Krvavé slzy.
Čínská okupace Tibetu 1951-1991
Recenze: Martin Slobodník: Recenze
klíčová slova: Craigová, Mary - Čína - dalajlama - Himálaj - Indie - Krvavé slzy - lidská práva - politika - Střední Asie - Tibet
Předmluva J. S. dalajlamy
Vstup čínských komunistických sil do Tibetu před více než čtyřiceti lety byl prvním krokem útočného tažení proti nezávislému a mírumilovnému lidu, které s nezmenšenou silou pokračuje dodnes. Pod praporem osvobození byli napadeni obyvatelé Tibetu, celý způsob jejich života, a 1,2 milionu jich následkem toho zahynulo.
Lidé Tibetu jsou ve vlastní zemi ponižováni a ožebračováni, tisíce jich jsou vězněny, mučeny a podrobovány všemožným druhům nedůstojného zacházení.
Bylo zničeno několik tisíc klášterů, mniši a mnišky byli vyhnáni a s ohromnými klášterními knihovnami a cennými artefakty zmizely nejen naše náboženské a kulturní poklady, ale také náš tradiční vzdělávací systém. V dnešní době přicházejí z Tibetu mladí lidé, kteří neumějí číst a psát ve vlastním jazyce, a nemají proto přístup ke svému přirozenému dědictví.
Pohrdání národem Tibeťanů završuje rafinovaná čínská politika přesunu obyvatelstva. Množství čínských usedlíků znásobuje početné stavy okupačních sil a objevila se skutečná hrozba, že Tibeťané se ve vlastní zemi stanou menšinou. Už nyní jsou špatně vzdělaní, nezaměstnaní, jsou jim upírána základní lidská práva a nakládá se s nimi jako s občany druhé kategorie.
Přesto jejich duch zůstává nezlomen. Při opakovaných demonstracích proti čínské nadvládě riskují život právě mladí lidé, kteří starý Tibet nikdy nepoznali tak jako starší generace.
My v exilu jsme měli štěstí, že se nám podařilo zachovat naše náboženské a kulturní tradice, vychovat děti, a také se poučit o demokracii a experimentovat s jejími mechanismy.
Číňané Tibet označují za součást své "vlasti", ale kdyby v civilizované společnosti někdo zacházel s dětmi tak, jak oni nakládají s Tibeťany, okamžitě by byly předány do lepší péče. Lidé by si měli uvědomit, že Tibeťané svou zemi během její dlouhé historie nikdy neuznali za součást Číny.
V době, kdy plamen svobody a demokracie hoří v mnoha zemích světa stále jasněji, potřebuje tibetský národ ochranu založenou na mezinárodním zájmu a podpoře. Z toho důvodu je nezbytné, aby si svět plně uvědomil, co se v Tibetu během uplynulých čtyř desetiletí odehrálo. Tato kniha to říká velmi jasně, a já jsem Mary Craigové za její cenný příspěvek skutečně vděčný.
