Chow, Kit; Krammerová, Ione
Všechny čaje Číny

O japonském čajovém obřadu

Mnoho věcí, které jsou považovány za požitky života, jako např. sladkosti, bohatý stůl, alkohol a kouření, nejsou při bližším zkoumání pro nás příliš prospěšné. Oddávat se jim může rovněž přispívat k svému vysokému krevnímu tlaku, obezitě, srdečním chorobám, cukrovce i třeba rakovině.

Oproti tomu čaj, vychutnávaný po celém světě, je jedním z těch vzácných pokladů, které jsou našemu zdraví skutečně prospěšné. Čaj prokázal svou schopnost rušit škodlivý vliv našich ostatních libůstek.

Zatímco toto zjištění může být pro obyvatele Západu překvapením, v zemích Orientu je to všeobecně známo již nejméně 2 000 let... Vědomost o prospěšnosti čaje je základem pokračujícího výzkumu čaje v Číně, Japonsku a ostatních zemích Asie a nového zkoumání na Západě. Podle čínských lékařů, kteří se tímto oborem zabývají, může pití čaje pomoci odvrátit některé z nejtěžších srdečních chorob. Novodobý vědecký výzkum jak na Západě, tak na Východě ukazuje, že pravidelné pití čaje může snížit hladinu krevních tuků a zamezit hromadění cholesterolu v krvi. Čaj může hrát významnou roli při udržování nižší tělesné váhy. Povzbuzováním činnosti ledvin a ostatních vnitřních orgánů zamezuje tvoření kamenů. Vliv čaje na prevenci rozvoje rakoviny je předmětem několika současných studií.

První mezinárodní sympozium o čaji a zdraví, pořádané v New Yorku počátkem března 1991, dospělo k závěru, že "čaj - zejména zelený čaj z Dálného východu - by se mohl stát populární a účinnou zbraní ve válce proti chronickým chorobám" (New York Times, 14. 3. 1991). Zdravotní odborníci na této konferenci skutečně potvrdili údaje naší kapitoly "Čaj a vaše zdraví" o schopnosti čaje "snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, zamezit působení mnoha karcinogenů a zabránit růstu rakovinových nádorů".

Blíže viz 9. kap. "Čaj a vaše zdraví".

Profesorka Mičiko Hiramacu, ředitelka Japonského kulturního střediska na Foothill College v Los Altos Hills, jižně od San Francisca, o duchu japonského čajového obřadu napsala (viz 5. kap. "Japonské čajové umění"):

"Existují čtyři principy: harmonie (wa), úcta (kei), čistota (sei) a klid (džaku).

Harmonií se rozumí harmonie mezi lidmi navzájem, mezi lidmi a předměty v čajovně, mezi čajovnou a přírodou. Pára z vařící se vody připomíná plující oblaka a bublání kotlíku zvuk větru, šumícího ve větvích borovic. Čajový obřad je Cesta, jež nás uvádí do harmonie s přírodou, a vychutnání tohoto okamžiku je součástí jejího poslání. Pití čaje utišuje nejen obyčenou žízeň, ale tiší také žízeň po poznání, pravdě a klidu. To je ča-no-ju v nejširším smyslu slova.

Úcta znamená harmonický vztah k druhým. To zahrnuje všechny podoby nesobeckosti. Kameny na stezce jsou tu pro to, abychom na ně šlapali. Slouží hostům. I voda je nesobecká. Obětuje sama sebe, aby smývala špínu. Plamen v kamenné lucerně sám sebe pohlcuje a osvětluje stezku. Procházíme nízkými dveřmi, abychom si uvědomili, jak jsme každý bezvýznamný.

Všichni si omyjeme ruce a vypláchneme ústa. To nám připomíná vnitřní čistotu, potřebu očistit své nitro. Všechny myšlenky zanecháváme před prahem chýše, takže mysl zůstává bez poskvrn.

Očišťujeme se skrze pět smyslů. Zurčení vody a klapnutí naběračky nám připomene ticho za okny, a náš sluch je tím očištěn. Pohlédneme na květinu a náš zrak je očištěn. Dotýkáme se náčiní - hlíny proměněné v krásno - a tak je očištěn i náš hmat. Vůně květiny a kadidla očišťuje náš čich a čaj naši chuť. Je-li očištěno všech pět smyslů, je čisté i naše nitro.

Klid je nejdůležitější ze všech principů. Znamená žít v souladu s ostatními a respektovat je. Jen tak můžeme pociťovat klid a mír v mysli. Přijímáme sami sebe takové, jací ve skutečnosti jsme. Snad jsme hloupí a oškliví, ale jsme jedineční. To je pravý význam klidu. Klid znamená také používat věci, jež se nám zdají krásné. Nalézat krásu v hojnosti přírody - také to je klid."