Hledání pravdy a krásy
Antologie perské literatury


Recenze: LtN 3/2006
1. vyd. 2005, ISBN 80-86685-36-5, Váz., dobové ilustrace, kaligrafie a osmistránková barevná příloha (perské miniatury a kaligrafie), 332 str.

doporučená cena: 338 Kč
naše cena
: 237
ušetříte: 101
SLEVA: 30 %
Obsah stránky:
Anotace | o editorovi | Obsah | Předmluva | ukázky

Předmluva

      Tato antologie mohla být připravena zásluhou píle a úsilí četných autorů, kteří v minulých více než sto letech se shlédli v perském jazyce a v jeho poezii nebo i próze a připravili buď sami, nebo spolu s předními básníky překlady nejlepších děl.

      Publikovali je v knihách, v časopisech, mnoho v časopise Nový Orient, i v denním tisku. Vytvořili tak cenný soubor, který podává slušný obraz dlouhého období perského písemnictví.

      V knize uvádíme v chronologickém sledu jednotlivé persky píšící autory stručnými charakteristikami a ukázkami tvorby, jak byly k dispozici, a malý výběr z perské lidové literatury. Většina íránských i jiných autorů je na prvním místě uvedena pod svým tachallosem (literárním jménem či pseudonymem), jako např. Ferdousí (Rajský), Attár (Lékárník), Džámí (pocházející u obce Džám v Afghánistánu), Bídel (Bez srdce) apod. V úvodním pojednání o autorovi je pak plné jméno.

      Po ukázkách následuje stručné pojednání o perské literatuře. Podrobnější informace o perských autorech a o téměř třech tisících letech perské literatury najde zájemce v knihách uvedených v bibliografii na konci knihy, především v Dějinách perské a tádžické literatury Jana Rypky a kolektivu (2. rozšíř. vyd., Praha 1963). Právě v duchu tohoto díla naše antologie přináší ukázky písemnictví od nejstarších projevů po současnost a také lidovou slovesnost. O tádžické literatuře však chceme vydat samostatnou knihu. Na konci antologie najde čtenář seznam překladatelů textů uvedených v knize opět s velmi stručnými životními údaji. Dále tu je tříděný soupis převážně českých publikací, obsahujících důkladnější poučení o perské literatuře a dalších překladech.

      Překlady mají pochopitelně různou úroveň. Básnické překlady od íránistů (často íránistek) majících vřelý vztah k poezii, nebo dokonce těch, kteří psali vlastní verše, jsou na vysoké úrovni, podobně jako verše v básních, kde íránisté překládali s básníky - často předními, jako byli Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Vladimír Holan, Kamil Bednář, Josef Hiršal a jiní. Povídky však překládali také studenti bez řádné zkušenosti, někteří už před desítiletími, a tak výsledek nebývá občas v plném souladu se současnými požadavky na jazykovou a stylistickou úroveň. Přesto v zájmu zahrnutí nejzávažnější části proslulé perské literatury, byly zařazeny i méně zdařilé překlady, a to s docela okrajovými zásahy, aby bylo ochráněno právo na autenticitu textů osob zčásti už nežijících nebo těžko dosažitelných. Překladatelé jednotlivých ukázek jsou uvedeni v Obsahu.

      Předložený výběr však pohříchu rovněž částečně hovoří o soudobé mezeře - ano, chybí tu básníci i prozaici posledních desítiletí. A to proto, že česká íránistická studia jsou po jejich násilném zastavení na pražské univerzitě v 70. letech 20. stol., vzdor více než stoletému příznivému vývoji, v krizi. Je třeba hledat - a nebude to snadné - nějaké východisko. Výpadkem generace chybí domácí učitelé, kteří by školili budoucí odborníky o perské literatuře a její překladatele. Český čtenář si zaslouží seznámit se nejen s řečenou nejnovější literaturou, nýbrž jsou tu ještě některá další, dosud nepřeložená klasická díla, která patří do světového literárního fondu, jako Safarnáme Násere Chosroua, úplný Bústán a Golestán Sa'dího, některý epos Amíra Chosroua, přínosem by byl např. i výbor z Ebne Jamína, Mahzano'l-asrár Nezámího, jak si to přál Jan Rypka, pokud možná celé Moulavího Masnaví a potom soudobé verše paní E'tesámí, básníků Nádere Náderpúra, Nímá Júšídže aj. Ale je asi řada dalších, možná i důležitějších, než jsem uvedl.

      Tato antologie je současně také dokladem zájmu o perskou kulturu v našich zemích zejména od poloviny 19. století. Byli mezi nimi už v jeho první polovině nejen znalci jazyka jako J. E. Schneider, potom J. Brandejs, J. Košut, nýbrž i čeští literáti J. Furch, K. Sabina, S. Čech, J. V. Frič, M. Tyrš, V. Šolc, J. Vrchlický a další, kteří se zajímali o perské písemnictví a od poloviny 19. století přijímali také formu perského gazelu a robájí i východní tematiku ve vlastní tvorbě.

      Kniha je posléze také holdem zakladatelům české íránistiky, i jejich následníkům, kteří už dávno nebo i nedávno odešli.

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu