Ó Matko Lakšmí, dej mi dar!
Magické obřady bengálských žen

Anotace

Ženské obřadnictví odevždy patřilo k hinduismu právě tak jako rituály kněží bráhmanů. Přesto donedávna zůstávalo skryto ve vnitřních částech domů nejen před cizinci a nehinduisty, ale ve svých nejmagičtějších projevech i před mužskými příslušníky vlastní rodiny. O tom vypráví úvod a poznámkový aparát této knihy. Její hlavní část představuje samy obřady: obětní předpisy, magické verše mantry a doprovodné legendy, vše v nepřikrášleném, syrovém podání, naivním i plném fantazie, tak jak to činí bengálské obětní příručky, z nichž byl překlad pořízen. Nezbytnou součástí ženských obřadů jsou magické obrazce (álpany). Jsou stejně důležité jako mluvené slovo a tato kniha je představuje v mnoha podrobnostech a variantách. Jejich podobu i funkci vysvětluje závěrečná studie.

Z bengálských originálů přeložila, úvodem a slovníčkem opatřila Hana Preinhaelterová. Ilustrovala a studii o álpanách napsala Klára Šimečková.

Zrcátko mé, zrcátko,
ať jsem vdaná zakrátko.
Budu-li mít spoluženy,
ať jsou všechny postiženy.
Jedna ať je šilhavá
a ta druhá paťchavá
a ta třetí šišlavá.
Mám-li spoluženy mít,
ať je všechny vidím mřít.

Pokorou ať vždycky svedu
srdcem pána pohnout,
ať jako ta tráva v poli
dokážu se ohnout.
Ráda přijmu vždy a znovu
svého pána sémě,
všechnu tíhu světa snesu
jako matka Země.