Chan-šan
Básně z Ledové hory


Recenze: Věra Jirousová: Mistr z Ledové hory
3. vyd. 2012, ISBN 978-80-7436-031-2, Brož., dobové ilustrace, 198 str.

doporučená cena: 258 Kč
naše cena
: 206
ušetříte: 52

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Chan-šan (část biografického úvodu O.Lomové) | ukázka z textu Jacka Kerouaca: Dharmoví tuláci | ukázky | Miniknížka v pdf

Věra Jirousová: Mistr z Ledové hory

     První kroky Nového roku i letos míří na všechny strany. Někoho vede Mrazík po pěšině mezi břízkami do světa, tou ušlapanou "před naší, za naší, cesta má ať nepráší", na jiného zase čeká štěstí docela blízko - v hlubokém lese, kde dostane třeba od kořenářky na krajíc chleba obyčejnou "sůl nad zlato". Do třetice všeho dobrého - protože přejme všem jen dobré kroky - najdeme možná pomoc na úzké stezce, po které dávno před námi stoupal na vrcholek Ledové hory básník Chan-šan. Své básně psal na listy stromů, na bambusy a na skály, na stěny venkovských stavení i zdi svatyně v pohoří Tchien-tchaj, kde žil jako poustevník v době čínské dynastie Tchang (někdy po polovině osmého století). Sbírku Básně z Ledové hory přeložily a doplnily poznámkami Alena Bláhová a Olga Lomová a vydalo ji nakladatelství DharmaGaia v Praze 1996. Nosím tuhle malou žlutou knížku s sebou už od podzimu, abych ji měla při ruce a napsala o ní, až zima opravdu přituhne. A je to tady; už dlouho se nemám na co vymlouvat. I bez zkřehlých prstů vím, že Mistrovi básníků nesahám po kotníky. Nic mi není platné, že znám jeho básně už hodně let. Vždycky jsem je měla u sebe; jednou jsem je i pro přátele opsala - ještě ze samizdatového vydání v šedých deskách s výstižnou kresbou dvou rozjívených tuláků Chan-šana a Š'-tea. Nejspíš se tehdy tak pobaveně chechtali oficiálně vydané verzi básníkova díla, z níž citlivějším čtenářům - nad poeticky vyšívaným překladem básní "Mistra z Mrazivé hory" - běhal mráz po zádech. Dnes je čtu znovu - jako by to bylo prvně - a sotva o nich můžu něco napsat, dokud básníkovi závidím usebranou mysl, slasti hor, toulky a svobodu (v divokých místech, kde bych ráda pobývala, ale teď bych tam určitě zmrzla). Navíc si dnes ze své nezpůsobilosti možná vůbec nic nedělám. Jak by asi dopadli ostatní, kdyby se také setkali se slavným, pak zapomenutým a mnohokrát znovu objeveným básníkem, kterého si svého času oblíbili i američtí beatnici? Obstáli by před tím, kdo staví zájmy ostatních před vlastní, svým úspěchům nepřikládá přílišnou důležitost, své chyby nezveličuje, aby je mohl odstranit? Kdyby dnes někoho oslovil a zeptal se: Jaké je vlastně tvé pravé jméno a odkud pocházíš? Kdo by znal odpověď a kde by ji hledal? Sotva na jiné stezce než na té na horu Chan-šan, o níž stojí psáno: tahle cesta nemá žádný konec. Kdo z vás se osvobodí od zmatků světa, bude s ním sedět v bílých oblacích.

Lidové noviny, 4. 1. 1997