Tung-šan: Paradoxy čchanového mistra

Tung-šan
Paradoxy čchanového mistra

1. vyd. 2004, ISBN 80-86685-20-9, Váz., 134 str.

doporučená cena: 158 Kč
naše cena
: 126
ušetříte: 32

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Lucie Olivová: Předmluva (část) | Hovory čchanového mistra (část) | Lucie Olivová: O čchanové malbě (část)

anotace

      Tung-šan, celým jménem Tung-šan Liang-ťie, byl proslulý čínský čchanový mistr z 9. století, žák a pokračovatel mnicha Jün-jen Tchan-šenga. Věřil, že i neživé věci mohou slyšet výklad o dharmě, a učil se mu naslouchat. Stanovil a vysvětlil pět stupňů, jež vedou po cestě k osvícení. Spolu se svým žákem Cchao-šanem Pen-ťim založil školu Cchao-tung (japonsky Sótó), nazvanou podle jejich jmen a ovlivněnou naukou buddhistické filosofické školy Chua-jen (jap. Kegon), založenou na Avatamsaka sútře. Bylo mu dáno posmrtné přízvisko Čchanový mistr Wu-pen, to jest Ten, kdo pochopil podstatu. Na stúpě s jeho ostatky je psáno: Vědomost moudrosti. Tung-šanovo učení bylo sepsáno až v 17. století, v rámci Rozprav pěti škol. Z této verze vychází náš překlad. Tung-šanovy rozpravy si rovněž získaly značnou oblibu v Japonsku, kde je upravil a v roce 1739 samostatně vydal mnich Gimoku Genkai.

      Rozpravy z čínských originálů přeložila, předmluvu napsala, poznámkami a glosářem opatřila Lucie Olivová. Tato pražská sinoložka je rovněž autorkou druhého textu v tomto výboru, a to menší studie "O čchanové malbě". Zde stručně nastiňuje vývoj tohoto jedinečného malířského směru v čínské a japonské kultuře a komentuje obrazy slavných čínských i japonských zenových mistrů z 10. - 19. století, které jsou v knize reprodukovány (Mu-čchi, Liang Kchaj, Sengai Gibon a jiní).


      Jistý úředník se zeptal: "Provozuje někdo sebezdokonalování?"
       "I ty je budeš provozovat, pane," řekl mistr, "jen co se staneš mužem."

      Mistr řekl Jün-jenovi: "Mám některé návyky, se kterými neumím přestat."
       "Jak sis počínal dřív?" zeptal se Jün-jen.
       "Nejednal jsem podle učení moudrých," odpověděl mistr.
       "Pociťuješ štěstí?" otázal se Jü-jen.
       "Ne že bych jej úplně nepociťoval," řekl mistr, "asi takové, jako když v hromadě hnoje najdeš lesklou perlu."