Boží člověk Issa
Výběr z haiku Kobajaši Issy


Recenze:
1.. vyd. 2006, ISBN 80-86685-27-6, brož., il. japonskými dřevořezy, 206 str.

doporučená cena: 248 Kč
naše cena
: 198
ušetříte: 50
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | Obsah knihy | Úvodem | Předmluva | ukázky | Helena Honcoopová: Issa v ilustracích | MiniKnížka (ukázky)

Úvodem

Největším štěstím pro překladatele je, když jeho text zdomácní v prostředí jazyka, do něhož překládá. Zdá se, že mému prvnímu výboru z japonských haiku, který vyšel pod názvem Pár much a já se takové cti dostalo. Povzbuzen úspěchem této útlé knížečky, pokusil jsem se o úplnější výběr z díla básníka, který je mi nad jiné drahý, Kobajaši Issy. Čtenáře, který se zajímá o Issův podrobný životopis, odkazuji na Issův deník Můj nový rok, který v překladu Zdenky Švarcové vyšel v Pasece. Já bych jen rád řekl několik slov o své lásce k Issově haiku: s tím, jak ve světě den ze dne přibývá tupé a chamtivé necitelnosti k životu, působí Issova nesmírná citlivost a otevřenost vůči i těm nejdrobnějším tvorečkům jako zázrak. Dovede se dnes ještě někdo tak pozorně zadívat třeba na psa jako on? Starý pes se tváří, jakoby slyšel zpívat žížaly. Issova haiku, to jsou momentky absolutní komunikace, kdy se básník v duchu učení svého milovaného mistra Bašóa stává pinií či cikádou, aby vyslovil niterný pocit jejich bytí. Jako každý člověk, který hodně zkusil, Issa ví, že lidský svět je plný utrpení a falše: V prchavém světě lidí jsou i květy nástrojem klamu!

A přece básník nikdy nezatrpknul a neztratil své dětské okouzlení nad zázrakem stvoření. Jak dokazují jeho básně o lidech, je vůči nim mnohem skeptičtější než vůči zvířatům a květinám, ale to je nevyhnutelné pro každého moudrého člověka. Neslibuje si příliš mnoho ani od náboženství, i když hřejivá a smířlivá atmosféra lidového amidismu je v jeho verších vždycky patrná.

Výbor z Issova rozsáhlého díla by mohl být daleko obsažnější, ale šlo mi hlavně o to, abych českému čtenáři představil v kompaktní formě jeho nejlepší a nejpůvodnější básně na náměty, které těší čtenáře japonského. Myslím, že za těch bezmála dvě stě let, co uběhly od Issovy smrti, jim nejen neubylo na zajímavosti, ale jsou dnes ještě naléhavější a přitažlivější.

Antonín Líman