Jednadvacáté století

1. vyd. 2005, Váz., 230 str.

doporučená cena: 228 Kč
naše cena
: 160
ušetříte: 68
SLEVA: 30 %
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | O autorkách | Úvodem | Mridula Gargová: Zvaný též Sam

O autorkách

      Suníta Džainová (nar. 1941) vystudovala angličtinu v New Yorku, ale po letech strávených v USA se vrátila do Indie. V 60. a 70. letech se hlásila k proudu sačétan. Snad nikdo by nemohl líp zachytit duševní a citové rozpoložení lidí, kteří se dobrovolně, ba často se značným úsilím vydali do zcela jiného kulturního prostředí, snaží se s ním splynout nebo alespoň v něm najít své místo, ale nejsou schopni nebo ani nechtějí přetrhnout vlákna, která je stále táhnou k rodné zemi. V sačétanském duchu se její postavy nevzdávají, i když je to pro ně někdy hodně těžké.

      Mamta Kálijová (nar. 1940 v Mathuře) byla v 60. letech jednou z představitelek proudu "nepovídky" a i v pozdější své tvorbě si uchovala pohled plný skepse a náznaků, že "všechno je jinak", nebo aspoň může být jinak, než se jeví.

      Rádží Séthová (nar. 1935) začala psát až ve zralém věku. Publikuje od roku 1974. Je autorkou několika sborníků psychologických povídek a zatím jednoho románu. Překládá též do hindštiny z němčiny, urdštiny a gudžarátštiny. V povídkách se nápadně často zabývá otázkami smyslu zrození a smrti. V předmluvě ke sborníku To není povídka (1998) říká: "Sotva jsem začala vnímat svět, přála jsem si smrt, a kořenem toho byl strach, že nedokážu unést ztrátu někoho nesmírně blízkého (tehdy to byli pouze rodiče a dědeček), a proto bych raději sama umřela dřív než oni. Nevím, jestli se tomu říká přecitlivělost nebo utkvělost představ, ale toto založení jistě v průběhu času určovalo můj vztah k věcem, předmětům dějům, osobám." Na otázku po smyslu zrození a života člověka však přesto její povídky odpovídají kladně: život má smysl vždy - takový, jaký je. Rádží Séthová patřila k proudu sačétan, který právě tuto myšlenku zastával.

      Mridula Gargová (nar. 1938) se hlásila v 70. letech k literárnímu proudu paralela. Píše většinou psychologické příběhy ze života žen, ráda konfrontuje buď různé typy žen - jako intelektuálku a ženu s obzorem omezeným na domácnost, nebo ženy z úplně odlišných společenských vrstev a prostředí, které mají něco společného, ale jejich životní možnosti se diametrálně liší. Mridula Gargová se neobává ani velice přízemních témat, neboť takový je život.

      Sudha Arórová (nar. 1946) se hlásila v 60. letech k proudu nepovídky, ale ve svých "nepovídkách" si uchovávala jasnější pohled na svět než většina ostatních autorů. V "nepovídkách" se často objevoval motiv odporných drobných živočichů, symbolizujících nepříjemné myšlenky a duševní stavy postav. Tento motiv Sudha Arórová občas zdárně použila, a to i ve své povídce ze zcela nedávného období. Další zde uvedená povídka, napsaná na způsob dialogu, dostala později nepatrnými úpravami formu kratičkého dramatu pro tzv. "pouliční divadlo". Jelikož bylo velmi úspěšné, uvedeme ji v této formě.

      Čitra Mudgalová (nar. 1944) pochází ze statkářského rodu uttarpradéšské vesnice, žijící dlouho ještě ve feudálním duchu. Její otec se však stal námořním důstojníkem, putoval z místa na místo, a tak se víceméně náhodou narodila v Madrásu. Stala se typickou spisovatelkou velkoměsta, nejprve Bombaje, pak Dillí. Specifickou stránkou její tvorby je zobrazování jiných podob mateřství, než jaké se dosud nejčastěji objevovaly v indických literaturách. Její ženské postavy jsou daleko více soustředěné na sebe, než bývalo dosud běžné v literatuře i v životě. Vědí, co chtějí; úsudek nechť si čtenář tvoří sám. Kromě literatury se Čitra Mudgalová celý život věnovala sociální a osvětové práci nejen mezi ženami nižších středních vrstev, ale též přímo v chatrčových osadách a ve vesnicích v okolí Dillí.

      Všechny její zde uvedené povídky pocházejí ze sborníku řady Povídky, o nichž se diskutuje, které tedy nějakým způsobem vzbudily zájem veřejnosti, často i rozporuplný.