Geomancie a integrální kultura
O novém vztahu k naší domovské planetě

1. vyd. 2008, ISBN 978-80-86685-85-4, Váz., 416 str.

doporučená cena: 398 Kč
naše cena
: 279
ušetříte: 119
SLEVA: 30 %
Obsah stránky:
Anotace | Obsah knihy | Marco Bischof: Znovuobjevení geomancie (část) | Peter F. Strauss: Rozmlouvat se světem | Johannes Heimrath - Lara Mallien: Geomancie a integrální kultura - osobní zkušenost | Kontakty: geomantické školy, centra, pracovní skupiny, ateliéry, časopisy a vydavatelství v Evropě a USA | Paul H. Ray: Vznik integrální kultury

Johannes Heimrath - Lara Mallien: Geomancie a integrální kultura - osobní zkušenost

Dnes jsme svědky ústupu modernistického paradigmatu, ale nejsme si jisti v tom, jaký nový druh kultury se přitom utváří, neboť vše je totálně ponořeno do procesu změn. Hovoříme o postmodernismu, avšak tento pojem nepopisuje nic než to, že modernismus byl opuštěn. Takže jaký druh změny nebo rozvoje v současné době zakoušíme? V rámci naší osobní historie jsme v posledních třiceti letech, tj. od 70. let minulého století, sledovali všechny oblasti alternativní kultury a také do nich přispívali: hnutí ekologických vesnic, hnutí svobodných škol, rozvoj nových sociálních struktur v komunitách, ekologické hospodářství, alternativní zdravotní péče, nové formy uměleckého vyjadřování, alternativní zdroje energie, vzestup globálního vědomí, mírové hnutí, feministické hnutí, spirituální renesance se všemi jejími zvláštnostmi atd. Naším osobním zázemím je komunita, která se zformovala v roce 1976, když se skupina čtyř hudebníků rozhodla přestat mluvit o odlišném životě mimo konvenční sociální a ekonomické struktury a jednoduše ho začala realizovat. Naše momentálně čtyřiadvacetičlenná rodina je jednou z nemnoha komunit, které přežily tak dlouhou časovou periodu a založily koherentní nový způsob společného života a práce, jenž pokračuje nepřerušovaně dodnes. Důvod, proč jsme se nerozešli, jak se to přihodilo mnoha jiným podobným komunitám v minulosti, může spočívat ve skutečnosti, že jsme nikdy nenásledovali žádnou ideologii ani náboženské dogma, ale místo toho jsme objevovali "cestu sdílení" mezi námi všemi navzájem a místem, v němž žijeme, jako esenciální spirituální zkušenost našeho života. Jde přitom opravdu o "více než jen" o onu osobně uspokojující zkušenost; to, čím se zabýváme, se zdá být součástí globálního ducha doby, jenž volá po seberealizaci stejně jako po holistické akci ve smyslu spojování se s ostatními v různých typech síťových projektů (network).

Naše komunita byla vždy ohniskem různých sociálních a ekonomických aktivit na poli ekologie, léčení, umění, výchovy a publikování knih a časopisů, zaměřených na udržitelnou kulturu. Od roku 1999 je jedním z našich hlavních publikačních projektů časopis Hagia Chora, který slouží jako široké fórum pro současnou geomancii v německy hovořících zemích. V posledních letech jsme zažili vzrůstající dynamiku v různých oblastech našich aktivit. Projevilo se to zvláště v nové kvalitě našich kontaktů. Stalo se nám například, že jsme potkali přátele, které jsme neviděli víc než patnáct let, a ihned jsme s nimi znovu navázali dialog a spolupráci na nových projektech, jako by od té doby neuplynula ani minuta. Nebo jsme poznali nové přátele a pocítili, jako bychom je už znali několik let, a opět jsme s nimi začali dělat společné věci. Všechno se začalo rozvíjet mnohem snadněji a rychleji, než tomu bylo v 80. letech, kdy nekonečné diskuse týkající se osobních výhrad a přecitlivosti často nevedly k úspěchu mnoha dobrých projektů. Zdá se, že každý (bez ohledu na věk) se "učil svou lekci" a rozvíjel novou kulturu holistické komunikace, tj. komunikace uskutečňované nejen slovy, ale také prostřednictvím té zvláštní subtilní atmosféry mezi lidmi. Potkávali jsme víc a víc lidí, kteří prošli fázemi intenzivní transformace jako my a našli sebedůvěru k tomu, aby se vydali svou vlastní cestou. Opustili počáteční fázi zaujetí novými idejemi a stáli nyní, zdá se, pevně na zemi. Na své rozsáhlé aktivity ve vnějším světě teď pohlíželi jako na zrcadlo procesu vlastního vnitřního růstu. V tomto smyslu uskutečňují formu integrálně reflektované spirituality, která nemá nic společného s guruismem ani s žádným druhem doktríny, ačkoli přitom mohou sledovat určité spirituální cesty. Namísto soutěže usilují o spolupráci a o rovnováhu v každém ohledu svého života.

