Julie Tallard Johnsonová
Bouřlivá léta
Přechodové rituály a posvátná moudrost pro dospívající

1. vyd. 2011, ISBN 978-80-7436-018-3, brož., 263 str.

doporučená cena: 298 Kč
naše cena
: 149
ušetříte: 149

SLEVA: 50 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Úvod | Kapitola první: Cesta duchovního bojovníka (část) | Ukázka v pdf

Kapitola první: Cesta duchovního bojovníka (část)

 

„Bojovník projevuje ochotu zaujmout určitý postoj.
To je odhodlání ukázat ostatním, kde stojíme,
kde nestojíme, za čím si stojíme
a jak si stojíme sami za sebou.“
— Angeles Arrienová, antropoložka a spisovatelka, z knihy Archetypy šamanské tradice
 
Ajo ajo
Ajo mi re.
Kini l’awa o?
Ajo ajo.
 
Cesta, cesta.
Toto je má cesta.
Co jsme?
Cesta, cesta.
— píseň v jazyce sango, Trinidad
 
 
CESTA K DOSPĚLOSTI je obdobím, které nás předurčuje k tomu, abychom se vydali na Cestu bojovníka. Veškerá divokost, krása, komplikovanost a nejistota těch Bouřlivých let nás mají vybízet, abychom si určili životní cestu, po níž se vydáme. Většina původních národů věří, že právě to je skutečným smyslem našich BOUŘLIVÝCH let – období, kdy Cestu bojovníka nastupujeme.
 
„Můj vzkaz pro všechny mladé lidi zní: Nepodceňujte tu důležitou dobu, v níž žijete. Stanete se svědky té největší bolesti nebo té největší nádhery, jaké kdy svět zažil. Vidím, jak se vezete na fantastické vlně a přistáváte tam, kam mé oči nedohlédnou.“ — Karyn Bellová, irsko-americká poradkyně
 
Cesta bojovníka znamená mimo jiné cestu k sobě samému a ke smyslu svého bytí. Je to cesta „hrdiny“, protože ne každý je ochoten podstoupit rizika, která s sebou tato cesta nese. Mnozí mají strach. Svou bouřlivost pak ubíjejí drogami či alkoholem, prací, videohrami, případně jinými kratochvílemi, anebo ji vůbec nechtějí projevit, protože se bojí odsudku okolí. Pak se ale stává, že se jejich bouřlivost po čase znovu ozve – v dospělosti – kolem třicítky, čtyřicítky či ještě později. Tehdy se ale obvykle vynoří jako určitý druh krize – jako alarmující výzva k další příležitosti přesměrovat svůj život na duchovní cestu. Dante Alighieri v první části své Božské komedie, nazvané Peklo, píše: „V půl naší zemské pouti když se vkročí, já octnul jsem se v tmavém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi s očí“ (přel. J. Vrchlický). Právě proto je intenzita našich bouřlivých let tak mocná a významná. Je to nejlepší období, v němž je nám souzeno se na tuto cestu vydat. Jsme předurčeni k naslouchání energii své bouřlivosti, je nám dáno pobuřovat a (občas) být neukáznění. Tato energie nás všechny obohacuje. Již prastará moudrost říká, že bouřlivost se chce být projevovat, protože díky tomu pak může civilizace růst a vyvíjet se. Jakmile některé společnosti tuto energii neuznávají nebo z ní mají strach, znamená to v důsledku potíže pro celou společnost. Tuto energii totiž nelze umlčet ani potlačit, protože se vždy opět někde vynoří.
 
Pojem „duchovního boje“ ztělesňují starodávné tradice Indie, Tibetu, Číny, Koreje, Japonska, Afriky, severo- i jihoamerických indiánů stejně jako prastarých keltských společenství v Evropě. Zmíněné tradice mají v této oblasti jedno společné: Všechny jsou založeny na víře, že každý z nás v sobě chová jistou základní lidskou moudrost, z níž můžeme čerpat ve chvíli, kdy hledáme řešení svých potíží či toužíme po silnějším pocitu štěstí. Tato moudrost je silnou energií naší bouřlivosti, která nám usnadní dospívání, pokud s ní budeme moudře zacházet. Zároveň nás však může zraňovat, jestliže ji potlačujeme nebo pokud ji obrátíme nesprávným směrem.
 
Duchovním bojovníkem je ten, kdo si tu obrovskou sílu v sobě uvědomuje a věří v ni. Být bojovníkem znamená prokázat opravdovou odvahu na cestě ke štěstí a za smyslem života. Žít život duchovního bojovníka znamená vážit si toho, že člověk je součástí celku, a chápat, že všichni jsme propojeni. Duchovní bojovník je schopen žít v tomto moderním světě a zároveň si uvědomovat, jaký je náš vztah ke duchovnímu světu a jak jsme na něm závislí. Spiritualita není jen nějaká mlhavá představa nebo náboženské dogma. Je to prostá, avšak mocná součást naší lidské přirozenosti. Máme ji v sobě všichni. Může být, a také často bývá, vyjadřována v mnoha podobách. Tato duchovní energie, napříč časem a všemi kulturami, se začíná objevovat, sílí a nabývá na významu zejména v období našich bouřlivých let. Spirituální energie v nás probouzí základní otázky:
 
„Jaký je smysl života?“
„Odkud přicházíme?“
„Co je účelem mého bytí tady na Zemi?“
 
„Lidská bytost je součástí celku, který nazýváme »Vesmír«, součástí omezenou časem a prostorem. Člověk vnímá sebe sama, své myšlenky a pocity jako něco odděleného, samostatného, jistý druh optické iluze vlastního vědomí. Tato iluze nás vězní ve vlastních tužbách a citech k několika nejbližším lidem. Naším úkolem je uniknout z toho vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucítění a obsáhneme v něm všechny žijící bytosti a všechnu přirozenost ve vší své kráse. Nikdo toho není schopen dosáhnout úplně, ale snaha přiblížit se tomuto cíli sama o sobě vede k osvobození a nalezení vnitřního bezpečí.“ — Albert Einstein, fyzik
 
