Olga Lomová
Ach běda, přeběda!.
Oplakávání mrtvých ve středověké Číně

Liou Ling-sien: Text obětovaný pro mého muže Sü Ťing-jiea

      [...]
      Ach běda, přeběda!
      Ačkoliv jsme teď od sebe odděleni, já mezi živým a Ty s mrtvými,
      má láska je stále s Tebou.
      připravila jsem Ti zázvor a pomeranče,
      tak jak jsi to míval rád,
      čistý obětní stolek a na něm sušené maso,
      překypující poháry s obětním vínem!
      Dříve jsem Ti s pohledem sklopeným předkládala občerstvení,
      dnes je vše jinak.

      Když odešel jsi k vojsku a na čas jsme se rozloučili,
      vzpomínala jsem na tebe nahoře v ložnici.
      Pobýval jsi daleko od domova a nevracel se zpět,
      jako chomáč stepní trávy vichrem vláčen sem a tam.
      Naše dnešní rozloučení je však mnohem horší,
      navěky bude bolet a nikdy nepřestane.
      Kdoví kdy vyprší léta daná mi osudem,
      teprve v zemi u Žlutých pramenů budeme opět spolu!