Fritjof Capra: Bod obratu<br> <span class='sub-title'>Věda, společnost a nová kultura</span>

Fritjof Capra
Bod obratu
Věda, společnost a nová kultura

1. vyd. 2002, ISBN 80-85905-42-6, vázaná, 520 str.

doporučená cena: 398 Kč
naše cena
: 318
ušetříte: 80

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Předmluva | Předmluva k českému vydání | 1. kapitola - Obrat doby |

Předmluva k českému vydání

Po více než dvacet pět let se ve svém výzkumu a psaných dílech zaměřuji na jedno ústřední téma: základní změnu světonázoru, ke které dochází ve vědě a v lidské společnosti, na odhalení nové vize reality a na sociální důsledky této kulturní přeměny.

Ve své první knize The Tao of Physics (Tao fyziky, 1975, slovensky 1992) jsem se zabýval filosofickými důsledky dramatických změn pojmů a představ, jež se ve fyzice, na mém původním poli výzkumu, objevily během prvních tří desetiletí 20. století a které jsou v současných teoriích hmoty stále upřesňovány.

Ve své druhé knize The Turning Point (Bod obratu, 1982), která v českém vydání vychází právě nyní, jsem svůj záběr rozšířil, abych ukázal, jak revoluce v moderní fyzice předznamenala obdobnou revoluci i v mnoha dalších vědách a byla současně předzvěstí odpovídající změny světového názoru i společenských hodnot. Od roku 1982, kdy byl Bod obratu vydán poprvé, se svět v mnoha ohledech velice změnil. V době po konci studené války, pádu berlínské zdi, sametové revoluci, odstranění apartheidu, rozpadu Sovětského svazu, v době revoluce v oblasti informačních technologií, rozšíření ekonomické globalizace a po rozluštění lidského genomu žijeme opravdu ve velmi odlišném světě. Připadá mi však, že koncepční posun od mechanistického k holistickému a ekologickému paradigmatu, což je téma této knihy, je cosi hlubšího než politické, ekonomické a vědeckotechnické změny posledních dvaceti let. A tak po opětném přečtení Bodu obratu zjišťuji, že jeho hlavní závěry jsou stále nanejvýš platné. Vytvořily skutečně pevný koncepční základ pro má následující díla.

V této knize pátrám po změně paradigmatu zvláště v biologii, medicíně, psychologii a ekonomii. Když se snažím o totéž o dvacet let později, uvědomuji si, že se všechny tyto obory zabývají životem, ať tak či onak živými biologickými a sociálními systémy, a že proto "nová fyzika" v těchto oblastech nebyla vhodná coby nové paradigma a zdroj metafor. Musela být nahrazena širším koncepčním rámcem, vizí reality, ve které je život v samém středu pozornosti. K této hluboké změně v mém vnímání a uvažování došlo postupně a byla výsledkem mnoha vlivů. V roce 1988 jsem publikoval osobní zprávu o této intelektuální cestě nazvanou Uncommon Wisdom: Conversations with Remarkable People (Neobvyklá moudrost: Konverzace s pozoruhodnými lidmi).

Začátkem 80. let, když jsem psal Bod obratu, nebylo ještě možné uspokojivě definovat novou vizi reality, která nakonec v mnohých oborech nahradí mechanistický karteziánský světový názor. Vědeckou formulací "systémový pohled na život" jsem odkazoval na intelektuální tradici systémového myšlení a též jsem zastával názor, že filosofická škola "hlubinné ekologie", která byla formulována v 70. letech, může poskytnou ideální filosofický, a dokonce i duchovní kontext pro nové vědecké paradigma. Jsem o tom přesvědčen i dnes, po dvaceti letech.