 
„Celý život je jeden experiment. Čím více experimentujete, tím lépe.“ —Ralph Waldo Emerson, americký esejista, básník a duchovní filozof
 
 
„Často mě trápí  drobnosti a nepodstatné věci. Ale pak začnu přemýšlet o tom, proč jsme tady. Věřím v Boha se vším, co k tomu patří. Věřím na osud. Ale proč? Proč jsem tady? To bych ráda věděla.“ — Lindsay, 19 let
 
„Prý jsem krásná. Ale já si nepřipadám krásná. Prý jsem odvážná, ale ve skutečnosti jsem plná úzkosti a strachu. Prý mám jít za svými sny, ale moji rodiče mi dávají najevo, že má rozhodnutí nejsou úplně správná. Prý se mám držet v blízkosti domova, ale já se chci vydat hodně daleko a poznat nová místa. Prý mám být trpělivá, ale já chci ZAČÍT ŽÍT HNED TEĎ. Prý nemám mít strach, ale připadá mi, že vždycky se někomu nelíbí, jak se rozhodnu. Chci prostě JÍT. Jsem připravená.“ — Alexa, 22 let
 
Rodiče Alexy mají pocit, že její sen o tom, že se stane choreografkou, není dost solidní, a prý by si měla zvolit nějakou „slušnější“ kariéru. Rozmluvili jí výlet se spolužáky do Jižní Ameriky v létě, kdy oslavila osmnáctiny, protože jim to připadalo příliš nebezpečné. Alexa je plná úzkosti. Je připravená vydat se na cestu do dospělosti a potřebuje, aby ji rodiče podporovali. Její úzkost je jedním z projevů potlačované energie bouřlivosti. A jak je to s tvými sny? Dostává se jim podpory?
 
„Sny mají smysl. Duchové s námi soucítí a ukázali nám cestu.“ — přísloví indiánů kmene Kríů
 
Přesně na takových snech a touhách se staví naše duchovní cesta. Právě naše tužby a přání jsou tím, co nás v životě táhne nahoru a kupředu. Stávají se stezkou, kterou se v životě ubíráme a která je pro každého jiná. Hluboké duchovní tužby tvoří základ veškeré energie bouřlivosti. Tomu je potřeba rozumět, protože jak už jste asi zjistili, sílu této energie si často ostatní vykládají nesprávně. Ale nikdo si to zcela neuvědomuje. Podstatné je, jak tuto energii využiješ právě ty! Jak naložíš se svou bouřlivostí. Tato energie, tak typická pro toto období tvého života, tě pohání k nezávislosti a je hnací silou i pro tvé naděje a strachy. Může být zdrojem tvé tvořivosti i negativismu.
 
Stojíš na křižovatce, na silném místě, kde už nejsi dítětem, ale ještě ani zralým dospělým. Tato křižovatka má velký význam pro tebe i pro ostatní. Když se na ní ocitneš, je to, jako bys stál na vrcholu ohromné hory: Můžeš se podívat nazpět tam, kde už jsi byl, zároveň si můžeš udělat představu o tom, kam máš namířeno. Právě proto tohle místo v sobě skrývá tak obrovský potenciál.
 
Na vrcholu veliké hory (cvičení)
 
Udělej si chvilku a představ si, že sedíš na vrcholu veliké hory. Jsi velmi vysoko a vidíš do daleka na všechny strany. Zkus se z toho pohledu podívat na svůj život...
 
Za sebou máš celý svůj dosavadní život...všechno, co přišlo a odešlo, až do této chvíle. Co vidíš? Jaké události tě přivedly na toto místo ve tvém životě? Jak ovlivnila tvá důležitá rozhodnutí dosavadní běh tvého života? Jaký vliv na něj měla rozhodnutí tvých blízkých? Jak jsi ten čas využil? Vidíš, jak jedno rozhodnutí na sebe váže další? Jaké ztráty, traumata a bolesti jsi prožil? Jak tě ovlivnily? Jakých darů, okamžiků štěstí a příležitostí se ti doposud dostalo? Všimni si, jak to všechno směřuje k tvému žití v TOMTO OKAMŽIKU.
 
Do stran se rozprostírá tvůj současný život. Jaké máš přátele? Čemu věnuješ svůj čas? Jaké prožíváš bolesti? Jaké se ti nabízejí možnosti a dary? Jak mohou tvá současná rozhodnutí ovlivnit tvou budoucnost? O čem sníš a z čeho máš strach? Jakým potížím a výzvám čelí v této době tvé okolí a naše planeta?
 
Před tebou se otevírá tvá budoucnost. Co vidíš? Když se tím směrem podíváš, rozkládá se do takové dálky, kam už tvé oko nedohlédne. Ale co tě čeká v blízké budoucnosti, na základě toho, jak žiješ teď? Co čeká tebe a naši planetu ve vzdálenější budoucnosti, pokud budeš dál žít tak jako doposud? Umíš si snadno představit, že ta strana, kde se nachází tvá budoucnost, je rozlehlá a rozprostírá se doširoka? To znamená, že se tam pro tebe otevírají velké možnosti.
 
Teď si udělej chvilku, a zapiš si své myšlenky, pocity a odpovědi na otázky z tohoto cvičení. Nezapomeň na datum, aby ses k tomu mohl později vrátit. Až přečteš tuto knihu, zkus si tohle cvičení znovu. Co vidíš teď, když staneš na vrcholu té velké hory?
 
