Mistr Sosan: Zrcadlo zenu

Mistr Sosan
Zrcadlo zenu

1. vyd. 2007, ISBN 80-86685-68-3, Váz., 138 str.

doporučená cena: 168 Kč
naše cena
: 168
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Předmluva Ivany Gruberové | Předmluva mistra Sosana | ukázky

ukázky

1. Jedna věc

Je tu Jedna Věc. Odjakživa a stále jasná a tajemná. Nerodí se a neumírá. Nelze ji ani pojmenovat ani zobrazit.

Komentář

Co je tato Jedna Věc? Klasikové pravili: Ještě než se zrodili dávní buddhové, byla tu, všeobjímající a úplná. Kdyby Šákjamuni nebyl poznal, že se nerodí a neumírá a že ji nelze ani pojmenovat, ani zobrazit, jak by ji mohl Mahákášjapa předávat dál? Šestý patriarcha řekl mnichům: Mám Jednu Věc. Nemá ani jméno, ani tvar. Rozpozná ji někdo z vás? Ozval se zenový mistr Šen-chuej: Je to zdroj všech buddhů. Je to buddhovská přirozenost Šen-chueje. A proto není Šen-chuej považován za zákonného žáka Šestého patriarchy. Když mistr Nan-jüe přišel z hory Sungsan, Šestý patriarcha se jej otázal: Co je to, co sem přichází? Nan-jüe byl zmaten. Odpověděl s jistotou až po osmi letech: Nazývat to Jednou Věcí není správné. Takto se Nan-jüe stal zákonným žákem Šestého patriarchy.

Verše

Všichni mistři tří učení
vyšli z porozumění Jedné Věci.
Ten, kdo se ji pokusí vyjádřit,
si musí dát pozor, aby mu nevypadalo obočí.

2. Jak se na tomto světě objevili Buddha a patriarchové

Buddha a patriarchové se na tomto světě objevili jako vlny povstávající na moři za bezvětří.

Komentář

Buddhou se zde míní Buddha Šákjamuni a patriarchy se zde míní Mahákášjapa. Objevení se na tomto světě znamená zachraňovat cítící bytosti soucitným srdcem. Když se na to však podíváme z hlediska Jedné Věci, původní tvář každého člověka je dokonalá a úplná odjakživa, proč bychom si tedy měli vypomáhat nějakým olejem a pudrem zvnějšku? Proto říkáme, že se objevili na tomto světě jako vlny povstávající na moři za bezvětří. O tomto Ákášagarbha-sútra praví: Psaná slova jsou dílem ďábla. Jména a tvary jsou dílem ďábla. Dokonce i slova Buddhy jsou dílem ďábla. Takto je řečeno, že je třeba nabýt naší původní přirozenosti. Ale to musíme sami, to za nás Buddha ani patriarchové neudělají.

Verše

Nebe a země ztratily barvu,
slunce a měsíc přestaly svítit.

3. Pochopení pravdy

Dharma však má mnoho významových vrstev a lidé mají různé schopnosti porozumění, a tak je třeba poskytnout vhodné prostředky výuky.

Komentář

Dharmou se zde míní Jedna Věc, lidmi se zde míní cítící bytosti. Dharma má dva aspekty: věčnost a proměnlivost v závislosti na karmě. Lidé mají schopnost náhlého probuzení a postupného zdokonalování mysli, a proto jsou psaná i mluvená slova nezbytná. Jak praví přísloví o úřadech: Navenek neprojde ani jehla, ale potají projedou i vozy plné úplatků. I když jsou cítící bytosti dokonalé a úplné, neumějí otevřít oko moudrosti, a proto ochotně putují koloběhem znovuzrozování. Kdybychom tedy nepoužili zlatý meč Buddhy a patriarchů, kdo by mohl odloupnout tlustou kůru nevědomosti? Pokaždé, když se někomu podaří překročit moře utrpení a dostat se na druhý břeh radosti, je to díky velkému soucítění Buddhy a patriarchů. I kdybychom měli tolik životů, kolik je zrníček písku, sotva bychom byli schopni splatit byť i jen zlomeček jejich laskavosti. Tímto chci připomenout všem, kteří právě začínají kultivovat svoji mysl, že by měli být vděční Buddhovi a patriarchům za jejich velkou laskavost.

