Terence McKenna: Pokrm bohů<br> <span class='sub-title'>Hledání původního stromu poznání</span>

Terence McKenna
Pokrm bohů
Hledání původního stromu poznání

1. vyd. 1999, ISBN 80-85905-67-0, Váz., ilustr., 400 str.

doporučená cena: 298 Kč
naše cena
: 179
ušetříte: 119

SLEVA: 40 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | o knize | Úvod: Manifest nového postoje k drogám | pasáže z kapitol | Doslov J. Horáčka

Úvod: Manifest nového postoje k drogám

      Planetární kulturu obchází strašidlo -- strašidlo drog. Lidská důstojnost, kterou stvořila a definovala renesance a která se promítla i do demokratických hodnot moderní západní civilizace, je zřejmě na pokraji zániku. Hlavní sdělovací prostředky nás velmi hlasitě informují o tom, jak se lidské sklony k obsesivnímu chování a návykovosti sezdaly satanským sňatkem s moderní farmakologií, marketingem a možností rychlé dopravy. Z původně obskurního užívání různých chemických látek je dnes volná soutěž na globálním, z velké části nekontrolovaném trhu. Celé vlády a národy Třetího světa drží na uzdě legální i nelegální zboží, které podporuje obsesní chování...

      Všude kolem sebe můžeme pozorovat smutné divadlo "drogové války", financované vládními institucemi, které obvykle paralyzuje letargie a neschopnost nebo jsou v průhledném spojení s mezinárodními drogovými kartely, proti nimž se veřejně zavázaly bojovat.

      V této nepřehledného situaci všeobecného užívání a zneužívání drog se nevyznáme, pokud upřímně nepřehodnotíme svou současnou situaci a neprozkoumáme znovu některé staré, bezmála zapomenuté zkušenosti s drogami a s nimi spojeného chování. Důležitost tohoto cíle nelze podceňovat. Adekvátní postoj k psychoaktivním látkám, legálním i nelegálním, bude zjevně součástí budoucího rozvoje globální kultury...

      Ve vznikající globální informační civilizaci máme prakticky volně k dispozici všudypřítomné informace o užívání rostlin s relaxačními, afrodisiakálními, stimulačními, sedativními a psychedelickými účinky, které objevili zvídaví obyvatelé vzdálených a až do dneška navzájem nekomunikujících částí naší planety. Zároveň s touto záplavou botanických a etnografických informací, které nám přinášejí obyčeje jiných kultur až do domu a poskytují všem větší možnosti než kdykoliv předtím, ohromně pokročil výzkum složitých organických molekul a naše chápání molekulárního mechanismu genů a dědičnosti. Tyto nové vědomosti a technologie využívá s prospěchem nový obor psychofarmakologického inženýrství. Umělé drogy, jako jsou MDMA neboli Extáze či anabolické steroidy pro atlety a teenagery určené k podpoře růstu svalové hmoty, jsou předzvěsti éry, kterou budou charakterizovat stále častější a účinnější farmakologické intervence do našeho vzhledu, jednání a pocitové oblasti.

      Proto představa celoplanetární kontroly původně stovek a posléze tisíců lehce produkovatelných, vysoce žádaných, avšak ilegálních syntetických látek musí šokovat každého, kdo doufá v otevřenější a méně uniformovanou budoucnost...

      Dnes je už zcela zjevné, že k drogám nelze přistupovat dosavadním způsobem. Globální společnost musí nalézt novou metaforu či obraz, které spojí aspirace lidstva s potřebami planety i jednotlivců. Naše existenciální nedokonalost nás přivedla k závislosti a návyku na různých rostlinných a jiných drogách. Analyzujeme-li tuto nedokonalost, můžeme snadno postřehnout, že již na úsvitu dějin jsme ztratili něco velmi drahocenného a z této ztráty jsme onemocněli narcismem. Pouze nové oživení obdobného vztahu k přírodě, jaký jsme měli ještě před vznikem historie díky užívání různých psychoaktivních rostlin, nám může poskytnout novou naději na humánní a perspektivní budoucnost.

      Pokud se naopak chceme plně ztotožnit s chimérou společnosti bez drog, kterou lze vybojovat pouze naprostým pošlapáním ideálů svobodné a demokratické planetární společnosti, musíme si položit několik nelehkých otázek: Proč náš lidský druh tak fascinují změněné stavy vědomí? Jak tyto stavy ovlivňují naše uvažování, naši estetiku i duchovní aspirace? Co ztrácíme kriminalizací jedinců, kteří chtějí užívat chemické látky k prožitku transcendentních a posvátných stavů otevřené mysli?

      Doufám, že si odpovíme na tyto otázky upřímně. Pak snad i zpochybníme současné převažující názory, které odpírají přírodě duchovní rozměr a nazírají na ni jen jako na nějaký "zdroj", o nějž je nutno válčit a který je třeba drancovat. Informovaná diskuse o těchto problémech však jistě nebude pohodlná lidem posedlým kontrolou druhých, přihlouplým náboženským fundamentalistům a fašistům všeho druhu...

      Nový manifest

      Nastal tedy čas, abychom v tomto historickém sledu idejí, ve skutečnosti zamyšlením se nad smyslem přírody, od základu přehodnotili svou fascinaci návykovým užíváním psychoaktivních a fyzioaktivních rostlin. Musíme se poučit z výstřelků minulosti, hlavně z 60. let 20. století. Nemůžeme však prosazovat slogan: "Pouze řekni ne!" o nic víc než heslo: "Zkus to, bude se ti to líbit." Nemůžeme ani podporovat názor, který vede k rozdělování společnosti na uživatele a abstinenty. K těmto otázkám je potřeba přistupovat komplexně, zřetelně, citlivě a způsobem, jenž zohlední i hlubší evoluční a historická hlediska...

      Dnešní potlačování přirozeného lidského zájmu o změněné stavy vědomí a tristní stav veškerého života na Zemi jsou spolu velmi úzce a kauzálně spojeny. Pokud si totiž odpíráme zkušenost šamanské extáze, uzavíráme tím i cestu osvěžujícímu proudu emocí, jež pramení v hlubokém, skoro symbiotickém vztahu k přírodě. Výsledkem jsou pak poruchy sociální adaptace, které vyvolávají přemnožení druhu, bezohledné zacházení s přírodním bohatstvím a celkovou otravu životního prostředí. A dosud žádná kultura na Zemi není tak těžce zasažena výsledky své vadné adaptability jako industriální Západ. Zatím pokračujeme v duchu hesla "obchod je obchod" v surreálné atmosféře vršících se krizí a nezvratných protikladů.

      Celou hloubku našeho historického dilematu si musíme uvědomit jako přírodní druh. Dokud budeme tolerovat různé ty kapitány byznysu, vědy a politiky, drze nám diktující, kam se lidská zvídavost smí nebo nesmí legitimně zaměřit, pak všichni spolu budeme i nadále hrát nečistou hru. Takové omezování lidské imaginace je však ostudné a absurdní. Vlády nejen že omezují výzkum v oblasti psychedelik, jenž by velmi pravděpodobně mohl přinést hodnotné psychologické a lékařské poznatky, ale osobují si dokonce i právo zakazovat jejich náboženské a spirituální užívání. Náboženské užívání psychedelických rostlin je přitom otázkou lidských práv a jeho zákaz představuje bezprecedentní pošlapávání svobody náboženského citu člověka! Vlastně to není jen pošlapávání svobody náboženského citu, ale přímo ničení onoho citu jako takového, destrukce samotného prožitku religiozity, založeného na vztahu lidí a rostlin, jenž zde byl již dávno před počátkem historie, natož politiky.

      Nemůžeme již déle odkládat poctivé přehodnocení skutečných přínosů a skutečných ztrát návykového užívání různých rostlin a drog ve srovnání se skutečnými argumenty pro a proti zákazu jejich užívání. Naše globální kultura je dnes v nebezpečí, že podlehne orwellovské snaze vymýtit tento problém vojenským a policejním terorem, namířeným proti konzumentům drog v naší vlastní společnosti i proti jejich výrobcům ve třetím světě. Tato represivní reakce je však z velké části živena slepým strachem, jenž je výsledkem dezinformací a historické nevědomosti...

      Naše kultura, přiotrávená vedlejšími produkty technologie a egocentrických ideologií, je nešťastným dědicem dominančního názoru, že změny vědomí navozené rostlinami nebo chemickými látkami jsou vadné, špatné, onanistické a perverzně antisociální. Já naopak tvrdím, že potlačení šamanské gnosis, jejímž základním kamenem je extatické rozpuštění ega, nás oloupilo o základní smysl života a udělalo z nás nepřátele vlastní planety, sebe sama i svých potomků. Raději zabíjíme celou planetu, než abychom opustili chybné předpoklady svého egoisticky dominančního kulturního stylu.

      Přišel čas to změnit!