John C. Lilly: Vědec<br> <span class='sub-title'>Metafyzická autobiografie</span>

John C. Lilly
Vědec
Metafyzická autobiografie


Recenze: Pavel Hlavatý: Recenze | Vlastimil Marek: Metafyzický životopis
1. vyd. 2000, ISBN 80-85905-66-3, vázaná, 264 str.

doporučená cena: 298 Kč
naše cena
: 179
ušetříte: 119

SLEVA: 40 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | o Lillym napsali | obsah | Timothy Leary: Předmluva k Vědci | Kapitola 9 | Kapitola 10

Vlastimil Marek: Metafyzický životopis

Další svazek z výborně redigované a pečlivě a moderně graficky upravené edice Nové trendy (třikrát sláva nakladatelstvím Maťa a hlavně DharmaGaia) - vyšlo např.: T. Leary: Chaos a kyberkultura, Peter T. Furst: Halucinogeny a kultura, T. McKenna: Návrat archaismu, Pokrm bohů, Pravdivé halucinace, G. Snyder: Praxe divočiny - je opět nářez. Přináší vzrušující možnost nahlédnout přímo pod autobiografickou pokličku člověka, který byl již za svého života legendou. Byl to právě John C. Lilly, kdo raději než delfíny začal zkoumat sám sebe. Byl to Lilly, kdo objevil floatační vany, byl to Lilly, podle kterého Hollywood natočil úspěšný film Altered States (Změněné stavy). Nikdy nebyl nudný , řekla o něm jeho adoptivní dcera. V Čechách sice vyšla v roce 1966 jeho kniha Člověk a delfín, avšak teprve nyní máme možnost přečíst si, jak to bylo ve skutečnosti s delfíny, a hlavně potom, s Lillyho pokusy se smyslovou deprivací a halucinogeny i s perzekucí ze strany CIA.

Pokud některým čtenářům bude dělat problém prokousat se metafyzickými kapitolkami (Lilly popisuje svou lidskou genezi od samého počátku vesmíru, zdánlivě úletové jsou i úvahy tří bytostí , které pro něho připravují různé ty životní náhody ), pak postačí tyhle kapitoly prostě vynechat. Zato nadčasově a s jakýmsi vesmírným nadhledem ve třetí osobě předesílané otázky po smyslu lidské činnosti na Zemi a ve vesmíru v každém poctivě čtoucím člověku spolehlivě rozhicují mozek. Anebo rozsvítí červenou žárovku (Mene tekel), protože futurologická prognóza vítězství strojů nad člověkem je, podávána právě Lillym, proklatě pravděpodobná.

Před několika lety jsem si z internetu stáhl velké části Lillyho megadíla z roku 1972 Programování a metaprogramování v lidském počítači, a tak jako mnozí jiní, pokorně jsem pak sklapl své egoistické představy o tom, že jsem alespoň trochu inteligentní, tvůrčí a nápaditý. Jak v předmluvě knihy z roku 1987 píše Timothy Leary, Lillyho schopnost uvažovat o mozku jako o tekutém biopočítači z něho udělaly prvního a nejvýznamnějšího hackera všech dob, a jeho oslnivá inteligence i ironicky nezbedné lidství mu umožnily vypravit se daleko do budoucnosti a přesto se, i když zdráhavě, vrátit.

Lilly byl šamanem počínajícího informačního věku, se všemi riziky i klady tohoto poslání. Zkuste nakouknout na jeho stránky (www.johnclilly.com, nebo www.deoxy.org, ) a pochopíte. Byl geniální, pracovitý, ale především sám k sobě a své vědě upřímný. Některé jeho názory i dnes, po tolika letech, provokují téměř drzou otevřeností. A tak byl Lilly navíc sám. Zatímco ostatní demonstrovali a ověšeni kytkami a ohlušeni rockem brali drogy, Lilly trpělivě bádal. Ale docela jinak, než jak se tehdy bádalo. Byl naprosto jiný. Koho z nás by v jeho letech a postavení otce napadlo zapsat si: Učil jsem se hrát golf a zjistil jsem, jak plytké řeči se vedou na golfových hřištích. Raději jsem studoval filosofii a vědu. Mimochodem, dobře fungující společnost by vždy měla (třeba tajně) tyhle podivíny všech oborů podporovat.

Pokud jste to vy všichni, kteří čtete Lillyho, ještě neudělali, zajděte si někam lehnout si na hodinku do floatační vany. To je to nejmenší, co můžete udělat na počest muže, jehož metafyzickou autobiografii, když to dobře dopadne, si budou jako jednu z mála současných publikací, číst naši vnuci. A až se vaše ego, tedy ta část vědomí, o které vám nakukali, že to jste vy, rozpustí a zmizí (tam, kam odejde i software vašeho počítače, když ho vypnete), dovolte si v tom ponoru do vesmírů zpřístupněných vaším terminálem biopočítače luxus záblesku vzpomínky na člověka, který měl tolik odvahy, drzosti, umu a vytrvalosti, že tudy šel první. Jmenoval se John C. Lilly.

InZine, 8.3. 2001