o sobě není důležité, nýbrž že je třeba věnovat se druhým. Tímto učením se řídí dodnes. Během studia pochopila, že její babička byla úžasným příkladem člověka žijícího pro dobro druhých a že také její matka byla velmi vřelá a velkorysá žena. Pokud někdo obdivoval náhrdelník, který nosila, bez váhání jej sňala z krku a oné osobě jej darovala.

Ženy měly v Tibetu těžký život, vzpomíná Cering. Na mne se usmálo štěstí a směla jsem jako dívka chodit do školy. Z vděčnosti jsem potom četla a psala dopisy děvčatům, která to neuměla.

Cering je přesvědčena, že mezi duchovními tradicemi různých národů světa není příliš mnoho rozdílů, kromě toho, že buddhismus klade důraz na bystření mysli.

Naše mysl má být šťastná, říká Cering. Kdyby se každý z nás skutečně věnoval duchovnímu cvičení, které rozvíjí pozitivní mysl, svět by nebyl v tak zuboženém stavu, v jakém se nachází dnes. Dokonce ani naše úžasné technologické pokroky z nás neučiní šťastné lidi. Ve světě se mír hledá jen velmi těžko a já jsem znepokojena jeho nedostatkem. Děti dnes už nejsou vychovávány v rodinách. Místo toho jsou posílány na výchovu mimo domov a přizpůsobují se západnímu způsobu života. V současné době je pro rodiny těžké zůstávat pohromadě.

Babička Cering je hluboce znepokojena zabíjením a destrukcí na naší planetě. Cítí, že hlavní příčinou toho, že nehledáme mír uvnitř sebe, je obrovská soutěživost, kterou mezi sebou uplatňujeme, a také pocit vlastní nepostradatelnosti.

Lidé touží po štěstí, ale nenalézají jej. Místo něj nacházejí hluboké utrpení, v němž i umírají. Člověk si může za svůj život v potu tváře vydělat velkou spoustu peněz, ale až zemře, tento majetek mu k ničemu neposlouží. Peníze člověku blahobyt nezajistí. Hlavním problémem je, že jeden druhého nemilujeme. Nepřekypujeme tou hlubokou a čistou láskou, která vytváří pozitivní spojení. Máme málo lásky.

Po čtrnácti letech od svého útěku z Tibetu se Cering se svou rodinou přestěhovala do kanadského Toronta. Kanadu si za své útočiště vybrala poté, co dalajlama a tibetská vláda vyzvali svůj lid, aby se usadil v různých státech po celé zemi. V současné době můžeme Tibeťany potkat v mnoha krajinách a poznáme je podle toho, že se do svého nového domova neustále snaží vnášet mír a harmonii. Ironií osudu je, že právě míru, který tibetští uprchlíci šíří po celém světě, se jejich krajanům v rodné zemi nedostává. Ti, již zůstali, ztratili nezávislost a přišli o základní lidskápráva. Babička Cering se každý den modlí za to, aby svět a její krajané poznali mír a štěstí.

Její čtyři dospělé děti žijí v Torontu. Neustále je přesvědčuji a modlím se za to, aby pomáhaly všem bytostem na světě a aby jejich mysli směřovaly pozitivně a nevytvářely a nehromadily černé myšlenky, říká. Stále jim vštěpuji, aby myslely na druhé a nikomu neubližovaly.

Když se Cering v roce 1984 vrátila z Kanady do Indie, obnovila činnost Tibetské asociace žen (Tibetan Womens Association), založila třiatřicet poboček po celém světě, včetně New Yorku a Toronta. V roce 1995 se zúčastnila Čtvrté konference žen v čínském Pekingu, kde čelila mnoha výhrůžkám a hrozbám, neboť ona i některé další ženy otevřeně kritizovaly čínskou vládu za její zacházení s tibetským lidem, zejména se ženami.

Během své první promluvy v radě vyjádřila Cering naději, že toto společenství napomůže vzkřísit v lidech dobro, což je podle ní klíčem k tomu, aby ve světě zavládl mír. Je přesvědčena, že mír i utrpení nevytváří nikdo jiný než lidské bytosti. Věří, že dnešní matky dávají život matkám budoucím, a doufá, že budou učiněny nové poznatky, které jim umožní lépe vychovávat své děti.

Babička Cering věnovala ostatním přítomným ženám modlitbu: Probuďme ve svých srdcích dosud neprobuzenou duši uvědomění. Nedovolme jí znovu vyprchat. Nechť se z našich srdcí šíří do celého světa.