„Uviděl jsem sám sebe na centrální hoře celého světa, a protože jsem se díval posvátným způsobem, prozřel jsem... Ta centrální hora je všude.“ — Černý jelen, svatý muž z kmene Oglala Siouxů, z knihy Mluví Černý jelen
 
xxx
 
Duchovní cesta se ve většině původních kultur po celém světě považuje za základní smysl života každého jedince. Duchovní praxe byla a stále je součástí každodenního života. Původní kultury užívají zvláštní obřady a rituály, aby pomohly duchovním bojovníkům na jejich hrdinné cestě do dospělosti. Mladí lidé v těchto tradicích tak získávají příležitost vyjádřit a porovnávat své spirituální a tvořivé já. Poznávají možnosti, jak se otevřít vlastnímu potenciálu a vlastním snům. Obřady a moudrá učení jsou vyjádřením všeobecné úcty k mladým bojovníkům a k energii jejich bouřlivosti. Nabízejí se jim zde „přechodové“ rituály, jež jim mají pomoci otevřít se vlastním schopnostem a vkročit mezi dospělé. Duchovní vyprahlost se chápe jako touha po celistvosti a potřeba náležet k něčemu velkému, ať už to má jakoukoli podobu.
 
„Bojovník jen nesmí nikdy dopustit, aby byl zlomen jeho duch.“ — Čozan Šisai, japonský samuraj
 
 
Dosažení dospělosti a zasvěcení bojovníka
 
Když se narodíme, každý z nás tu máme své místo. A když se citlivě spojíš se svou bouřlivostí, získáš sebejistotu, kterou potřebuješ k uskutečnění svých snů. Aboriginci považují za „snění“ vše, co člověk prožívá, protože tito australští domorodci věří, že duši nelze od člověka oddělit. Jeden domorodý australský stařešina říká, že „vnitřní bouřlivost mladého člověka je velmi opravdová a nedocenitelná pro všechny“. Domorodí Australané (aboriginci) věří, že jejich praotcové stvořili rostliny a lid, hory a pouště i oceány. A tak, budeš-li chovat úctu k energii své bouřlivosti a plně se s ní sjednotíš, stáváš se jedním se vším, co ti darovali dávní předkové. A tím získáváš sebejistotu a odvahu projevit se tak, jak ti předurčil stvořitel.
 
Keltští válečníci bývali  považováni za „strůjce proměn“. Už od útlého věku se učili určitým dovednostem, které si jako svou medicínu nesli s sebou do dospělosti: úctě, sebejistotě, schopnosti rozpoznat strach, uvědomovat si své okolí a poznat své místo ve velkém kruhu života. V židovském rituálu dospělosti nazvaném bar micva se člověk stává zodpovědným za svůj jecer hara, tj. dobré a špatné touhy, které má v sobě každý z nás. V této tradici je dítě až do svých třinácti let považováno za nevinné a nemá téměř žádnou zodpovědnost. Ve třinácti letech se začíná jeho intenzivní cesta k dospělosti. Potom se člověk stává zodpovědným za všechny dobré i špatné pohnutky a všechny skutky, které z nich vzejdou.
 
Buddhisté po celém světě provádějí ceremonie dospělosti. Když barmský buddhistický chlapec překračuje práh dospělosti, pořádá se opulentní ceremonie nazývaná šin-bju. Tibetští buddhisté provádějí rituály nazývané „zasvěcení“, které otevírají člověka určitým spirituálním energiím a dodávají mu duchovní sílu. Tato „zasvěcení“ se provádějí během života mnohokrát, vždy, když je člověk schopen přijmout další posvátnou moudrost a sílu. Ti, kteří si zvolí stezku Duchovního bojovníka, bývají „nabiti“ či „zasvěceni“ jistým druhem posvátné energie. To se děje prostřednictvím zpěvů a recitací, jež přednáší některý duchovní, který již byl do této moudrosti uveden.
 
V tradici indiánského kmene Navahů se podobné rituály nazývají haatal (cesta posvátných zpěvů). Některá zasvěcená osoba obdarovává toho, jemuž se zpívá, posvátnou silou. Jistý druh těchto rituálů, kdy člověk prostřednictvím zpěvů získává posvátnou energii, se vyskytuje ve většině indiánských tradic. Lze je přirovnat i ke svatému přijímání v křesťanské víře, kde s přijetím „krve a těla“ Ježíše Krista je člověk naplněn jeho láskou a moudrostí. Všechny tyto formy zasvěcení nás mají vést, podporovat a obdařit nás vnitřní silou.
 
„Zúčastnil jsem se zasvěcení od Jeho Svatosti 14. dalajlamy. Zpíval nám, a více než tři sta lidí tam tiše sedělo a všichni otevírali své srdce a mysl té energii. Všechny nás obdařil soucitem. Cítil jsem se posvěcený láskou a schopný velké odvahy a soucitu. Takže bych řekl, že to posvěcení se ve mně nějak uchytilo.“ — Jacob, 19 let
 
Tohoto „zasvěcení“ také můžeme dosáhnout, budeme-li vzývat energie a sílu ochránce moudrosti (viz 10. kapitola). Říká se, že všichni, kdo se vydali cestou duchovního bojovníka, s námi sdílejí svou energii a sílu, jen je potřeba otevřít jim své srdce a svou mysl.
 
Pokud tě zajímají tibetské rituály zasvěcení, odkazy najdeš v této knize ve zdrojích na konci kapitoly o meditaci, případně můžeš kontaktovat některé místní meditační centrum.
 
„Počkali si, až se u jejich dětí projeví síla dospívání, a pak využili možností toho období nejsilnějšího vstřebávání, toho hladu, té potřeby projevit se, dychtění po temných věcech, temných schopnostech, temných činech. Těch vlastností, kterých se u svých dětí nejvíce bojíme, využívali naši dávní předkové jako učebních pomůcek.“ — Michael Ventura, fejetonista pro Los Angeles Weekly a zastánce mladistvých
 
V klasickém pojetí cesty duchovního bojovníka podle navažské tradice se mladý bojovník připravuje na život v dospělosti tím, že spoutá divokou sílu „bouřliváků“. Bouřliváci jsou duchovní vůdci, kteří reprezentují divokost ve všech jejích podobách, jež se projevují v životě mladého bojovníka. Ale jak se píše v mnoha příbězích Navahů, tuto energii bouřlivosti lze také zneužít, a ta pak může přivodit zlo jak bojovníkovi, tak celému jeho kmenu. Když to s ní někdo přežene, a způsobí zranění sobě či druhým, bolestné následky nakonec nesou všichni. Tyto příběhy nám říkají, že je potřeba nalézt rovnováhu spoutáním té divokosti, té síly v nás, a využít ji kreativně a smysluplně.
 
Vy, kteří se rozhodnete vydat se po této posvátné stezce, musíte být připraveni podniknout výlet do svých snů, své mysli, svého těla a své duše, abyste nalezli svou pravou sílu, ten pravý lék pro sebe. Musíte být připraveni podniknout výlety na místa uvnitř sebe i vně, abyste využili posvátnou moudrost. Posvátná moudrost je všude. Vydat se na takovou cestu znamená objevit sebe sama a nalézt trvalé naplnění.
 
„Boj je nekonečná cesta. Být bojovníkem znamená naučit se jednat opravdově v každém okamžiku života.“Chögyam Trungpa, tibetský lama, z knihy Shambhala – posvátná cesta bojovníka
 
 
Ehara taku toa i te toa takitahi
Engari takimano, no aku tupuna;
Te mana, te wehi, te tapu me te ihi,
I heke mai ki ahau, no aku tupuna...
 
Má síla nevychází ze mě samotného
pochází od zástupů, od mých předků;
moc, úcta, prozřetelnost, talent
tyto dary jsem zdědil po svých předcích...“
—maorská píseň z Nového Zélandu
 
xxx
 
„Být bojovníkem... To znamená být čestný, odvážný a pevně, ale pokojně stát za vším, co znamená život.“ — Steven Mc Fadden, novinář a aktivista
 
 
Kruh života: Mitakuje ojasin
 
„Když se pokusíme uchopit něco jen samo o sobě, zjistíme, že je to propojeno s každičkou částečkou vesmíru.“ — John Muir, přírodovědec
 
Do hledání sebe sama a své duchovní cesty se v období svého dospívání pustil i jeden mladík jménem Jeffrey Miller. Vyrůstal v židovské rodině v malém městě na Long Islandu. Jeho rodiče měli starost, když duchovní tužby zavály jejich syna až na druhý konec světa, do Indie. Tam nalezl nové vědomí sounáležitosti: „V komunitě hledajících, kteří žili na hoře Kopan, už nikomu mé otázky a hledání smyslu života nepřipadaly zvláštní, divné ani nevhodné. Najednou jsem viděl, že to nejsem jen já, kdo chce najít nějaký hlubší smysl. Mé otázky byly univerzálními otázkami, které si kladly generace hledajících. Vědci pátrající po pravdě, mystikové v touze zakusit přímý zážitek božství, věřící hledající Boha. Buddhista, žid, hinduista, křesťan, muslim, na tom nezáleželo. Byl tam celý svět a čistá rodina hledajících, do níž jsem patřil. Náležel jsem někam. V Kopanu jsem si uvědomil, že jsem nebyl první, kdo se vydal touto cestou napříč spirituálním vesmírem.“ Jeffrey je dnes vyhledávaný buddhistický učitel známý jako Lama Surya Das a toto je úryvek z jeho bestselleru Awakening the Buddha Within (Probuzení vnitřního buddhy).Ve své knize také vypovídá o tom, jak rodiče přijímali jeho rozhodnutí a radovali se z nich. A právě tak jako on zjistil, že je součástí něčeho neobyčejného, i ty někam patříš. Každý, kdo si klade velké otázky jako „Proč?“ nebo „Kdo jsem?“, přináleží k velkému společenství těch, kdo hledají pravdu a smysl.
 
„Všechno souvisí se vším. Když porazíte strom, který je svými kořeny spojen s celým světem, musíte požádat o odpuštění, jinak z nebe spadne jedna hvězda.“ — přísloví mayského kmene Lakandonů
 
Mitakuje ojasin je lakotské rčení, které se překládá jako „všichni jsme spřízněni“. Lakotové je indiánský kmen, známý také jako Oglala Siouxové, z něhož pocházel i slavný svatý muž Černý jelen. Těmito slovy vyjadřují Lakotové svou víru, že vše je propojeno se vším. Všichni jsme spřízněni se všemi, také se zvířaty i rostlinami, s nimiž žijeme na této planetě. Takový princip spatřujeme ve všech pradávných tradicích:
 
Každý z nás má nedotknutelné, vzácné místo v kruhu života.
 
To je důležitá moudrost, která platí po celou dobu našeho života. Může chránit i tebe a provázet tě na cestě bouřlivým obdobím. Když je všechno kolem zmatené a chaotické nebo když se tě ostatní snaží příliš ovlivňovat, pak se můžeš spolehnout na tuto pravdu: Pamatuj si, že jsi součástí něčeho výjimečného. Tato moudrost tě může dostat (a dostane) i přes ty nejtěžší chvíle. Jakmile máš problémy, můžeš se navracet k hlasům dávných předků a ochránců moudrosti, kteří tady žili dříve a dokázali překonat své vlastní velké nesnáze.
 
Přijímání posvátné moudrosti
 
„Země nepatří člověku, ale člověk patří zemi. Všechno je vzájemně propojeno, jako krev, která nás všechny pojí. Pavučinu života neutkal člověk – ten je sotva jedním jejím vláknem. Jak nakládá s pavučinou, tak nakládá sám se sebou. Všechno je spolu provázáno.“ — náčelník Seattle, z indiánského kmene Suquamišů
 
Posvátná moudrost je mocnou silou, z níž můžeme kdykoli čerpat. Přináší nám odhodlání a pochopení, že máme sebrat odvahu, riskovat, a pomoci sobě i ostatním. Cesta bojovníka je hledání a poznání našeho místa v tom velkém kruhu. Dokážeme-li najít cestu k poznání sebe sama a BÝT sami sebou, nalezneme opravdovou sílu a štěstí.
 
Zde je jednoduchá meditace, která tě do této moudrosti pomůže zasvětit. Měla by trvat asi deset minut. Všechny tradice, které využívají podobná cvičení, ať indiáni, Tibeťané nebo křesťanští mystikové, vědí, že nám pomůže, obrátíme-li se s prosbou na ochránce moudrosti. Tyto meditace se praktikují s vírou, že když požádáš o pomoc, dostaneš ji. Kterou spirituální osobnost, spolu s její moudrostí a léčebnou silou, bys teď rád pozval do svého života? Zamysli se nad tím, než začneš s meditací. Nezáleží na tom, jestli je naživu nebo ne. Co třeba Gándhí? Nebo Martin Luther King, Padmasambhava či buddha soucítění ti teď také mohou pomoci. Může to být i někdo ze současnosti, jako třeba Jeho Svatost 14. dalajlama. Existuje spousta božstev a ochránců moudrosti, z nichž si můžeš vybrat. Záleží jen na tom, o jaký „lék“ chceš požádat. O odvahu Černého jelena, lásku Ježíše Krista, soucit Panny Marie či Padmasambhavy, naději Bílé bizoní ženy, sílu Matky Země či Buddhovu bojovnou energii? Až se rozhodneš, koho chceš pozvat, začni s meditací:
 
Najdi si doma nebo venku místo, kde můžeš strávit deset minut nerušeně o samotě. Sedni si na židli nebo na zem – na podložku či na polštář. Zlehka zavři oči a uvolni se. Seď pohodlně, ale buď bdělý. Zaposlouchej se na chvíli do svého dechu. Soustřeď se na něj, jak prochází celým tělem, jak pohybuje tvým břichem nahoru a dolů... Pak si představ ochránce moudrosti, jehož sis vybral... Pozvi tuto bytost, ať se usadí naproti tobě. Věř, že jen tvé pozvání stačí k tomu, aby se ti duch tohoto velkého učitele zjevil. Pak si představ, že ti tato bytost posílá paprsek lásky a světla ze svého srdce přímo do tvého. Nech je naplnit celé své tělo, každou buňku, každou molekulu a každý atom. Potom tiše požádej, ať tě naplní moudrostí a odvahou. Nech tuto odvahu, ať se stane tvou odvahou a moudrost tvou moudrostí. Tvůj ochránce moudrosti šel velkou cestou duchovního bojovníka právě proto, aby ti teď pomohl. Představ si, že jsi plný moudrosti a odvahy. Pak tiše seď a klidně dýchej, zatímco jsi naplněn láskou, silou a moudrostí svého učitele... Než otevřeš oči, poděkuj svému učiteli za to, že byl s tebou. Pomalu otevři oči a uvědom si, jak se cítíš.
 
„Rozvoj lidské inteligence a vážnosti spočívá v tom, že se dokážeme sjednotit s prožitkem záře jasně modré oblohy, svěžesti zelených luk a nádhery stromů a hor. Jsme v přímém propojení s realitou, díky němuž se můžeme probudit a zažívat pocit ryzího a nejprostšího dobra.“ Chögyam Trungpa, tibetský lama, z knihy Shambhala – posvátná cesta bojovníka
 
Užitečná ti mohou být také psané učení nějakého ochránce moudrosti. Pokud si každé ráno přečteš několik řádek či odstavců, slova nauky ti utkví v mysli a pozitivně ovlivní i celý tvůj den.
 
Ochránci moudrosti vědí, že budeme chtít praktikovat jejich učení, vypůjčovat si z jejich síly a odvahy, učit se z jejich chyb. Dávní i ti současní ochránci moudrosti vědí, že každý z nás má schopnost dosáhnout v životě velkých cílů. Díky vlastním zkušenostem poznali, že na cestě k dospělosti se může objevit mnoho překážek a obtíží. Chtějí, abychom pochopili, že žádná překážka není natolik velká, aby nám mohla zabránit žít plným a tvůrčím životem.
 
 
Zbav se iluze o své bezvýznamnosti
 
„Chceš-li se vydat na cestu, musíš se vzdát iluze o své bezvýznamnosti.“ — Carol S. Pearsonová, autorka knihy The Lesson
 
Je to smutné, ale je to tak. Dnešní lidé již ztratili kontakt s posvátnou moudrostí a často rezignovali na sebe i na ostatní. Chceme-li nalézt moudrost, někdy musíme nejdřív přestat věřit v nějakou iluzi. Iluze bývá často přesvědčení, které možná kdysi platilo, ale časem ztratilo na smysluplnosti i pravdivosti. Uveďme si několik příkladů takových staromódních názorů: „Dívky by neměly studovat.“ „Muži nemají city.“ „Ženy jsou přecitlivělé.“ „Pro muže se nehodí dělat práci ošetřovatele nebo být doma s dětmi.“ Anebo: „Cigarety nejsou návykové.“ Všechny iluze jsou pro duši těžkým zavazadlem. Je to, jako bychom si naložili medicinový váček těžkým smetím a vláčeli ho všude s sebou. Budeme zničení a ustrašení. Iluze zakrývají pravdu. Předstírají, že věci jsou takové, jakými se jeví, ale ve skutečnosti je všechno jinak. Muži mají city a cigarety jsou návykové. Iluze, stejně jako přelud, nějak vypadají, a přitom jsou něčím naprosto jiným. Cigarety se dříve propagovaly s tím, že prospívají zdraví! Současné studie ukazují, že citlivost je přirozenou součástí ženské intuitivní povahy, a nikoli nedostatkem.
 
