Fritjof Capra: Tao fyziky<br> <span class='sub-title'>Paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou</span>

Fritjof Capra
Tao fyziky
Paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou

1. vyd. 2004, ISBN 80-86685-10-1, vázaná, 367 str.

doporučená cena: 378 Kč
naše cena
: 227
ušetříte: 151

SLEVA: 40 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Předmluva k 2. vydání | Kap. 1. Moderní fyzika - cesta srdce? | Kap. 19. Epilog

Předmluva k 2. vydání

Tato kniha byla poprvé publikována před sedmi lety a vychází ze zkušeností popsaných v předchozí předmluvě. Ty jsou dnes více než deset let staré. Je tedy na místě, abych při příležitosti nového vydání řekl čtenáři pár slov o věcech, které se udály během těchto let, o své knize, o fyzice i sám o sobě.

Když jsem objevil paralely mezi světovými názory fyziků a mystiků, které jsem dosud nevysvětlil, měl jsem silný pocit, že jsem odkryl jen něco, co bylo zcela očividné a co by v budoucnu mělo patřit ke všeobecnému povědomí. Při psaní Tao fyziky jsem měl někdy až dojem, že knihu nepíši já, ale že je spíše psána skrze mne. Ujišťovaly mne v tom následující události: Kniha byla ve Velké Británii i ve Spojených státech přijata s nadšením. A to přesto, že měla jen minimální propagaci a reklamu. Rychle se šířila i ústním podáním a do dneška je k dispozici nebo byla publikována v tuctu vydáních po celém světě.

Avšak reakce vědecké veřejnosti byla podle mého očekávání opatrnější. Ale i v těchto kruzích se zvyšuje zájem o širší rámec důsledků fyziky 20. století. Neochota vědců přijmout podobnosti mezi jejich koncepcemi a koncepcemi mystickými nepřekvapuje. Na Západě byla mystika tradičně, avšak zcela mylně spojována s vágními a zcela nevědeckými záležitostmi. Tento přístup se naštěstí už mění. O východní myšlení se začíná zajímat značný počet lidí a meditace se už nevnímá s podezřením či s posměchem. Mystika se začíná brát vážně dokonce i ve vědecké komunitě.

Úspěch knihy Tao fyziky měl velký dopad i na můj život. V posledních letech jsem hodně cestoval a přednášel pro profesionály i laiky. Diskutoval jsem o důsledcích "nové fyziky" s lidmi různých životních cest. Tyto debaty mi ohromně pomohly porozumět širšímu kulturnímu kontextu, ze kterého vychází silný zájem o východní mystiku a který se v posledních dvaceti letech na Západě objevuje. Dnes vidím v tomto zájmu součást mnohem širšího hnutí, které se pokouší vyvažovat značnou nerovnováhu v naší kultuře, myšlení, cítění, v našich přístupech, pojímání hodnot i v našich sociálních a politických strukturách. Přišel jsem na to, že při popisu této kulturní nerovnováhy jsou velmi užitečné čínské principy jin a jang. Naše kultura neustále upřednostňovala jang čili mužský princip, mužské hodnoty a přístupy. A zanedbala doplňující ženský princip jin. Dávali jsme přednost sebeprosazování před integrací, analýze před syntézou, racionálním znalostem před intuitivní moudrostí, vědě před náboženstvím, soutěžení před spoluprací, expanzi před uchováváním atd. Tento jednostranný vývoj dosáhl nyní alarmujícího stadia: krize v oblasti sociální, ekologické, morální i duchovní.

Dnes se však stáváme moudřejšími. Začátek obrovského evolučního pohybu se může ilustrovat starým čínským rčením:

Jang, když dosáhl svého vrcholu, ustupuje ve prospěch jin.

V 60. a 70. letech 20. století vznikala řada sociálních hnutí, která se zdají být orientována stejným směrem. Vzrůstá zájem o ekologii, mystiku, roste feministické uvědomění a znovu se objevuje holistický přístup ke zdraví a léčení. Toto všechno jsou projevy určitého vývojového směru. A všechny tyto projevy nabourávají přeceňování racionality, "mužského" přístupu a "mužských" hodnot. Pokoušejí se o znovuzískání rovnováhy mezi mužskou a ženskou stránkou lidské povahy. Ohromující souznění mezi pohledy moderní fyziky a východní mystiky se tak jeví jako integrální část mnohem širší kulturní transformace. Ta vede k novému vidění reality, které bude vyžadoval zásadní změny našeho myšlení, našeho vnímání i našich hodnot. Ve své druhé knize Bod obratu jsem zkoumal různé aspekty a důsledky této kulturní transformace.

Pro toho, kdo věří v objektivní vědu, která nemá vztah k hodnotám, se může zdát překvapivé, že změny v našem hodnotovém systému zapůsobí na řadu vědců. Avšak tento nový myšlenkový směr patří mezi významné důsledky nové fyziky. Z Heisenbergova příspěvku ke kvantové teorii, o kterém se budu v této knize podrobněji rozepisovat, jasně vyplývá, že klasická představa objektivity vědy už nemůže být obhájena. Moderní fyzika tak sama napadá mýtus vědy, která nemá vztah k hodnotám. Struktury, které vědci v přírodě pozorují, jsou intimně propojeny se strukturami v jejich mysli, s jejich koncepty a hodnotami. Vědecké výsledky a technické aplikace jsou podmíněny myšlenkovým rámcem samotných vědců. A ačkoli mnoho z výzkumu na hodnotovém systému explicitně nezávisí, širší rámec výzkumu nebude nikdy od hodnot oproštěn. Vědci jsou odpovědni za svůj výzkum nejen intelektuálně, ale i morálně. (Viz "Mýtus bezhodnotové vědy")

Proto není spojení fyziky s mystikou jen zajímavé, ale i velmi důležité. Moderní fyzika otevřela vědcům dvě zásadně odlišné cesty. Řečeno v nadsázce: tyto cesty nás mohou vést k Buddhovi nebo k Bombě. A je na každém, aby se rozhodl, po které cestě půjde. V době, kdy zhruba polovina našich vědců a inženýrů pracuje pro armádu a utrácí ohromný potenciál lidského důvtipu a kreativity vývojem ještě rafinovanějších prostředků totální destrukce, v této době se mi zdá, že cesta Buddhy, "cesta srdce", nemůže být přeceněna.

Nynější vydání knihy jsem aktualizoval zahrnutím nejnovějších poznatků jaderné fyziky. Některé části jsem trochu upravil a na konec knihy jsem přidal kapitolu, kde detailněji popisuji nejdůležitější nové výsledky jaderné fyziky. Bylo pro mne velmi potěšující, že žádný z těchto nových výsledků nevyvrátil nic z toho, co jsem před sedmi lety napsal. Naopak mnoho jsem předvídal už v původní verzi. To mě utvrdilo v silné víře, která mne k napsání této knihy motivovala: totiž že základní témata, která jsem použil při svých porovnáváních mezi fyzikou a mystikou, budou novým výzkumem potvrzována, a ne vyvracena.

Co se týče mých tezí, dnes už cítím mnohem pevnější půdu pod nohama. Je to proto, že paralely s východní mystikou se objevují nejen ve fyzice, ale i v biologii, psychologii a v dalších vědách. Rozšiřování konceptů moderní fyziky do ostatních oblastí je možné uskutečňovat v rámci teorie systémů. Využívání systémových přístupů v biologii, v medicíně, v psychologii a v sociálních vědách, o které jsem se pokusil v knize Bod obratu, mi ukázalo, že systémový přístup zřetelně vyzdvihuje paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou. Další souvislosti s mystickým myšlením se objevují mimo rámec fyziky v nových systémech biologických a psychologických. O nich mluvím ve své druhé knize. Zamýšlím se tu i nad tématy, jako je svobodná vůle, narození a smrt, povaha života, povaha mysli, vědomí a evoluce. Když se příslušné koncepty vyjádří v rámci teorie systémů, můžeme vidět, jak hluboce harmonizují s odpovídajícími idejemi východní mystiky. To je působivým dokladem toho, že filosofie vycházející z mystické tradice, tzv. "věčná filosofie", poskytuje pro moderní vědecké teorie nejkonzistentnější filosofické pozadí.

Fritjof Capra
Berkeley, červen 1982