Hodnocení knihy
Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Jyoti: Anděl zavolal mé jméno. Příběh transformativní energie, která přebývá v těle

Michael Harner: Cesta šamana. Jak probudit svůj vnitřní potenciál

Jean Liedloffová: Koncept kontinua. Hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti

Gary McLain: Indiánská cesta. Učení o tom, jak rozprávět s Matkou Zemí

Luis Eduardo Luna: Vegetalismo. Šamanismus mezi mestickým obyvatelstvem peruánské Amazonie

Joan Borysenko: Cesta ženy k Bohu

David Abram: Kouzlo smyslů. Vnímání a jazyk ve více než lidském světě

Gary Snyder: Praxe divočiny

Caroline Myssová: Posvátné smlouvy. Jak probudit svůj božský potenciál

Bonnie Greenwellová: Energie transformace. Průvodce procesem probouzení Kundaliní

Peggy Joy Jenkinsová: Jak rozvíjet dětskou spiritualitu. Jednoduchá praktická cvičení

Florinda Donnerová: Bytí ve snění. Zasvěcení do světa čarodějů

Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení

Yongey Mingyur Rinpočhe: Radost ze života. Štěstí jako vědecká disciplína

Geomancie a integrální kultura. O novém vztahu k naší domovské planetě

Ó Matko Lakšmí, dej mi dar!. Magické obřady bengálských žen

Stephen LaBerge: Lucidní snění

Terence McKenna: Návrat archaismu

Julie Tallard Johnsonová: Bouřlivá léta. Přechodové rituály a posvátná moudrost pro dospívající

Připravujeme:

Dillonová, Mary a Barclayová, Shinan: Rozkvétající žena. Příběh zasvěcení dívky v ženu

Domorodé Babičky a Jyoti v Praze
Na Aktuálně.cz najdete video ze setkání v Betlémské kapli.
 
 
Tisková zpráva
 
k české premiéře filmu Pro příštích 7 generací a přednášce čtyř domorodých žen z Mezinárodní Rady Babiček.
 
Promítání filmu a přednáška se konají v sobotu 31. července 2010 v 18.30 h v Betlémské kapli, Betlémské náměstí 255/4, Praha 1.
 
Domorodé Babičky
přivážejí do Prahy své poselství
 
Zajímá vás odkaz domorodých kultur Severní a Jižní Ameriky, Asie nebo Afriky? Máte pocit, že tradice původních národů se svým důrazem na harmonii a provázanost člověka s přírodou mají co říct k dnešním globálním výzvám? Oslovuje vás spiritualita přírodních národů? Vnímáte důležitost hlasu žen pro rovnováhu současného světa? Pak právě vás bude zajímat dokumentární film Pro příštích 7 generací a vzácná návštěva domorodých babiček z různých zemí, které se daly dohromady, aby pomohly změnit svět k lepšímu.
 
O setkání starých moudrých žen z různých tradic mluví mnoho dávných proroctví. Třináct Babiček, které se poprvé sešly na podzim roku 2004 na posvátné půdě amerického národa Irokézů, pochází z tak rozdílných končin, jako jsou Aljaška, africký Gabun, Tibet, Nepál nebo brazilský amazonský prales. Většina z nich ale chvíli, která se naplnila před šesti lety, viděla už mnohem dříve ve svých vizích a snech. Vize vedla také americkou terapeutku a duchovní učitelku Jyoti (Jeanne Prevatt), když se jí zjevil úkol shromáždit staré ženy v jednom kruhu.
 
Třináct žen, které její pozvání přijaly, pocházejí sice z různých tradic, ale mnohé je spojuje. Jsou váženými autoritami svých komunit, působí jako duchovní vůdkyně a strážkyně posvátných rituálů, vědmy a léčitelky, po svých předcích zdědily tajemství přírodní medicíny a znalost posvátných rostlin. Všechny jsou hluboce věřícími ženami, které považují modlitbu za základní způsob, jak se vztahovat ke světu a proměňovat jej k lepšímu.
 
A všechny spojuje také starost o osud Matky Země a současné civilizace. Moderní člověk se oddělil od svých kořenů a zapomněl na důležitost respektu a vzájemnosti ve vztahu k přírodě a zázraku stvoření. Když během pracovního setkání v Oregonu třináct žen poprvé společně usedlo v kruhu, všechny prohlašovaly, že současnou dobu považují za kritický mezník moderní civilizace, chvíli, kdy jsou vážně ohroženy samotné základy života na Zemi, ale zároveň máme jedinečnou možnost ke změně. Právě moudrost přírodních národů, které na důležitost vzájemnosti nikdy nezapomněly, může být cenou inspirací pro tuto cestu a překonání ekologické a duchovní krize.
 