„Protože jsi jiný než kterákoli bytost stvořená od počátku světa, jsi jedinečný.“ — Brenda Uelandová, autorka knihy If You Want to Write
 
Iluze nás omezují. „Přesvědčují“ nás, abychom uvěřili něčemu, co nás ve skutečnosti může zranit. Život v iluzi, jako třeba: „Nikdy nemohu odporovat svým rodičům,“ nás může držet zpátky. Už ti někdy někdo lhal, třeba že ti říkal, „to ti neublíží“ nebo „na tom nezáleží“, ale ve skutečnosti ti to ublížilo nebo na tom záleželo? Když žijeme v takových iluzích, musíme vyvinout spoustu energie k tomu, aby se nepřišlo na to, že jsou to lži. A proto existují mnohé tajnosti, které chrání lži před prozrazením. Výrobci cigaret se nás pomocí obrovské reklamy snaží přesvědčit o tom, že kouření má svá pozitiva! Reklamy na alkohol dělají totéž: Přesvědčují nás, že pokud na našich večírcích bude chybět právě ten jejich drink, neužijeme si tolik zábavy (a nebudeme mít tolik přátel!). Když jsme na něčem závislí, obvykle lžeme sami sobě: „Vždyť já můžu přestat, když budu chtít.“ Nebo: „To já dělám jen o víkendu.“
 
Bojovníci se snaží prohlédnout iluze a pomoci odhalit pravdu, aby se ukázala všem. Bojovník v tibetské kultuře, nazývaný pawo, se považuje za někoho, kdo má dostatek odvahy k tomu, aby byl upřímný a zůstával sám sebou. V tomto světě, který často upřímnost potlačuje, si pawo dává za úkol být opravdový. Takový člověk musí mít víru v sebe sama a silnou odvahu, aby do svého běžného života přinesl pravdu a vytlačil z něj faleš. Duchovní bojovníci cítí silnou potřebu odhalit kolem sebe iluze nebezpečné všem, kteří se v nich pohybují. Rozhlédneš-li se z veliké hory, i ty můžeš iluze prohlédnout.
 
„Nejúžasnější věc, jakou může člověk na tomto světě udělat, je vytěžit maximum z toho, co mu bylo dáno. To je úspěch, a jiný neexistuje.“ — Orison Swett Marden, zakladatel časopisu Success.
 
xxx
 
Existuje jedna iluze, z níž se musíme všichni vymanit, abychom se mohli vydat na cestu bojovníka a vkročit do dospělosti tak, aby veškerá naše energie bouřlivosti zůstala nedotčena. Nazývá se velká iluze. Namlouvá nám, že jsme ve svém jádru špatní, slabí, bezmocní či bezvýznamní. Tvrdí nám, že my sami nemáme žádnou posvátnou „medicínu“. Ti, kteří žijí v této iluzi, si při vytyčování cílů a plnění svých snů nechávají bránit v cestě takovými překážkami, jako jsou chudoba, nemoc, špatné počasí, špatná škola, bezohlední rodiče, (klamné) odsuzování, sociální původ, závislost na drogách či alkoholu anebo nějaký handicap.
 
„Učitelé ve škole ze mě nejsou zrovna nadšení, protože se mi líbí zloduchové z Hvězdných válek. Jenže když oni jsou neuvěřitelně ZAJÍMAVÍ. Celé hodiny dokážu vymýšlet nové úžasné padouchy. Znamená to snad, že jsem nebezpečný? Je Stephen King nebezpečný, protože píše skvělé horory? Můj »sen«  se vymyká tomu, co uznávají ostatní, takže jsem pro ně outsider.“ — Craig, 16 let
 
Velká iluze na nás také může působit tak, že se přestaneme snažit o lepší život. Pod jejím vlivem možná uvěříme, že nemáme na výběr a že život je v podstatě jen souhra nepříjemných situací. Tahle iluze nám například tvrdí, že jestli jsme se narodili chudí, chudými už zůstaneme. Že jestli nás rodiče týrají, budeme i my týrat druhé, protože tak jsme se to naučili. Tato iluze nás může odradit od realizace našich snů! Klame nás tvrzením, že pokud máme nějaký handicap, nemůžeme si dávat tak vysoké cíle jako druzí. Říká, že se nelze vymanit ze vztahu, který nám ubližuje. Našeptává nám, že se nesmíme rozhodovat jinak než naši rodiče. Nenechte se klamat a podceňovat.
 
„Ať jste kýmkoli,
 ať jste čímkoli,
 v tom je vaše síla,
 ať už je to sůl
 země
 nebo jen
 bílý cukr.“
— Alice Walkerová, afro-americká spisovatelka, autorka knihy Barva nachu.
 
V pravdě nalezneme sílu kdykoli změnit nebo znovu začít svůj život. Nejsme oběti své situace. Můžeme si vybrat z mnoha možností jak na svou životní situaci zareagovat. Revolucionář Thomas Paine řekl: „V tvých silách je změnit svět.“ A ta změna začíná u nás samotných. „My jsme tou změnou, kterou potřebujeme.“ I když jsme někomu podřízeni, můžeme se rozhodnout, jak se svou podřízeností chceme naložit. Všichni máme na výběr. I ty máš na výběr! Můžeš si vybrat, jak použiješ svou divokost. Máš v sobě tuhle neuvěřitelnou medicínu, mocnější než všechny překážky, které leží před tebou. Když se bouřlivá energie spojí s posvátnou moudrostí, je schopná udělat pro tebe neuvěřitelné věci. Jedině „iluze o tvé bezvýznamnosti“ (v jakékoli podobě) ti může znemožnit propojení s touto silou.
 
„Přistupte ke kraji, řekl.
Oni odpověděli: Bojíme se.
Přistupte ke kraji, řekl.
Přistoupili.
Strčil do nich... a oni letěli.“
— Guillaume Apollinaire, básník
 
„Moje terapeutka mi pořád říkala, ať věřím, že »všechno je možné«. Ale pro mě to bylo neuvěřitelně těžké. Nic se mi nedařilo. Říkala, že mám jen na chvíli pobýt s tou myšlenkou, že dobré věci ke mně mohou přijít a přijdou. A to pomohlo. Pak se pro mě věci začaly měnit. Jak jsem jednou přijala tu myšlenku, že všechno je možné, začala jsem si uvědomovat, jaké příležitosti se mi nabízí.“ — Nina, 18 let
 
Příliš mnoho dospělých žije v iluzi, že nad těžkosti a problémy se nelze povznést. (Nejspíš pár takových budeš znát i ty.) Jedna mladá dívka popisovala, jak jí její matka brání, aby si kladla „příliš velké“ cíle, protože stejně nikdy nic nedopadne dobře. Kárá dceru, kdykoli se jen zmíní o své touze stát se vědkyní nebo spisovatelkou. Příliš mnoho mladých lidí omezují strachy jejich rodičů.
 
„Chci létat s vrtulníkem. Mámě to připadá nemožné, a třeba má pravdu. Jaký to má smysl? Rodiče si myslí, že můžu  »dělat něco lepšího«. Jako co třeba? Chtějí, abych měl z NĚČEHO titul. Proč mě zkrátka nemůžou nechat být? Vede to jen k tomu, že chci, aby mi všichni dali pokoj.“ — Jon, 18 let
 
Naše sny se vyvíjejí v průběhu bouřlivých let. Nikdy si nenech své vlastní sny vymluvit. Nemusíš věřit iluzi, že jsi „uvízl“ v jisté situaci, vztahu nebo v životě. Můžeš využít svou divokost a životní energii, svou medicínu, aby sis vytvořil vlastní životní cestu: duchovní cestu, na níž ti bude průvodcem prastará moudrost – odkaz, který jsme převzali, aby nám pomáhal. Cestu, která tě vede do dospělosti plné možností, tvořivosti a setkávání. Ať se pustíš do čehokoli, neposlouchej cizí strachy a pochybnosti o tom, zda jsi schopen své sny naplnit. Najdi ty, kteří budou tvé sny podporovat. Věř si natolik, abys mohl své sny a ideály následovat bez ohledu na omezování a nedůvěru. Všechny sny – malé i velké – stojí za pozornost a respekt. Někdy se i ten nejjednodušší nápad stane nejúžasnějším vynálezem. Nemusí to být nic velkého, aby to bylo úžasné. Všechny sny jsou úžasné. A tvá víra jim dodává neuvěřitelnou sílu. Když věříš ve své sny, tvůj život se začne otvírat takovým způsobem, který by jinak tobě i ostatním připadal nemožný. Jakmile se někdo z nás pozdvihne nad svou omezenou či nepříjemnou situaci, stává se tak vzorem pro všechny okolo. To je úžasný úspěch. A to patří k životu duchovního bojovníka.
 
„To, co je za námi, i to, co je před námi, je nepatrné v porovnání s tím, co je v nás.“ — Ralph Waldo Emerson, americký esejista, básník a duchovní filozof
 
„Každé stéblo trávy má svého anděla, který se nad ním sklání a šeptá: vzhůru, vzhůru...“ — Talmud, židovské duchovní a etické učení
 
 
Na Cestě
 
Než budeme pokračovat, zamyslete se nad následujícími otázkami a cvičeními. Umožní vám navázat kontakt se svou energií bouřlivosti a pomohou vám vnímat ji daleko reálněji. Možná si budete chtít odpovědi zapsat do svého zápisníku, abyste k nim mohli později vrátit. Přemítáme-li o svém životě a svých rozhodnutích, získáváme tím sílu, a tak na cestě bojovníka nesmí chybět reflexe. Síla reflexe spočívá ve schopnosti ujmout se řízení vlastního života a nenechat se vláčet okolnostmi. Díky ní získáváme rozhled a dost času k tomu, abychom se správně rozhodli. Většina lidí, kterým se život vymkne z rukou, se neumí zastavit a zvažovat:
 
·         Jaké názory, které nejspíš zastává tvá rodina či okolí, už pro tebe nemusí být platné nebo pravdivé?
·         Jakým názorům budeš asi chtít čelit pomocí své energie bouřlivosti nebo svých snů?
·         Dává ti někdo najevo, že nemáš myslet na sebe? Jakým způsobem?
·         Říká ti někdo něco, co ti nepřipadá správné? Co?
·         Máš kolem sebe někoho (rodiče, sourozenci, přátelé), kdo se užívá drogy nebo pije nadmíru alkohol? Jak to na tebe působí?
·         Znáš někoho, kdo se chová velmi arogantně?
·         Máš nějaká tajemství, která by mohla skrývat iluzi?
·         Cítíš se nějakým způsobem bezvýznamný?
·         Cítíš často úzkost? Děláš si často starosti? S čím?
·         Co by ti teď udělalo největší radost?
·         Máš pocit, že tě tvá životní situace nějak omezuje?
·         Z čeho mají strach tvoji rodiče? Jak to na tebe působí?
·         Tušíš, co by si pro sebe přáli tvoji rodiče? A co pro tebe?
·         Zabránily ti někdy obavy někoho jiného, když jsi chtěl něco vyzkoušet?
·         Víš o někom, kdo bude podporovat tvé sny a cíle? Udělej si seznam takových lidí. Zkontaktoval jsi se s nimi v poslední době?
 
Teď si zapiš své myšlenky a odpovědi do záznamníku nebo si jen udělej čas a popřemýšlej, jak bys na otázky odpověděl. Všímej si svých pocitů či náznaků znepokojení, když se zabýváš těmito otázkami. Máš pocit, že existují důvody, proč by ses měl vydat cestou bojovníka? Pokud jsi při čtení těchto otázek odhalil mnoho iluzí, zármutku či překážek, možná budeš mít osobní důvody k zamyšlení nad moudrostí zaznamenané v této knize.
 
„Měnit se a růst začneme v okamžiku, kdy se rozhodneme riskovat a nebojíme se pustit do experimentů se svým vlastním životem.“ — Herbert Otto, autor knihy Explorations in Human Potentialities
 
xxx
 
Některé svíce hoří
samy
a jedna od druhé
 
Jiné jako by ochutnávaly
z údivu růží
v pokoji
 
A ty jsi právě
oním cizincem
jenž připutoval
—Rúmí, súfijský mystik a básník
 
 „Potřebuju prostě taky něco jiného než jen to, čím mě pořád dokola krmí učitelé a rodiče. Netvrdím, že to je všechno k ničemu, ale zkrátka to není pro mě. Já chci něco VÍC, i když uznávám, že si nejsem jistá, co by to vlastně mělo být. Asi mám jít za tím pocitem až do konce. Chci jenom poznat, co je to opravdový život.“ — Drew, 20 let
 
Ideální je, když jsme v životě schopni stejným dílem využívat moudrost, kterou jsme zdědili z minulosti, a moudrost dneška.
 
Výroba medicinového váčku
 
Domorodé kultury a prastará moudrost nám mohou být průvodci a pomoci nám využít energii bouřlivosti pro uskutečnění svých snů. Velmi silným rituálem je například výroba medicinového váčku. Mnohé domorodé a původní kultury věří, že každý si v sobě nese „originální“ a jedinečnou „medicínu“. Např. indiáni i příslušníci domorodých afrických kmenů k jejímu probuzení nosí u sebe pytlíčky nebo váčky, které obsahují symboly síly – symboly, které tuto medicínu znázorňují.
 
Medicinový váček je cosi fyzického a reálného, čeho se můžeme přidržet na své cestě životem. Svůj váček si můžeš vyrobit, anebo si nějaký koupit, a ukládat si do něj předměty, které symbolizují to, co chceš vnést do svého života na cestě do dospělosti. Můžeš si do něj dát obrázky, kamínky, slova, citáty, bylinky, sny, různé oblíbené předměty, básničky nebo třeba modlitby.
 
Medicinový váček můžeš nosit kolem krku, u srdce nebo si jej ulož na soukromý oltář či nějaké jiné posvátné místo, které patří jen tobě. Podívej se dovnitř vždy, když si potřebuješ připomenout, kdo jsi a kam směřuješ. Přidávej do něj věci nebo odebírej, máš-li pocit, že už tam nepatří. Stiskni jej, když máš strach. Medicinový váček se svým obsahem bude pro tebe symbolizovat to, co ti nikdo nemůže vzít nebo zničit.
 
„Každé dítě se rodí jako génius.“ — Albert Einstein, fyzik
 
/.../ 
·      
Osobní stránky autorky
Hodnocení knihy
Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Bret Stephenson: Co dělá z chlapců muže. Duchovní přechodové rituály ve věku nevšímavosti

Gary McLain: Indiánská cesta. Učení o tom, jak rozprávět s Matkou Zemí

Yongey Mingyur Rinpočhe: Radost ze života. Štěstí jako vědecká disciplína

Carol Schaefer: Pro příštích sedm generací. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

Jiddu Krishnamurti: Vnitřní revoluce

Michael Harner: Cesta šamana. Jak probudit svůj vnitřní potenciál

Tenzin Wangyal, Rinpočhe: Tibetská jóga snu a spánku

Gary Snyder: Praxe divočiny

Aldous Huxley: Ostrov

David Abram: Kouzlo smyslů. Vnímání a jazyk ve více než lidském světě

Stephen LaBerge: Lucidní snění

Peggy Joy Jenkinsová: Jak rozvíjet dětskou spiritualitu. Jednoduchá praktická cvičení

Ralph Abraham, Terence McKenna, Rupert Sheldrake: Trialogy na hranicích Západu. Chaos, tvořivost a znovuposvěcení světa

Sujiva: Základy meditace vhledu v praxi. Pragmatický přístup k vipassaně

Egon Bondy: Buddha

Čhögjal Namkhai Norbu, Rinpočhe: Dzogčhen. Přirozeně dokonalý stav

Rob Preece: Moudrost nedokonalosti. Proces individuace v životě buddhisty

Gabrielle Roth : Mapy k extázi. Léčivá cesta pro nespoutaného ducha. Učení městské šamanky

Tomáš Štanzel : Strava a vědomí

Jeremy W. Hayward a Francisco J. Varela: Mosty k porozumění. Rozhovory předních vědců s dalajlamou o zkoumání lidské mysli

Dillonová, Mary a Barclayová, Shinan: Rozkvétající žena. Příběh zasvěcení dívky v ženu

Aldous Huxley: Brány vnímání

Bonnie Greenwellová: Energie transformace. Průvodce procesem probouzení Kundaliní

Jyoti: Anděl zavolal mé jméno. Příběh transformativní energie, která přebývá v těle

Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení