A. Wilkens: Voda - učme se jí rozumět
A. Wilkens: Voda - učme se jí rozumět

A. Wilkens
Voda - učme se jí rozumět


Recenze: Čestmír Klos: Výzkum pohybu vody. Životadárný chaos | Čestmír Klos: Živá a mrtvá voda
1. vyd. 2002, ISBN 80-85905-99-X, brožovaná, 72 str.

doporučená cena: 145 Kč
naše cena
: 116
ušetříte: 29

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | o autorech | o podstatě knihy | ukázky z knihy

Čestmír Klos: Živá a mrtvá voda

      Letní lijavec mě donutil zavřít okno. Sedím za sklem a pozoruji kapky. Jak se v nich hromadí napětí a jak potom jedna druhou strhává a odtékají ve společném proudu.

      Už žiji docela dlouho, a přesto se tímto obrázkem na okně nemohu nabažit. A pokaždé si říkám, proč ta voda neodfrčí rovně dolů, jak jí velí gravitace? Proč teče, zejména na nakloněných plochách, v záhybech, připomínajících říční meandry?

      Tolikrát jsem si tu otázku položil, aniž bych se jakkoli přinutil jít do knih a najít si na ni odpověď. Teď, když se mi taková kniha pod názvem Voda - učme se jí rozumět konečně do rukou dostala, se s obrovským sebeuspokojením ujišťuji, že bych se úplné informace stejně nedobral. Lidé totiž ty nejprostší věci, které je obklopují, velice často neumějí pořádně vysvětlit.

      Proto jsem s obrovským zadostiučiněním vzal na vědomí informaci, že kdesi v lůně Schwarzwaldu usiluje skupina vědců o odhalení souvislostí, jak velice závisí kvalita vody na jejím pohybu.

      Po čtyřiceti letech zkoumání dospěli ti vědci k poznání, že klíčovou roli vody pro život a přírodu nelze pochopit bez pochopení způsobu její pohyblivosti. Už to je obrovský poznatek, přestože ani tito vědci nemají recept, jak to ta pohyblivá voda dělá.

      Už zakladatel Ústavu pro výzkum proudění Theodor Schwenk se odvážil přirovnat pohyblivou vodu k živému organismu. Přestože jsem se nikdy nedověděl, proč se voda jako živá chová a proč se při stékání po šikmé podložce nebo i ve volné krajině klikatí jako živý had...

      A přestože jsem se o živé vodě nedověděl ještě spoustu jiných věcí, na každém kroku vidím, jak vodu zabíjíme. Lehkovážně ji znečišťujeme, vždyť odteče dřív, než si můžeme uvědomit následky svého jednání. K naší představě o vodě patří i to, že z nás smývá špínu. Ale opravdu jsme čistí i na duši, když připouštíme nadměrné znečišťování vody?

      Znečištění vody nejen podle schwarzwaldských vědců nabylo katastrofálního rozměru. Zmizelo mnoho prostoru pro rostliny a zvířata, i u nás doma jsme znehodnotili tisíce pramenů a studní.

      A pak jsme ochotni vyhazovat peníze za zázraky. Nakupujeme všelijaká udělátka, která mají učinit z vodovodní vody vodu nebývalých kvalit. Z větší části to je jen iluze.

      Zákony nás brání, abychom z vodovodních sítí nedostávali jedy a z kohoutku nám dozajista teče uznávaná pitná voda. Jenom některá je však zároveň dobrá.

      Když přenecháme tyto vody vědeckému zkoumání takzvanou metodou kapkového obrazu, zjistíme šokující věc: Vody o stejném chemickém složení mohou být zcela rozdílné ve své pohyblivosti.

      Na jedné straně jsou vody svěží a čilé, na druhé unavené a mdlé bez chuti k životu. Ty první nám chutnají, ty druhé nás nezabijí. Nahlédnutí do pohyblivosti vody je současně nahlédnutím do její podstaty.

      A tak se na stará kolena dovídám, že pohádka o mrtvé a živé vodě je ze života a platí. Voda sice nemá žádné orgány jako živé organismy, je však sama praorgánem všeho živého. Nemá sice zevní rysy života, ale všechny je ztělesňuje.

      Každý z nás každý den komunikuje s vodou. Na různé úrovni rozhodování - od drobných znečištění po vážné zásahy do koloběhu vody v krajině. To snad stojí za prázdninové zamyšlení.

BBC, pondělí 29. 7. 2002, 12:18 SEČ

Hodnocení knihy
kniha zatím nebyla hodnocena

ohodnoťte knihu  

Další naše knížky
DharmaGaia mj. vydala:

Lucien Zell: The Sad Cliffs of Light