Olga Lomová
Ach běda, přeběda!
Oplakávání mrtvých ve středověké Číně

Cchao Č´: Nekrolog za Wang Čung-süana

      [...]
      Také jsme se kdysi přeli o životě a smrti
      a vedli disputace o věčnosti duše.
      Ty jsi pochyboval
      a žádal jasné důkazy.
      Pakliže skutečně existuje nesmrtelná duše
      a ta Tvá se toulá kdesi v Prvotní prostotě,
      půjčím si křídla,
      vznesu se vysoko,
      vzlétnu nad oblaka
      a vyhledám Tě v nebi!

      Již přijel vůz s rakví a Tvými ostatky,
      chystá se k návratu do hlavního města,
      pomalu jede smuteční ekvipáž,
      teskně ržou bílí koně.
      Prvotní prázdnota je neviditelná
      skrývá vše, ukrývá všechny tvary,
      a přece slyším
      Čung-süanův hlas!
      Vyhlížím do daleka a vzdychám,
      prolévám slzy hustě jako déšť.
      Ach, pane!
      věčně odpočívej v temnotách.
      Kdo z lidí nezemře?
      Ušlechtilý muž usiluje o posmrtnou slávu,
      za života vzkvétal, ve smrti bědný,
      takový byl i úděl Konfuciův.
      Ach běda, přeběda!