Dennis Genpo Merzel: Oko nikdy nespí<br> <span class='sub-title'>Přímo do srdce zenu</span>
Dennis Genpo Merzel: Oko nikdy nespí<br> <span class='sub-title'>Přímo do srdce zenu</span>

Dennis Genpo Merzel
Oko nikdy nespí
Přímo do srdce zenu

1. vyd. 1995, ISBN 80-85905-01-9, Brož., 160 str.

doporučená cena: 115 Kč
naše cena
: 92
ušetříte: 23

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | o autorovi | ukázka z básně Sin sin ming | Úvod | 1. kapitola

Úvod

      Těchto čtrnáct pojednání na téma staré čínské zenové básně Sin sin ming přednesl sensei Genpo na sesšinech (tichých meditačních setkáních) v Holandsku a Anglii během podzimu a zimy roku 1986. Prvních devět řečí vyšlo ve dvou číslech časopisu Kandzeon Journal v letech 1987-88. Nyní nabízíme jejich úplný soubor v knižním vydání, aby i ti, kdo nejsou přímými žáky senseie Genpa, mohli čerpat z jeho jasného a přímého učení...

      Vzhledem k tomu, že tyto proslovy nejsou učeným pojednáním o Sin sin mingu, róši Hakuju Taizan Maezumi, učitel senseie Genpa, laskavě přispěl úvodem objasňujícím pozadí tohoto starého čínského textu...

      Úvod do básně Sin sin ming

      Slavné dílo Sin sin ming je známo jako první zenová báseň. Obsahuje sto čtyřicet šest řádků po čtyřech slovech a vyjadřuje ducha zenu přímo a jasně, jednoduchou a ucelenou formou. Je mimořádná i tím, že je napsána čistou čínštinou bez jakýchkoliv sanskrtských nebo pálijských termínů.

      Základní témata básně Sin sin ming vycházejí ze spisu Dva vchody a čtyři skutky, jednoho z mála autentických děl velkého zenového patriarchy Bódhidharmy, který přinesl buddhismus z Indie do Číny. Kořeny Bódhidharmova díla je možno sledovat k sútře Vimalakírtinirdéša sepsané někdy před začátkem třetího století n. l. v Indii. Ačkoliv tradice připisuje autorství básně Sin sin ming třetímu patriarchovi zenu, který se jmenoval Čchien-č' Seng-cchan (jap. Kanči Sózan), idiomy použité v básni vedly vědce k závěru, že vznikla později.

      O životě třetího patriarchy toho víme jen velmi málo. Není známo dokonce ani místo a doba jeho narození. Podle spisu Denkóroku (Předání lampy), který napsal zendži Keizan (1268-1325), to byl laik postižený leprou, jenž se s druhým patriarchou Chuej-kchem (jap. Eka) poprvé setkal v roce 551 n. l. Chuej-kche, hluboce zasažený laikovou schopností chápat Dharmu, oholil budoucímu třetímu patriarchovi hlavu a dal mu jméno Seng-cchan, Klenot společenství. Ten se postupně vyléčil ze své nemoci a po dvouleté společné praxi mu Chuej-kche předal plášť a misku jako symboly předání Dharmy. Chuej-kche, aby předešel pronásledování čínských buddhistů, které předpověděl Bódhidharma, nakázal svým následovníkům, aby se ukryli v horách a nevyučovali. Třetí patriarcha zůstal v ústraní v horách Chuan-kung šan a Su-kchung šan více než čtyřiadvacet let. Později se setkal s mnichem Tao-sinem a předal mu Dharmu. Pak se přestěhoval na tři roky do hor Luo-fu šan severovýchodně od Kantonu. Později se vrátil do Chuang-kung šan, kde zemřel v roce 606. Traduje se, že zemřel vestoje pod velkým stromem s rukama složenýma v pozdravu gaššó.

      Titul Sin sin ming bývá obvykle překládán jako Verše o mysli víry. Název básně bývá přirovnáván k čelu, jež zjevuje zvláštní osobní charakteristiky díla. Slovo sin v titulu Sin sin ming bývá obvykle chápáno jako 'víra'. Toto slovo může mít ovšem různý význam v závislosti na kontextu. Například na konci básně stojí:

Sin sin pu er
Mysl víry není dvojí

Pu er sin sin
Nedualistická mysl víry

Překladatel tyto řádky uvádí jako:

Žít v této víře je cesta k nedualitě,
protože nedualistický je ten, kdo má důvěřující mysl.

      V tomto kontextu nemá tedy slovo víra svůj obvyklý význam, ve smyslu 'mít víru v něco', ale víra je zde spíše samotným faktem existence nebo reality. Zendži Dógen ve svém Šóbógenzó napsal: "Bez dosažení buddhovství se víra neprojeví. Kde se projevuje víra, tam se projevují i buddhové a patriarchové." Nirvána sútra praví: "Velká víra není nic jiného než podstata buddhy." Kózan Garju říká, že "všech sedmnáct set kóanů je výrazem této mysli".

      Slovo ming znamená 'psaný výraz' nebo také 'varování' či 'napomenutí'. Takže význam celého titulu lze přeložit jako "verbální vyjádření faktu, že sama povaha existence a celý fenomenální svět nejsou ničím jiným než myslí víry". Sin sin ming říká:

Přestože všechny protiklady vycházejí z Jediného,
nebuď připoután ani k tomuto Jedinému.

      To znamená, že na dně dvou leží jedno a na dně jednoho leží nula. A ta nula je 'právě toto', nezrozená jediná Mysl, mysl víry.

      Báseň Sin sin ming byla od doby svého vzniku mnohokrát vydána a byla přeložena různými učenci a oceněna čínskými i japonskými mistry, kteří k ní napsali celou řadu komentářů. Časté odkazy mistrů na tuto báseň ji legitimovaly jako věrné vyjádření ducha zenu...

      Výklad ducha Sin sin mingu od senseie Genpa je však otevřený a svobodný, nezatížený postoji jeho předchůdců.

      Oceňuji jeho impulzivní projev a doufám, že přinese čtenáři povzbuzení a inspiraci.

      Hakuju Taizan Maezumi