Fritjof Capra: Bod obratu<br> <span class='sub-title'>Věda, společnost a nová kultura</span>

Fritjof Capra
Bod obratu
Věda, společnost a nová kultura

1. vyd. 2002, ISBN 80-85905-42-6, vázaná, 520 str.

doporučená cena: 398 Kč
naše cena
: 318
ušetříte: 80

SLEVA: 20 %
ROZEBRÁNO
Obsah stránky:
Anotace | Obsah | Předmluva | Předmluva k českému vydání | 1. kapitola - Obrat doby |

Obsah

Autorova poznámka
Poděkování
Předmluva (1981)
Autorova Předmluva k českému vydání (2001)

ČÁST I. KRIZE A TRANSFORMACE

1. Obrat doby
V 1.kapitole Capra popisuje různé aspekty celosvětové krize (společnost, hospodářství, politiku, zdravotnictví atd.). Hovoří o neadekvátnosti starého světonázoru a o nezbytnosti kulturní transformace v nejširším slova smyslu, tj. o proměně descartovsko-newtonovského paradigmatu v nový koncept systémového, organického a ekologického myšlení. Ve své analýze se odvolává na historické studie A. Toynbeeho příčinách o vzestupu a pádu různých civilizací, na sociologa P. Sorokina ad. autory.
Přechodové stadium budou podle něj v blízké budoucnosti ovlivňovat tři základní faktory: rozpad patriarchátu, který dosud formoval společenské uspořádání, dále vyčerpání zásob fosilních paliv ad. neobnovitelných zdrojů, které umožnily průmyslovou éru, a nakonec proměna myšlení, vnímání a hodnot, tj. změna paradigmatu, která již dnes vzchází ze syntézy východního a západního myšlení v nastupující globální kultuře.

ČÁST II. DVĚ PARADIGMATA

2. Newtonovský svět jako stroj
V této kapitole popisuje přerod evropského myšlení v 17.-19. století, které započali Descartes a Newton, kdy středověkou koncepci organického, živoucího a oduševnělého vesmíru nahradila mechanistická představa světa jako stroje. Tento vývoj ilustruje na příkladu přírodních věd, zvl. fyziky a biologie.

3. Nová fyzika
Na stručné historii moderní fyziky 20.století, především kvantové mechaniky, teorie relativity, bootstrap teorie a teorie implikátního řádu Davida Bohma, Capra ukazuje východiska k novému myšlení i pro další vědy.

ČÁST III. DŮSLEDKY KARTEZIÁNSKO-NEWTONOVSKÉHO MYŠLENÍ

4. Mechanistický pohled na život
Podrobná diskuse o vývoji mechanistického pohledu na život v biologii od 17. do 20. století (Descartes, Harvey, La Mettrie, Pasteur, Lamarck, Darwin, molekulární biologie).

5. Biomedicínský model
Na diskusi o biologii navazuje stručná historie medicíny a jejího pojetí lidského těla jako stroje (opět Descartes, Pasteur, moderní biomedicínský model, civilizační choroby, psychiatrie, technicky orientovaná současná medicína).

6. Newtonovská psychologie
Karteziánské paradigma se svým rozdělením mysli a těla na dvě samostatné entity formovalo jak biologii a medicínu, tak i vědeckou psychologii. Diskutovány jsou zde především názory S. Freuda a behavioristů.

7. Ekonomie ve slepé uličce
Staré paradigma se odrazilo i ve společenských vědách. Capra na příkladu vývoje ekonomického myšlení (Smith, Ricardo, Mill, Marx, Keynes ad.) ukazuje slepou uličku, v níž je dnes západní společnost se svým důrazem na výkonnost a další hodnoty, které vedou k nediferencovanému růstu ekonomiky, techniky a institucí.

8. Odvrácená strana růstu
Diskuse o negativních aspektech stavu dnešní západní civilizace, kterými jsou především znečištění přírodního prostředí chemickým a radioaktivním odpadem, energetická krize, závody ve zbrojení, růst moci nadnárodních koncernů, zdravotní rizika jaderné energie, nezdravé průmyslově vyráběné potraviny, zneužívání léků a drog, úpadek třetího světa atd.

ČÁST IV. NOVÁ VIZE REALITY

9. Systémový pohled na život
Systémové myšlení, jehož protagonisty jsou mj. E. Jantsch, E. Laszlo, I. Prigogine, C. Waddington, G. Bateson ad. vědci, přináší novou vizi reality, která překračuje redukcionistický přístup dosavadního paradigmatu. Nové pojetí reality jako otevřeného, autoorganizovaného systému povede k novému, holistickému světonázoru.

10. Celistvost a zdraví
Toto nové pojetí reality se projeví mj. i ve zcela odlišném konceptu zdravotní péče. Capra se zde odvolává jak na Hippokrata a tradiční čínskou medicínu, tak i na moderní výzkumy psychosomatické medicíny, energetickou medicínu a další rozvíjející se obory. V závěru kapitoly popisuje nové, holistické metody léčby rakoviny založené na revitalizaci přirozeného imunitního systému člověka.

11. Cesty mimo prostor a čas
V systémovém pojetí zdraví je každá nemoc v podstatě duševním jevem. Proto dnes klademe stále větší důraz na zdravý rozvoj lidské psychiky. Capra v této kapitole shrnuje názory C. G. Junga, A. Maslowa, K. Wilbera a S. Grofa a jejich "mapy vědomí". Na závěr si můžeme přečíst o moderním pojetí duševních nemocí (zvl. schizofrenie) a o nových metodách psychoterapie i rozvoje osobnostního potenciálu.

12. Přechod ke slunečnímu věku
Systémový pohled na život je vhodné východisko i pro společenské vědy. Nové pojetí ekonomie s přechodem k "měkkým technologiím" umožní vybřednutí z energetické krize a přechod k obnovitelným zdrojům různých forem solární energie. Následně pomůže znovu nastolit rovnováhu i v sociálním systému s odpovídající změnou hodnot od sebeprosazování a soutěživosti k spolupráci a sociální spravedlnosti, od expanze k zachování, od rozmnožování hmotných statků k vnitřnímu růstu. Jen tak podle Capry umožníme další rozvoj naší civilizace.

Poznámky
Bibliografie
Rejstřík