Duchovní odkaz Špička klenotu

 

Padmasambhava: Duchovní odkaz Špička klenotu
 
Toto poučení mistr pronesl k Ješe Cchogjal
 
„Já, mistr z Oddijány, Zrozený z lotosu,
jsem se cvičil v dharmě pro dobro své i dobro druhých.
Východně od Trůnu vadžry
studoval jsem a završil poznání nauk súter.
 
Na jihu, západě a na severu
studoval jsem cykly nauk Vinaji, Abhidharmy
i učení Páramit.
 
V Bhasudhaře jsem studoval kríju.
V zemi Oddijáně jógu.
V kraji Zahor pak dvě sekce tanter.
 
V kraji Dža jsem studoval Kílaju.
V zemi Singha Hajagrívu
a v kraji Maruce pak Mamo.
V Nepálu Jamantaku,
u Trůnu vadžry Amritu.
Čtyři sekce otcovských a mateřských tanter,
včetně Guhjasamádži,
jsem prostudoval a plně pochopil v zemi Džala.
Velké dokonalosti jsem se naučil ze své přirozeně bdělé mysli.
Dospěl jsem k poznání, že všechny jevy jsou jako sen, jako kouzelná hra.
 
V zemi Tibet jsem vykonal nezměrné činy ku prospěchu bytostí.
I v čase úpadku budu prospívat bytostem.
Proto jsem ukryl nespočetné poklady term,
s nimiž se setkají ti, kteří k tomu byli předurčeni.
 
Vy všichni, šťastlivci, kteří máte spojení s těmito termami,
splňte příkaz Zrozeného z lotosu!“
 
Tak pravil.
 
„Emahó! Na konci tohoto věku budou mé poklady term vzkvétat v této zasněžené zemi Tibetu. Naslouchejte, vy všichni, kdož v té době následujete mé rady!
Je těžké uskutečnit podstatu atijógy, Velké dokonalosti, proto se v ní cvičte! Touto podstatou je probuzený stav mysli. Ačkoli vaše tělo zůstane lidské, vaše mysl bude myslí buddhovskou.
 
Jakkoli hluboké, rozsáhlé a všeobsažné mohou být nauky Velké dokonalosti, všechny jsou shrnuty v tomto: Nemeditujte o ničem, netvořte jakékoli myšlenkové konstrukce – byť i jako atom nepatrné – a nebuďte ani na okamžik rozptýleni.
 
Je nebezpečí, že se vyskytnou lidé, kteří to pochopí nesprávně, a zaujmou tento postoj ‚Nemeditovat je správné!‘“ Jejich mysl bude rozptýlenaa spoutánasamsárickými záležitostmi, přestože člověk, který uskutečnil podstatu nemeditace, by měl osvobodit samsáru a nirvánu do stejnosti. Když dosáhne uskutečnění, zcela jistě by měl být osvobozen ze samsáry. Jeho rušivé emoce se přirozeně rozplynou a objeví se jako původní bdělé vědomí. Jaký smysl by měla realizace, která by nezeslabila rušivé emoce?
 
Avšak někteří lidé naleznou zalíbení v pěti jedech a budou přitom zanedbávat meditaci. Neuvědomí si pravou podstatu a zajisté půjdou do pekla.
 
Nehlásej náhled, jejž jsi neuskutečnila! Ač náhled je bez nahlížení, podstata mysli je prostorem velké prázdnoty. Ač meditace je bez meditování, ponechávej svou vlastní zkušenost bez jakéhokoli ulpívání. Ač jednání je prosto jednání, je to ničím nevytvářená přirozenost. Ač plod je prost zříkání se a dosahování, je to dharmakája velké blaženosti. Tyto čtyři výroky jsou slovy mého srdce. Nepochopíš-li je, neobjevíš ani podstatu atijógy.
 
Na konci příštího věku se objeví mnoho zkažených praktikujících, kteří budou s dharmou zacházet jako se zbožím. V tom čase se vy všichni, kdož nasloucháte mým slovům, nevzdávejte deseti duchovních činností.
 
Ačkoli je vaše realizace stejná jako realizace buddhů, nabízejte oběti Třem klenotům. Ač dosáhnete mistrovství nad svou myslí, zaměřte své nejvnitřnější cíle k dharmě. Ačkoli je podstata Velké dokonalosti nejvyšší, nepodceňujtejiné nauky.
 
I když si uvědomíte, že buddhové i cítící bytosti jsou stejní, zahrňte všechny bytosti soucitem. Přestože stezky a jednotlivé bhúmi jsou mimo cvičení a dosahování, nezapomínejte pročišťovat svá zatemnění duchovní činností. I když je shromažďování mimo hromadění, nepřetněte kořeny podmíněné ctnosti.
 
Přestože tvá mysl přesahuje zrození a smrt, toto iluzorní tělo zemře, proto praktikuj nezapomínajíc na smrt. Přestože zakoušíš dharmatu prostou myšlenek, udržuj postoj bódhičitty. I když dosáhneš plodu dharmakáji, setrvávej ve společnosti svého jidamumeditačního božstva.
 
Ačkoli dharmakája není někde vně, hledej skutečný význam. Přestože buddhovství není někde jinde, věnuj veškeré ctnosti, jež vykonáš, nejvyššímu osvícení. I když je vše, co zažíváš, prvotní bdělostí, nenechej svou mysl zbloudit do samsáry.
 
Přestože podstatou tvé mysli je probuzení, neustále uctívej své božstvo a svého mistra. Přestože jsi uskutečnila podstatu Velké dokonalosti, neopouštěj svůj jidam. Ti, kdož pouze vedou hloupé řeči a chvástají se, místo aby se řídili těmito pokyny, jenom škodí Třem klenotům a nenaleznou ani jedinou chvíli štěstí.“
 
Guru řekl: „Lidé nemyslí na smrt. Život člověka je jako kopa plev nebo pírko na horském úbočí. Démon Pán smrti přichází náhle jako bouře či lavina. Rušivé emoce jsou jako hořící sláma. Z délky tvého života ubývá jako stínu zapadajícího slunce.
 
Všechny bytosti tří světů se zaplétají s černým hadem hněvu, kterého si vytvořily ony samy. Propichují sebe sama rohy rudého vola touhy, kterého samy stvořily. Zahalují se hustou tmou vlastní nevědomosti, kterou si vytvořily ony samy. Přikovávají se k útesu namyšlenosti, jemuž daly vzniknout ony samy. Mrzačí se šakalem žárlivosti, jemuž samy daly život. Lidé si vůbec neuvědomují, že nejsou s to uniknout nebezpečí znečištění pěti rušivými emocemi. Dělají všechno pouze proto, aby si užívali samsárických radostí tohoto života.
 
Tento život přejde v krátkém okamžiku, samsára je však bez konce. Co si počneš v příštím životě? Ani délka tohoto života není zaručena. Čas smrti je nejistý a jako odsouzenec vedený na popravu i ty se s každým krokem blížíš ke smrti.
 
Všechny bytosti jsou pomíjivé a zemřou. Neslyšela jsi snad o lidech, kteří zemřeli v minulosti? Neviděla jsi snad umírat své příbuzné? Nevšimla sis, že i my stárneme? A přeci, než abys praktikovala dharmu, raději jsi zapomněla na svůj předchozí žal. Než by ses obávala budoucího utrpení, raději přehlížíš utrpení tří nižších sfér.
 
Pronásledována dočasnými událostmi, spoutána lanem dualistického lpění, vyčerpána řekou touhy, chycena v síti samsárické existence, v sevření úzkých okov karmického vznikání – i když tě zvěst dharmy zasáhne, nadále jsi připoutána k zábavě a zůstáváš rozptýlená a bezstarostná. Že by snad smrt lidi, jako jsi ty, nezastihla? Lituji všechny cítící bytosti, které takto uvažují!“
 
Guru řekl: „Když si budeš připomínat utrpení smrti, bude ti jasné, že veškeré činy jsou příčinou utrpení, proto se jich vzdej. Přetni veškerá pouta, i ta nejmenší, a medituj o samotě na protilék, jímž je prázdnota. V okamžiku smrti ti nepomůže vůbec nic, proto praktikuj dharmu, neboť je tvým nejlepším společníkem.
 
Tvůj mistr a Tři klenoty jsou nejlepšími průvodci, proto upřímně přijímej útočiště. Praxe dharmy je to, co nejvíce pomáhá tvému stavu mysli, proto nezapomínej, co jsi slyšela, neboť dharma je nejdůvěryhodnější. Bez ohledu na to, jakou nauku praktikuješ, vzdej se ospalosti, letargie a lenosti. Naopak, obrň se pílí. Nehledě na to, jaké nauky jsi pochopila, neodděluj se od jejich smyslu.“
 
Padmasambhava řekl: „Jednej takto, chceš-li praktikovat pravou dharmu! Nezapomínej na ústní pokyny svého mistra. Neuzavírej své zkušenosti do omezenosti pojmů, neboť to v tobě pouze vyvolává připoutanost a hněv. Dnem i nocí pozoruj svou mysl. Objeví-li se v proudu tvé mysli nějaká nectnost, vzdej se jí z hloubi svého srdce a dělej, co je ctnostné.
 
Uvidíš-li lidi konat zlo, pociťuj s nimi soucit. Je docela možné, že budeš cítit připoutanost nebo odpor k některým smyslovým objektům. Vzdej se toho. Když cítíš připoutanost k něčemu přitažlivému a odpor k něčemu odpudivému, pochop to jako šalbu své mysli, nic víc než přelud.
 
Když slyšíš příjemná nebo nepříjemná slova, ber je jako prázdný zvuk, jako ozvěnu. Potkají-li tě neštěstí a utrpení, pochop je jako dočasné jevyči klamné zkušenosti. Rozpoznej, že prvotní podstata od tebe není nikdy oddělena.
 
Je nesmírně těžkézískat lidské tělo, proto je bláhovostopomíjet dharmu, když už ses s ní jednou setkala. Pouze dharma ti může pomoci, vše ostatní je světský podvod.“
 
A Guru opět pravil: „Cílem bytostí se špatnou karmou je pompa a marnivost tohoto světa. Jednají, aniž pomyslí na dozrávání karmy. Utrpení v budoucnu bude trvat mnohem déle než to současné, proto pociťuj mateřskou lásku a soucit k bytostem tří říší. Neustále setrvávej ve společnosti probuzené mysli – bódhičitty. Vzdej se deseti nectnostných činů a prováděj deset činů ctnostných.
 
Nepovažuj žádnou cítící bytost za svého nepřítele. Byl by to pouze klam tvé vlastní mysli. Neobstarávej si jídlo lží a podvodem. Přestože tvůj břich bude v tomto životě plný, v příštím tě bude velice tížit.
Nevěnuj se obchodování a vydělávání peněz: obecně platí, že to rozptyluje tebe i druhé. Nepřikládej žádný význam bohatství, protože je nepřítelem meditace a praxe dharmy.
 
Lpěnína jídle je příčinou rozptýlení – udržuj pouze tolik zásob, kolik ti vystačí pro vlastní obživu po dobu meditačního ústraní. Nežij ve vesnicích nebo na místech, která podporují připoutanost či odpor. Bude-li tvé tělo v odloučení, i tvá mysl se zklidní. Vzdej se jalových řečí a méně mluv. Zraňuješ-li city druhého člověka, oba vytváříte špatnou karmu.
 
Obecně platí, že všechny cítící bytosti bez výjimky byly tvými rodiči, proto nedopusť, abys byla ke komukoli připoutaná anebo nepřátelská. Zachovávej klidnýstav mysli. Vzdej se hněvivých a příkrých slov, naopak mluv s úsměvem na tváři.
 
Laskavost svých rodičů nemůžeš splatit, i kdybys obětovala vlastní život, proto je respektuj tělem, řečí i myslí. Ctnost i zlo pramení z věcí a společníků, které vnímáš svými smysly, proto se nezdržuj ve společnosti špatných lidí. Nesetrvávej na místě, které rozvíjí hněv a touhu a kde jsou lidé vůči tobě nepřátelští. Budeš-li se tam zdržovat, posilní to v tobě i v druhých rušivé emoce.
 
Pobývej na místech, kde je tvá mysl uvolněná a klidná, a tvá praxe dharmy se bude rozvíjet sama od sebe. Setrvávat na místech, kde panuje silná připoutanost a odpor, přinášís seboupouze rozptýlení. Zdržuj se tam, kde se tvá praxe rozvíjí.
 
Budeš-li domýšlivá, tvé ctnosti se vytratí, proto se vzdej vší nadutosti a pýchy. Když budeš zklamaná nebo sklíčená, vzmuž se, buď sama sobě posilou. Znovu se vydej na cestu.“
 
Guru pravil: „Chceš-li opravdově praktikovat dharmu, dělej to, co je ctnostné, byť by to byl i jen sebemenší skutek. Vzdej se toho, co je zlé, i kdyby to byl jen nejnepatrnější čin. I ten největší oceán sestává z kapek vody, dokonce i hora Sumeru a čtyři kontinenty jsou složeny z drobounkých atomů.
 
Když dáváš, nezáleží na tom, zda je to čin malý jako sezamové semínko – dáváš-li se soucitem a bódhičittou, získáš stonásobné zásluhy. Dáváš-li však bez postoje bódhičitty, tvé zásluhy se nezvětší, i kdybys rozdávala koně a dobytek.
 
Nelibuj si v pochlebování a povrchních přátelstvích. Buď čestná ve slově i činu. Nejpřednější praxí dharmy je být poctivá v myšlenkách i činech. Základ praxe dharmy tkví v čistých samajích, soucitu a bódhičittě. V tom jsou zahrnuty samaje Tajné mantry, sliby bódhisattvy i pravidla šrávaků.“
 
Guru řekl: „Používej své zásoby jídla a veškerý majetek na ctnostné činy. Někteří lidé říkají: ‚Když přichází smrt, je zapotřebí bohatství.‘ Jsi-li však postižena smrtelnou nemocí, není možné vyměnit bolest za peníze. Je jedno, kolik máš pomocníků, tvá bolest bude stejná, jako bys neměla žádného.
 
V tom čase je jedno, zda máš pomocníky, zaměstnance, sluhy a bohatství. To všechno je pouze příčinou připoutanosti. Připoutanost tě svazuje, i kdyby to byla připoutanost k meditačnímu božstvu a k dharmě. Boháč je připoután k tisícům uncím zlata stejným poutem jako chudák ke své jehle a niti. Vzdej se připoutanosti, jež zavírá bránu vedoucí k vysvobození.
 
Když zemřeš, nezáleží na tom, zda bude tvé tělo spáleno na hranici ze santálového dřeva nebo je na opuštěném místě sežerou ptáci a psi. Pokračuješ doprovázena všemi dobrými i špatnými činy, jež jsi za života vykonala. Svou dobrou či zlou pověst, zásoby jídla a bohatství, své pomocníky a sluhy, to všechno necháváš za sebou.
 
Onoho dne, kdy zemřeš, budeš potřebovat vznešeného mistra, najdi ho proto, ještě dokud je čas. Bez opravdového mistra není možné probudit se a dosáhnout osvícení, a tak jej najdi, následuj a vykonej vše, co přikáže.
 
Guru opět pravil: „Poslouchejte, šťastlivci budoucích dob, kteří se řídíte slovy Padmakary! Když vstoupíte na stezku, musíte být pilní.Dlouhou dobu v minulosti jste byli spoutáni klamnými prožitky, celé nespočetné eóny jste bloudili v přeludech. Odetněte tento klam právě teď, když jste získali lidské tělo!
 
Všechny cítící bytosti jsou zahaleny temnotou základní nevědomosti. Když povstala dualistická zkušenost, byla upevněna jejich lpěním na dualismu. Ať dělají cítící bytosti cokoli, stejně jim to přinese utrpení. Jak pevné je vězení z falešných iluzí šesti tříd bytostí!
 
Získat lidské tělo je nesmírně vzácné. Z těch, kteří ho získají, pouze málokdouslyší Buddhovo jméno. I když je uslyší, je nadmíru ojedinělé, získá-li důvěru. I když ji lidé na chvíli mají, jakmile se vydají na cestu dharmy, mnozí jako vzdorovité šelmy zlomí své samaje a sliby a sejdou ze stezky. Když bódhisattvové vidí tyto cítící bytosti, jsou zoufalí. I já, Padmakara, jsem naplněn žalem.
 
Cchogjal, na místě, kde jsou přítomny Buddhovy nauky, žijí lidé, kteří získali dokonalé lidské tělo. Přestože bezpočet životů hromadili ctnosti, i oni stále mají karmu šesti tříd bytostí.
 
Když někteří lidé slyší o duchovních kvalitách Buddhy, rozhoří se v nich připoutanost a hněv a začnou se strachovat, že i jiní budou mít zájem. Připojí se k následovníkům Buddhova učení a obávají se, že se samsára vyprázdní. Tento druh připoutanosti a hněvu je semínkem vedoucím do pekelné říše. V příštích životech se takoví lidé zrodí na místech, kde o Třech klenotech nikdy neuslyší.
 
Vy, kteří žijete teď nebo se objevíte v budoucnu a kteří správně nasloucháte slovům Padmakary, řiďte se tímto: abyste využili lidské tělo, jehož se vám dostalo, potřebujete vznešenou dharmu. Lidé, kteří jsou naplněnipřipoutaností a planou po světské slávě a lesku, místo aby praktikovali dharmu, patří k nejvyšší třídě zvířat.
 
Pochybujete-li o tom, uvažte pečlivě: usilovat, aby toto tělo bylo v pohodlí, snažit se, aby přetrvalo, pachtit se za vítězstvím, starat se o prospěch svých blízkých, hledět, abychom stejným splatili svým nenáviděným nepřátelům – to všechno jsou činy světských lidí. Ptáci na obloze, myši na zemi, mravenci žijící pod kameny a skalami, ti všichni to také znají. Všechny cítící bytosti to takto dělají.
 
Cchogjal, mít méně škodlivé nepřátele než jiné bytosti představuje pouze nejvyšší úroveň mezi zvířaty. Abys mohla praktikoval dharmu, musíš odhodit připoutání ke své zemi. Tvůj domov je místem, kde se rodí lpění a hněv.
 
Nechej si pouze tolik jídla a majetku, kolik si můžeš vzít a odnést. Dělej to, dokud se nezbavíš připoutanosti k jídlu a oblečení. Neměj nic, co tě rozptyluje. Najdi si místo, kde se nezdržují hrubí a zlí lidé. Jez pouze tolik, kolik stačí na jednoduchou obživu. Žij v ústraní bez přátel či společníků.
 
Nejprve očisti své špatné činy. Poté pozoruj svou mysl! Skutečnost, že přirozený stav netrvá, ale že v něm povstávají myšlenky, je důkazem, že je prázdný. Nepřerušené objevování se povstávajících myšlenek je jeho přirozenouvnitřní jasností. Nenásleduj myšlenky, které vznikají. Neulpívej na vědomé, přirozené vnitřní jasnosti. Uvolněním pozornosti a rozpoznáním podstaty mysli zazářítvé přirozené vědomí jako dharmakája.
 
Čas od času pak prováděj praxe, které pročišťují překážky a rozvíjejí praxi. Budeš-li následovat tyto mé rady, dosáhneš stavu Vadžradhary ještě v tomto životě.
 
Cchogjal, v čase, kdy budou nauky Šákjamuniho spět ke svému konci, objeví se někdo temně hnědý s hněvivým vzezřením. Kvůli němu ukryj tato má slova ve schráně z hnědé nosorožčí kůže.“
 
Tak pravil.
 
Duchovní odkaz mistra z Oddijány, Zrozeného z lotosu, zvaný Špička klenotu, je tímto úplný.
 
Toto objevil Rigdzin Gödem, Vidjádhara se supím perem, v bělostné pokladnici na východě.
 
Samaja, pečeť, pečeť.
Nechť je to ctnostné.
Nechť je to ctnostné.
Nechť je to ctnostné.
 
SARVA MANGALAM!
 

Publikováno v knihy Rady mistra Zrozeného v lotosu (DharmaGaia 2004).