Fritjof Capra
Bod obratu.
Věda, společnost a nová kultura

Matěj Turek: Recenze

     Jaderný fyzik a nadšený propagátor ekologického světonázoru Fritjof Capra je u nás znám především jako autor knihy Tao fyziky (The Tao of Physics, 1975, slovensky 1992), v níž se zabývá změnou paradigmatu ve svém původním oboru, tedy ve fyzice, k němuž došlo v první třetině minulého století, a rovněž jako host mezinárodního Fóra 2000, jehož smyslem je mimo jiné také zahájení dialogu o možnostech plynulé transformace a evoluce západního světonázoru.

     Východiskem rozsáhlé studie Bod obratu (The Turning Point: Science, Society and Rising Culture, 1982) je obraz všeobecné, tedy nejen společenské a hospodářské, ale také duchovní, mravní a ekologické krize, jež má své kořeny v novověkém myšlení. Nahlédneme-li do prvního prohlášení Občanského fóra z 23. listopadu 1989, uvidíme, že velice podobně reflektovaly demokratizační síly stav naší společnosti po desetiletích totalitních režimů. Capra uvádí, že čínským výrazem pro slovo "krize" je pojem wei-ti skládající se ze znaků pro "nebezpečí" a "příležitost" - přesně tak by bylo možno charakterizovat i výchozí situaci polistopadové transformace u nás. Caprovi však jde o proměnu hlubší a trvalejší.

     Úvodní kapitola představuje základní myšlenky, na nichž je vybudována ekologická ideologie, která se ani přes konec studené války nemusela nějak výrazněji měnit a která dnes začíná hrát v některých oblastech, například v politice, poměrně významnou roli. Klíčem k budoucnosti je podle Capry změna pohledu z redukcionistického na holistický a osvobození se od ustrnulých stereotypů západního myšlení.

     Další kapitoly pohlížejí touto optikou na vývoj moderního vědeckého poznání od počátku novověku a hodnotí vliv mechanistického paradigmatu na stav západní medicíny, psychologie a ekonomie. Jedna ze zajímavých kapitol je například věnována podrobně rozpracované analýze biomedicínského modelu, na němž je postaveno naše institucionalizované lékařství, a jeho konstruktivní kritice.

     Capra předvídá potřebu sjednotit vědecké poznání na novém humanistickém základě, která byla v devadesátých letech předmětem široké diskuse a zůstává jím dodnes. Poukazuje na styčné body v teoriích dříve neslučitelných vědních oborů. Rovněž předvídá rozvoj kybernetiky a důležitou roli teorie dynamických systémů v dalším směřování vědy. Přibližuje zde přístupnou formou způsob zkoumání světa založený na syntéze hlubinné psychologie, kvantové fyziky a darwinovskou redukcí neomezené biologie, jak jej u nás představují Neubauer, Komárek a další.

     Bod obratu tak může sloužit především jako úvod ke knihám uvedeným v rozsáhlé původní bibliografii vhodně doplněné o české tituly, neboť není možné ani žádoucí provést v jediném svazku hlubší rozbor tolika oblastí lidského poznání a konání, nehledě na to, že jedním z poselství, které si Caprova filozofie osvojila, je vědomí, že na nebezpečné cestě je lepší mít více map než mapu jedinou.

Host, č. 10, 2002