Akong Tulku Rinpočhe: Krocení tygra<br> <span class='sub-title'>Tibetská učení pro všední život</span>

Akong Tulku Rinpočhe
Krocení tygra
Tibetská učení pro všední život

1. vyd. 2005, ISBN 80-86685-38-1, Váz., 208 str.

doporučená cena: 288 Kč
naše cena
: 173
ušetříte: 115

SLEVA: 40 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | o autorovi | Obsah | Kapitola 1: Krocení tygra | Kapitola 10: Bdělost | II. 2. Relaxace

II. 2. Relaxace

      Obecné pokyny

      Jedním z nejdůležitějších aspektů "krocení tygra" je naučit se, kdy se uvolnit a jak být sami se sebou, ať už právě prožíváme cokoli. Uvolněná mysl je spolehlivým základem pro rozvinutí vnitřní stability a vyspělosti. Relaxaci napomáhá dobrá znalost sebe sama. Někteří lidé jsou například příliš nedbalí a vnitřně nepevní, jiní jsou příliš nervózní, napjatí nebo prkenní. Lidé, kteří nemají dostatek kázně, budou mít sklon cvičení stále přerušovat, a rozředí tak jeho účinky. Jsou-li ovšem na sebe lidé příliš tvrdí a přísní, kladou si tím také do cesty překážky. Kdyby se lépe znali, dopřáli by si více přestávek. Prostá a jasná znalost sebe sama nám tedy umožní nalézt střední cestu mezi krajnostmi. Chceme-li to dokázat, musíme rozpoznat, kdo jsme, bez přetvářky a sebeklamu.

      Můžeme si také pěstovat instinkt pro situace, kdy nás nějaká naše činnost zneklidňuje nebo dále zhoršuje naše stávající problémy. Tehdy je nejlepší dopřát si krátkou přestávku nebo věnovat relaxaci delší dobu. Cvičení nám mají pomoci na cestě k vnitřní stabilitě a zklidnění, a tak by bylo paradoxní, kdybychom při nich byli nervózní a podráždění. Je však docela přirozené, budeme-li se pár dní potýkat se zneklidněním, protože jsme možná zavadili o oblasti, které jsme dříve potlačovali nebo přehlíželi. To v nás jistě vzbudí určitou odezvu; musíme si však uvědomit, že tyto reakce nejsou příliš důležité, a učit se prostě přijímat cokoli, co v mysli vyvstane. Měli bychom tedy terapii chápat jako celek a ne se upnout jen k některé její části.

      Vedeme-li mysl k tomu, aby nebyla nucena bezprostředně reagovat na každý podnět, nám samo o sobě pomůže cítit se v klidu a pohodě. Jestliže máme při cvičení potíže, není rozhodně moudré hned vyskočit, zapnout televizi nebo rádio a snažit se nějak rozptýlit. Měli bychom se naučit nechat všechny vnitřní i vnější prožitky jen volně připlouvat a odplouvat mírným proudem a nezmítat se stále mezi nadšením a depresí podle toho, co proud právě přináší. (Lidé, kteří snadno podléhají rozptýlení, by neměli příliš prodlužovat přestávky. Nejlepší je třeba jen vstát a protáhnout se. Nevycházejte uprostřed cvičení z místnosti ani nezačínejte s nikým mluvit, jinak bude velmi obtížné se do cvičení znovu zabrat.)

      Lidé mívají s relaxací potíže dvojího druhu. Někteří se nedokážou uvolnit, protože mají pocit "teď musím být uvolněný", a když se klid a uvolněnost nedostaví, propadnou panice. Proto je při relaxaci důležité nepřeceňovat to, co se děje, ať je to cokoli. I když nejste schopni se zklidnit, prostě jen přijímejte vše, co přichází.

      Při druhém typu potíží se pocit uvolnění dostaví, ale člověku se v tomto stavu zalíbí a začne na něm ulpívat. Jednou nám může relaxace přinést pocit štěstí a vzrušení, a když začínáme cvičit další den, podobné pocity už očekáváme. Když nepřijdou, máme opět sklon propadnout panice nebo velkému zklamání. Myslíme si: "Včera to bylo tak příjemné, proč ne dnes?" Začneme tak sami se sebou bojovat, a to je jakémukoli uvolnění na překážku. Takže důležité je nic neočekávat a prostě přijímat všechno, co přichází.

      Relaxovat znamená učit se být se sebou v souladu. Oprostěte se od jakýchkoli očekávání typu "Když provádím toto cvičení, měl bych dosáhnout toho či onoho výsledku". Namísto toho zušlechťujte schopnost poznání sebe sama a neutíkejte od svých myšlenek a pocitů, ale pouze buďte s nimi. Zkuste se se sebou spřátelit, nebýt se sebou v konfliktu - takto se vám podaří nalézt cestu k relaxaci velmi snadno. Lidé s vyzrálou myslí, kteří se naučili přijímat vše, co prožívají, dokážou být šťastní a spokojení v jakékoli situaci, ať se děje cokoli.