Verše

Král stoupá do síně s poklady,
starý rolník si prozpěvuje.

4. Uměle zavedená jména

Uměle byla zavedena různá jména, např. mysl , Buddha , cítící bytosti . Ale pokud chceme porozumět, nemůžeme se spoléhat na jména. Podstata je přímo před našima očima, jakmile se však dá do pohybu myšlení, dochází ke zkreslení.

Komentář

Umělé zavedení zmíněných tří jmen při odkazování na Jednu Věc je nezbytné pro studium súter (kjo). Nespoléhání se na jména je nezbytné pro zenovou meditaci (son). Ukázat a skrýt, vytvořit a hned zase zničit to je svoboda krále Dharmy ovládajícího Dharmu. To znamená, že to, co je nahoře, se dostane dolů, a to, co je dole, se dostane nahoru. To je vysvětlení, jak Buddha a patriarchové ukazují rozdíl mezi podstatou a jevy.

Verše

Po dlouhém období sucha padá svěží déšť
Daleko od domova potkávám přítele z rodné vsi.

7. Přerušit tok myšlenek a zapomenout na všechna lpění

Řeknu pouze jedno: měli bychom přerušit tok myšlenek a zapomenout na všechna lpění. Sedět vzpřímeně a nečinně. Jaro přichází a tráva se sama od sebe zelená.

Komentář

Přerušit tok myšlenek a zapomenout na všechna lpění znamená dostat se k pravdě ve své vlastní mysli. Člověk se pak nazývá svobodným člověkem Cesty . Život, to je pro něj zábava. Vůbec na ničem nelpí. Nemá vůbec nic na práci. Když má hlad, nají se, když je unavený, jde spát. Volně se toulá po modravých horách podél zelených bystřin, a když se mu zlíbí, schází do rybářských vesnic a do hostinců u cesty. Ačkoli nemá ponětí o plynutí času, jaro přichází jako vždy a tráva se sama od sebe zelená. Tímto chválím člověka, jenž je schopen věnovat pozornost stavu mysli v přítomném okamžiku.

Verše

Už jsem chtěl říci, že takový člověk neexistuje,
ale ono je stále nač se spolehnout.

14. Tři nezbytné podmínky zenové meditace

Zenová meditace si žádá tři věci. Za prvé, musíme být zakořeněni ve velké víře. Za druhé, musíme být naplněni vášnivým odhodláním cvičit mysl. A za třetí, musíme mít velkou pochybnost. Pokud jedna z těchto nezbytných podmínek chybí, situace připomíná třínohou nádobu, které jedna noha chybí není k ničemu.

Komentář

Buddha řekl: Víra je základem dosažení buddhovství. Jung-ťia řekl: Ten, kdo kultivuje stezku, musí ze všeho nejdřív nasměrovat svoji vůli. Meng-šan řekl: Pokud meditující nemá žádné pochybnosti o hwadu, jedná se o vážnou nemoc. A také řekl, že: S velkou pochybností přichází velké probuzení.

18. Jako struny hudebního nástroje

Kultivování mysli je jako ladění strun hudebního nástroje. Je třeba najít ten pravý zvuk. Struny nesmějí být ani příliš napnuté, ani příliš uvolněné. Když vynakládáme moc velké úsilí, máme sklon ke lpění. Jsme-li však nedbalí, snadno upadneme do nevědomosti. Meditujme vytrvale s bdělou a jasnou myslí.

Komentář

Hudebníci vám řeknou, že jejich nástroj vydává jasný zvuk pouze tehdy, když jsou jeho struny náležitě napnuté: ani málo, ani moc. S kultivováním mysli se to má zrovna tak. Když budeme příliš vzrušení, dostaneme horečku. Budeme-li nedbalí, skončíme v jámě duchů. Ani pomalu, ani rychle tajemství spočívá uprostřed.

45. Takzvané dosažení Cesty vlastně neexistuje

Představa, že člověk duchovním cvičením dosáhne nirvány, je rovněž mylná. Mysl je klidná odedávna uvědomit si to znamená opravdovou nirvánu. Proto se říká, že: Všechny jevy jsou odjakživa neustávající nirvánou.

58. Oheň pomíjivosti

Buddha pravil: Oheň pomíjivosti spaluje světy. Pravil: Plameny utrpení obklopují cítící bytosti. Také pravil, že: Zloděj nečistot mysli stále čeká na příležitost, aby vás mohl zabít. Člověk Cesty by se měl při poslechu těchto slov vzpamatovat, jako by hořela jeho vlastní hlava.

Komentář

Tělo je vystaveno narození, stárnutí, nemoci a smrti. Vesmír se tvoří, nějaký čas trvá, a pak se hroutí a mizí. Stavy mysli povstávají, nějaký čas trvají, mění se a zanikají. To ukazuje, že oheň pomíjivosti a utrpení hoří všude okolo nás.

Verše

Vy, kteří rozjímáte o tajemství vesmíru,
neztrácejte čas marnostmi!

59. Odhoďte světskou slávu a bohatství

Člověk, jenž touží po světské slávě, si jen zbytečně sám působí fyzickou bolest. Člověk, jenž se žene za světským bohatstvím, jen přidává dříví do ohně své vlastní karmy.

Komentář

Existuje báseň o toužení po světské slávě:

Čáp letí na konec nebe,
ale jeho stopy zůstávají v písku.
Člověk odchází ke Žlutým pramenům,
ale jeho jméno zůstává u rodiny.
A existuje též báseň o honění se za světským ziskem:
Včely nasbíraly nektar ze sta květů.
Kdo je tato osoba, která se nikterak nepřičinila,
a přesto chutná sladký med?

Sám si zbytečně způsobit fyzickou bolest je k ničemu asi jako tvořit sochy z ledu. Přidávat dříví do ohně své vlastní karmy se týká skutečnosti, že parádění a parfémy pouze rozněcují oheň.

70. Osamělý poutník

Člověk Cesty musí učinit svoji mysl pevnou na základě prostoty a poctivosti. S miskou z vydlabané tykve a v jediném šatě musí být schopen putovat kamkoli bez jakýchkoli překážek.

Komentář

Buddha pravil: Mysl musí být přímá jako napjatá struna. Také pravil: Přímá mysl je místem moudrosti. Jestliže člověk nelpí na svém vlastním já, může nepochybně putovat kamkoli bez jakýchkoli překážek.

71. Svobodný člověk Cesty

Obyčejný člověk uchopuje vnější objekty. Člověk Cesty uchopuje mysl. Ale pravá Dharma znamená zapomenout na oboje, na vnější objekty i na mysl.

Komentář

Uchopování vnějších objektů připomíná žíznivého jelena, který se žene za přeludem. Uchopování mysli připomíná opici, která se snaží uchopit měsíc odrážející se na vodní hladině. Uchopování vnějších objektů a uchopování mysli se od sebe liší, ale obojí je nemoc.

73. Když obyčejný člověk umírá

Když obyčejný člověk umírá, pouze tehdy spatří, že všech pět skandh je prázdných, že čtyři prvky nejsou naše já, že pravá mysl nemá žádnou formu, že neexistují žádné odchody ani žádné příchody a že naše přirozenost nepovstává v okamžiku našeho narození ani nemizí v okamžiku naší smrti. Naprosto dokonalé a tiché, mysl a její vnější objekty se jeví jako jedno. Toto když člověk pochopí, pak je schopen okamžitě dosáhnout dokonalého probuzení a nebýt již více zapleten do tří rozměrů času. Tak transcenduje svět a stává se svobodným člověkem. I kdyby se mu zjevili všichni buddhové, bude je následovat myslí, jež neulpívá. I kdyby se mu zjevilo peklo, jeho mysl bude prostá strachu. S myslí, jež neulpívá, je člověk v jednotě s říší jevů. Toto je velmi důležitý moment. Budeme-li během svého života zasévat semínka kultivování mysli, ovoce naší karmy se objeví, když se přiblížíme smrti. Člověk musí otevřít svoje oči a dívat se, co se skutečně děje.

Komentář

Když člověk zestárne a bojí se smrti, stává se přítelem Buddhy Šákjamuniho.

Verše

Měl by ses probudit. Hned teď.
Sto let míjí v jediném okamžiku.