Tato krátká charakteristika samozřejmě popisuje ideální stav; pokoušíme se s její pomocí poukázat na tendenci, kterou pozorujeme v životě mnoha našich partnerů, přátel, kolegů i studentů. Jednou z pozitivních zkušeností naší komunikace a kooperace v duchu této nové integrující kvality bylo založení Mediagruppe kulturell kreative (Mediální skupiny kulturní kreativity) v prosinci roku 2000. Dali jsme dohromady devět německých a švýcarských časopisů, aby se spojily do skupiny, a to nikoli ve smyslu centralizované ekonomické organizace, ale jakožto otevřené fórum pro vzájemnou diskusi o kulturních změnách i pro reflexi výsledků dosahovaných každým časopisem zvlášť.(1)

S pojmem "kulturně kreativní" přišel americký sociolog Paul H. Ray, jenž v letech 1995-1996 provedl výzkum procentuálního zastoupení modernistů a tradicionalistů v americké společnosti.(2) Odhalil přitom velkou skupinu lidí, kolem čtvrtiny americké populace, kteří se do zmíněných dvou kategorií v žádném případě nehodili: tito lidé již více nevěří v další růst hospodářského pokroku vyznávaného modernisty ani na druhé straně nesouhlasí se zpětnou perspektivou tradicionalistů, zaměřenou do minulosti; nicméně jsou s některými tradicionálními životními hodnotami obeznámeni, stejně jako jim jsou blízké některé aspekty modernismu, jako například osobní svoboda a emancipace. Ray tyto lidi charakterizuje jako "kulturně kreativní", protože jim jde o rozvoj nové "integrální kultury". Kulturně kreativní jedinci se zajímají o ekologii, o spirituální růst a o rozvoj komunitárních sociálních a ekonomických struktur. Ačkoli vidí vážné problémy naší industriální společnosti, věří v její dobrý osud v budoucnosti i v to, že svým osobním přispěním (které zahrnuje jejich osobní vnitřní rozvoj) mohou pomoci měnit svět k lepšímu. Podle Paula H. Raye se tito lidé mohou nacházet v každé sociální třídě a vrstvě společnosti. Nejde jen o posthippies nebo příslušníky New Age - těch je jen malé procento - ale opravdu o lidi s různým osobním profilem (minulostí, názorovým pozadím). Překvapivým faktem byla přitom skutečnost, že jich Ray ve svém výzkumu objevil takové množství a nejen nějakou malou "kontrakulturu".

Když jsme poprvé náhodou narazili na výsledky Rayova bádání, pomysleli jsme si: "Přesně popisuje naše publikum a systémový způsob naší práce." Bylo zajímavé, že všech devět časopisů naší mediální skupiny by se mohlo identifikovat s pojmem kulturně kreativní jako společným označením svých aktivit na mediálním poli, a to přes svůj různý ideový základ i přes své odlišné zaměření, jako je antroposofie, transpersonální psychologie, geomancie, alternativní medicína, filosofie nebo nová věda. Ačkoli kulturní kreativci představují tak velkou skupinu, je podle Raye jednou z jejich zvláštností skutečnost, že si nejsou vědomi toho, jak mnoho jich je, a dokonce ani sami sebe jako skupinu nevidí. Většina kulturně kreativních lidí si myslí, že jen oni sami a jejich nejbližší přátelé sdílejí stejné nebo podobné myšlenky a hodnoty jako oni a právě z tohoto důvodu nebylo dosud možné, aby tyto ideje pronikly i do současné politiky. Ray připouští, že jenom jádro této společenské skupiny, které čítá dvě procenta populace, je již schopno integrovat většinu aspektů nově vznikající kultury do svého každodenního života. Velká skupina lidí cítí nespokojenost se starými způsoby a chce je transformovat, další skupina pak už experimentuje s novým způsobem života a jednání, ale ještě ho vědomě neintegruje do celku svého myšlení. Paul H. Ray zamýšlel svou knihu jako povzbuzení pro sebevědomější vstup lidí do tohoto kulturního procesu, jehož prostřednictvím můžeme vytvořit udržitelnou budoucnost. Získat sebedůvěru a překonat pocit izolace je důležité, protože sociální skupina, která se dnes otevřeně věnuje nejen ekologickým, ale také spirituálním záležitostem, bývá obvykle velice zesměšňována a potlačována.

Pod patronací Budapešťského klubu průběžně pracujeme v několika evropských zemích na sociologické dokumentaci, která je podobná Rayovu výzkumu kulturní kreativity.(3) Nepochybně budou v dalších zemích světa následovat podobné studie, které ukáží, že "integrální kultura" je nejenom fenoménem "západní" společnosti, ale že se rozvíjí v barvitých aspektech také v Asii, Africe nebo v arabském světě.

Pojem integrální pochází z díla švýcarského filosofa Jeana Gebsera; byl použit také dalšími mysliteli, jako například Šrí Aurobindem nebo dnes dobře známým americkým filosofem Kenem Wilberem. Gebser spojil pět stupňů kulturního rozvoje s archaickou, magickou, mytickou, racionální a integrální fází vývoje lidského vědomí. Člověk s archaickou myslí neodděloval sama sebe od svého okolí, hranice své osobnosti cítil jako otevřené, propustné. Prostřednictvím magické mysli se rozvíjí naše ego, jež vnímá realitu v působivých symbolech magických sil. Mytický stupeň vědomí rozvíjí příběhy a spojení mezi symboly vnímaného světa. Čtvrtá racionální fáze vývoje mysli představuje naši současnou aktuální situaci s plně rozvinutou individualitou, kdy racionální uvažování je vůdčí linií života. Podle Gebsera dnes prožíváme konec této racionální fáze a její posun do páté fáze integrálního vědomí, jež představuje syntézu všech předchozích vývojových stupňů. Tato syntéza je něco mnohem mocnějšího než relativismus postmoderního světového názoru, protože se snaží dobrat podstaty každé z uvedených kulturních fází. Integruje zdánlivě protikladné principy do jednoho celku - například individuální svobodu na jedné straně a přijetí principů participativní účasti v širším společenství na straně druhé. Mocná jiskra pro plnou realizaci emancipace a sebeurčení jednotlivce prostřednictvím síly jeho vlastního rozumu, která vstoupila do světa ve fázi osvícenství v 18. století, je nyní nesena dál a vyúsťuje do vhledu, že žádný z nás není oddělenou izolovanou bytostí, ale že svou vlastní přirozenost můžeme plně uskutečnit, jen pokud svou individualitu zakusíme a realizujeme současně uvnitř světa a v jednotě s ním. Tato "nová fáze osvícenství" je obdobně jako ono původní historické osvícenství aktem emancipace, nikoli však proti absolutistickému panství, ale proti redukcionistickému technokratickému světovém názoru, který je ve skutečnosti špatným zkreslením původního impulsu osvícenství. Toto "druhé osvícenství", jak máme tendenci ho nazývat, zmocňuje každého z nás k tomu, aby rozšířil spektrum své zkušenosti a svého vnímání za hranice toho, co dnes nazýváme racionalitou. Zkušenost společenství (communion), vzájemného sdílení se se světem, může být pro nás vskutku matoucí. Svět se nám během ní totiž může jevit zcela odlišně, než jak obvykle vypadají materiální objekty kolem nás, když je vidíme svýma "normálníma" očima. Racionální mysl má sklon nepřipouštět si zkušenosti, jako je například spontánní uvědomění si, že mé "já" nekončí tam, kde končí hranice mého fyzického těla, ale že se může otevřeně rozprostírat do "pole" jiné osoby, zvířete, stromu, nebo dokonce i kamene. K tomu, abychom se s takovouto zkušeností vyrovnali, potřebujeme nicméně velice čistou, jasnou a racionální mysl, avšak takovou mysl, která neblokuje žádný aspekt reality, to znamená mysl otevřenou a připravenou se dívat i do těch částí našeho vědomí, které jsou obvykle pokládány za "iracionální".

Je snadné psát a hovořit o takových procesech, o potřebě uvědomovat si jednotu osobní svobody a svého partnerství se světem, v němž žijeme, avšak integrovat toto chápání v každé vrstvě našeho vědomí a v každé buňce našeho těla, a tím více pak uskutečnit z něj něco ve svém každodenním životě - to je zcela odlišný příběh. Každý z nás může být průkopníkem v tomto procesu, jelikož žádný recept na získání "integrálního vědomí" neexistuje; každý je v něm studentem i učitelem zároveň. Přes existenci mnoha užitečných nauk a učitelů dnes nikdo neví, co po nás bude chtít svět zítra. Je každopádně zřejmé, že potřebujeme novou otevřenou oblast, v níž bychom se mohli učit praktikovat integrální vědomí. Jednou z takových oblastí je právě geomancie.

Poznámky

1/ Vznik Mediální kulturně kreativní skupiny byl inzerován v časopise Hagia Chora, č. 8 (jaro 2001, na s. 9). Informativní článek z pera redaktorů časopisu na toto téma nese název Die Mediengruppe Kulturell Kreative / Kooperation statt Konkurrenz. Spolu s ním jsou zde otištěny informace o časopisech, sdružených ve skupině, a jejich reklamní nabídky. Jde o časopisy: info3 / Zetschrift für Spiritualität; KursKontakte / Der Anzeiger für ganzheitliche Bildung, Lebenskunst und Kultur; Novalis / Zeitschrift für spirituellen Denken; Spuren / Magazin für neues Bewustsein; Tattva Viveka / Forum für Wissenschaft, Philosophie und spirituelle Kultur; Transpersonale Perspektiven / Fachzeitschrift der Deutschen Transpersonalen Geselschft; ZeitGeist / informiert, inspiriert, belebt; Zeit "Wingdings" Punkt / für gelebte Träume a Hagia Chora / Zeitschrift für Geomantie. V tomtéž čísle Hagia Chora pojednává o fenoménu "kulturně kreativních" a výzkumech Paula H. Raye Wolfgang Schmidt-Reinecke v článku nazvaném Innen und Aussen zugleich im Blick / Die Kulturell Kreativen (s. 8).

2/ Text Paula H. Raye The Rise of Integral Culture (In: Noetic Science Review, Vol. 37, Jaro 1996, s. 4-15) byl v německém překladu ve zkrácené verzi publikován v Hagia Chora v č. 9 (viz "Bibliografie"). S ním v časopise Hagia Chora započala nová rubrika "Kulturell Kreative", která pokračuje souvisle do dneška.

3/ K první pracovní schůzce týkající se sociologického výzkumu zastoupení subkultury kulturně kreativních lidí v Evropě (Cultural Creatives Survey Europa) došlo z iniciativy Budapešťského klubu (Ervin Laszlo) a redaktorů časopisu Hagia Chora Johannese Heimratha a Lary Mallien 10. dubna 2002 v Luganu. Sešli se na ní za italskou stranu Ervin Laszlo, sociolog Enrico Chelli a Notami Montecucco, za Německo Lara Mallien a Johannes Heimrath (Hagia Chora). Kromě Itálie a Německa se do tohoto výzkumného projektu postupně zapojily také Maďarsko, Norsko, Francie a Polsko.

 

 

Další informace

HAGIA CHORA, www.geomantie.net
Marco Bischof, www.marcobischof.com
Stefan Brönnle, www.inana.info
Paul Devereux, www.pauldevereux.co.uk
Robert Kozljanič, www.albunea.de
Ingeborg und Hartmut Lüdeling, www.rvdev.de; www.argo2012.de
Marko Pogačnik, www.ljudmila.org/pogacnik
Siegfried Prumbach, www.anima-mundi-akademie.de
Gesine Stöcker, www.petersson-stoecker.de
 

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu