O Se-jong
Světlo vyhasnutí

Les

Některé porazila ostrá sekyra
a jiné rozřezala bezcitná pila.
Pokácené stromy v opuštěném lese.
Letokruhy jsou ještě zřetelné,
pryskyřice tu tajemně voní.
Bez jakékoliv známky odporu,
velkoryse
ses oddal světu!
Když jsi žil,
dával jsi květy, plody a zelený stín,
v němž jsme mohli odpočívat.
Jaký mizera z tebe naštípal dříví?
Jaký hulvát z tebe vyřezal sochu Buddhy?
Ale ty přesto stále dáváš, aby snad něco nechybělo,
a i na svých mrtvých pařezech
pěstuješ zelený mech
a tiše objímáš houby.
Teď už chápu, proč
lejskové, včely, lesní kvítí, veverky, stébla trávy,
ba i hadi šlehající svými jazýčky
s tebou dosahují klidu a míru.
Vždyť ty sám jsi Buddha ?
- vím, že v žáru ohně obětuješ svůj život lidem.
Šplhám se dnes do hor a náhle
se učím cestě, jež vede do přirozeného řádu věcí.