Alfred Lansing
Endurance
Neuvěřitelné putování Shackletonovy Královské transantarktické expedice

2.. vyd. 2007, ISBN 80-86685-69-4, Brož., původní fotografie, 312 str.

doporučená cena: 358 Kč
naše cena
: 286
ušetříte: 72
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | část I. kapitola 1. | část I. kapitola 2. | část III. kapitola 4. | část IV. kapitola 1. | část IV. kapitola 4. | část IV. kapitola 5.

část III. kapitola 4.

...Hned za rozbřesku dalšího rána se přihnala náhlá vichřice z jihozápadu. Trvala však pouze do poloviny odpoledne a pak vítr okamžitě ustal a počasí se vyjasnilo. Se soumrakem to vypadalo, že se přižene bouře a přes slunce se hnaly divoké cáry mraků. Na obzoru se znovu objevil Joinvillův ostrov, tentokrát vzadu, i když daleko a jeho obrysy byly nejasné.

Pronikavý chlad, který se dostavil s jižní vichřicí, přetrval i v noci a muži velmi trpěli. Jejich těla neměla dostatek tepla ani na vyhřátí spacáků.

Zásoby tuku jim zbývaly asi tak na týden, takže 26. března byl zastaven příděl malých tuleních řízků na snídani. Místo toho dostávali muži půllibrovou placku z drceného sušeného masa a polovinu porce sušeného mléka; když bylo velmi chladno, tak se do mléka přidalo pár kostek cukru. Oběd sestával z jednoho sucharu a tří kostek cukru a k večeři, což bylo jediné jakž takž teplé jídlo dne, se podávala směs z tuleního masa či masa tučňáků, která se vařila co nejkratší možnou dobu. Muži nedostávali žádnou vodu. Pokud chtěl někdo pít, nasbíral si sníh do malé plechovky, většinou do krabice od tabáku, a dal si ji na tělo, aby se led roztál, nebo s ní spal ve spacáku. Ale z plné tabákové krabičky s ledem byla tak jedna až dvě polévkové lžíce vody.

Dvacátého šestého se k Shackletonovi doneslo, že několik mužů si ze zásob pro posádku potají ulamovalo kusy tuku a masa tučňáků a snažili se je zmrzlé a syrové jíst. Shackleton okamžitě nařídil, že zbytek zásob bude umístěn přímo před jeho stan.

Macklin byl navíc pověřen vybrat z odpadiště masa, odkud se brala potrava pro psy, cokoliv, co bylo pro člověka poživatelného. Macklin maso roztřídil, dal stranou vše, kromě toho, co již příliš zapáchalo a bylo na pohled nepoživatelné. Byla to odporná sbírka starých zbytků masa, jak Macklin poznamenal, a bohužel, pokud se nám nepodaří ulovit více tuleňů, budeme to muset jíst syrové.

Do úvahy připadalo i to, že by v blízké době mohli být snědeni psi. Posádka je ušetřila jen proto, že zde stále byla malá šance poslední výpravy do Oceánského tábora pro zbylé zásoby. Poté, co by byla provedena, nebo když se ji nepodaří uskutečnit, budou psi zastřeleni a snědeni.

Vůbec bych neváhal, kdybych měl sníst uvařeného psa, napsal Macklin, ale moc se netěším na to, že ho budu muset jíst za syrova.

Po několik dalších dnů naléhali někteří muži na Shackletona, aby riskoval zoufalý pokus vrátit se do Oceánského tábora, který nyní bylo možné vidět, neboť byl jen 7mil daleko. V něm bylo stále 600-700 liber sušeného drceného masa a 60 liber mouky. Ale Shackleton, i když se vážně zabýval stavem jejich zásob, na sebe nemohl vzít zodpovědnost, že by nechal jet spřežení po ledě, který byl tak očividně zrádný. Téměř neustále se v ledu ozývaly zvuky působené tlakem, jak byl tlačen na výběžek Palmerovy země. Zvuk se rozléhal ledem a pohyb ledu bylo možné vidět téměř v každém směru. Doufám, že naše kra nepraskne, poznamenal Greenstreet, neboť v dohledu není žádná jiná slušná kra.

Početné ledovce v blízkém okolí také uspíšily obecný rozklad ledu. Tím, že sahaly hluboko pod hladinu, byly ovlivňovány kolísavými proudy přílivu a odlivu. Opakovaně docházelo k tomu, že jeden ledovec se zastavil a nepohyboval se již se zbytkem ledu, znenadání změnil kurs a probíjel si cestu ledem a bez námahy nabíral vše, co mu stálo v cestě, zanechávaje za sebou zlámané a převrácené kry. A neexistovala žádná předpověď, jakým kursem se tito opilí obři vydají.

Hodnocení knihy

ohodnoťte knihu  

je vynikajici dilo!
Prave jsem se vratila z uzasne expedice na...