Caroline Myssová
Anatomie ducha
Sedm úrovní síly a léčení

2. vyd. 2017, ISBN 978-80-7436-070-1, Brož., 336 str.

doporučená cena: 358 Kč
naše cena
: 286
ušetříte: 72
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | O autorce | Obsah | Úvodní slovo | Jak jsem se stala intuitivní lékařkou | 1. kapitola | 2. kapitola | První čakra - kmenová síla | Průvodce současného mystika | Ukázková miniknížka v pdf | Ukázková miniknížka v Calameo

1. kapitola

KAPITOLA PRVNÍ

Energetické lékařství a intuice

Občas zklamu některé lidi, když hovořím o intuici, protože jsem přesvědčená o tom, že intuitivní nebo symbolické zření není nadání, ale dovednost vycházející ze sebeúcty. Tuto dovednost -- a zdravé vědomí vlastního já -- získáte mnohem snadněji, když dokážete myslet ve slovech, pojmech a principech energetické medicíny. Při čtení této kapitoly myslete na to, že naučit se používat intuici znamená naučit se interpretovat řeč energie.

Lidské energetické pole

Všechno živé pulsuje energií, která obsahuje informaci. Nikoho nepřekvapí, že toto pojetí přijímají lidé praktikující alternativní nebo doplňkovou medicínu, ale existenci elektromagnetického pole vytvářeného biologickými procesy těla uznávají také někteří kvantoví fyzikové. Vědci přijímají skutečnost, že lidské tělo vytváří elektrickou energii, neboť živá tkáň vytváří energii.

Naše fyzické tělo obklopuje energetické pole zhruba ve vzdálenosti natažených paží. Jedná se o jakési informační centrum a vysoce citlivý systém vnímání. Prostřednictvím tohoto systému neustále "komunikujeme" se vším, co nás obklopuje. Jedná se o jakousi vědomou elektrickou energii vysílající a přijímající informace z těl ostatních lidí. Lidé s intuitivními schopnostmi vnímají právě tyto informace přicházející z energetického pole.

Lékaři praktikující energetickou medicínu jsou přesvědčeni, že energetické pole každého člověka obsahuje a odráží jeho energii. Obklopuje nás a uchovává v sobě emocionální energii vytvořenou našimi vnitřními a vnějšími zkušenostmi -- jak pozitivními, tak negativními. Tato emocionální síla ovlivňuje fyzickou tkáň v našem těle. Naše biografie -- neboli souhrn zkušeností, které tvoří náš život -- se tak stává naší biologií.

Zkušenosti, které přinášejí emocionální energii do našeho energetického systému, zahrnují: minulé a současné vztahy jak osobní, tak pracovní; hluboké a bolestivé zážitky a vzpomínky; přesvědčení a postoje, což se týká rovněž víry a pověr. Emoce vzešlé z těchto zkušeností se ukládají v našem biologickém systému a podílejí se na vzniku buněčné tkáně, která vytváří kvalitu energie odrážející tyto emoce. Takové energetické vjemy představují řeč energie obsahující doslovnou a symbolickou informaci, kterou intuitivní lékař umí číst.

Uveďme si příklad informace, jakou může energetické pole poskytnout. Dejme tomu, že jste měli na základní škole problémy s matematikou. Znalost násobilky sama o sobě neobsahuje žádný emocionální náboj, který by mohl mít vliv na stav naší buněčné tkáně. Kdyby vás ovšem učitel ponižoval, protože vám násobilka nešla, taková zkušenost by obsahovala emocionální náboj, který by mohl poškodit buňky, zvlášť pokud byste na té vzpomínce lpěli až do dospělosti nebo se podle ní rozhodovali, jak nakládat s kritikou, autoritami, vzděláním nebo neúspěchem. Člověk s intuitivními schopnostmi by dokázal zachytit doslovný obraz vaší zkušenosti s učitelem nebo jakýkoli jiný negativní symbol spojený s takovou zkušeností.

Pozitivní obraz a energie pozitivních zkušeností se v energetickém poli také uchovávají. Vzpomeňte si na situaci, kdy vás někdo chválil za dobře vykonanou práci, na projev laskavosti nebo pomoci. Cítíte pozitivní energii -- příval osobní síly ve vašem těle. Pozitivní a negativní zkušenosti zanechávají stopu v buněčné tkáni i v energetickém poli. Neurobioložka dr. Candace Pertová dokázala, že neuropeptidy, tj. chemické látky aktivované emocemi, jsou myšlenky převedené v hmotu. Naše emoce fyzicky přebývají v těle a působí na buňky a tkáně. Doktorka Pertová tvrdí, že ve skutečnosti není možné oddělit mysl od těla, protože stejné buňky, které vytvářejí a přijímají emocionální chemické látky v mozku, se nacházejí v celém těle. Tělo někdy reaguje emocionálně a vytváří emocionální molekuly, dokonce ještě dřív než mozek zaznamenal nějaký problém. Vzpomeňte si například, jak často vaše tělo reaguje na hlasitý zvuk dřív, než o tom stačíte přemýšlet.

"Je zřejmé, že existuje další druh energie, které jsme dosud neporozuměli," poznamenala dr. Pertová o knize Billa Moyerse Healing and the Mind (Léčení a mysl). "Zdá se například, že v okamžiku smrti odchází z těla jistý druh energie. Vaše mysl je přítomná v každé buňce vašeho těla." Moyers: "Vy tvrdíte, že mé emoce jsou uložené v těle?" Dr. Pertová: "Jistě. Vy jste si to ještě neuvědomil? Existuje celá řada jevů, které nejsme schopni vysvětlit, aniž vezmeme v úvahu energii."

Jak číst energetické pole

Člověk s intuitivními schopnostmi je schopen číst dramatické zážitky z dětství, ale může zaznamenat také pověry, osobní zvyky, vzorce chování, morální přesvědčení a zálibu v určitém druhu hudby nebo literatury. Jindy mohou být energetické vjemy symbolické povahy. Od pacienta, který měl potíže s dýcháním, jsem neustále přijímala symbolický obraz, v němž stál před popravčí četou, která ho střelila do srdce. Něco takového se mu pochopitelně nestalo, ale lékařské testy nedokázaly odhalit žádnou známou fyzickou příčinu jeho potíží. Když jsem mu popsala své dojmy, svěřil se mi, že ho manželka několikrát podvedla s jinými muži, a on měl z jejího jednání pocit, jako by byl střelen do srdce. Tím, že přiznal své emoce, které se do té doby zjevně snažil ignorovat, byl schopen označit jak problém v manželství, tak své zdravotní potíže.

Naše emocionální energie se mění v biologickou hmotu v poměrně složitém procesu. Podobně jako rozhlasové stanice fungují podle určitých vlnových délek energie, všechny orgány a ústrojí v našem těle jsou nastaveny tak, aby přijímaly a zpracovávaly určité emocionální a psychické energie. To znamená, že každá oblast v těle vysílá energii na určité frekvenci, a když jsme zdraví, jsme "vyladění". Pokud nějaká oblast v těle nevysílá na své obvyklé frekvenci, svědčí to o nějakém problému. Změna frekvence znamená změnu v povaze a závažnosti nemoci a odhaluje vzorec napětí, který přispěl ke vzniku této nemoci.

Takový způsob interpretace energie těla bývá někdy označován jako "vibrační medicína". Připomíná nejstarší lékařské postupy a přesvědčení, jako je například čínská medicína, domorodé šamanské praktiky a prakticky každá lidová nebo alternativní terapie. Skutečnost je taková, že energetická medicína není nic nového; jsem však přesvědčena o tom, že můj způsob interpretace této medicíny a její možnosti použití k duchovnímu léčení ve spojení se současnou medicínou je ojedinělý. Jsme schopni snížit nebo zcela vyloučit možnost, že určitá situace bude mít fyzické následky, dokážeme-li intuitivně vycítit, že ztrácíme energii právě v důsledku takové situace --, a podnikneme-li kroky k tomu, abychom ztrátu energie napravili.

Mohu vás naučit řeč energie, abyste mohli začít vidět a cítit lidské energetické pole, rozumět jeho odpovídající duchovní anatomii, poznat zdroje své osobní síly a rozvinout si vlastní intuici, ale nejsem schopna přesně vysvětlit, jak energetické informace získávám. Zdá se, že ostatní lidé s intuitivními schopnostmi mají stejnou potíž, ale všichni přijímáme informaci, která má nejsilnější impuls -- největší intenzitu. Tyto impulsy se obvykle týkají té části těla, která začíná být oslabená nebo nemocná. Energetický systém konkrétního člověka zpravidla vysílá pouze takovou informaci, která může vědomou mysl uvědomit o nerovnováze nebo nemoci. Symbolická informace, jako tomu bylo v případě "střely do srdce", může být občas znepokojivá. Taková intenzita je však nezbytná k tomu, aby zpráva těla mohla proniknout navyklými mentálními nebo emocionálními vzorci, které ke vzniku nemoci přispěly. Lékařská intuice spolupracuje se záměrem těla prosazovat vlastní zdraví a život; to znamená, že naše energie vždy usiluje o zdraví bez ohledu na to, co si můžeme způsobit fyzicky. Když například vyslovíme lež, naše energetické pole často zjeví druhému člověku "energetickou skutečnost", že neříkáme pravdu. Energie nelže a ani lhát neumí.

Zůstaňte u prvního dojmu

Když přijímáte intuitivní dojem o sobě nebo o člověku, kterého "čtete", věnujte pozornost každému obrazu, který se objeví. Většina lidí hledá bezpečné, nikoli zdravé intuice, a bezpečné, nikoli zdravé vhledy, protože obvykle chtějí bezpečnou cestu do budoucnosti, do neznáma. Můžete mít chuť odmítnout obraz, který vás zneklidňuje nebo neodpovídá vašemu přání či přání osoby, kterou "čtete". Lidé, kteří si ke mně přijdou pro zhodnocení, už sami většinou intuitivně poznali, že je něco v nepořádku, ale stále doufají, že dám jejich pocitu jiný význam, například: "Proděláváte pouze přirozenou tělesnou změnu, ale jinak jste fyzicky v pořádku." Je však důležité říkat lidem pravdu, nikoli to, co chtějí slyšet. Stále znovu musím potvrzovat negativní intuitivní vjemy lidí, kteří vyhledají moji pomoc. Jejich schopnosti jsou stejně přesné jako moje; ti lidé vědí, že jsou nemocní. Vzhledem k tomu, že nesdílím jejich obavy, má intuice může interpretovat jejich údaje lépe, než to svedou oni sami.

Lidé musí čelit tomu, z čeho mají strach. Muži "střelenému do srdce" připadalo bezpečnější, když se vyhne konfrontaci s manželkou a nesvěří se jí s podezřením, že ho podvádí. Místo toho, aby jednal podle své intuice, obrátil svoji bolest a vztek "dovnitř", do svého těla, což se nakonec projevilo jako bolest na prsou. Tělo i duch ho chtěly upozornit na nezbytnost řešit jednání jeho ženy, ale on -- podobně jako většina lidí -- žil v naději, že problém zmizí, když se jím nebude zabývat. Jeho tělo však ukázalo, že skutečná cena za takový "bezpečný" přístup znamená zdravotní potíže. Příběh tohoto muže dokazuje skutečnou moc intuice a její schopnost proniknout tím nejstrnulejším nastavením mysli, aby nás přivedla k léčení.

Život bývá bolestivý a nám je z duchovního hlediska určeno čelit bolestem, které život přináší. Lidé na Západě si ovšem často mylně vysvětlují plán, jaký jim bůh určil, a očekávají pohodlný a bezproblémový život. Boží přítomnost ve svém životě měříme podle úrovně osobního uspokojení; věříme, že bůh existuje, pokud jsou naše modlitby vyslyšeny. Bůh, Buddha ani žádný jiný duchovní vůdce nebo tradice ovšem nezaručují ani nevyzývají k životu bez bolesti. Duchovní učení nás vybízejí, abychom vyrostli skrze bolestivé zkušenosti, které představují duchovní lekci. Intuitivní schopnosti nám pomohou vzít si z našich zkušeností ponaučení.

Udržujte si rozjímavý stav mysli

Neexistuje recept, podle něhož byste mohli rozvinout svoji intuici. Některým lidem se to podaří pomocí meditace nebo rozvinutím určité vlohy. Panuje rozšířené přesvědčení, že intuitivní schopnost je důsledkem duchovního života, ale to není tak docela přesné. Intuitivní schopnost v sobě má každý, neboť se jedná o schopnost přežít, nikoli o výsledek duchovní praxe. Zachovávání rozjímavého nebo meditativního postoje však napomáhá vnímavosti k intuici. Objektivita vám pomůže interpretovat přijímané vjemy a zasadit je do symbolického duchovního kontextu.

Objektivita je klíč

Z vlastní zkušenosti jsem se naučila rozlišovat mezi osobními a neosobními vjemy; mým ukazatelem přesné intuice je nepřítomnost emocí. Jasný vjem pro mne neobsahuje žádnou emoční energii. Pokud cítím, že se k určitému vjemu pojí jakákoli emoce, považuji jej za znečištěný. Člověk, kterého hodnotíte, však bude ve vašem vjemu často cítit určitý emocionální náboj.

Intuitivní vjemy, které přijímám, nejsou sluchové ani zrakové povahy. Jedná se spíš o jakési rychlé mentální obrazy, které obsahují velmi jemný elektrický proud. Když pozoruji něčí tělo, soustředím se na každé energetické centrum a čekám, až se mi objeví nějaký obraz. Zhruba po pěti vteřinách se obrazy začnou objevovat. Tento proces pak pokračuje, dokud se sám nezastaví, a jeho trvání se liší od člověka k člověku; čtení některých lidí vyžaduje téměř hodinu, zatímco u jiných nezabere ani deset minut.

Často narazím na člověka, kterého nemohu přečíst ani mu pomoci. Mohu se pouze dohadovat o tom, proč tomu tak je. Několikrát jsem měla pocit, že nic z toho, co jsem řekla, dotyčným lidem nedává smysl. Jindy jsem měla dojem, že hledají pouze velmi konkrétní odpověď, kterou jsem jim nemohla poskytnout -- například na otázku, proč selhalo jejich manželství. Navíc jsem komukoli prakticky nepoužitelná, když jsem vyčerpaná nebo myslím na něco velice osobního.

Když se učíte číst v lidském energetickém systému, musíte především studovat principy, z nichž tato praxe vychází, a poté získat určité praktické zkušenosti. Tato kniha vám poskytne teoretický rámec a několik rad pro zkoumání vašich vlastních intuitivních schopností. Až budete rozvíjet své schopnosti a ověřovat si je ve vlastním životě, své intuici musíte důvěřovat -- což je skutečnost, kterou neustále zdůrazňuji.

První princip: Biografie se stává biologií

Podle energetické medicíny je každý člověk živoucí historická kniha. Naše tělo obsahuje naši minulost -- každou kapitolu, řádek a verš všech událostí a vztahů našeho života. Naše biologické zdraví se stává živou výpovědí vyjadřující naše síly, slabosti, naděje a strachy.

Každá myšlenka, která vás kdy napadla, putovala vaším biologickým systémem a vyvolala fyziologickou reakci. Některé myšlenky jsou jako hlubinné nálože -- vyvolávají reakci v celém těle. Například takový strach aktivuje každou soustavu v těle: svírá se nám žaludek, srdce tluče rychleji nebo se začneme potit. Láskyplná myšlenka může naopak celé tělo uvolnit. Některé myšlenky jsou jemnější a jiné dokonce nevědomé. Mnohé nemají smysl a prolétnou tělem jako vítr sítí, nevyžadují žádnou vědomou pozornost a jejich vliv na naše zdraví je minimální. Každá vědomá myšlenka -- a mnoho nevědomých -- však vyvolává fyziologickou reakci.

Všechny myšlenky, bez ohledu na jejich obsah, nejprve vstoupí do našeho systému jako energie. Myšlenky obsahující emocionální, mentální, psychickou nebo duchovní energii vyvolávají biologické reakce, které se ukládají v naší buněčné paměti. Právě takovým způsobem proniká každodenní zkušenost pozvolna do našeho biologického systému...

Změnit mysl do takové míry, abychom se mohli vyléčit, občas vyžaduje nezměrné úsilí. Ačkoli mladý zubař nedokázal přijmout skutečnost, že nespokojenost s povoláním a pocit bezmoci mají vliv na chemické pochody v jeho těle a na jeho zdravotní stav, ostatní v něm tyto vzorce rozeznali snadno. Přijetí myšlenky, že každá část vašeho života -- veškerá minulost, vztahy, postoje, názory a přesvědčení, které chováte -- má vliv na váš biologický stav, ovšem tvoří jenom jednu část procesu léčení. Takové přijetí je nutné převést z roviny mentální na fyzickou, abyste vnímali pravdu tělesně, v každé buňce, a mohli jí plně věřit.

Je celkem snadné naučit se něco nového a použít takovou vědomost jenom příležitostně. Myšlenka, že biografie se stává biologií, naznačuje, že se do jisté míry podílíme na vzniku nemoci. Nesmíme ovšem -- a to je nesmírně důležité -- zneužívat tuto pravdu tím, že budeme vinit sami sebe nebo jiné pacienty ze vzniku nemoci. Lidé si vytvářejí nemoc vědomě pouze ve vzácných případech. Nemoci spíše vznikají následkem vzorců chování a postojů, které nepovažujeme za biologicky toxické, dokud takové nejsou. Teprve když nás nemoc donutí přehodnotit vlastní postoje, začneme chápat, že naše každodenní strachy nebo zloby jsou ve skutečnosti biologicky negativními substancemi.

Negativní pocity máme pochopitelně všichni, ale ne každý může vyvolat nemoc. Negativní emoce musí převažovat, aby mohla vzniknout nemoc, a tento proces urychluje skutečnost, že víte o toxicitě negativních myšlenek, a přesto je necháte ve vědomí bujet. Můžete si například uvědomovat, že musíte někomu odpustit, ale přesto se rozhodnete, že vztek vám dá větší sílu. Zůstane-li ve vás hněv, zvyšujete tím pravděpodobnost vzniku onemocnění, protože energetickým následkem negativní emoce je bezmoc. Energie je síla, a přenášíte-li energii do minulosti tím, že lpíte na bolestivých událostech, ztrácíte sílu v současném těle a jste náchylní k nemoci.

Síla je nezbytná k léčení a udržení zdraví. Postoje vyvolávající pocit bezmoci mají za následek nejen nízkou sebeúctu, ale zároveň připravují tělo o energii a celkově oslabují zdraví. Další princip je proto prvotní význam síly pro zdraví.

Druhý princip: Osobní síla je pro zdraví nezbytná

První princip, podle něhož se biografie stává biologií, úzce souvisí s druhým principem, totiž že osobní síla je nezbytná pro zdraví. Síla působí jako prostředník mezi vnitřním a vnějším světem a přitom komunikuje jazykem mýtu a symbolů. Vezměme si například nejběžnější symbol síly -- peníze. Když si člověk zvnitřní peníze jako symbol síly, jejich nabytí a kontrola pro něj představují také symbol zdraví: když získá peníze, jeho biologický systém přijímá signály, že do jeho těla proudí síla. Jeho mysl vysílá do biologického systému nevědomou zprávu: "Mám peníze. Jsem zabezpečený. Mám sílu a všechno je v pořádku." Tato pozitivní zpráva vytváří zdraví...

Všichni máme bezpočet symbolů síly a každý takový symbol má svůj biologický protějšek. Mladý zubař s rakovinou slinivky břišní měl jako symbol síly svoji práci. Protože však začal práci nenávidět, den za dnem ztrácel sílu. Úbytek síly vyvolal biologickou reakci, která nakonec vyvolala nevyléčitelnou nemoc.

Naše životy jsou vystavěny na symbolech síly: penězích, moci, titulu, kráse, bezpečí. Lidé, kteří zaplňují naše životy, a rozhodnutí, která činíme každým okamžikem, představují výrazy a symboly naší vlastní síly. Často váháme, zda se máme vzepřít člověku, který má podle našeho názoru větší sílu než my, a mnohokrát s něčím souhlasíme jenom proto, že jsme přesvědčeni, že nemáme sílu odmítnout. Mnohé situace a vztahy určuje poměr síly: kdo ji má a jak si může udržet svůj podíl.

Naučit se symbolickou řeč energie znamená naučit se hodnotit stav vlastní síly a síly ostatních lidí. Energetická informace je vždy pravdivá. Můžete s něčím na veřejnosti souhlasit, ale vaše energie prozradí, jak se skutečně cítíte, a skutečné pocity se nějakým symbolickým způsobem vždy projeví. Náš biologický a duchovní systém se snaží vyjádřit pravdu a vždy nalezne způsob, jak to udělat.

Musíme si uvědomit, co nám dává sílu. Vyléčení z jakékoli nemoci napomůže, když rozpoznáme své symboly moci, symbolický a fyzický vztah k těmto symbolům a budeme vnímat informace, které nám o nich podává tělo a intuice.

Třetí princip: S léčením si můžete pomoci sami

Energetická medicína je holistická filosofie, která učí: "Jsem zodpovědný za své zdraví. Na jisté úrovni jsem se proto podílel na vzniku této nemoci. Mohu se podílet na jejím vyléčení, tím že vyléčím sebe sama neboli svoji emocionální, psychickou, fyzickou a duchovní bytost."

Vyléčení ovšem neznamená uzdravení z fyzické nemoci, které nastane, když jsme úspěšně zastavili nebo ukončili fyzický postup nemoci. Odstranění nemoci na fyzické úrovni však nemusí znamenat, že pominulo emocionální a psychické napětí, které bylo součástí této nemoci. V takovém případě je možné, a často pravděpodobné, že se nemoc znovu objeví.

Proces léčení v rovině fyzického těla je pasivní; to znamená, že pacient má sklon podrobit se předepsané léčbě, místo toho aby se aktivně postavil nemoci a opět nabyl zdraví. Léčení v pravém slova smyslu je naopak aktivní vnitřní proces, který zahrnuje přehodnocení vlastních postojů, vzpomínek a přesvědčení s cílem zbavit se všech negativních vzorců, které brání plnému emocionálnímu a duchovnímu uzdravení. Taková vnitřní "inventura" vede nevyhnutelně k přezkoumání vnějších poměrů a k snaze udělat takové změny v životě, které uvedou v činnost vůli -- vůli vidět a přijmout pravdy o vlastním životě a o tom, jak jsme užívali své energie, ale také vůli začít používat energii k vytváření lásky, sebeúcty a zdraví.

Jazyk konvenční medicíny zní více vojensky než jazyk energetické medicíny: "Pacienta napadl virus," nebo: "Nějaká substance narušila buněčnou tkáň a vyvolala zhoubný nádor." Konvenční medicína považuje pacienta za nevinnou -- nebo doslova bezbrannou -- oběť bezdůvodného útoku.

V konvenční léčbě pacient postupuje podle pokynů lékaře, na něhož tak přechází veškerá odpovědnost za léčení. Během takové léčby je jistě důležité vzít v úvahu skutečnost, zda pacient s lékařem spolupracuje, ale jeho postoj je vzhledem k tomuto procesu považován za bezvýznamný -- léky a chirurgické zákroky mají vykonat většinu práce. V holistických terapiích je naopak nezbytná pacientova ochota plně se podílet na úspěšném vyléčení.

Holistická a konvenční medicína zaujímají rozdílné postoje k síle: aktivní a pasivní. Konvenční léčba chemickými prostředky nevyžaduje žádnou vědomou účast ze strany pacienta, ale holistické techniky, jako je například vizualizace, umocňují aktivní přístup pacienta. Jinými slovy, dochází ke spojení energií mezi vědomím pacienta a léčivou schopností terapie a někdy také lékaře. Je-li člověk pasivní a odevzdaný, nemůže se plně vyléčit; může se uzdravit, ale nikdy se zcela nevypořádá s původem nemoci...

Naši připoutanost ke zdrojům síly neovládá mysl, nýbrž emocionální potřeby. Pascalův výrok, že "srdce má své důvody, které rozum nezná", dokonale vystihuje tuto dynamiku. Kořistníci docházejí ke zjištění, že je pro ně nesmírně obtížné používat vlastní intuici. Jejich sebeúcta je natolik závislá na názoru zdroje síly, že automaticky odmítají jakoukoli informaci, kterou jim jejich intuice předává. Čistá intuice vyžaduje, abychom byli schopni respektovat své vlastní vjemy. Jestliže potřebujete, aby vám vaše vjemy schválila další osoba, výrazně zasahujete do schopnosti intuitivního poznání.

Vzhledem k tomu, že léčení je nepřenosné, představuje pro kořistníky mnohem náročnější úkol než pro lidi, kteří mají vědomí aktivní síly. Léčení je především individuální úkol. Nikdo se nemůže vyléčit za jiného člověka. Můžeme samozřejmě pomoci ostatním, ale nikdo nemůže někomu za jiného člověka odpustit. Stejně tak nikdo z nás nemůže zařídit, aby se někdo jiný zbavil bolestivých vzpomínek nebo zážitků, které potřebuje uvolnit, aby se mohl vyléčit. Pasivní síla je ze své podstaty závislá na vnějším zdroji, a proto působí proti úsilí celého kořistníkova biologického organismu oprostit se ode všeho, co z něj vysává energii. Kořistníci jsou prakticky naprogramováni na konvenční léčbu, což nemusí být vždy špatné, protože zůstávají-li pasivní, je to pro ně nejvhodnější způsob léčení.

Přesměrování síly

Mé semináře navštěvují většinou lidé, kteří si uvědomují, že potřebují změnit svůj život. Mají strach opustit partnera, nebo odejít ze zaměstnání, nebo se snaží nalézt způsob, jak se vyrovnat se situací, která odporuje jejich emocionálním potřebám. Asi bych se nedopočítala, kolikrát už mi lidé řekli: "Myslím, že mi bylo líp, než jsem si uvědomil, jak jsem nešťastný."

Jakmile si ovšem uvědomíte své emocionální potřeby, už na ně nemůžete zapomenout. Jakmile si uvědomíte zdroj jakékoli nespokojenosti, nemůžete takové vědomí vymazat. Musíte učinit rozhodnutí. Schopnost učinit rozhodnutí je aktivní síla -- a pocit, že máte aktivní sílu, je zároveň vzrušující a hrozivý, protože chcete změnit ty části svého života, které už nejsou přiměřené. Jakmile je změníte, chcete se vypořádat také s těmi aspekty života, které vás neuspokojují.

Změnit život je často obtížné vzhledem k existujícím závazkům. Věrnost obvykle poznáme v rámci rodinné struktury a jako spojení s rodinou. Věrnost sobě je však zcela odlišná ctnost a její zachovávání může vyvolat v rodině nebývalé pozdvižení. Když začne být věrná sama sobě například vdaná žena, může si uvědomit, že už nemůže nadále setrvat v manželství. Když se s tím pak svěří manželovi, uslyší námitku: "Pomysli na děti." To je běžný příklad střetu skupinové a osobní věrnosti. Žijeme-li v neuspokojivé situaci, můžeme se na nějaký čas pokusit ctít požadavky skupinové věrnosti a nemyslet přitom na vlastní emocionální potřeby. V určitém okamžiku je však naše emocionální tělo dostatečně silné, že mysl nemůže nadále klamat srdce. Nespokojená žena buď ukončí svůj vnitřní zmatek tím, že zůstane v manželství, nebo bude usilovat o rozvod s pocitem viny, že porušila věrnost skupině -- své rodině. Po pravdě řečeno neexistuje mnoho způsobů, jak úspěšně uplatnit osobní potřeby v situaci, která vznikla předtím, než jste si je uvědomili.

Julie přišla na můj seminář, protože měla rakovinu vaječníků a prsu. Její manželství už několik let nefungovalo. Chtěla se vyléčit z rakoviny, ale žila s mužem, který jí zcela opovrhoval. Často Julii říkal, že se mu hnusí už od pohledu, ačkoli šlo o nesmírně přitažlivou ženu. Aby si ho získala, držela přísnou dietu a neustále cvičila. Hovořila o sobě jako o zdatné manipulátorce, což měl být způsob, jak se s neuspokojivým manželstvím vypořádat, i když tím nedosáhla toho, po čem toužila. Pokud chtěla upoutat pozornost svého manžela, vymýšlela si zajímavé historky o lidech, které údajně potkala na nákupech. Jednou mu zatelefonovala do kanceláře, aby mu vyprávěla vymyšlený příběh o muži, který se ji pokusil znásilnit, když byla běhat. Ať se snažila sebevíc, nic nedokázalo vyvolat jeho zájem nebo respekt.

Další problém v jejich vztahu představovaly peníze. Třebaže Juliin manžel vydělával dost, dával jí nízké kapesné a vyžadoval vyúčtování každého nákupu. Ani přes takové ponižování nikdy neuvažovala o tom, že by si našla práci a vydělávala si na své potřeby, protože byla přesvědčená, že je neschopná.

Sex mezi oběma manželi ustal dva roky po svatbě. Snaha udržet při životě tuhle součást manželství přinesla Julii jenom další ponížení. Když zjistila, že má rakovinu, manžel s ní odmítl spát v jedné posteli. Julie proto začala spát na podlaze před vchodem do koupelny. Manžel ji musel každé ráno cestou do koupelny doslova překročit a občas si na ni dokonce odplivl, když k němu vzhlédla a požádala ho o pomoc.

Když jsem se Julie zeptala, proč od něj neodešla, odpověděla, že se o sebe nikdy nedokázala emocionálně a finančně postarat a v té době prý potřebovala víc než kdy jindy někoho, kdo by o ni pečoval. Kdykoli hovořila o manželovi, tvářila se téměř jako očarovaná a tvrdila, že je to nesmírně obětavý muž, který má prostě moc práce. Prý ji skutečně miluje, jenom neumí dát najevo své city.

Když jsem Julii navrhla, aby zkusila psychoterapii, odmítla s poukazem na to, že podle jejího manžela je to stejně k ničemu. Doporučila jsem jí, aby udělala něco pro své tělo a začala jíst zdravou stravu a pravidelně brala vitamíny. Julie odvětila, že by mé návrhy přijala, kdyby s tím souhlasil její muž.

Z hlediska energie je významné, že Julie onemocněla rakovinou ženských orgánů -- nejprve vaječníků a poté prsu. Její nemoc byla symbolickým vyjádřením pocitů odmítnutí jako ženy. Naše pohlavní orgány obsahují biografickou energii, konkrétně energii našich vztahů k lidem, ale také způsob bytí ve vnějším prostředí. Julie si nedokázala představit, že by měla nějakou osobní sílu, protože považovala svého manžela za zdroj svého bezpečí; její organismus neustále přijímal "signály bezmoci". Do roka zemřela.

Typy lidí s aktivní silou se výrazně liší od kořistníků jako Julie. Jsou to lidé, které motivují vlastní potřeby -- jsou přesvědčeni, že péče o sebe sama je prvořadá, a jejich energetické okruhy jsou připojené k vědomí, síle a emocionální odolnosti. Takoví lidé jsou schopni udělat vše pro to, aby si uchovali vyrovnanost těla, mysli a duše.

Joanna měla podobně jako Julie nefungující manželství a rakovinu prsu. Ačkoli její manželství nebylo tak emocionálně vyčerpávající, neobešlo se bez problémů. Joannin manžel Neal udržoval styky s několika ženami. Joanna o tom věděla, ale snažila se to přehlížet. Aby se s tím nějak vyrovnala, začala navštěvovat kursy určené pro ženy, které chtějí získat sílu a sebevědomí. Nakonec pochopila, že Nealovo chování narušuje její emocionální hranice. Joanna nikdy předtím neuvažovala z hlediska emocionálních hranic. Podobně jako většina lidí uzavřela manželství s myšlenkou, že dva lidé by měli tvořit jeden emoční systém.

Joanna si brzy uvědomila, že rakovinu prsu -- část těla související s dáváním a výživou -- vyléčí pouze v případě, že učiní kroky nezbytné k tomu, aby si vážila sama sebe a získala sebeúctu. Postupně získala vnitřní představu sebe sama jako silného jednotlivce. Tím, že o sobě uvažovala jako o jednotlivci, získala k sobě vztah, jaký si nikdy nedokázala představit, protože její představa vlastní totožnosti vždy vyžadovala partnera.

Jakmile si Joanna uvědomila své potřeby, použila vnitřní sílu: požádala Neala, aby dodržoval manželský slib. Slíbil, že se to změní -- ale jeho slib nevydržel ani měsíc. Joanna si nakonec uvědomila, že ho nemůže změnit -- a že se sama změnila natolik, že už nemůže jeho emocionální zneuctívání nadále trpět. Aby se mohla vyléčit z rakoviny, musela vystoupit ze situace, která jí ničila zdraví. Rozvedla se s Nealem a uzdravila se.

Podpůrné skupiny pro nemocné lidi často přivádějí své členy k tomu, aby se novým způsobem vymezili. Když si přiznají své potřeby a následně přehodnotí svůj život, obvykle připustí, že jejich současná situace není přijatelná pro člověka, kterým chtějí být, a rozhodně nepřispívá k jejich léčení. Uvědomují si, že musí udělat něco pro to, aby se změnili. Během procesu léčení se učí držet si odstup od předmětů nebo lidí, kteří jim vysávají sílu z těla.

Léčení znamená pro řadu lidí děsivou zkušenost, protože vyžaduje změnu. Tito jednotlivci vědí, ať vědomě či nevědomě, že odpojení jejich energetických okruhů od zdroje síly je totéž, jako kdyby se s ním navždy rozloučili. Ocitají se ve znepokojující situaci, kdy se chtějí odpojit od zdroje síly, a zároveň se jej držet. Někteří lidé se pokoušejí žít v obou světech zároveň, přičemž neobývají ten, který jim nevyhovuje, ale přitom nikdy zcela nevstoupí do toho dalšího. Mnoho lidí tak doputuje k léčivému prameni, ale jakmile tam dorazí, nemohou se napít.

Léčení vyžaduje čin. Nejedná se o pasivní událost. Vyžaduje se od nás, abychom čerpali z vnitřních zdrojů, vzdali se zastaralých přesvědčení a vzorců chování a pohlédli na sebe zdravým způsobem -- abychom vstali z postele a chodili.

Jak si osvojit symbolické zření

Až budu v druhé části této knihy popisovat témata síly obsažená v naší psýché a biologickém organismu, pokuste se určit svůj vztah ke každému ze sedmi center síly ve svém těle. Buďte sami předmětem prvního intuitivního hodnocení. Časem zjistíte, že si stále více uvědomujete neobyčejný svět za svýma očima. Nakonec si osvojíte symbolické zření, schopnost používat intuici k vysvětlení symbolů síly ve vašem životě.

Pro začátek vám nabízím následující pokyny. Když chce člověk vidět víc, je nevyhnutelné léčení. Potřebujete však nějaký vnitřní způsob, jak informaci vstřebat, aby pro vás byla skutečná.

Především musíte zaměřit pozornost na to, abyste se naučili symbolicky interpretovat životní události. Nalezněte v nich význam. Přemýšlejte o tom, jak souvisejí s vaším zdravím, a snažte se je vnímat pocitově. Věnujte pozornost každodenním potížím a tomu, jak na ně reaguje vaše mysl a duch. Všímejte si, co vás připravuje o sílu a kde tuto ztrátu pociťujete. Zhodnoťte duchovní a biologickou činnost, která se následkem toho objevuje.

Za druhé, myslete na sebe neustále jako na energetickou bytost, a ne pouze fyzickou. Vaše energetická část vysílá a přijímá všechny vaše myšlenky a interakce. Neustále mějte na mysli, že vaše biografie se stává vaší biologií, neboli že všechny životní zkušenosti se ve vašem organismu uchovávají. Zvykněte si hodnotit lidi, zkušenosti a informace, které pouštíte do svého života. K rozvinutí symbolického zření je nutné vyvinout určité úsilí: vědomě a pravidelně hodnoťte své vztahy a jednání a jejich vliv na vaši emoční a fyzickou sílu. A nezapomeňte, že chcete-li určitým způsobem vnímat, budete narušovat přijímání energetické informace.

Za třetí, provádějte vlastní energetické hodnocení každý den. Až získáte zkušenosti, pozorování vám zabere jenom chvilku. Řiďte se modelem lidského energetického systému popsaným v druhé kapitole. V tichu a objektivně několik minut pozorujte každé centrum síly. Nečekejte, až onemocníte, abyste začali dbát o zdraví svého energetického systému. Naučte se vnímat napětí, které se hromadí ve vašem energetickém poli, a učiňte kroky k tomu, abyste se vyléčili na úrovni energie. Zvykněte si na pravidelné hodnocení sebe sama.

Za čtvrté, zjistíte-li úbytek energie, soustřeďte se pouze na nejpodstatnější skutečnosti, které vám mohou pomoci energii opět získat. Vždycky si položte otázku: "Proč ztrácím energii?" Při léčení jakékoli nerovnováhy -- ať energetické nebo fyzické -- musíte vždy zapojit mysl a srdce. Snažte se vidět za fyzické příznaky krize. Mějte na paměti každou ze sedmi posvátných pravd energie (jak je popisuji v kapitole druhé). S vaší napjatou situací bude souviset jedna nebo více těchto pravd. Položte si otázku, která z nich je v této situaci symbolicky zastoupena.

Máte-li krizi v zaměstnání, budete si chtít připomenout například posvátnou pravdu Cti sebe sama. Může se dotýkat témat, která se ve vašem životě odehrávají. Zachytíte-li tento vjem, vymaníte se z iluze -- získáte tak duchovní nebo symbolický nadhled potřebný k tomu, abyste vlastní situaci interpretovali neosobně a vzali si z ní ponaučení, které vám nabízí.

Duchovní instrukce nás učí, abychom soustředili pozornost na sebe -- nikoli sobecky, jde pouze o vědomý způsob hospodaření s energií a silou. Vaším pátým úkolem tedy bude naučit se rozpoznat, co spíše než kdo vám odčerpává sílu. Uvědomte si, že člověk, který vám podle vašeho názoru odčerpává energii, je pouze odrazem některé části vás samých. Když na někoho žárlíte, není pro vás důležitá ona konkrétní osoba, ale stínová stránka vaší povahy, která se v této osobě odráží. Ve skutečnosti taková osoba slouží jako váš učitel. Vašemu léčení nepomůže, budete-li se soustředit na člověka, na něhož žárlíte. Dostane se vám jenom dalších učitelů, a každý z nich bude silnější než ten minulý. Vaším úkolem je odnést si ponaučení, které vám učitel nabízí, aniž k němu cítíte nevraživost.

Pokud dospějete k chybnému závěru, že určitá osoba může za váš pocit vyčerpanosti, sklouzáváte do strachu a viny. Musíte se znovu zaměřit na své centrum síly, dokud nezískáte informaci, jaký druh síly rozdává dotyčná osoba ve vztahu k vám. Jakmile dokážete vnímat lekci a ne učitele, dosáhli jste významného přínosu symbolického zření: vidíte pravdu, kterou vám tato situace přináší.

Za šesté, zjednodušte požadavky na léčení. Požadavky na vyléčení jakékoli nemoci jsou v zásadě tytéž. Představte si nemoc jako poruchu síly -- téměř jako technické selhání. Jakmile zjistíte, která posvátná pravda odpovídá vaší situaci, vystavte svůj vnitřní léčivý proces na poučení, které vám tato pravda přináší. Kombinujte vnitřní léčení s jakoukoli základní konvenční léčbou a držte se svého programu. Použijte náležitým způsobem jakoukoli podporu, kterou potřebujete. Nezapomeňte, že vaším úkolem je projít zraněním, nikoli v něm žít. Nemarněte čas tím, že budete myslet, jednat nebo se modlit jako oběť. Budete-li si připadat jako oběť, nemoc to jenom zhorší, a kdyby se z toho stal obvyklý stav mysli, byla by to nemoc sama o sobě.

Dělejte vše, co je potřebné k podpoře fyzického těla včetně užívání vhodných léků, pravidelného cvičení a náležitého stravování. Zároveň udělejte vše, co je nezbytné k podpoře vašeho energetického těla: uzavřete nedokončené záležitosti a odpusťte všem, kteří vám v minulosti způsobili nějaké zranění. Proveďte všechny osobní změny, které jsou nezbytné k tomu, aby nastalo léčení: odejděte z nevyhovujícího zaměstnání, rozveďte se, začněte meditovat nebo se naučte jezdit na běžkách. Nezáleží ani tak na konkrétních změnách. Ve skutečnosti jde o to, udělat změny, které léčení vyžaduje.

Neléčí slova, ale činnost. Je důležité zachovávat pozitivní přístup, ať máte jakoukoli nemoc. Léčení vyžaduje především oddanost a odevzdanost. Vizualizace nepřinese žádné výsledky, když ji budete provádět jednou týdně, a jediná návštěva tělocvičny vašemu tělu také moc neprospěje. K tomu, aby si člověk vyléčil tělo nebo vyřešil životní problémy -- nebo vyvinul symbolické zření --, je zapotřebí každodenní praxe a pozornost. Zvlášť léčení nemoci může vyžadovat plné nasazení, ačkoli je možné požadované kroky zjednodušit.

Jestliže používáte komplexní léčebný "balík" -- což může znamenat několik různých terapií a terapeutů, několik lékařů, bylinných a vitamínových programů -- ale děláte jenom malé nebo žádné pokroky, můžete ve skutečnosti sami bránit vlastnímu léčení. Skutečnost, že byste mohli být zdraví, vás možná ohrožuje víc, než si uvědomujete. Možná nedokážete zapomenout na nějakou negativní zkušenost z minulosti nebo je možné, že by uzdravení změnilo rovnováhu sil mezi vámi a jiným člověkem. Zkuste o tom sami popřemýšlet, protože některé nemoci jsou pochopitelně mnohem vážnější než jiné a nemožnost vyléčení nemusí vždy znamenat, že se léčení bráníte. Jestliže vám s léčením nedokáže pomoci ani deset různých terapií a terapeutů, pak byste se měli zamyslet nad možností vědomého nebo nevědomého zásahu. Je vysoká pravděpodobnost, že vaše léčení může zahrnovat přípravu na konec fyzického života.

Za sedmé, zjednodušte svoji duchovnost. Během svých pozemských studií nebes jsem došla k závěru, že nebe není nijak složitá sféra. Vaše osobní teologie by proto neměla být složitá. Zkuste věřit jenom tomu, co lze považovat za prvotní nebeské zákonitosti. Například:

* Každou situaci lze během chvilky změnit a každou nemoc je možné vyléčit. Bůh není omezen lidským časem, prostorem nebo fyzickými zájmy.
* Buďte důslední: žijte to, čemu věříte.
* Změna je trvalá. Každý život prochází obdobím těžkých změn i klidu. Naučte se plynout s proudem změn, aniž se jim snažíte zabránit.
* Nikdy nehledejte štěstí u jiného člověka -- štěstí je vnitřní, osobní postoj a odpovědnost.
* Život je v zásadě zkušenost učení. Každá situace, problém a vztah obsahuje určitou zprávu, kterou stojí za to poznat nebo naučit jiné.
* V každé situaci funguje pozitivní energie účinněji než negativní.
* Žijte v přítomném okamžiku a odpouštějte ostatním.

Nic nezískáme, jsme-li přesvědčeni o tom, že nebe "myslí a koná" složitým způsobem. Je mnohem lepší a účinnější naučit se myslet stejně jako nebe -- v jednoduchých a věčných pravdách.

Se vší pravděpodobností jsme si zkomplikovali život mnohem víc, než je nezbytné. Chceme-li dosáhnout zdraví, štěstí a rovnováhy energie, musíme se zaměřit spíše na pozitivní než na negativní věci a žít způsobem, který duchovně odpovídá tomu, o čem víme, že je pravda. Učiníme-li pouze tato dvě rozhodnutí, umožníme síle obsažené v našem božském biologickém systému, aby působila na obsah a směřování našeho života.

Jde o to, abychom se všichni naučili tytéž pravdy a umožnili své božské podstatě, aby pracovala v nás a skrze nás; je to jednoduchý úkol, byť nijak snadno proveditelný. Ve svém životě se setkáváme s různými lidmi a odlišnými situacemi, což nám však přináší stejné úkoly i vliv na tělo a ducha. Čím více jsme schopni tuto pravdu poznat, tím snáze se můžeme naučit symbolickému zření -- schopnosti prohlédnout fyzické iluze a rozpoznat lekci, kterou nám životní úkoly nabízejí.

Hodnocení knihy

ohodnoťte knihu  

Přestože mám stovky knih o zdravém způsobu života, alternativní...
Tato kniha mi umožnila "pochopit" a začít na sobě pracovat....
Caroline napsala několik neuvěřitelných knih. Tato však zůstává...
Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Caroline Myssová: Posvátné smlouvy. Jak probudit svůj božský potenciál

Jyoti: Anděl zavolal mé jméno. Příběh transformativní energie, která přebývá v těle

Bija Bennettová: Emoční jóga. Jak tělo může uzdravit mysl

Joan Borysenko: Cesta ženy k Bohu

Miranda Gray: Rudý měsíc. Jak chápat a používat tvůrčí, sexuální a spirituální dary menstruačního cyklu

Bonnie Greenwellová: Energie transformace. Průvodce procesem probouzení Kundaliní

Carol Schaefer: Pro příštích sedm generací. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země

Jiddu Krishnamurti: Vnitřní revoluce

Rob Preece: Odvaha cítit. Buddhistické praxe pro otevření se druhým

Gabrielle Roth : Mapy k extázi. Léčivá cesta pro nespoutaného ducha. Učení městské šamanky

Rob Preece: Moudrost nedokonalosti. Proces individuace v životě buddhisty

Neil Douglas-Klotz: Aramejský Otčenáš. Meditace na Ježíšova slova

MUDr. Guo Li: Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví

Robert E. L. Masters a Jean Houstonová: Druhy psychedelické zkušenosti. Klasický průvodce účinky LSD na lidskou psychiku

Yongey Mingyur Rinpočhe: Radost ze života. Štěstí jako vědecká disciplína

Tenzin Wangyal, Rinpočhe: Léčení formou, energií a světlem. Pět elementů v tibetském šamanismu, tantře a dzogčhenu

Rob Nairn: Žití, snění, umírání. Praktická moudrost z Tibetské knihy mrtvých

Radek Chlup, (editor): Pojetí duše v náboženských tradicích světa

Připravujeme:

Dalajlama a Francisco J. Varela: Spánek, sny a umírání. Objevování lidského vědomí