Rúmí
Masnaví
Básně vnitřního smyslu

2. opravené. vyd. 2001, ISBN 80-85905-91-4, Brožovaná, 240 str.

doporučená cena: 268 Kč
naše cena
: 214
ušetříte: 54
SLEVA: 20 %
Obsah stránky:
Anotace | o autorovi | Píseň o flétně | O ptáku a lovci | Gazely | Ukázková miniknížka v pdf

O ptáku a lovci

Jeden člověk lstí ulovil ptáka do sítě,
pták mu řekl: "Urozený, všichni chválí tě,
hubeného ptáčka chytils, tím můžeš být jist,
teď, ó moudrý chystáš se mne oškubat a sníst.
Snědls přece krav a ovcí, co si hrdlo přálo,
za oběť tvé chuti padlo velbloudů ne málo,
nenasytil-li ses dosti za tu dobu snad,
mé drobné tílko ti rovněž nezažene hlad.
Proto mě teď milostivě propusť, mír mi přej,
šlechetný, vážený muži, dále neváhej!
Dej mi svobodu a já ti své tři rady dám
zda jsem rozumný či hlupák, poznáš z toho sám.
První radu poskytnu ti ihned bez váhání,
prozradím ji, dokud spoután jsem tvou pevnou dlaní.
Z vršku zídky dám ti druhou po svém osvobození,
z té rady se zaraduješ, užitek mít budeš z ní.
A pak naposled tu třetí na stromě už chci ti dát,
abys měl v životě štěstí, ba i prospěch z těch tří rad.
Poslyš první, ač mě lehce držíš ještě v ruce své:
Nikomu a nikdy nevěř, co je nemožné!"
Sotva první poučku dal pták v lovcově dlani,
vzlétl, sedl na zídku a usadil se na ní.
Pokračoval: "Nad minulým není radno nýt a lkát,
co odešlo, toho přece nemá smysl litovat!"
Dále řekl: "Prozradím ti, drahocennou perlu mám,
váží deset dirhamů a v zobáku ji ukrývám.
Kdyby padla do tvých rukou, bohat bys i s dětmi byl,
ten poklad by rodinu tvou jistě navždy zajistil.
Propásl jsi perlu a věz, kdybys sto let žil,
podobnou bys v širém světě nikde nespatřil."
Tu lovec, jak rodička v přetěžké chvíli, tady
do nářku se dal a rval si vousy z řídké brady.
Zdrcen, sklíčen sténal: "Oh, oh, jak jsem hloupý byl,
proč jsem to jen udělal, ach, jak jsem pochybil.
Proč jsem tě jen poslechl a svobodu ti dal -
ty jsi mě svou úskočností pustě oklamal!"
Pták mu na to: "Nedal jsem ti radu, která zněla,
aby ses netrápil nad tím, co se stalo včera?
Nehořekuj, že minulo, o čem neměls tuchy?
Nerozuměl jsi mé radě, neboj si snad hluchý?
Jiná rada, jíž jsem ti dal jako druhou - nebo ne?
byla: Nikdy nikde nevěř tomu, co je nemožné.
Vážím sám tři dirhamy, jak mohu - hlavou projít nech! -
mít v zobáku vzácnou perlu o deseti dirhamech?"
Lovec se zas vzpamatoval, řekl: "Dobrá, v téhle chvíli
řekni mi svou třetí radu, ptáčku zkušený a milý!"
Pták mu pravil: "Dobrý skutek vykonal jsi, aniž víš,
mou třetí radu si tedy plným právem zasloužíš."
To řekl a vesele pak rozhlédnuv se v okolí
svobodný odlétl v dáli do stepí a do polí.

Dávat radu hlupákovi, jenž je duchem chudý,
je jako klíčivé zrno sít do slané půdy.
Díra hlupáka a hlupce záplatou je k nespravení,
sémě moudrosti jim nikdy pranic platné není.
Protože je hlupák sluhou vždy své vlastní hlouposti,
dáš mu radu - přeslechne ji. Dál slouží své tuposti.

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu