Fritjof Capra
Bod obratu.
Věda, společnost a nová kultura

Pavel Hlavatý: Nová vize reality

     Společná edice nakladatelství Maťa a DharmaGaia Nové trendy - a zvláště pak její velká řada - přináší v posledních letech kvalitní díla renomovaných autorů, které je možné souhrnně označit jako alternativní. Dosud v ní vyšly překlady knih takových osobností, jako je např. ekologický a buddhistický aktivista a básník Gary Snyder, etnobotanik Terence McKenna, vynálezce floatingu a průkopník komunikace s delfíny John Lilly a psycholog, občanský aktivista a apoštol psychedelik a počítačů Timothy Leary.

     Jméno amerického fyzika a myslitele Fritjofa Capry (jehož stěžejná kniha Bod obratu v edici rovněž vychází) je často s úctou zmiňováno sympatizanty New Age, Hnutí lidského potenciálu či prostě šířeji řečeno příznivci hledání nového paradigmatu. Tento stále častěji užívaný pojem představuje souhrnné vyjádření pro převládající myšlenková schémata v různých epochách, to momentální se v západním myšlenkovém okruhu nazývá newtonovsko-karteziánské - svými odpůrci pak např. mechanistické či redukcionistické. V Caprově myšlení jde o klíčový pojem a právě Bod obratu, svou zatím nejslavnější knihu (poprvé publikovanou v roce 1982), sám v předmluvě označil jako "rozpravu o změně paradigmatu".

     Je škoda, že druhá renomovaná kniha tohoto ražení Vodnářské spiknutí Marylin Fergussonové z roku 1980 u nás dosud nevyšla, byť bylo v češtině publikováno postupně alespoň několik jednotlivých kapitol v časopise Baraka, které jsou nyní dostupné i na internetu. I Capra sám známý u nás širší veřejnosti hlavně díky své účasti na konferenci Fórum 2000 - není zatím česky příliš vydáván, zatím vyšlo pouze několik časopiseckých a internetových fragmentů. Navíc byla jeho první kniha Tao fyziky vydána slovensky v době těsně před zánikem federace.

     Při pozorném čtení výtečného překladu Miroslava Štýse působí některé pasáže, myšlenky či koncepty Bodu obratu dnes po dvaceti letech od vydání, jako důvěrně známé či alespoň povědomé, protože mezitím u nás vyšla řada publikací od Caprových souputníků, epigonů i následníků, a to zahraničních i domácích. Kniha se už navíc - díky zrychlování v informačním věku - stala vlastně z průkopnického díla nespornou klasikou. Kromě autorovy vlastní erudice a (intuitivní?) schopnosti napsat ve správnou dobu správné slovo (v tomto případě knihu) na tom jistě má podíl i fakt, že Capra sumarizoval názory a poznatky řady nekonformních, ale přitom renomovaných odborníků v mnoha oblastech. Někteří z nich se na některých kapitolách dokonce podíleli jako jacísi konzultanti psycholog a psychiatr Stanislav Grof, prognostička a systémová ekonomka Hazel Hendersonová a lékaři Margaret Locková a Carl Simonton. V době práce na knize pak Capru podle jeho vlastních slov nejvíce ovlivnil biolog, etnograf a antropolog Gregory Bateson, průkopník systémového myšlení, s nímž těsně před jeho smrtí v roce 1980 konzultoval řadu otázek a problémů, kterým se ve své knize věnuje.

     Její hlavní význam tak spočívá v tom, co všechno - a jakým způsobem dokázal sumarizovat a sestavit do vzájemných souvislostí a kontextů. Capra je jednoznačně mistr ve skládání a pojmenovávání nových trendů toho, co už existuje, funguje, ale ještě to nemá v obecném povědomí své souvislosti, zaběhnutá schémata apod. Kniha ukazuje zárodky a v některých případech už celé segmenty nového paradigmatu, který se postupně vytváří a pozvolna nahrazuje paradigma karteziánské.

     Publikace je rozdělena do čtyř částí: první se jmenuje Krize a transformace a představuje fascinující systémovou analýzu ale i diagnózu - současných negativních jevů. Další část (Dvě paradigmata) přibližuje ve dvou kapitolách jednak postupné formování karteziánského pohledu na svět a jednak soubor nových myšlenek, které přinesla moderní fyzika během první poloviny dvacátého století. Tato kapitola je hodně odborná a výrazně překračuje rámec knihy, což je nesporně dáno tím, že Caprovou profesí je fyzika. Třetí blok - Důsledek karteziánsko-newtonovského myšlení - přináší texty věnované formování tohoto paradigmatu v biologii, medicíně, psychologii a ekonomii a kritizuje současnou omezenost a vyčerpanost tohoto pohledu na svět (podle vznikajícího paradigmatu představuje celek víc než pouhý součet částí, zatímco karteziánský pohled celek rozkládá na části, kterým se věnuje samostatně a celek považuje pouze za jejich součet).

     Závěrečná část (Nová vize reality) pak díky integraci holistického přístupu ke zdraví a léčení, ekologické problematiky, feminismu a nových myšlenkových a systémových přístupů v řadě dalších oblastí předjímá některé trendy nejenom osmdesátých a devadesátých let, ale i 21. století. Prostor je zde věnován např. různým aspektům terorismu, možnému zneužití jaderné energie a faktické koncentraci moci pro elity, které tuto energii ovládají. Velmi důležité a objevné jsou také pasáže věnované restrukturalizaci informačního systému. Je velmi symptomatické, že Bod obratu vyšel v době, kdy se na trhu objevily malé domácí PC "příznivé k uživatelům", které umožňovaly zcela nový způsob práce i komunikace a odsunuly do ústraní téměř nedostupné odborníky-zprostředkovatele a monstrózní sálové počítače. Další důležitou popisovanou oblastí je paralelně probíhající restrukturalizace vzdělávacího systému, což je věc, ke které dochází stále intenzivněji a jak už tehdy Capra správně poznamenal probíhá mimo akademické instituce a oficiální školství. Nově vznikající instituce tohoto trendu - ačkoliv se předpokládalo, že rychle zaniknou - jsou stále rozšířenější a populárnější.

     Celá kniha působí dojmem složitě vypadající jednoduché skládačky. Jako kdyby někdo vzal různé věci, které spolu souvisí, ale téměř nikdo si toho ještě nevšiml, a sestavil z nich nový koncept, který působí velmi přesvědčivě, je vnitřně propojen a jeho jednotlivé části spolu skvěle komunikují. A to mnoha, na první pohled překvapivými či naopak téměř neviditelnými, způsoby.

Labyrint