Sujiva
Základy meditace vhledu v praxi.
Pragmatický přístup k vipassaně

kapitola 1.: Meditace bdělé pozornosti a vhledu (satipatthána-vipassaná)

      V řadě buddhistických tradic je meditace vhledu založena na čtyřech podkladech bdělé pozornosti, s nimiž nás seznamuje Satipatthána-sutta.

      Jedinečnost přístupu barmské Mahasiho tradice spočívá v zaměření se na zvedání a klesání břišní stěny při dýchání, jež slouží coby hlavní (primární) předmět bdělé pozornosti u adeptů - začátečníků. Později pak přistupuje mnoho dalších meditačních předmětů. Instrukce poskytované různými učiteli ovšem bývají značně rozmanité. Při rozhodování o tom, jaký krok učinit, je vhodné vycházet ze zkušenosti a dovedností daného jedince.

      Na satipatthánu (čtyři podklady bdělé pozornosti) však bývá kladen důraz jako na jedinou možnou cestu vedoucí k očištění bytostí. Toto pojednání popisuje řadu meditačních předmětů, které lze rozdělit do čtyř okruhů a které slouží k rozvinutí bdělé pozornosti věcí takových, jaké skutečně jsou. Jedná se o následující skupiny:

      1) kájánupassaná-satipatthána (kontemplace těla);
      2) védanánupassaná-satipatthána (kontemplace pociťování);
      3) čittánupassaná-satipatthána (kontemplace stavu mysli);
      4) dhammánupassaná-satipatthána (kontemplace předmětů mysli).

      KONTEMPLACE TĚLA JAKO PODKLAD BDĚLÉ POZORNOSTI

      Tato skupina obsahuje několik prvků:

      1) pozorování dechu;
      2) tělesné pozice;
      3) jasné pochopení;
      4) části těla a jejich odpudivost;
      5) čtyři elementy (země, oheň, voda, vítr);
      6-14) hřbitovní kontemplace mrtvého těla v devíti stadiích rozkladu.

      Je zřejmé, že některé z těchto prvků byly původně pouhá cvičení meditace klidu a teprve později byly zahrnuty i do meditace vhledu, což popisuje verš Satipatthána-sutty: Dlí u těla pozorujíce podmínky vznikání, nebo dlí u těla pozorujíce podmínky zanikání, nebo dlí u těla pozorujíce podmínky vznikání a zanikání.

      KONTEMPLACE POCITŮ JAKO PODKLAD BDĚLÉ POZORNOSTI

      Zde se uvádí celkem devatero pocitů, které slouží jako předmět bdělé pozornosti. Jedná se o tři základní pocity: příjemný, nepříjemný a neutrální (tedy ani příjemný, ani nepříjemný). U těchto pocitů se pak zohledňuje, jsou-li tělesného (4-6) nebo duševního (7-9) původu.

      KONTEMPLACE STAVŮ MYSLI JAKO PODKLAD BDĚLÉ POZORNOSTI

      Předmětem bdělé pozornosti jsou následující stavy mysli:

      1) mysl s tužbami;
      2) mysl oproštěná od tužeb;
      3) mysl se zlostí;
      4) mysl oproštěná od zlosti;
      5) mysl s klamem;
      6) mysl oproštěná od klamu;
      7) strnulá mysl;
      8) rozptýlená mysl;
      9) mysl, jež je rozvinutá;
      10) mysl, jež není rozvinutá;
      11) mysl, kterou lze překonat jiným duševním stavem;
      12) mysl, kterou nelze překonat jiným duševním stavem;
      13) klidná, soustředěná mysl;
      14) neklidná, nesoustředěná mysl;
      15) osvobozená mysl;
      16) neosvobozená mysl.

      KONTEMPLACE DUŠEVNÍCH PŘEDMĚTŮ JAKO PODKLAD BDĚLÉ POZORNOSTI

      1) pět překážek
      2) pět skupin ulpívání
      3) šest vnitřních a šest vnějších smyslových základen
      4) sedm prvků probuzení
      5) čtyři ušlechtilé pravdy
      Kontemplace těla (kájánupassaná-satipatthána) se uplatňuje v úvodu celého procesu vytváření bdělé pozornosti, jelikož její předměty jsou:
      1) hrubé, a tedy snadno pozorovatelné
      2) přítomné v daném okamžiku (po většinu času či do určité míry), a tedy praktické
      3) ne tak nepříjemné jako předměty kontemplace pocitů, mohou být tedy pozorovány po značně dlouhou dobu, aniž by docházelo k vzniku přílišného psychického tlaku.

      V průběhu bdělého pozorování hmotných procesů se přirozeně nemůžeme vyhnout pozorování jevů duševních, jež s fyzickými vznikají ruku v ruce. V samotných začátcích se například může při delším sezení objevit silná bolest. Mysl též může napadnout celá řada stereotypních myšlenek a jiných nečistot.

      Později, spolu se vzrůstem bdělé pozornosti a schopnosti koncentrace, pak můžeme zaznamenat mnohem subtilnější jevy. Nejprve se během meditace vsedě setkáme s následujícími předměty:

      - zvedáním a klesáním břišní stěny;
      - vjemy sezení a dotyku ;
      - myšlením nebo neklidem;
      - ospalostí;
      - zvukovými vjemy;
      - nepříjemnými a příjemnými pocity.

      Primárním předmětem bdělé pozornosti je nejdříve zvedání a klesání břišní stěny. Později, když se dýchání stane méně zřetelným, pozornost se soustředí na vjemy sezení a dotyku . Při delším sezení je možno zaměřit se na bolest a pocity. Během meditace se ovšem objevují i další, méně frekventované předměty - poté, co jsou zaznamenány, mizí, a tak je možné znovu se vrátit k pozorování předmětu původního.

      Totéž platí i o meditaci v chůzi proces chůze sám o sobě je hlavním předmětem a další jevy (bolest, myšlení, sluchové a zrakové vjemy atd.) přistupují jako druhotné.

      Tímto způsobem tedy mohou být jak hmotné, tak i duševní jevy pozorovány v procesu vzniku i zániku.