      Relaxace / Dýchání

      Uvedená relaxační cvičení se zakládají na dýchání. Jedno z nich by se mělo provádět před každým meditačním cvičením. Počítání do pěti v prvním z nich je jen obecné pravidlo, které je třeba přizpůsobit individuálnímu rytmu dýchání a momentální situaci. Pokud to není namáhavé, nádech může být poněkud hlubší než normálně, až do pocitu naplnění. Pokud někdo zrovna prožívá nějaké velké trápení nebo je rozrušen, může celý cyklus provádět trochu rychleji. Když se naopak cítíte klidně a uvolněně, cyklus můžete zpomalit.

      Nemůžete-li se uvolnit při tomto či ostatních cvičeních, je vhodné si na chvilku lehnout a nechat myšlenky a pocity přirozeně plynout. Potom můžete zkusit cvičení znovu, ale nevkládat do něho tolik úsilí.

      Cvičení 1. Relaxace s pomocí dýchání

      Nejdříve si uvědomte polohu svého těla, jak spočívá na zemi a je stabilní. Na své tělo pohlížejte jako na celek a vnímejte i jeho okolí. Potom se hluboce nadechněte a počítejte přitom do pěti (nebo do čtyř či do šesti, jak vám to připadá přirozené).

      Zadržte dech a počítejte do pěti.

      Při výdechu také počítejte do pěti. Vydechujte raději ústy, protože takto lze lépe uvolnit napětí. Po výdechu nezadržujte dech, ale hned přirozeně pokračujte dalším nádechem.

      Při každém výdechu si představujte, že veškeré napětí odplývá, jako byste vylévali hrnec páchnoucí tekutiny, a uvolněte se.

      Opakujte to aspoň třikrát nebo čtyřikrát.

      2. Relaxace s pomocí dýchání

      Vydechujte ústy o chviličku déle než obvykle, po výdechu okamžik počkejte?

      Nadechujte se nosem o trošku pomaleji a hlouběji než obvykle, po nádechu okamžik počkejte?

      Vydechujte?

      Opakujte jedenadvacetkrát, nádech a výdech počítejte jako jeden cyklus.

      Jednu nebo druhou relaxační metodu byste měli provádět aspoň čtyři dny před zahájením celé série. Doporučuje se také před každým cvičením nebo kdykoli, když během meditace začnete být neklidní. Pro uvolnění napětí můžete takto relaxovat i v každodenním životě.

      Otázka: Je jedno nebo druhé z těchto cvičení vhodnější za určitých okolností nebo záleží jen na tom, které si kdo vybere? Rinpočhe: Někteří lidé dávají přednost první variantě, jiným lépe vyhovuje druhá. Myslím, že to je v pořádku - použijte tu, která je vám bližší.

      Otázka: Má se v prvním cvičení zadržovat dech s otevřeným nebo zavřeným hrdlem? Rinpočhe: Lepší je to, co vám připadá přirozenější.

      Otázka: Někdy se mi při dechových cvičeních stává, že stále cítím neklid a napětí, občas dokonce ještě víc než na začátku. Znamená to, že nedýchám správně? Rinpočhe: Nemusí to tak nutně být. Myslím však, že se nemusíte tolik starat o dýchání. Zkuste si jen lehnout a přirozeně se uvolnit; nebo by snad mohlo pomoci zkusit cvičení popsané v příští kapitole.

      Otázka: Rinpočhe, jsem astmatik a z dechových cvičení mám obvykle strach. Jak ho mohu překonat? Rinpočhe: V tomto případě asi není nezbytné provádět dechová cvičení. Prostě se jen snažte uvolnit.

      Otázka: Jestliže mě něco vyruší, třeba telefon, je škodlivé cvičení přerušit a poté se vrátit a pokračovat? Rinpočhe: No, samo o sobě to snad škodlivé být nemusí, ale pokud jsme rozptylováni a přerušováni neustále, hodnota cvičení se tím zcela jistě sníží.

      3. Všeobecné relaxační cvičení

      Nejdříve si uvědomte polohu svého těla, jak spočívá na zemi a je stabilní. Na své tělo pohlížejte jako na celek a vnímejte i jeho okolí. Dívejte se do prostoru a vydechujte veškeré napětí, úzkost a negativní pocity. Až se zklidníte, pozorujte prostě všechny myšlenky, pocity a vnější jevy, jako byste byli diváky sledujícími slavnostní průvod. Jste rádi, že se můžete dívat, ale nesnažíte se vyskočit na každý alegorický vůz. Víte přesně, co se děje, ale nemusíte nijak zasahovat. Vezměte na vědomí všechny myšlenky a pocity, ale nereagujte na ně a nijak je neposuzujte. Tomu se říká plná bdělost v každém okamžiku. Nesnažte se rozdělovat myšlenky na pozitivní a negativní - jen je prostě rozpoznejte, buďte si jich vědomi.

      Toto cvičení můžete provádět tak dlouho, jak si přejete. Můžete je dělat u stolu v práci nebo když ležíte, prostě kdekoli.

      Otázka: V jaké situaci je nejlepší toto cvičení provádět? Rinpočhe: V jakékoli - kdykoli je to možné a vhodné.