Lubor Hájek: Bambusy<br> <span class='sub-title'>v tušové malbě ze Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze</span>

Lubor Hájek
Bambusy
v tušové malbě ze Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze

1. vyd. 2002, ISBN 80-85905-94-9, brožovaná, 122 str.

doporučená cena: 228 Kč
naše cena
: 182
ušetříte: 46

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | O autorovi | Úvod autora | Studie tří obrazů | Biografie LH | Bibliografie Lubora Hájka

Biografie LH

HÁJEK, Lubor, DrSc.

zakladatel Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze
narozen 5.5.1921 v Novém Strašecí, zemřel 2.3.2000 v Praze

1945-49 - studia indologie (prof. Vincenc Lesný) a srovnávací vědy náboženské (prof. Otakar Pertold) při FF UK, zakončená disertační prací na téma tantrismu (PhDr.)
1963 - obhájil kandidátskou práci (DrSc.)
1945-52 - zakládající člen a výtvarný redaktor časopisu Nový Orient při Orientálním ústavu Československé akademie věd
1952-70 - korespondent časopisu Nový Orient a New Orient Bimonthly při OÚ ČSAV
1952-86 - vedoucí Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze

Dr. Lubor Hájek byl prvním českým orientalistou, který se v poválečném Československu jako samouk začal soustavně zabývat dějinami i současností mimoevropského umění, nejdříve v rámci časopisu Nový Orient a posléze jako zakladatel Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze, jež se - na rozdíl od etnografických asijských sbírek v Náprstkově musea - soustředila především na zhodnocení malby, sochařství, grafiky, ale i užitého umění asijských zemí a zařazovala je do kontextu světových dějin umění. Dr. Hájek novou sbírku vedl po 35 let a vybudoval ji od základu až k nynějšímu rozsahu ca 12.000 sbírkových předmětů. Jeho činnost tedy obnášela především rozsáhlou práci sběratelskou - většinu předmětů musel osobně vyhledat, získat (nákupem od sběratelů a z antikvariátů, v 50. letech i svozy z bývalých šlechtických majetků na hradech a zámcích, či převody z jiných sbírek, např. z Grafické sbírky NG, Umělecko-průmyslového muzea, Orientálního ústavu ČSAV atp.), odborně zhodnotit, zainventovat, restaurovat, uchovávat a příležitostně publikovat ve formě výstav a odborných studií. Sbírka orientálního umění NG měla za působení LH jedinou stálou instalaci v zámku v Benešově nad Ploučnicí od roku 1964 do roku 1969, kdy 2.300 exponátů - především čínské bronzy a porcelán - zaniklo při velkém požáru, způsobeném využíváním zámku pro svatební veselí. Od roku 1972 je sbírka umístěna na zámku Zbraslav, kde Národní galerie mezi lety 1994-98 vybudovala stálou expozici asijského umění. V souvislosti s rozsáhlou výstavní činností sbírky připravil LH přibližně 40 výstav jak z domácího tak z vypůjčeného (zahraničního) materiálu a většinu z nich vybavil katalogy, jež byly prvními českými studiemi na dané téma. Kromě rozsáhlé časopisecké a katalogové publikační činnosti napsal LH 15 knižních titulů (viz bibliografie), z nichž ale jen některé vycházely česky. Většina vyšla jen v cizojazyčných mutacích nakladatelství Artia určených pro zahraniční trh. Dr. Hájek získal světové renomé jako průkopník odborných evropských studií v oboru mimoevropské uměnovědy, zejména v oblasti čínského malířství a japonského dřevořezu (např. jeho kniha o ósackém dřevořezu z roku 1959 byla vůbec první studií na toto téma na světě). Kromě publikační činnosti se dr. Hájek věnoval i přednáškám na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy na Vysoké škole umělecko-průmyslové a na osvětových akademiích, kde prezentoval své encyklopedické znalosti z širokého pole dějin mimoevropského umění. Širší pedagogická činnost byla v jeho případě obtížná zejména proto, že nikdy nebyl členem žádné politické strany. V letech normalizace vedl na Zbraslavi "tajný" seminář českých historiků umění s tématikou vzájemného střetávání a obohacování východního a západního umění a s obecně kulturní tématikou. Na škole i na pracovišti ovlivnil několik kolegů a následovníků, kteří pokračují v jeho práci již ve specializovaném zaměření na určitou oblast, případně druh umění (sinologové Zlata Černá, Milena Horáková, Oldřich Král a Ladislav Kesner ml., japanoložky Helena Honcoopová a Libuše Chmielová, indoložky Regina Kopačková a Zdena Klimtová, tibetoložka Nora Jelínková). Jako autorita ve svém oboru se zúčastnil mezinárodních symposií a podílel se na práci nákupních komisí Ministerstva kultury také v jiných odborných institucích. V rámci svých pracovních úkolů navštívil Čínu, Mongolsko, Indii, Barmu, Indonésii, Írán, Afghánistán a Japonsko. Službu pro Národní galerii opustil v roce 1986, kdy se vedení sbírky ujal profesor Oldřich Král, ale se sbírkovým materiálem pracoval i v důchodovém věku. Dr. Hájek byl dvakrát ženatý, z prvního manželství má dceru Kristinu (provdanou Hidalgo). Zemřel ve věku 79 let a spolu s ním dobrovolnou smrt volila i jeho manželka, restaurátorka Hana Hájková (rozená 3. 8. 1937 jako H. Doležalová). Jejich společný hrob je v kostele sv. Havla na Zbraslavi.

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu