Přivolávač deště.
Moderní zimbabwské povídky

LN 10.5.2003

     Další z řady povídkových knih mapuje zimbabwskou tvorbu bělošských i černošských spisovatelů od roku 1910. Je to osvěživé čtení, protože zimbabwská literatura má za sebou teprve sto let existence a na problémy, které "civilizovanější" svět řeší zeširoka a složitě, pohlíží nezkaleným, ostrým pohledem. Jedním ze základních témat souboru je boj černých Afričanů za občanská práva, který - zejména v povídce Synové a dcery naší země a Den nezávislosti - překvapivě ztrácí aureolu svaté války. Dalším okruhem jsou rodinné vztahy, zejména problém mnohoženství, který důvtipně a nekompromisně řeší Lisa v Druhé ženě. Povídky také líčí šamanské praktiky původních obyvatel, ať už ve zdařilém hororu Svikiro, vyprávějícím o jedné začarované slepici, či v titulní povídce, která úsporně a sugestivně popisuje tradiční postupy afrických kouzelníků v dobách sucha: Vítr zeslábl a šedavým soumrakem začal padat déšť... "Jak jsi to dokázala," zeptala se přivolávačky nazítří ráno jedna žena. "Nevím," odvětila s úsměvem. "Když se to děje, nevím vůbec nic."

Lidové noviny, 10.5.2003