Fritjof Capra: Bod obratu<br> <span class='sub-title'>Věda, společnost a nová kultura</span>

Fritjof Capra
Bod obratu
Věda, společnost a nová kultura

1. vyd. 2002, ISBN 80-85905-42-6, vázaná, 520 str.

doporučená cena: 398 Kč
naše cena
: 318
ušetříte: 80

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Předmluva | Předmluva k českému vydání | 1. kapitola - Obrat doby |

Matěj Turek: Recenze

     Jaderný fyzik a nadšený propagátor ekologického světonázoru Fritjof Capra je u nás znám především jako autor knihy Tao fyziky (The Tao of Physics, 1975, slovensky 1992), v níž se zabývá změnou paradigmatu ve svém původním oboru, tedy ve fyzice, k němuž došlo v první třetině minulého století, a rovněž jako host mezinárodního Fóra 2000, jehož smyslem je mimo jiné také zahájení dialogu o možnostech plynulé transformace a evoluce západního světonázoru.

     Východiskem rozsáhlé studie Bod obratu (The Turning Point: Science, Society and Rising Culture, 1982) je obraz všeobecné, tedy nejen společenské a hospodářské, ale také duchovní, mravní a ekologické krize, jež má své kořeny v novověkém myšlení. Nahlédneme-li do prvního prohlášení Občanského fóra z 23. listopadu 1989, uvidíme, že velice podobně reflektovaly demokratizační síly stav naší společnosti po desetiletích totalitních režimů. Capra uvádí, že čínským výrazem pro slovo "krize" je pojem wei-ti skládající se ze znaků pro "nebezpečí" a "příležitost" - přesně tak by bylo možno charakterizovat i výchozí situaci polistopadové transformace u nás. Caprovi však jde o proměnu hlubší a trvalejší.

     Úvodní kapitola představuje základní myšlenky, na nichž je vybudována ekologická ideologie, která se ani přes konec studené války nemusela nějak výrazněji měnit a která dnes začíná hrát v některých oblastech, například v politice, poměrně významnou roli. Klíčem k budoucnosti je podle Capry změna pohledu z redukcionistického na holistický a osvobození se od ustrnulých stereotypů západního myšlení.

     Další kapitoly pohlížejí touto optikou na vývoj moderního vědeckého poznání od počátku novověku a hodnotí vliv mechanistického paradigmatu na stav západní medicíny, psychologie a ekonomie. Jedna ze zajímavých kapitol je například věnována podrobně rozpracované analýze biomedicínského modelu, na němž je postaveno naše institucionalizované lékařství, a jeho konstruktivní kritice.

     Capra předvídá potřebu sjednotit vědecké poznání na novém humanistickém základě, která byla v devadesátých letech předmětem široké diskuse a zůstává jím dodnes. Poukazuje na styčné body v teoriích dříve neslučitelných vědních oborů. Rovněž předvídá rozvoj kybernetiky a důležitou roli teorie dynamických systémů v dalším směřování vědy. Přibližuje zde přístupnou formou způsob zkoumání světa založený na syntéze hlubinné psychologie, kvantové fyziky a darwinovskou redukcí neomezené biologie, jak jej u nás představují Neubauer, Komárek a další.

     Bod obratu tak může sloužit především jako úvod ke knihám uvedeným v rozsáhlé původní bibliografii vhodně doplněné o české tituly, neboť není možné ani žádoucí provést v jediném svazku hlubší rozbor tolika oblastí lidského poznání a konání, nehledě na to, že jedním z poselství, které si Caprova filozofie osvojila, je vědomí, že na nebezpečné cestě je lepší mít více map než mapu jedinou.

Host, č. 10, 2002     

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu