Ctihodný Bagdo: Peklo na zemi

Ctihodný Bagdo
Peklo na zemi

1. vyd. 1999, ISBN 80-85905-59-0, brožovaná, 96 str.

doporučená cena: 58 Kč
naše cena
: 41
ušetříte: 17
SLEVA: 30 %
témata: Tibet
klíčová slova: Bagdo - biografie - Čína - dalajlama - lidská práva - Peklo na zemi - Tibet
Obsah stránky:
Anotace | Bagdův text "K boji za lidská práva" | úvod J.S. 14.dalajlamy | shrnutí | Bagdova výpověď (ukázka) | obsah

Bagdova výpověď (ukázka)

... Den šestý, 24. duben, pátý výslech

Pátého dne večer jsem byl odveden zpět do své cely. Prospal jsem pak celou noc. Dostal jsem trochu momo, které mi spoluvězni schovali. Mohli si také chodit pro horkou vodu, takže mi tu noc jeden z nich přinesl aspoň hrneček vody. Totéž učinil následující ráno, díky tomu jsem posnídal hrneček hořkého čaje a momo asi ve velikosti vejce. V obvyklou dobu, tedy okolo půl deváté, jsem byl zase odveden do první výslechové místnosti.

Tentokrát tam čekali dva vyšší čínští a dva tibetští důstojníci, všichni z Výboru veřejné bezpečnosti. Seděli v pohodlných křeslech, mě posadili na malé sedátko. Na stole před nimi ležely různé nástroje k mučení. Přikázali mi, abych si sedl a sdělil podrobnosti o smrti policisty a podpalování automobilů. Tvrdili, že jsem součástí gandänské organizace pro nezávislost Tibetu. Ptali se, kdo má spojení se Západem. Opět jsem byl tázán, zda mám nějaké spojení s dalajlamou a s tibetskou vládou v indickém exilu. Odpověděl jsem, že jsem pouhý mnich, že nevím nic o žádné organizaci, že nemám žádné kontakty se spojkami ze Západu a že nemám ani žádné spojence, ani nikoho, koho bych mohl udat. Řekl jsem jim také, že když mě zabijí, celý svět se to dozví.

Přinutili mě pokleknout na všechny čtyři a bradu mi položili na židli, vysokou necelý metr. Kvůli želízkům jsem nemohl dostatečně narovnat ruce a tak mi je k zemi přišlápli. V šíji jsem pociťoval nepředstavitelnou bolest, protože bradu jsem měl židlí zvrácenou nahoru. Pamatuji se, že jsem volal maminku. Tentokrát mi přikládali elektrické bodce na krk a na obě strany k uším. Mučení bylo zaměřeno především na hlavu a na šíji, ale chvílemi se zaměřovali také na můj konečník a genitálie. Vytáhli mi košili a kopali mě svými okovanými botami do zad. Strašnou bolestí ze mne na podlahu stékal pot.

Pátý výslech trval celý den. Vyšetřovatelé se střídali, chvílemi používali bodec, jindy mě bili tyčemi přes záda. Tento výslech a poloha, ve které jsem byl nucen setrvat po celou dobu, byly vlastně ze všech nejhorší. Třikrát jsem je prosil, aby mě raději zabili. Řekl jsem, že nemám co vypovídat. Celý den jsem nejedl ani nepil a ke konci jsem už zase zvracel krev. Dvakrát jsem také ztratil vědomí a dvakrát mě vzkřísili vodou, abych mě mohli znovu vyslýchat.

Se západem slunce výslech skončil a já jsem byl odtažen zpět do cely. Nemohl jsem vůbec chodit. Jeden z vězňů mi schoval momo, které jsem snědl. Pak už jsem jenom ležel. Bolelo mě celé tělo a trpěl jsem závratěmi. Později jsem dostal takový hlad, že jsem začal polykat i bavlnu, kterou byla vycpána moje přikrývka. Během noci jsem snědl tři velké chuchvalce, ale k pití jsem tu noc neměl vůbec nic.