Během následujících let jsem s přáteli a kolegy studoval souvislosti hlubinné ekologie a systémového pohledu na život v mnoha oblastech a výsledky našeho bádání jsem uveřejnil v několika knihách. Green Politics (Zelená politika, se spoluautorkou Charlene Spretnakovou, 1984) analyzuje vzestup Strany Zelených v Německu. Belonging to the Universe (Součást vesmíru, se spoluautory Davidem Steindlem-Rastem a Thomasem Matusem, 1991) studuje paralely mezi novým myšlením ve vědě a křesťanskou teologií. EcoManagement (Ekomanagement, se spoluautory Ernestem Callenbachem, Lenorou Goldmanovou, Rüdigerem Lutzem a Sandrou Marburgovou, 1993) navrhuje koncepční a praktický rámec pro vědomý ekologický management. Konečně Steering Business Toward Sustainability (Řízení byznysu směrem k udržitelnému rozvoji, připraveno k vydání společně s Günterem Paulim, 1995) je kolekce esejů od byznysmenů, ekonomů, ekologů a dalších autorů, kteří navrhují praktické přístupy pro vyrovnání se s problémem ekologického udržitelného rozvoje.

Systémový pohled na život, tak jak je nastíněn v Bodu obratu, není soudržná teorie živých systémů, ale spíše nový způsob myšlení o životě zaváděný výzkumníky v mnoha oblastech, který poskytuje intelektuální atmosféru, v níž během následujících let bylo dosaženo významného pokroku. Od té doby učinili vědci a matematici obrovský krok kupředu směrem k formulaci koherentní teorie živých systémů, když vyvinuli novou matematickou teorii, soubor matematických konceptů a technik, známou pod populárním názvem "teorie komplexnosti", aby popsali a analyzovali komplexní povahu živých systémů. Ve své poslední knize The Web of Life (Síť života, 1996) jsem shrnul matematiku komplexnosti a navrhl koncepční rámec pro syntézu moderních nelineárních teorií živých systémů. Tento rámec může být považován za první náčrt rodícího se nového vědeckého chápání života.

Hlubinná ekologie se během 80.let 20.století též dále vyvíjela a tříbila. Vyšlo mnoho článků a knih i o příbuzných disciplínách, jako jsou například ekofeminismus, ekopsychologie, ekoetika, sociální ekologie a transpersonální ekologie. Proto jsem v první kapitole Sítě života představil aktualizovaný přehled hlubinné ekologie a její vztahy k těmto filosofickým školám.

Při psaní Bodu obratu před dvaceti lety jsem si velice silně uvědomoval, že systémový pohled, který v ní zastávám, se vztahuje též na knihu samotnou. "Žádná z jejích částí není úplně originální," napsal jsem v předmluvě, "a některá témata jsou možná představena poněkud zjednodušeně. Avšak způsob, jakým jsou jednotlivé části začleněny do celku, je podstatnější než části samotné. Návaznosti a vztahy mezi různými koncepty představují jádro mého vlastního příspěvku."

O dvacet let později na mne učinilo hluboký dojem, když jsem slyšel Václava Havla, jak vyjadřuje podobný názor ve svém úvodním projevu na Fóru 2000 v Praze: "Co se vlastně rozumí vzdělaností? V dnešní době se tím stále méně rozumí jakási encyklopedická suma znalostí konkrétních faktů. Stisknutím klávesy na počítači můžeme ihned zjistit libovolná konkrétní fakta, a nemusíme si je tudíž všechna pamatovat. Co by se pojmem vzdělanost mělo asi myslet stále víc a stále zřetelněji, je schopnost vnímat hlubší a skryté souvislosti jevů, schopnost vnímat i dvojznačnost, dvojsmyslnost různých jevů, vnímat nebezpečí těch věcí, které mají krásnou tvář, a naopak skrytý dobrý smysl těch, které ji navenek nemají, schopnost myslet systémově a umět též výsledky svého přemýšlení jasně a srozumitelně vyjádřit. To bude stále více úkolem vzdělanců."

Fritjof Capra
Berkeley, duben 2001

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu