Mary Craigová
Krvavé slzy.
Čínská okupace Tibetu 1951-1991

13. kapitola

      Kapitola 13
      Čínský Vietnam, 1969-1976

      ...V létě 1970 došlo k rozsáhlému povstání v jihozápadním Tibetu, které se rozšířilo do jedenasedmdesáti okresů TAO a vyžádalo si životy dvanácti tisíců Tibeťanů a více než jednoho tisíce čínských vojáků. Po něm následovala krvavá čistka, která měla za cíl vyhladit opozici ze všech vrstev tibetské společnosti. Vyšlo najevo, že v povstáních hráli hlavní úlohu tibetští kádři, a nedůvěra, kterou k nim Číňané již dlouho pociťovali, se změnila v nesmiřitelné nepřátelství a tisíce jich bylo naráz sesazeno. Policejní teror nabyl nebývalého rozsahu a začaly se pečlivě přezkoumávat materiály, které o každém Tibeťanovi shromažďovala tajná policie. Podrobně to líčí John Avedon:

      "Během překvapivých nočních nájezdů bylo zatčeno tisíce lidí, kteří byli odvezeni do vězení a vyslýcháni. V každé oblasti vybrali skupinu deseti až dvaceti lidí, které pro výstrahu stihl jeden ze tří osudů - thamdzing, uvěznění nebo veřejná poprava. V každém okrese vystavovali fotografie těch, kteří měli být popraveni. Na těle nebo na tváři měli namalované nezbytné rudé X a pod fotografií byly vyjmenovány jejich zločiny shrnující "protistranické a protilidové aktivity". Samotné popravy probíhaly na velkých veřejných shromaždištích. Čínští dozorci utahovali svým obětem kolem krku drát (aby nemohly vykřiknout poslední slova vzdoru) a stříleli je zezadu do zátylku. V první řadě přinutili stát příbuzné, kteří hned po popravě museli aplaudovat, poděkovat Straně za "laskavost", že z jejich středu odstranila "zlé živly", a nezakryté, ještě teplé a zakrvácené mrtvoly pak bez veškerých ceremonií pohřbít v improvizovaném hrobě."