Fritjof Capra: Bod obratu<br> <span class='sub-title'>Věda, společnost a nová kultura</span>

Fritjof Capra
Bod obratu
Věda, společnost a nová kultura

1. vyd. 2002, ISBN 80-85905-42-6, vázaná, 520 str.

doporučená cena: 398 Kč
naše cena
: 318
ušetříte: 80

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Předmluva | Předmluva k českému vydání | 1. kapitola - Obrat doby |

Marie Haisová: Pohlédni jinak na svět vezdejší

       Zpoždění, s nímž se sem dostává kniha Bod obratu, odpovídá našemu "dobíhání Západu" Americký fyzik Fritjof Capra v Bodu obratu reagoval na situaci Západu, a Spojených států především, v sedmdesátých letech a počátkem následující dekády. Měl za to, že různé varující skutečnosti jsou "projevy jedné a téže krize a že tato krize je v podstatě krizí vnímání".

      Recenze

      Capra totiž vedl paralelu mezi vývojem teoretické fyziky první třetiny 20. století, který podrobně studoval, a mezi přístupem ke světu na počátku poslední třetiny téhož věku. Podobně jako tomu bylo ve fyzice, než vědci pochopili, že k atomární podstatě hmoty je třeba přistupovat jinak než z "tvrdých" newtonovských pozic, tak se lidé o půl století později pokoušejí "aplikovat zastaralý světový názor" na novou realitu, které tudíž nerozumějí. "Žijeme dnes v globálně propojeném světě, kde všechny biologické, psychické, sociální a ekologické jevy jsou na sobě navzájem závislé. Pro popis tohoto světa je nutný ekologický úhel pohledu, který karteziánský svět nenabízí," píše autor v předmluvě z dubna 1981. Připouští, že žádná z částí Bodu obratu "není zcela originální a některá témata jsou možná představena poněkud zjednodušeně. Avšak způsob, jakým jsou jednotlivé části začleněny do celku, je podstatnější než části samé. Návaznosti a vztahy mezi různými koncepty představují jádro mého vlastního příspěvku." I současnou situaci v České republice je třeba vnímat v kontextu; nejlépe rovnou celosvětovém. Neboť apel "Mysli globálně, jednej lokálně" platí i opačně: "Mysli lokálně, jednej globálně". Caprův Bod obratu nepřímo poskytuje návod, jak lze naše "zpoždění" za světem vyrovnat, jak se ke zdejší skutečnosti nově postavit.

      Teorie versus realita

      Tuzemští politici bez ustání předkládají veřejnosti jednoduchý ekonomický model, který se slovy spisovatele Oscara Wilda dá vyjádřit takto: Můžete zjistit cenu čehokoliv, ovšem nedozvíte se hodnotu ničeho. Takové rozpory vysvětluje fyzik Capra prostoupením západní civilizace mechanistickým pohledem na život: "Jedním z důvodů, proč je pojem `zisku` zkreslený, je umělé rozdělení ekonomiky na soukromý a veřejný sektor, což vede ekonomy k tomu, aby ignorovali vztah mezi osobními zisky a veřejnými náklady."

      Zdánlivě elegantní ekonomické modely se v běžném životě projevují jako nerealistické, ba idealistické, neboť jsou založeny na klasické myšlence volného trhu, na němž mají všichni kupující a prodávající stejné informace a možnosti. Fakticky to není pravda. Ve většině průmyslových zemí ovládají nabídku korporace: jednak reklamou, jednak vlivem na státní politiku. Celkem pochopitelně se Fritjof Capra, absolvent fyziky na vídeňské univerzitě, podrobně věnuje jaderné energetice. Píše o fatálních důsledcích skladování vysoce účinného plutonia, které by v USA - podle některých odhadů - mohlo mít od roku 2020 za následek půl milionu onemocnění rakovinou plic ročně. "Z hlediska těchto odhadů je těžko pochopitelné, jak někdo může nazývat jaderné elektrárny bezpečným zdrojem energie."

      Téma zdraví je v podtextu celého Bodu obratu. Je to asi vůbec první publikace na českém trhu, která se takto komplexně věnuje zdraví společnosti právě ve vazbě na životní prostředí a zdraví individua. ("Co je nezdravé pro jedince, je obecně nezdravé pro společnost a okolní ekosystém a naopak.") Zvláštní důraz Capra klade na situaci žen. Všímá si jejich nespokojenosti s postavením ve společnosti. Jako jeden z podivuhodných příkladů "léčby" této frustrace uvádí statistiku, podle níž více než 60 procent předepisovaných psychoaktivních léků a více než 70 procent všech antidepresiv je v USA užíváno ženami.

      Pohled k Slunci

      Autor nabízí nápravu v podobně holistického neboli celostního přístupu jak k životu individua, tak ke společenskému dění. Upozorňuje, že je nutné převzít osobní odpovědnost za své zdraví - ovšem právě v součinnosti se společností. Vládne-li v ní systém, který individuum utlačuje, stresuje, vysává, pak je pro jedince obrovsky obtížné žít zdravě, neboť psychická pohoda je předpokladem fyzického zdraví. V Caprově náhledu je odpovědnost nedělitelná: tudíž i nadnárodní korporace by měly dbát na souvislosti mezi svým konáním a jeho dopady na okolní svět. Capra apeluje na prevenci, aby nebylo třeba "kopat studnu poté, co mám žízeň".

      Fritjof Capra v předmluvě k českému vydání, kterou napsal vloni, připouští, že od časů, kdy Bod obratu koncipoval, "se svět v mnoha ohledech velice změnil", nicméně mu přijde, že změna přístupu od mechanického počínání k celostnímu vnímání "je cosi hlubšího než politické, ekonomické a vědecko-technické změny posledních dvaceti let". Dodejme, že Bod obratu ústí do optimistické vize slunečního věku, kdy společnost bude obrazně i doslova mnohem více energie čerpat ze Slunce. Capra už před dvaceti lety tvrdil, že hlavní překážky tohoto obratu nejsou technické, nýbrž politické. Ta situace bohužel trvá.

Fritjof Capra: Bod obratu. Věda, společnost a nová kultura. Přeložil Miroslav Štýs. DharmaGaia a Maťa, Praha 2002, 524 stran, náklad a cena neuvedeny.

Mladá fronta DNES, 22. 6. 2002