Fritjof Capra
Bod obratu.
Věda, společnost a nová kultura

Předmluva

Těžištěm mého profesionálního zájmu v 70.letech byla dramatická změna v koncepcích a idejích, jež proběhla ve fyzice během prvních tří desetiletí 20. století a kterou stále rozpracováváme v našich současných teoriích o hmotě. Nová pojetí ve fyzice přivodila hlubokou změnu v nazírání na svět; od mechanistické koncepce Descarta a Newtona až k holistickému a ekologickému výkladu, tj. světonázoru, v němž jsem shledal podobnost s poznáním mystiků všech věků a tradic.

Přijmout nový pohled na vesmír nebylo pro vědce na počátku 20.století nikterak lehké. Výzkum jaderného a subjaderného světa je konfrontoval se zvláštní a nečekanou realitou, jež se zdánlivě vzpírala jakémukoli souvislému popisu. Při svém úsilí tuto novou realitu uchopit si vědci postupně a nesnadno uvědomovali, že jejich základní pojmy, jazyk a celý způsob uvažování jsou pro popis atomárních jevů nedostatečné. Tyto potíže nebyly jen intelektuální, ale nesly s sebou i silnou emocionální, dalo by se říci až existenciální krizi. Vědcům trvalo dlouho, než tuto krizi překonali, byli však nakonec odměněni hlubokým pochopením podstaty hmoty a jejího vztahu k lidskému duchu.

Dospěl jsem k přesvědčení, že naše společnost jako celek dnes prochází obdobnou krizí. O jejích četných projevech můžeme každý den číst v novinách. Postihuje nás vysoká inflace a nezaměstnanost, nacházíme se v energetické krizi a v krizi zdravotnictví, ve znečištěném prostředí dochází k ekologickým katastrofám, čelíme rostoucí vlně násilí a kriminality a tak dále. Základní tezí této knihy je, že toto všechno jsou různé projevy jedné a té samé krize a že tato krize je v podstatě krizí vnímání. Podobně jako u krize fyziky ve 20. letech 20. století to vyplývá ze skutečnosti, že se pokoušíme aplikovat pojetí zastaralého světového názoru (mechanistického pohledu na svět, který nám dává karteziánsko-newtonovská věda) na realitu, kterou již nemůžeme na základě tohoto pojetí chápat. Žijeme dnes v globálně propojeném světě, kde všechny biologické, psychologické, sociální a ekologické jevy jsou na sobě vzájemně závislé. Pro popis tohoto světa je nutný ekologický úhel pohledu, který karteziánský svět nenabízí.

Potřebujeme tedy nové paradigma - novou vizi reality. Základní změnu v našem myšlení, vnímání a hodnotách...

Má rozprava o změně paradigmatu je rozdělena do čtyř částí. První část uvádí hlavní témata knihy. Část druhá popisuje historický vývoj karteziánského pohledu na svět a dramatickou přeměnu základních konceptů, kterou přinesla moderní fyzika. Ve třetí části poukazuji na hluboký vliv karteziánsko-newtonovského myšlení na biologii, medicínu, psychologii a ekonomii a představuji svou kritiku mechanistického paradigmatu v těchto disciplínách. Zdůrazňuji přitom omezení karteziánského pohledu na svět i omezení systému hodnot, který leží v jeho základech. Tato omezenost dnes vážně ohrožuje zdraví jedince i celé společnosti.

Tuto kritiku následuje ve čtvrté části podrobná diskuse o nové vizi reality. Tato nová vize zahrnuje vznikající systémový pohled na život, myšlení, vědomí a evoluci, dále odpovídající holistický přístup ke zdraví a léčitelství, integraci západních a východních přístupů k psychologii a psychoterapii, nový pojmový aparát pro ekonomii a techniku i ekologickou a feministickou perspektivu do budoucna, která je ve své konečné povaze duchovní a povede k opravdovým změnám v našich sociálních a politických strukturách...