Mise Babiček
 
Během prvního setkání se Babičky shodly na tom, že chtějí vytvořit formální organizaci a pravidelně dvakrát ročně se scházet. „Jsme aliancí pro učení, modlitbu a léčení Matky Země a všech jejích obyvatel,“ zaznělo v jejich prohlášení. Svůj slib dodržely – následující setkání se konalo v Novém Mexiku, následovala Amazonie a Dharamsala v Indii, kde sídlí tibetská exilová vláda. Třináct žen tu přijal tibetský duchovní vůdce Jeho svatost dalajlama, který úsilí Babiček významně podpořil. „Matka je prvním skutečným učitelem soucitu a při budování soucitného světa je její role klíčová. Vy sdílíte moudrost této zkušenosti,“ prohlásil tehdy dalajlama a dodal, že pokud by nebyl mnichem, chtěl by se stát dědečkem. 
 
Na svých setkáních se Babičky pravidelně společně modlí za léčení Země a účastní duchovních rituálů, vyměňují si své životní příběhy a léčitelské zkušenosti. Setkání jsou otevřená široké veřejnosti, protože smyslem Rady je především zprostředkovat poselství domorodých tradic co největšímu množství lidí.
 
Pro příštích sedm generací
 
Právě toto poselství je smyslem knihy Pro příštích sedm generací (DharmaGaia 2007), a také stejnojmenného filmu, který bude mít premiéru 31. července v Praze. V celovečerním dokumentu z roku 2009 dvojice amerických filmařů Carole a Bruce Hartovi sledují příběh setkání Babiček od samého počátku. Film, který pro Českou republiku zakoupila společnost Spiritual Cinema, bude následně distribuován na DVD.   
 
Kdo přijede do Prahy
 
Z kruhu třinácti Babiček navštíví Prahu tři, jedna v doprovodu své dcery taktéž babičky.
 
Agnes Pilgrim, proslulá duchovní vůdkyně z kmene Talelmů-Sileců, žijícího na území amerického státu Oregon. K duchovní tradici původních obyvatel patřil i tzv. Posvátný obřad lososa, který upadl v zapomnění po příchodu kolonizátorů a násilné asimilaci. Babička Agnes, vedená silnou duchovní vizí, kterou jí dala zkušenost překonání smrtelné nemoci, tento obřad po sto padesáti letech obnovila. V tomto úsilí o oživení ji podpořil i magazín National Geographic. Agnes je nejstarší z třinácti domorodých Babiček a do Prahy přijede v doprovodu své dcery Nadine. 
 
Flordemayo je mayská vědma a léčitelka původem z Nikaraguy, dnes žije v Novém Mexiku. Její matka byla porodní asistentka a bylinkářka, Flordemayo jí od útlého věku pomáhala a učila se od ní. Dnes je prezidentkou Konfederace domorodých amerických národů a také zakladatelkou a ředitelkou Institutu přírodní a tradiční medicíny, jenž slouží jako škola, léčitelské centrum a také databanka léčivých rostlin z celého světa.
 
Mona Polacca žije v Arizoně a je potomkem indiánských kmenů žijících podél řeky Colorado. Své kořeny, zejména odkaz kmene Hopiů, objevovala skrze prarodiče, a svůj profesní život strávila zejména prací se sociálně ohroženou mládeží z domorodých komunit. Věnovala se léčbě alkoholismu a závislosti a mezi prvními sociálními pracovníky prosazovala důležitost návratu k tradiční spiritualitě a rituálům, který považuje za nejlepší způsob pomoci mladým lidem ohroženým sociálními a zdravotními problémy.
 
Kromě babiček se večera zúčastní také Jyoti (Jeanne Prevatt), žena, která Babičky propojila a dnes působí jako jejich ambasador.
 
Večer Babiček v Betlémské kapli zahájí projekce filmu Pro příštích 7 generací, po jeho skončení proběhne otevřená diskuse se čtyřmi domorodými ženami.
 
Vstupenky na akci jsou k dostání online na www.vstupenkov.cz a ve volném prodeji v redakci DharmaGaii (Uhelný trh 1, Praha 1, tel. 224 238 551, 608 241 982, dharmagaia@dharmagaia.cz) a v knihkupectví U Džoudyho (Jugoslávská 7/670, Praha 2, =M= I. P. Pavlova).
 
Akci spolupořádají nakladatelství DharmaGaia a občanské sdružení Diabasis, které terapeuticky pomáhá lidem s psychospirituálními problémy.
 
Podrobnější informace o Radě Babiček a filmu Pro příštích 7 generací najdete na zahraničních stránkách www.grandmotherscouncil.com a www.forthenext7generations.com. České stránky www.propristich7generaci.cz budou zprovozněny k 1.7.2010. Akce je také dostupná přes Facebook
 
Kontaktní osoba: Lumír Kolíbal, 608 241 982, dharmagaia@dharmagaia.cz, www.dharmagaia.cz