Jak se prodavač papíru stal buddhou.
Korejské buddhistické legendy

Petr Komers, recenze v Lidových novinách

Ivana Marie Gruberová, dnes asi nejpilnější česká překladatelka z korejštiny, svůj zájem o korejský buddhismus už demonstrovala mj. převodem básní reformního buddhistického mnicha Manhe Han Jong-una, jejž vydala DharmaGaia dokonce dvakrát (Tvoje mlčení). Tamtéž nyní vychází její překlady korejských buddhistických legend.

Buddhismus zapustil kořeny na Korejském poloostrově již ve 4. století n. l. a přes Koreu se posléze dostal i do Japonska. Rozkvět zažil v době království Korjo (10.-14. stol.), kdy se z něj stalo v podstatě státní náboženství. Naopak po nástupu dynastie I na sklonku 14. století zažíval krušné časy většina klášterů byla zničena, počty mnichů výrazně omezeny. Buddhismus se přesunul především do hor, což přispělo k většímu důrazu na duchovní kultivaci ; mnišský život se provozoval ve větším odloučení od světských záležitostí. K novému vzmachu korejského buddhismu přispěla paradoxně až japonská okupace (1910-1945), při níž byl také zrušen zákaz vstupu mnichů do hlavního města. Tehdy se k Buddhově učení přímo hlásila jen malá část obyvatel. Dnes už jich je však opět téměř polovina; většina ostatních Korejců se hlásí ke křesťanství.

Gruberová uvádí ve své sbírce 49 legend, spjatých s různými lokalitami dnešní Jižní Koreje. Jejich styl se liší podle zdroje, z nějž byl překlad pořízen. Někdy vyznívají až didakticky, jindy je z nich cítit poněkud naivní důraz na oduševnělost, jindy jsou příjemně věcné. Autorce se ovšem podařilo překlenout tyto rozdíly svým průvodcovským slovem: její osobní črty o návštěvě klášterů, k nimž se legendy vztahují, stejně jako zdařilé fotografie (kupodivu bez lidí!) dávají čtenáři možnost vstřebat i závan atmosféry oněch míst. Knihu otevírá obsáhlá předmluva o vývoji a zvláštnostech korejského buddhismu. Malý literární průvodce po korejské buddhistické krajině, osídlené spoustou příběhů.

Lidové noviny 3.6.2006